Alizé Cornetová

francouzská tenistka

Alizé Cornetová (nepřechýleně: Cornet, výslovnost: [a.li.ze koʁ.ne]IPA, * 22. ledna 1990 Nice) je francouzská profesionální tenistka, vítězka juniorské dvouhry na French Open 2007.[2] Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour šest singlových a tři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala po třech titulech ve dvouhře i  ve čtyřhře.[3]

Alizé Cornetová
Alizé Cornetová na US Open 2023
Alizé Cornetová na US Open 2023
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození22. ledna 1990 (34 let)
Místo narozeníNice, Francie[1]
BydlištěNice, Francie[1]
Výška173 cm[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek10 322 600 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů540–446
Tituly6 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (16. února 2009)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Open4. kolo (2015, 2017)
Wimbledon4. kolo (2014, 2022)
US Open4. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů120–158
Tituly3 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění59. místo (7. března 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Open3. kolo (2023)
Wimbledon3. kolo (2019)
US Open2. kolo (2013, 2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2009)
French Openčtvrtfinále (2014)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Open2. kolo (2013)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Hopman Cupvítězka (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na Rome Masters 2014

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2009 na 11. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2011 na 59. místě. Trénuje ji Nicolas Beuque. Dříve tuto roli plnili Srbka Biljana Veselinovićová, Simon Goffin, Pierre Cherret, Pierre Bouteyre či partner Michael Kuzaj.[1]

Během sezóny 2014 třikrát porazila úřadující světovou jedničku Serenu Williamsovou. Nejdříve v semifinále Dubai Tennis Championships, podruhé ve třetím kole Wimbledonu, když dokázala otočit jednosetovou ztrátu a potřetí na premiérovém ročníku Wuhan Open, kde Willimasová skrečovala utkání v závěru prvního setu pro příznaky virózy. Stala se tak první hráčkou od Justine Heninové v roce 2007, která dokázala Američanku porazit třikrát během jednoho roku.

Na US Open 2022 se stala prvním tenistou v historii, který zasáhl do 63. grandslamové dvouhry za sebou.[4] Na Australian Open 2024 rekord zahájený na Australian Open 2007 navýšila již na 68 startů. Celkově se jednalo o 71. start na „turnajích velké čtyřky“, což ji řadilo na sdílené třetí místo po bok Frazierové a Kuzněcovové.[5]

Tenisová kariéra editovat

Týmové soutěže editovat

Ve francouzském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 pekingským čtvrtfinále Světové skupiny proti Číně, v němž podlehla Li Na. Ve štrasburském finále 2016 proti České republice prohrála nedělní dvouhru s Barborou Strýcovou. Francie odešla poražena 2:3 na zápasy. V roce 2019 se stala členkou vítězného týmu. Do ročníku zasáhla čtvrtfinálovou výhrou nad Belgičankou Elise Mertensovou. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 7–17 ve dvouhře a 4–6 ve čtyřhře.[6]

Francii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008Pekingu, kde v ženské dvouhře startovala jako patnáctá nasazená. Po výhrách nad Nicole Vaidišovou a Pcheng Šuaj vypadla ve třetím kole, když nestačila na turnajovou čtyřku Serenu Williamsovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Virginií Razzanovou. Soutěž opustily v úvodní fázi po dramatické třísetové prohře od třetího nasazeného páru Tchajwanek Čan Jung-žan a Čuang Ťia-žung.

Ve francouzském družstvu se účastnila londýnských Her XXX. olympiády, kde v úvodním kole dvouhry vyřadila Rakušanku Tamiru Paszekovou. V turnaji hrála na divokou kartu ITF. Následně však hladce podlehla Daniele Hantuchové. Spolu s Kristinou Mladenovicovou skončily v ženské čtyřhře v prvním kole na raketách čínského páru Čeng ŤiePcheng Šuaj. Na odložené Letní olympiádě 2020 v Tokiu prohrála na úvod singlové soutěže s pátou nasazenou Karolínou Plíškovou. Po boku Fiony Ferrové vypadla ve druhém kole tokijského debla.

Za Francii nastoupila na Hopman Cupu 2014. V páru s Jo-Wilfriedem Tsongou vytvořili třetí nasazené družstvo. V základní skupině B vyhráli všechna tři mezistátní utkání a postoupili do finále. Ve dvouhrách podlehla Češce Petře Kvitové a Američance Sloane Stephensové. Naopak zdolala Španělku Anabel Medinaovou Garriguesovou. Ve finále si dvojice poradila s Polskem 2:1 na zápasy, když nejdříve Cornetová nestačila na Agnieszku Radwańskou a poté Tsonga vyrovnal výhrou nad Panfilem. O vítězích tak rozhodla až závěrečná smíšená čtyřhra, v níž Poláci uhráli jen dvě hry. Francouzi na Hopmanově poháru vybojovali první titul. V roce 2015 jej obhajovala v páru s Benoîtem Pairem. V základní skupině dokázali porazit Austrálii i Polsko a prohráli s Velkou Británií. Ve vyrovnané skupině obsadili třetí místo. Zúčastnila se také Hopman Cupu 2009 po boku Gillese Simona, na němž obsadili třetí příčku v základní fázi, s bilancí 1:2 na zápasy.

Juniorská kariéra editovat

Tenis začala hrát ve čtyřech letech.

V juniorské kategorii si zahrála dvě grandslamová finále. v páru s Italkou Corinnou Dentoniovou prohrály v boji o titul juniorského debla na Australian Open 2006, když nestačily na kanadsko-ruskou dvojici Sharon Fichmanová a Anastasija Pavljučenkovová.

Trofej si odvezla z juniorské dvouhry na French Open 2007 po rozhodující výhře nad Kolumbijkou Mariana Duque Mariñovou.[2]

2005–2007 editovat

V květnu 2005 obdržela divokou kartu na pařížský grandslam French Open 2005. Jako patnáctiletá porazila v úvodním kole Rusku Alinu Židkovovou, aby ji následně vyřadila favorizovaná krajanka Amélie Mauresmová.

 
Během Indian Wells Masters 2013

Premiérový titul na okruhu ITF vybojovala během dubna 2006 na turnaji v Bari s dotací 25 tisíc dolarů, kde ve finále porazila Italku Tathianu Garbinovou. V červenci téhož toku přidala druhou trofej v Padově, události s dotací 25 tisíc dolarů.

V lednu 2007 prošla kvalifikací na Australian Open 2007. V rozhodujícím kvalifikačním kole vyřadila Katerynu Bondarenkovou. Na úvod hlavní soutěže však nestačila na Slovenku Danielu Hantuchovou ve dvou setech.

V únoru se zúčastnila halového Open GDF Suez 2007. Stopku v prvním kole jí vystavila krajanka Taťána Golovinová. V dalším průběhu roku pravidelně procházela kvalifikacemi turnajů WTA Tour a vylepšovala postavení na žebříčku. Na zářijovém US Open 2007 dokázala jako kvalifikantka zvítězit nad Australankou Samanthou Stosurovou. Ve druhé fázi deklasovala Dánku Caroline Wozniackou. Následně však nenašla recept na třetí nasazenou Srbku Jelenu Jankovićovou.

2008 editovat

V počáteční fázi sezóny končila v prvních kolech. Zlepšení přišlo na únorovém v Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu, kde z pozice turnajové dvojky pronikla poprvé v kariéře do finále na okruhu WTA Tour. Mezi poslední čtveřicí porazila Američanku Jill Craybasou. V boji o titul však podlehla nejvýše nasazené Italce Flavií Pennettaové. Na dubnovém Bausch & Lomb Championships v Amelia Island postoupila jako 48. hráčka světové klasifikace do semifinále přes krajanku Virginii Razzanovou. V něm však skončila na raketě Dominiky Cibulkové po třísetovém průběhu. I na navazujícím turnaji hraném opět na zelené antuce Family Circle Cupu v Charlestonu skončila před branami finále, když ji mezi poslední čtyřkou tenistek vyřadila pátá nasazená Serena Williamsová.

 
Ve Wimbledonu 2014

Na římské události Internazionali BNL d'Italia z kategorie WTA Tier I se jako kvalifikantka probojovala až do semifinále. Na její raketě postupně zůstaly Věra Duševinová, Francesca Schiavoneová, třetí nasazená Světlana Kuzněcovová a před čtvrtfinále odstoupila Serena Williamsová. Následně zdolala ruskou turnajovou šestku Annu Čakvetadzeovou. Ve finále však podlehla čtvrté nasazené Jeleně Jankovićové. French Open znamenalo účast ve třetím kole, v němž byla nad její síly Agnieszka Radwańská. Na travnatém International Women's Open v Eastbourne dohrála v prvním kole, když z pozice šesté nasazené nestačila na Mauresmovou. Ve stejné fázi odjela i z londýnského Wimbledonu po dvou nezvládnutých tiebreacích s Ruskou Anastasií Pavljučenkovovou.

Antukový Budapest Grand Prix, konaný v červenci, jí přinesl premiérový titul na okruhu WTA Tour, když dosáhla na „double“ – výhru ve dvouhře i čtyřhře. V singlové soutěži startovala v roli druhé nasazené a po volném losu postupně vyřadila Slovenku Magdalénu Rybárikovou, Němku Annu-Lenu Grönefeldovou a v semifinále maďarskou tenistku Grétu Arnovou, která jí dokázala odebrat jeden game v každém setu. Slovinku Andreju Klepačovou v boji o titul zdolala ve dvou setech. Bodový zisk znamenal postup na 18. místo žebříčku WTA. Po boku Slovenky Janette Husárové ovládly i deblovou soutěž, když jako třetí nasazené ve finále přehrály německo-rumunský pár Vanessa Henkeová a Ioana Raluca Olaruová.

2009 editovat

Sezónu poprvé rozehrála na Hopamnově poháru po boku Gillese Simona. V základní skupině obsadili třetí pozici poměrem 1:2 na zápasy.. Ve dvouhrách zdolala Tchajwanku Sie Šu-wej a Italku Flaviu Pennettaovou. Naopak podlehla ruské hráčce Dinaře Safinové.

Na lednovém Medibank International přehrála sedmou nasazenou Naděždu Petrovovou a Alisu Klejbanovovou, než ve čtvrtfinále nestačila na turnajovou dvojku Safinovou. V roli patnácté nasazené přijela na Australian Open. Ve třetím kole otočila jednosetovou ztrátu proti Daniele Hantuchové, aby se v osmifinále potřetí v rozmezí jednoho měsíce utkala se Safinovou. Přestože si vypracovala dva mečboly, odešla opět poražena

 
ve Wimbledonu 2009 skončila ve druhém kole

Na halovém Open GDF Suez, konaném v Paříži, přešla jako turnajová pětka přes lotyšskou kvalifikantku Anastasiji Sevastovovou. V navazujícím vyrovnaném klání na ni nestačila Hantuchová. Čtvrtfinálovou stopku ji poté vystavila druhá nasazená Jelena Jankovićová. Dne 16. února 2009 vystoupala na kariérní maximum, když na žebříčku WTA figurovala na 11. místě.

V prvním kole Světové skupiny Fed Cupu proti Itálii nezvládla obě dvouhry, když odešla poražena jak se Schiavoneovou, tak i s Pennettaovou. Francouzky zamířily do baráže po prohře 0:5 na zápasy. Pokles formy znamenal, že od února došla v rámci sedmi turnajů nejdále do třetích kol na Barclays Dubai Tennis Championships a na Sony Ericsson Open. Také v dubnové baráži Světové skupiny Fed Cupu proti Slovensku byly nad její síly Daniela Hantuchová a Dominika Cibulková. Přesto se Francouzky udržely v elitní úrovni soutěže výhrou 3:2 na zápasy.

Pařížský French Open znamenal vyřazení ve druhém kole se Soranou Cîrsteaovou. Úvodní zápas pak nezvládla ve Wimbledonu proti Rusce Věře Duševinové.

V úvodních fázích skončila i na antukových turnajích GDF SUEZ Grand Prix v Budapešti, kde obhajovala titul, a na Internazionali Femminili di Tennis di Palermo. Až rakouský Gastein Ladies v Bad Gasteinu přinesl semifinálovou účast. Mezi poslední čtveřicí podlehla Ioaně Raluce Olaruovéve třech setech, přestože ve druhé sadě vedla 5–4 na gamy a podávala na postup do finále. Na newyorském US Open ji ve druhé fázi vyřadila Číňanka Čeng Ťie.

2014 editovat

 
Ve Wimbledonu 2014 prošla poprvé po pěti letech do druhého týdne Grand Slamu

Do sezóny vstoupila jako 26. hráčka žebříčku. Na přelomu nového roku se podruhé za Francii zúčastnila Hopman Cupu, tentokrát v páru s Jo-Wilfriedem Tsongou Ve finále přehráli Polsko 2:1 na zápasy a pro zemi galského kohouta vybojovali premiérový titul. Ve třetím kole Australian Open nestačila na turnajovou dvojku Marii Šarapovovou. V semifinále únorového Dubai Tennis Championships zdolala poprvé v kariéře úřadující světovou jedničku Serenu Williamsovou, když se jednalo o jejich čtvrtý vzájemný zápas. V boji o titul však podlehla 44. ženě klasifikace Venus Williamsové. Na dubnovém BNP Paribas Katowice Open si připsala čtvrtou kariérní trofej po výhře nad Italkou Camilou Giorgiovou. Na cestě do finále vyřadila i nejvýše nasazenou Polku Agnieszku Radwańskou.

Antukový Mutua Madrid Open znamenal vypadnutí v úvodním kole se Světlanou Kuzněcovovou. Naopak otevírací duel proti Kirsten Flipkensové na navazujícím Internazionali BNL d'Italia zvládla, aby ji vzápětí stopku vystavila Ana Ivanovićová. V roli obhájkyně titulu přijížděla na Internationaux de Strasbourg, kde jí v první fázi čerstvou porážku z Katovic oplatila Giorgiová. V pozici dvacáté nasazené – nejvyšším grandslamovém postavení za uplynulé čtyři roky, startovala na French Open. Po výhře nad Ashleigh Bartyovou, hrající na divokou kartu, byla nad její síly další hráčka s divokou kartou Taylor Townsendová. Po ztrátě bodů klesla na 24. místo světové klasifikace.

 
Trénink na Rome Masters 2014

Vstup do travnatého AEGON International v Eastbourne znamenal výhru nad Srbkou Bojanou Jovanovskou. Ve druhém kole ji však zastavila pátá nasazená Němka Angelique Kerberová ve třech setech. Ve Wimbledonu plnila roli 25. nasazené. Na její raketě postupně zůstaly Slovenka Anna Karolína Schmiedlová a Češka Petra Cetkovská. Podruhé v řadě pak zdolala světovou jedničku a pětinásobnou šampionku Serenu Williamsovou. Do druhého týdne na Grand Slamu tak prošla poprvé po pěti letech. V osmifinále však nenašla recept na 13. nasazenou Kanaďanku a pozdější finalistku Eugenii Bouchardovou.

Výpadek zaznamenala na antukovém Swedish Open, kde jako turnajová jednička na úvod utržila porážku od Estonky Anett Kontaveitoé. V antukové sezóně tak dosáhla na dvě výhry a pět proher. Část na letních amerických betonech rozehrála na washingtonském Citi Open v roli třetí nasazené. V prvním kole však nestačila na Shelby Rogersovou. Navazující Rogers Cup znamenal vítězství nad Lauren Davisovou a třísetovou porážku od turnajové osmičky Viktorie Azarenkové. Pokles formy pokračoval rychlým vyřazením na Cincinnati Masters, kde ji přehrála americká teenagerka Madison Keysová. Do US Open zavítala jako 22. nasazená. Poté, co zdolala krajanku Amandine Hesseovou a Danielu Hantuchoou, byla nad její síly Lucie Šafářová.

 
Na French Open 2015 došla do osmifinále,což znamenalo pařížské maximum

Jako turnajová dvojka odehrála Guangzhou International Women's Open v Kantonu. Stala se jedinou nasazenou tenistkou, jež postoupila do druhého kola. Na její raketě postupně zůstaly Julia Putincevová, Šachar Pe'erová, Sie Šu-wej a Timea Bacsinszká. Ve finále však nenašla recept na Monicu Niculescuovou. Následný Wuhan Open znamenal její třetí výhru nad Serenou Williamsovou v roce a také bez přerušení, když jí soupeřka v závěru úvodní sady skrečovala pro virózu. Stala se tak první hráčkou od Justine Heninové v roce 2007, která dokázala tuto Američanku porazit třikrát během jednoho roku. Ve svém prvním kariérním čtvrtfinále turnaje kategorie Premier 5 však nestačila na pozdější finalistku Bouchardovou. Na China Open, události Premier Mandatory, zdolala Jelenu Jankovićovou a Lauren Davisovou, aby ve třetím kole odjela z Pekingu po porážce od Samanthy Stosurové.

2022: První grandslamové čtvrtfinále a rekordní 63. účast na majorech v řadě editovat

Až při své 63. kariérní účasti v grandslamové dvouhře na Australian Open, postoupila poprvé do čtvrtfinále majoru (blízko této fáze přitom byla již jako teenagerka, když v osmifinále Australian Open 2009 neproměnila dva mečboly proti Safinové, s níž prohrála pět posledních her utkání[7]). Ve druhém kole porazila nasazenou trojku Garbiñe Muguruzaovou a ve třetím turnajovou devětadvacítku Tamaru Zidanšekovou. Útok na své první grandslamové čtvrtfinále podnikla proti Rumunce Simoně Halepové, kterou ve více než dvouapůlhodinové bitvě zdolala poměrem 6–4 v rozhodujícím setu.[8] Mezi poslední osmičkou hráček podlehla ve dvou setech Američance a turnajové sedmadvacítce Danielle Collinsové.[9]

Ve Wimbledonu se postarala o největší překvapení v odehrané části sezóny, když ve třetím kole vyřadila polskou světovou jedničku Igu Świątekovou. Ukončila tím její šňůru 37 výher a poprvé od Wuhan Open 2014 porazila nejvýše postavenou tenistku.[10] Již samotným londýnským startem navíc vyrovnala historický rekord Sugijamové v počtu 62 grandslamových účastí za sebou, když v hlavní soutěži turnajů velké čtyřky nechyběla od Australian Open 2007. Tento rekord následně překonala na US Open,[11] kde v prvním kole vyřadila v prvním kole jedenáctou hráčku světa a obhájkyni vítězství Emmu Raducanuovou.[12]

Soukromý život editovat

Narodila se roku 1990 v jihofrancouzském Nice do rodiny obchodního ředitele Francise Corneta a matky v domácnosti Patricie Cornetové. Bratr Sébastien Cornet je lékař a také plnil roli manažera tenistky.

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D)
Premier / WTA 500 (0–2 D, 0–2 Č)
International / WTA 250 (6–6 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 15 (6–9) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 2. března 2008 Acapulco, Mexiko antuka   Flavia Pennettaová 0–6, 6–4, 1–6
Finalistka 2. 18. května 2008 Řím, Itálie antuka   Jelena Jankovićová 2–6, 2–6
Vítězka 1. 13. července 2008 Budapešť, Maďarsko antuka   Andreja Klepačová 7–6(7–5), 6–3
Finalistka 3. 26. května 2012 Štrasburk, Francie antuka   Francesca Schiavoneová 4–6, 4–6
Vítězka 2. 17. června 2012 Bad Gastein, Rakousko antuka   Yanina Wickmayerová 7–5, 7–6(7–1)
Vítězka 3. 25. května 2013 Štrasburk, Francie antuka   Lucie Hradecká 7–6(7–4), 6–0
Finalistka 4. 22. února 2014 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Venus Williamsová 3–6, 0–6
Vítězka 4. 13. dubna 2014 Katovice, Polsko tvrdý (h)   Camila Giorgiová 7–6(7–3), 5–7, 7–5
Finalistka 5. 20. září 2014 Kanton, Čína tvrdý   Monica Niculescuová 4–6, 0–6
Vítězka 5. 16. ledna 2016 Hobart, Austrálie tvrdý   Eugenie Bouchardová 6–1, 6–2
Finalistka 6. 7. ledna 2017 Brisbane, Austrálie tvrdý   Karolína Plíšková 0–6, 3–6
Vítězka 6. 22. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka   Mandy Minellaová 6–4, 7–6(8–6)
Finalistka 7. 21. července 2019 Lausanne, Švýcarsko antuka   Fiona Ferrová 1–6, 6–2, 1–6
Finalistka 8. 28. srpna 2021 Chicago, Spojené státy tvrdý   Elina Svitolinová 5–7, 4–6
Finalistka 9. 9. října 2022 Monastir, Tunisko tvrdý   Elise Mertensová 2–6, 0–6

Čtyřhra: 7 (3–4) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Budapešť, Maďarsko antuka   Janette Husárová   Ioana Olaruová
  Vanessa Henkeová
6–7(5–7), 6–1, [10–6]
Vítězka 2. 22. května 2010 Štrasburk, Francie antuka   Vania Kingová   Alla Kudrjavcevová
  Anastasia Rodionovová
3–6, 6–4, [10–7]
Finalistka 1. 27. srpna 2011 Dallas, Spojené státy tvrdý   Pauline Parmentierová   Alberta Briantiová
  Sorana Cîrsteaová
5–7, 3–6
Finalistka 2. 20. září 2014 Kanton, Čína tvrdý   Magda Linetteová   Čuang Ťia-žung
  Liang Čchen
6–2, 6–7(3–7), [7–10]
Vítězka 3. 18. října 2015 Hongkong, Čína tvrdý   Jaroslava Švedovová   Lara Arruabarrenová
  Andreja Klepačová
7–5, 6–4
Finalistka 3. 6. srpna 2017 Stanford, Spojené státy tvrdý   Alicja Rosolská   Abigail Spearsová
  Coco Vandewegheová
2–6, 3–6
Finalistka 4. 19. června 2022 Berlín, Německo tráva   Jil Teichmannová   Storm Sandersová
  Kateřina Siniaková
4–6, 3–6

Finále soutěží družstev: 3 (2–1) editovat

Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre zdroj
Vítězka 1. Hopman Cup 2014
4. ledna 2014
Perth, Austrálie
tvrdý, Perth Arena
Jo-Wilfried Tsonga   Polsko 2–1 [13]
Agnieszka Radwańská
Grzegorz Panfil
Finalistka 1. Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Pauline Parmentierová
  Česko 2–3
(detail)
[14]
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítězka 2. Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Fiona Ferrová
Pauline Parmentierová
  Austrálie 3–2 [15]
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Finále na juniorce Grand Slamu editovat

Dvouhra juniorek: 1 (1–0) editovat

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2007 French Open antuka   Mariana Duqueová Mariñová 4–6, 6–1, 6–0

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2006 Australian Open tvrdý   Corinna Dentoniová   Anastasija Pavljučenkovová
  Sharon Fichmanová
2–6, 2–6

Postavení na konečném žebříčku WTA editovat

Dvouhra editovat

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 '2023
Pořadí 861. 308. 189. 57. 16. 50. 78. 89. 44. 27. 20. 43. 45. 38. 47. 60. 53. 59. 36. 118.

Čtyřhra editovat

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 364. 127. 186. 79. 86. 92. 174. 110. 108. 152. 115. 156. 111. 185. 280. 67. 317.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alizé Cornet na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Alizé Cornetová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  2. a b Cornet the perfect antidote to the afflicted French stars [online]. ESPN, 2008 [cit. 2010-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Alizé Cornetová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  4. ODDO, Chris. 2022 US Open, By the Numbers. US Open [online]. USTA, 2022-09-11 [cit. 2022-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-14. (anglicky) 
  5. Preview notes Australian Open | Melbourne, Australia [PDF]. WTA Tour, Inc. Dostupné online. (anglicky)  [cit. 2024-02-20]
  6. Alizé Cornetová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  7. Safina fights back to beat Cornet. ABC News [online]. 2009-01-25 [cit. 2022-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. JIRÁSEK, Ondřej. Nový rekord! Cornetová udolala Halepovou a až při 63. účasti postoupila do čtvrtfinále grandslamů. Tenisportal.cz. 2022-01-24. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. 
  9. JIRÁSEK, Ondřej. Collinsová ukončila jízdu Cornetové a je znovu v semifinále Australian Open. Tenisportal.cz. 2022-01-26. Dostupné online [cit. 2022-01-26]. 
  10. Cornet ends Swiatek's 37-match win streak; reaches fourth round at Wimbledon. Women's Tennis Association [online]. 2022-07-02 [cit. 2022-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ROTHENBERG, Ben. A Grand Slam Streak Without (Yet) a Quarterfinal. The New York Times [online]. 2022-01-23 [cit. 2022-08-26]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Loni bez přemožitelky, letos bez vítězství. Obhájkyně titulu Raducanuová na US Open končí na Cornetové. TenisPortal.cz [online]. 2022-08-31 [cit. 2022-08-31]. Dostupné online. 
  13. Australian Associated Press. Jo-Wilfried Tsonga guides France to Hopman Cup win with Alize Cornet. The Guardian [online]. 2014-01-05 [cit. 2019-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat