Tenis na Letních olympijských hrách 2020

ročník olympijského tenisového turnaje

Tenisový turnaj na Letních olympijských hrách 2020 byl šestnáctý ročník řádného a oficiálního olympijského turnaje. Probíhal v japonské metropoli Tokiu od soboty 24. července do neděle 1. srpna 2021. Dějištěm se staly otevřené dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf v Tenisového parku Ariake, ležícím v olympijské zóně Tokijského zálivu.[1][2] Kapacita areálu činila 19 900 míst. V červenci 2021 organizační výbor oznámil, že kvůli obnovení japonského nouzového stavu pro sílící epidemii covidu-19 v oblasti Tokia, se olympiáda uskuteční bez diváků.[3] DecoTurf se stal povrchem na třetí olympiádě.[4]

Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Datum:24. července1. srpna 2021
Ročník:16.
Místo:Tenisový park Ariake
zóna Tokijského zálivu
Tokio, JaponskoJaponsko Japonsko
Povrch:tvrdý – DecoTurf / venku
Počet:64 dvouhra / 32 čtyřhra / 16 mix
Vítězové zlaté medaile
mužská dvouhra
 Alexander Zverev  (GER)
ženská dvouhra
 Belinda Bencicová (SUI)
mužská čtyřhra
 Nikola Mektić / Mate Pavić (CRO)
ženská čtyřhra
 Barbora Krejčíková / Kateřina Siniaková (CZE)
smíšená čtyřhra
 Anastasija Pavljučenkovová / Andrej Rubljov (ROC)
Tenis na letních olympijských hrách
2016
2024 >

Tokijské hry se měly konat po čtyřech letech od Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, během července a srpna 2020. Kvůli pokračující pandemii covidu-19 však byly v březnu 2020 o rok odloženy. Přesto si z marketingových důvodů podržely rok 2020 v názvu.[5] Oficiálními organizátory se staly Mezinárodní olympijský výbor a Mezinárodní tenisová federace. Turnaj patřil do kalendáře profesionálních tenisových okruhů – mužského ATP Tour a ženského WTA Tour. Do mužského a ženského žebříčku se tenistům nezapočítávali žádné body.[6]

Kvalifikační kritéria umožnila účast 192 tenistů ze 45 národních výprav,[2] kteří bojovali o medaile v mužské dvouhře a čtyřhře, ženské dvouhře a čtyřhře a také ve smíšené čtyřhře. Mezi změny vůči předchozím ročníkům patřilo mužské finále hrané na dva vítězné sety namísto tří a 10bodový supertiebreak ve čtyřhrách za stavu setů 1–1, formát dříve hraný již v mixu.[2][1]

Nejvýše nasazenými v singlových soutěžích se staly světové jedničky, Srb Novak Djoković a Australanka Ashleigh Bartyová, která na olympijských hrách debutovala. Do turnaje zasáhlo sedm medailistů z LOH 2016 a sedm hráčů, kteří získali v minulosti cenný kov na Letní olympiádě mládeže.[2]

Poprvé od tenisového turnaje na Letních olympijských hrách 1920 v Antverpách, kterého se američtí tenisté neúčastnili, nezískali Američané ani jednu medaili.[7]

Kvalifikační kritériaEditovat

Každý národní olympijský výbor (NOV) byl oprávněn nominovat maximálně šest tenistů a šest tenistek, z toho až čtyři jednotlivce do dvouhry a dva páry do každé soutěže čtyřhry. Žebříčkové postavení vycházelo z vydání 14. června 2021 po skončení French Open.[8]

Podmínky účasti v Davis Cupu a Billie Jean King CupuEditovat

Tenisový park Ariake
 
Celkový pohled na zrekonstruovaný areál
 
Centrkurt Ariake Coliseum pro 10  tisíc diváků[9]
 
Dvorec č. 1 postavený pro olympiádu
Celková kapacita areálu činila 19 900 míst. Olympijský turnaj se však hrál bez diváků.[10][11]

Pro účast na olympijských hrách byli všichni tenisté povinni být součástí nominace týmu alespoň ve třech mezistátních utkáních Davis Cupu či Billie Jean King Cupu olympijského cyklu 2017–2020, z toho minimálně v jednom ročníku mezi lety 2019–2020. Výjimkou se stali hráči a hráčky, jejichž družstvo odehrálo alespoň tři ze čtyř sezón v zonálních základních skupinách, tedy mimo světové skupiny, nebo pokud byl tenista minimálně dvacetkrát v kariéře nominován v Davis Cupu či Billie Jean King Cupu. Pro tyto hráče se kritérium snížilo na dvě povinné nominace v letech 2019–2020. Mezinárodní tenisová federace si ve výjimečných případech vyhradila uznat start i při nesplnění výše uvedených podmínek. Tenisté také museli udržovat dobré vztahy s národním tenisovým svazem.[12][8]

Ženská a mužská dvouhraEditovat

Oznámení kvalifikovaných hráčů učinila Mezinárodní tenisová federace na základě 56 nejvýše postavených hráčů a hráček na žebříčcích ATPWTA ve vydáních z pondělí 14. června 2021 (po dohrání French Open). Limitujícím kritériem byla účast maximálně čtyř olympioniků z jednoho státu, respektive národního olympijského výboru (NOV). Pokud byli mezi prvními padesáti šesti hráči žebříčku více než čtyři tenisté jednoho národního svazu, pak do turnaje nastoupili pouze čtyři nejvýše klasifikovaní. Místa tenistů z pátých a dalších pozic v redukovaných národních žebříčcích obsadili hráči umístění za 56. pozicí žebříčku, kteří současně splňovali podmínku figurovat do čtvrtého místa v redukované klasifikaci vlastního státu. Žádní tenisté z jedné výpravy nebyli nalosováni do stejné čtvrtiny pavouka (výjimkou se stali náhradníci).[12][8]

Zbylých osm míst, do počtu 64 hráčů, bylo rozděleno tenistům z americké, africké a asijské kontinentální kvalifikace ve formě kontinentálních her a nejvýše postaveným singlistům Evropy a Oceánie, jejichž stát neměl ve dvouhře zastoupení. Jedno místo bylo určeno pro bývalého olympijského vítěze či šampiona grandslamu a poslední účastník zastupoval hostitelský stát. Všichni museli splňovat podmínku umístění do 300. místa žebříčku.[12][8]

Klíč
64 hráčů 56 nejvýše postavených na žebříčku ATP/WTA
2 vítěz a finalista Panamerických her 2019
1 vítěz Asijských her 2018
1 vítěz Afrických her 2019
1 nejvýše postavený singlista Evropy z výpravy bez dosavadní účasti v soutěži
1 nejvýše postavený singlista Oceánie z výpravy bez dosavadní účasti v soutěži
1 olympijský či grandslamový vítěz
1 singlista pořadatelského státu

Ženská a mužská čtyřhraEditovat

Do soutěží mužské a ženské čtyřhry se automaticky kvalifikovalo deset nejvýše postavených hráčů mužského deblového žebříčku ATP a prvních deset hráček ženského deblového žebříčku WTA ve vydání ze 14. června 2021. Tito tenisté mohli zvolit svého spoluhráče-krajana, jenž také figuroval do 300. místa na žebříčku dvouhry či čtyřhry.

 
Naomi Ósakaová se na olympijských hrách stala prvním zástupcem tenisu, který během zahajovacího ceremoniálu zažehl olympijský oheň

Přímý postup si zajistilo minimálně 24 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku[kombinovaný žebříček 1] z pondělního vydání 14. června 2021, s podmínkou maximálně dvou párů na jednu zemi (pár tvořili tenisté z jednoho národního olympijského výboru). Pokud nebyla naplněna celková kvóta turnaje 86 singlistů a deblistů na pohlaví (mužů a žen), pokračovalo se dále v obsazování podle kombinovaného žebříčku. Jakmile byla kvóta 86 tenistů dosažena, kvalifikovaly se další dvojice na základě kombinovaného žebříčku se zohledněním singlové priority. Až 8 zbylých míst tak bylo doplněno páry s nejnižšími součty zohledňujícími vyšší žebříčkové postavení singlistů podle preference součtu: a) žebříčkového postavení obou členů ve dvouhře, b) žebříčkového postavení člena dvouhry a člena čtyřhry, c) žebříčkového postavení obou členů ve čtyřhře. Jedno místo bylo určeno pro dvojici pořadatelského státu. [12][8]

Klíč
32 párů 10 párů od hráčů Top 10 (v rámci „24 či více párů“)
24 či více párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku do kvóty 86
8 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku dle singlové priority
1 pár pořadatelského státu

Smíšená čtyřhraEditovat

Do soutěže smíšené čtyřhry může národní olympijský výbor vyslat maximálně dvě dvojice, a v takovém případě každá z nich bude nalosována do jiné poloviny pavouka. Účastnit se mohli pouze tenisté, kteří již na olympiádě hráli dvouhru a/nebo čtyřhru. Patnáct párů s nejnižším součtem v kombinovaném žebříčku[kombinovaný žebříček 1] ze 14. června 2021 si zajistilo přímou účast. Jedno zbylé místo bylo určeno pro dvojici pořadatelského státu. Přihlášení párů do soutěže skončilo 27. července 2021 v 11:00 hodin místního času.[12][8]

Klíč
16 párů 15 párů s nejnižším součtem kombinovaného žebříčku
1 pár pořadatelského státu

Herní systém a plán turnajeEditovat

Herní systémEditovat

 
Argentinka Nadia Podoroská na dvorci areálu s olympijskou symbolikou

Všechny soutěže se hrály ve formátu vyřazovacího systému. Do mužské a ženské dvouhry nastoupilo 64 hráčů, což znamenalo šestikolový turnaj. Mužská a ženská čtyřhra zahrnovala 32 párů a smíšená čtyřhra pak 16 párů. Poražení semifinalisté se utkali v zápasech o bronzovou medaili.[6][2]

Všechna utkání byla hrána na dvě vítězné sady včetně finále mužské dvouhry, které se na předchozích olympiádách konalo na tři vítězné sady. Sedmibodový tiebreak uzavíral všechny sety, pokud dospěly do stavu gamů 6–6.[6][2] V rozhodující sadě čtyřher a mixu se konal pouze supertiebreak, v němž zvítězil pár po dosažení 10 bodů za podmínky rozdílu alespoň dvou míčů. Na LOH 2016 byl v rozhodujících setech deblových soutěží mužů a žen hrán 7bodový tiebreak.[6][2]

HarmonogramEditovat

Olympijský turnaj probíhal od soboty 24. července do neděle 1. srpna 2021.[6][2] Po protestech tenistů na zápasy hrané kolem poledne ve vysokých teplotách a vlhkosti vzduchu, posunuli organizátoři od 29. července začátek hracích dnů na 15 hodin.[13]

Harmonogram
Datum 24. července 25. července 26. července 27. července 28. července 29. července 30. července 31. července 1. srpna
Zahájení 11:00 11:00 11:00 11:00 11:00 15:00 15:00 15:00 15:00
Mužská dvouhra 1. kolo 2. kolo 3. kolo čtvrtfinále semifinále o bronz o zlato
Ženská dvouhra 1. kolo 2. kolo 3. kolo čtvrtfinále semifinále o bronz o zlato
Mužská čtyřhra 1. kolo 2. kolo čtvrtfinále semifinále o bronz o zlato
Ženská čtyřhra 1. kolo 2. kolo čtvrtfinále semifinále o bronz o zlato
Smíšená čtyřhra 1. kolo čtvrtfinále semifinále o bronz o zlato

Účastnické zeměEditovat

Přehled medailíEditovat

MedailistéEditovat

Soutěž   Zlato   Stříbro   Bronz
Mužská dvouhra
detaily
  Alexander Zverev
Německo (GER)
  Karen Chačanov
Sportovci ROV (ROC)
  Pablo Carreño Busta
Španělsko (ESP)
Mužská čtyřhra
detaily
  Nikola Mektić
Chorvatsko (CRO)
  Mate Pavić
Chorvatsko (CRO)
  Marin Čilić
Chorvatsko (CRO)
  Ivan Dodig
Chorvatsko (CRO)
  Marcus Daniell
Nový Zéland (NZL)
  Michael Venus
Nový Zéland (NZL)
Ženská dvouhra
detaily
  Belinda Bencicová
Švýcarsko (SUI)
  Markéta Vondroušová
Česko (CZE)
  Elina Svitolinová
Ukrajina (UKR)
Ženská čtyřhra
detaily
  Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
Česko (CZE)
  Belinda Bencicová
  Viktorija Golubicová
Švýcarsko (SUI)
  Laura Pigossiová
  Luisa Stefaniová
Brazílie (BRA)
Smíšená čtyřhra
detaily
  Anastasija Pavljučenkovová
  Andrej Rubljov
Sportovci ROV (ROC)
  Jelena Vesninová
  Aslan Karacev
Sportovci ROV (ROC)
  Ashleigh Bartyová
  John Peers
Austrálie (AUS)

Pořadí národůEditovat

Pořadí Země  Zlato  Stříbro  Bronz Celkem
1.   Sportovci ROV 1 2 0 3
2.   Česko 1 1 0 2
  Chorvatsko 1 1 0 2
  Švýcarsko 1 1 0 2
5.   Německo 1 0 0 1
6.   Austrálie 0 0 1 1
  Brazílie 0 0 1 1
  Nový Zéland 0 0 1 1
  Španělsko 0 0 1 1
  Ukrajina 0 0 1 1
Sady medailí 5 5 5 15

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Kombinovaný žebříček představoval součet pořadí z mužské klasifikace ATP, nebo ženské klasifikace WTA, u obou členů jednoho páru (v mixu muže a ženy). Každému členu páru bylo započítáno vyšší umístění (lepší postavení), na kterém figurovali (14. června 2021) ve dvouhře nebo ve čtyřhře. Následný prostý součet umístění byl rozhodující pro účast v soutěži. Dvojice s nejnižšími součty obsadily volná místa v pavouku mužské a ženské čtyřhry minimálně do počtu 24 dvojic. Po naplnění celkové kvóty 86 startujících na pohlaví bylo až 8 zbylých míst doplněno páry s nejnižšími součty zohledňujícími singlovou prioritu (zvýhodnění lépe postavených singlistů).
    Páry s nejnižšími 15 součty zaujaly 15 volných míst v pavouku smíšené čtyřhry.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 2020 Summer Olympics na anglické Wikipedii.

  1. a b ON-Tennis at the Tokyo Olympics. Reuters [online]. 2021-06-22 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h Tokyo 2020 Olympic Tennis: draws, nominations and key players [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Olympijské hry v Tokiu se uskuteční bez diváků - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-07-22]. Dostupné online. 
  4. DecoTurf® Chosen for Tennis Courts at the 2020 Olympics in Tokyo [online]. Business Wire, 2019-08-01 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rozhodnuto. Olympijské hry v Tokiu se odkládají na rok 2021.. iDnes.cz [online]. 2020-03-24 [cit. 2020-03-24]. Dostupné online. 
  6. a b c d e Tokyo 2020: Olympic tennis dates, entry lists, seeds and more [online]. WTA Tennis, 2021-07-20 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  7. FITZGERALD, Matt. U.S. leaves Tokyo without an Olympic tennis medal for first time in 101 years. Tennis.com [online]. 2021-07-30 [cit. 2021-08-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c d e f QUALIFICATION SYSTEM – GAMES OF THE XXXII OLYMPIAD – TOKYO 2020 [PDF]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION, 2021-04-29 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Tokyo 2020 Venue Guide: Tokyo Bay Zone Venues [online]. Canadian Olympic Committee [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Velký přehled sportovišť na letních olympijských hrách - 1. díl [online]. TN.cz, 2021-07-21 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. 
  11. PAVITT, Michael. International Tennis Federation impressed by Ariake Tennis Park after test event. www.insidethegames.biz [online]. 2019-11-01 [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c d e ELIGIBILITY FOR THE OLYMPIC TENNIS EVENT, TOKYO 2020 [online]. INTERNATIONAL TENNIS FEDERATION [cit. 2021-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Olympiáda | Když tady umřu, kdo za to ponese odpovědnost? zuřila tenisová hvězda. A není sama. Sport.cz [online]. 2021-07-28 [cit. 2021-07-29]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat