Wikipedie

Magda Linetteová

polská tenistka

Magda Linetteová (* 12. února 1992 Poznaň) je polská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře a dva ve čtyřhře. K němu přidala jeden triumf ze série WTA 125. V rámci okruhu ITF si připsala jedenáct titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[2]

Magda Linetteová
Magda Linetteová na French Open 2021
Magda Linetteová na French Open 2021
StátPolskoPolsko Polsko
Datum narození12. února 1992 (32 let)[1]
Místo narozeníPoznaň, Polsko[1]
BydlištěPoznaň, Polsko[1]
Výška171 cm[1]
Hmotnost59 kg[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 959 076 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů452–350
Tituly2 WTA, 1 WTA 125, 11 ITF
Nejvyšší umístění19. místo (20. března 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2023)
French Open3. kolo (2017, 2021)
Wimbledon3. kolo (2019, 2021)
US Open3. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů175–158
Tituly2 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (11. dubna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Opensemifinále (2021)
Wimbledon1. kolo (2015, 2017, 2019, 2021, 2022)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupzákladní skupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230320a20. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2023 na 19. místě a ve čtyřhře v dubnu 2022 na 26. místě. Trénuje ji Mark Gellard. Dříve tuto roli plnil Izo Zunić.[1]

V polském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2011 ejlatským základním blokem I. skupiny evropsko-africké zóny proti Bulharsku, v němž podlehla Kostovové. Polky prohrály 1:2 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti jedna mezistátním utkáním s bilancí 12–8 ve dvouhře a 4–3 ve čtyřhře.[3]

Polsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V úvodním kole ženské dvouhry uhrála jen tři gamy na třetí nasazenou Bělorusku Arynu Sabalenkovou. Do ženské čtyřhry nastoupila s Alicjí Rosolskou. Soutěž opustily v prvním kole, po porážce od amerických turnajových čtyřek Mattekové-Sandsové a Pegulaové.

V srpnu 2021 absolvovala hlavní bakalářský obor obchodní administrativa a vedlejší obor sportovní marketing a management na Indiana University East (B.S.).[4]

Tenisová kariéra editovat

V roce 2006 se stala vicemistryní Evropy v kategorii 14letých.[5]

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2007 v Polsku. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace květnového Polsat Warsaw Open 2010, kde v úvodním kole deklasovala krajanku Paulu Kaniovou. Ve druhé fázi ji vyřadila nejvýše nasazená Ruska Anna Čakvetadzeová.

Debutový start v hlavní soutěži přišel o tři roky později na dubnovém Internationaux de Strasbourg 2013 ve Štrasburku, na němž zvládla kvalifikační soutěž. V prvním kole vyřadila Olgu Pučkovovou, aby následně podlehla nasazené trojce a pozdější vítězce Alizé Cornetové. První semifinále na okruhu WTA Tour zaznamenala na Baku Cup 2013, kde opět hrála z pozice kvalifikantky. Mezi poslední čtveřicí tenistek ji hladce přehrála Šachar Pe'erová.[1]

Premiérový titul v sérii WTA 125 vybojovala na říjnovém Ningbo International Women's Tennis Open 2014 v čínském Ning-pu, kde na úvod oplatila porážku turnajové sedmičce Pe'erové a poté zdolala Číňanku Sü I-fan. Ve čtvrtfinále otočila nepříznivý průběh s druhou nasazenou Čeng Saj-saj, když prohrávala již 1–6 a 0–4,[6] aby v semifinále přehrála Kaniovou. V boji o titul zvítězila nad šestou nasazenou Číňankou Wang Čchiang.[7]

V rámci okruhu WTA Tour si zahrála finále čtyřhry na zářijovém Guangzhou International Women's Open 2014 v Kantonu, z něhož s Alizé Cornetovou odešly poražena od páru Čuang Ťia-žung a Liang Čchen, když o šampionkách rozhodl až supertiebreak. Na nejvyšší grandslamové úrovni debutovala kvalifikací French Open 2011, v níž vypadla ve druhé fázi s Mandy Minellaovou. Hlavní soutěž si poprvé zahrála na French Open 2015, kde v otevíracím zápase skončila na raketě dvacáté osmé nasazené Italky Flavie Pennettaové. V kategorii WTA Premier se probojovala do čtvrtfinále tokijského Toray Pan Pacific Open 2016, na němž ji vyřadila pozdější vítězka Caroline Wozniacká.[1]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (2–0 Č)
International / WTA 250 (2–4 D; 0–3 Č)

Dvouhra: 6 (2–4) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 19. září 2015 Tokio, Japonsko tvrdý   Yanina Wickmayerová 6–4, 3–6, 3–6
Vítězka 1. 25. srpna 2019 Bronx, New York, Spojené státy tvrdý   Camila Giorgiová 5–7, 7–5, 6–4
Finalistka 2. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý   Karolína Muchová 1–6, 1–6
Vítězka 2. 16. února 2020 Hua Hin, Thajsko tvrdý   Leonie Küngová 6–3, 6–2
Finalistka 3. 18. září 2022 Čennaí, Indie tvrdý   Linda Fruhvirtová 6–4, 3–6, 4–6
Finalistka 4. 23. září 2023 Kanton, Čína tvrdý   Wang Si-jü 0–6, 2–6

Čtyřhra: 5 (2–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 20. září 2014 Kanton, Čína tvrdý   Alizé Cornetová   Čuang Ťia-žung
  Liang Čchen 		6–2, 6–7(3–7), [7–10]
Finalistka 2. 16. října 2016 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Sü I-fan   Christina McHaleová
  Pcheng Šuaj 		6–7(8–10), 0–6
Finalistka 3. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie antuka   Verónica Cepede Roygová   Beatriz Haddad Maiová
  Nadia Podoroská 		3–6, 6–7(4–7)
Vítězka 1. 10. dubna 2022 Charleston, Spojené státy antuka (z)   Andreja Klepačová   Lucie Hradecká
  Sania Mirzaová 		6–2, 4–6, [10–7]
Vítězka 2. 25. června 2022 Eastbourne, Spojené království tráva   Aleksandra Krunićová   Ljudmyla Kičenoková
  Jeļena Ostapenková 		bez boje

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 27. října 2014 Ning-po, ČLR tvrdý   Wang Čchiang 3–6, 7–5, 6–1
Finalistka 1. 10. června 2018 Bol, Chorvatsko antuka   Tamara Zidanšeková 1–6, 3–6
Finalistka 2. říjen 2022 Tampico, Mexiko tvrdý   Elisabetta Cocciarettová 6–7(5–7), 6–4, 1–6

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (11) editovat

č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 7. června 2010 Štětín, Polsko antuka   Margit Rüütelová 6–2, 6–0
2. 2. srpna 2010 Hechingen, Německo antuka   Sílvia Solerová Espinosová 7–5, 3–6, 6–2
3. 9. srpna 2010 Versmold, Německo antuka   Irina-Camelia Beguová 6–2, 7–5
4. 6. září 2010 Katovice, Polsko antuka   Eva Birnerová 3–6, 6–2, 6–2
5. 24. září 2012 Praha, Česko antuka   Zuzana Luknárová 6–2, 7–6(9–7)
6. 2. prosince 2013 Puné, Indie tvrdý   Kamila Kerimbajevová 7–5, 7–6(7–5)
7. 13. října 2014 Kojang, Jižní Korea tvrdý   Renata Voráčová 6–3, 3–6, 6–3
8. 2. února 2015 Grenoble, Francie tvrdý   Tereza Martincová 7–6(7–2), 4–6, 6–1
9. 16. února 2015 Nové Dillí, Indie tvrdý   Tadeja Majeričová 6–1, 6–1
10. 8. května 2016 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Carina Witthöftová 6–3, 7–5
11. 16. června 2019 Manchester, Spojené království tráva   Zarina Dijasová 7–6(7–1), 2–6, 6–3

Čtyřhra (8) editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 25. června 2012 Ystad, Švédsko antuka   Katarzyna Piterová   Oxana Kalašnikovová
  Lenka Wienerová 		6–3, 6–3
2. 15. října 2012 Limoges, Francie tvrdý   Sandra Zaniewská   Irena Pavlovicová
  Stefanie Vögeleová 		6–1, 5–7, [10–5]
3. 5. listopadu 2012 Equeurdreville, Francie tvrdý   Katarzyna Piterová   Amra Sadikovićová
  Ana Vrljićová 		6–4, 7–6(7–4)
4. 17. prosince 2012 Ankara, Turecko tvrdý   Katarzyna Piterová   Iryna Burjačoková
  Valerija Solovjovová 		6–2, 6–2
5. 6. května 2013 Johannesburg,
Jihoafrická republika 		tvrdý   Chanel Simmondsová   Samantha Murrayová
  Jade Windleyová 		6–1, 6–3
6. 27. května 2013 Maribor, Slovinsko antuka   Paula Kaniová   Mailen Aurouxová
  María Irigoyenová 		6–3, 6–0
7. 1. července 2013 Toruň, Polsko antuka   Paula Kaniová   Julia Bejgelzimerová
  Elena Bogdanová 		6–2, 4–6, [10–5]
8. 14. října 2013 Limoges, Francie tvrdý   Viktorija Golubicová   Nicole Clericová
  Nikola Fraňková 		6–4, 6–4

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Magda Linette na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h Magda Linetteová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230320a20. března 2023
  2. ↑ Magda Linetteová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230130a30. ledna 2023
  3. ↑ Magda Linetteová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230125a25. ledna 2023
  4. ↑ IU East, WTA recognize four recent graduates at Western & Southern Open [online]. WTA Tennis, 2021-08-19 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ ANCYGIER, Kamil. Magda Linette – nowa nadzieja polskiego tenisa. wiadomosci24.pl [online]. 2010-09-22 [cit. 2012-09-15]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Linette Sends Zheng Crashing Out [online]. WTA Tour, Inc., 2014-10-31 [cit. 2015-07-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Poland's Linette Lifts Ningbo Crown [online]. WTA Tour, Inc., 2014-11-02 [cit. 2015-07-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Magda_Linetteová&oldid=23267958“