Otevřít hlavní menu

Jo-Wilfried Tsonga

francouzský tenista

Jo-Wilfried Tsonga (* 17. dubna 1985 Le Mans) je francouzský tenista, který vstoupil na profesionální okruh v sezóně 2004. Na okruhu ATP World Tour vyhrál šestnáct turnajů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. V rámci challengerů ATP získal osm a na okruhu Futures pak šest titulů ve dvouhře. Na US Open 2003 vyhrál juniorku dvouhry.

Jo-Wilfried Tsonga
Jo-Wilfried Tsonga na US Open 2016
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 17. dubna 1985 (34 let)
Místo narození Le Mans, Francie
Bydliště Gingins, Švýcarsko
Výška 188 cm
Váha 91 kg
Profesionál od 2004
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 20 397 470 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 454–217
Tituly 16 ATP, 8 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění 5. místo (27. února 2012)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2008)
French Open semifinále (2013, 2015)
Wimbledon semifinále (2011, 2012)
US Open čtvrtfinále (2011, 2015, 2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2011)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 80–62
Tituly 4 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění 33. místo (26. října 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2008)
French Open 1. kolo (2002, 2003, 2009)
Wimbledon 1. kolo kvalifikace (2007)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry Stříbrná olympijská medaile stříbro (2012)
Týmové soutěže
Davis Cup finále (2010, 2014)
Hopman Cup vítěz (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20171023a23. října 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro 2012 Londýn čtyřhra mužů
Volej Tsongy v semifinále Wimbledonu 2011 proti Djokovićovi

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v únoru 2012 na 5. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2009 na 33. místě. Domovským tenisovým klubem je Tennis Club de Paris (TCP).

Na Australian Open 2008 se jako nenasazený probojoval do finále dvouhry, když v semifinále porazil bez ztráty setu světovou dvojku Rafaela Nadala. V boji o titul podlehl turnajové trojce Novaku Djokovićovi ve čtyřech sadách a sebral mu tak jediný set na celém turnaji. Semifinále si zahrál na Australian Open 2010 a ve Wimbledonu 2011. Na londýnském Turnaji mistrů 2011 se probojoval po semifinálové výhře nad Berdychem do finále, v němž nestačil na obhájce titulu Rogera Federera.

V rámci série ATP World Tour Masters 1000 získal jeden singlový titul na BNP Paribas Masters 2008, když ve finále zdolal Argentince Davida Nalbandiana. Mezi poslední dva hráče soutěže se na stejné události probojoval opět v roce 2011. Ve finále podlehl Švýcaru Federerovi. Jeden titul ze série Masters vyhrál také ve čtyřhře, a  to v roce 2009 s krajanem Julienem BenneteauemŠanghaji. Společně s Alizé Cornetovou získal pro Francii premiérový titul na Hopmanově poháru, když ve finále roku 2014 zdolali Polsko 2:1 na zápasy.

Narodil se v Le Mans do rodiny francouzské matky Évelyne a konžského otce Didiera Tsongy, který se do Francie přistěhoval v 70. letech, aby mohl rozvíjet svou házenkářskou kariéru.[1]

Tenisová kariéraEditovat

Tenis hraje profesionálně od roku 2001. Do sezóny 2003 se zúčastňoval turnajů okruhu ITF a challengerů, kdy se probojoval nejdále do semifinále.

Dosáhl úspěchů v juniorské kategorii, když se probojoval do semifinále Australian Open 2002 a 2003, French Open 2003, Wimbledonu 2003 a zvítězil na US Open 2003, když ve finále porazil Kypřana Baghdatise). Rok 2003 zakončil jako světová juniorská dvojka.

První titul v seniorské kategorii získal v červnu 2004 na turnaji ITF v Lanzarote, o měsíc později vyhrál challengery v Nottinghamu a Toljatti. V září měl premiéru na turnaji ATP v Pekingu, kde postoupil do druhého kola. V listopadu 2004 dosáhl rovněž druhého kola na turnaji série Masters v Paříži. V sezóně 2005 vyhrál jeden turnaj ITF a jeden challenger. V květnu 2005 se účastnil French Open, ale vypadl již v 1. kole s Roddickem. V roce 2006 se zúčastňoval pouze turnajů nižší kategorie, přičemž čtyři z nich vyhrál a v dalších dvou postoupil do finále.

V sezóně 2007 se dostal na Australian Open díky divoké kartě, ale hned v prvním kole znovu podlehl Roddickovi 7:6, 6:7, 3:6, 3:6. V prvním setu zvítězil v tiebreaku 20:18, což je nejvyšší skóre zkrácené hry v historii Australian Open. Ve Wimbledonu pak došel bez ztráty setu do čtvrtého kola, kde prohrál s Richardem Gasquetem 4:6, 3:6, 4:6. V první polovině roku vyhrál jeden turnaj ITF a čtyři challengery, od června již pravidelně startoval na turnajích ATP. Na US Open postoupil do třetího kola, kde podlehl Nadalovi. V říjnu se na turnaji v Lyonu probojoval až do semifinále, kde prohrál s Grosjeanem. Rok zakončil na 45. místě žebříčku ATP.

Rok 2008 zahájil semifinálovou účastí na turnaji v Adelaide, kde podlehl Nieminenovi. O velké překvapení se postaral na Australian Open, když jako nenasazený hráč došel až do finále, kde podlehl třetímu nasazenému Novaku Đokovićovi 6:4, 4:6, 3:6, 6:7. V průběhu turnaje přitom vyřadil devátého nasazeného Andyho Murrayho, osmého Gasqueta, čtrnáctého Južného a turnajovou dvojku Nadala. Díky finálové účasti na Australian Open postoupil Tsonga na 18. místo žebříčku ATP.

Trenérské vedeníEditovat

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2008 Australian Open tvrdý   Novak Djoković 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(2)

Finále na Turnaji mistrůEditovat

Dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok místo povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2011 Londýn, Spojené království tvrdý (hala)   Roger Federer 3–6, 7–6(8–6), 3–6

Finále na okruhu ATP World TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Stříbro na letních olympijských hrách (1 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (0–1 D)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (2–2 D; 1–0 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (2–3 D)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (12–4 D; 3–3 Č)

Dvouhra: 27 (16–11)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 31. ledna 2008 Melbourne, Austrálie tvrdý   Novak Djoković 6–4, 4–6, 3–6, 6–7(2–7)
Vítěz 1. 28. září 2008 Bangkok, Thajsko tvrdý (h)   Novak Djoković 7–6(7–4), 6–4
Vítěz 2. 2. listopadu 2008 Paříž, Francie tvrdý (h)   David Nalbandian 6–3, 4–6, 6–4
Vítěz 3. 2. února 2009 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý   Jérémy Chardy 6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 4. 16. února 2009 Marseille, Francie tvrdý (h)   Michaël Llodra 7–5, 7–6(7–3)
Vítěz 5. 5. října 2009 Tokio, Japonsko tvrdý   Michail Južnyj 6–3, 6–3
Finalista 2. 13. února 2011 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Robin Söderling 3–6, 6–3, 3–6
Finalista 3. 13. června 2011 Londýn, Spojené království tráva   Andy Murray 6–3, 6–7(2–7), 4–6
Vítěz 6. 25. září 2011 Méty, Francie tvrdý (h)   Ivan Ljubičić 6–3, 6–7(4–7), 6–3
Vítěz 7. 30. října 2011 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Juan Martín del Potro 6–7(5–7), 6–3, 6–4
Finalista 4. 13. listopadu 2011 Paříž, Francie tvrdý (h)   Roger Federer 1–6, 6–7(3–7)
Finalista 5. 27. listopadu 2011 Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Roger Federer 3–6, 7–6(8–6), 3–6
Vítěz 8. 7. ledna 2012 Dauhá, Katar tvrdý   Gaël Monfils 7–5, 6–3
Vítěz 9. 23. září 2012 Méty, Francie (2) tvrdý (h)   Andreas Seppi 6–1, 6–2
Finalista 6. 7. října 2012 Peking, ČLR tvrdý   Novak Djoković 6–7(4–7), 2–6
Finalista 7. 21. října 2012 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Tomáš Berdych 6–4, 4–6, 4–6
Vítěz 10. 24. února 2013 Marseille, Francie (2) tvrdý (h)   Tomáš Berdych 3–6, 7–6(8–6), 6–4
Finalista 8. 22. září 2013 Mety, Francie tvrdý (h)   Gilles Simon 4–6, 3–6
Finalista 9. 23. února 2014 Marseille, Francie tvrdý (h)   Ernests Gulbis 6–7(5–7), 4–6
Vítěz 11. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý   Roger Federer 7–5, 7–6(7–3)
Vítěz 12. 27. září 2015 Mety, Francie (3) tvrdý (h)   Gilles Simon 7–6(7–5), 1–6, 6–2
Finalista 10. 18. října 2015 Šanghaj, ČLR tvrdý   Novak Djoković 2–6, 4–6
Finalista 11. 30. října 2016 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Andy Murray 3–6, 6–7(6–8)
Vítěz 13. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   David Goffin 4–6, 6–4, 6–1
Vítěz 14. 26. února 2017 Marseille, Francie tvrdý (h)   Lucas Pouille 6–4, 6–4
Vítěz 15. 27. května 2017 Lyon, Francie antuka   Tomáš Berdych 7–6(7–2), 7–5
Vítěz 16. 22. října 2017 Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Diego Schwartzman 6–3, 7–5

Čtyřhra: 8 (4–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 22. října 2007 Lyon, Francie koberec (h)   Sébastien Grosjean   Łukasz Kubot
  Lovro Zovko
6–4, 6–3
Vítěz 2. 7. ledna 2008 Sydney, Austrálie tvrdý   Richard Gasquet   Bob Bryan
  Mike Bryan
4–6, 6–4, [11–9]
Vítěz 3. 11. ledna 2009 Brisbane, Austrálie tvrdý   Marc Gicquel   Fernando Verdasco
  Mischa Zverev
6–4, 6–3
Vítěz 4. 18. října 2009 Šanghaj, ČLR tvrdý   Julien Benneteau   Mariusz Fyrstenberg
  Marcin Matkowski
6–2, 6–4
Finalista 1. 20. února 2011 Marseille, Francie tvrdý (h)   Julien Benneteau   Robin Haase
  Ken Skupski
3–6, 7–6(7–4), [11–13]
Finalista 2. 26. února 2012 Marseille, Francie (2) tvrdý (h)   Dustin Brown   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
6–3, 3–6, [6–10]
Finalista 3. 4. srpna 2012 LOH – Londýn,
Spojené království
tráva   Michaël Llodra   Bob Bryan
  Mike Bryan
4–6, 6–7(2–7)
Finalista 4. 22. září 2013 Mety, Francie tvrdý (h)   Nicolas Mahut   Johan Brunström
  Raven Klaasen
4–6, 6–7(5–7)

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 898. 504. 386. 157. 345. 212. 43. 6. 10. 13 6. 8. 10. 12. 10. 12.

ČtyřhraEditovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 946. 641. 766. 1656. 110. 129. 34. 242. 115. 198. 412. 156. 376. 170.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jo-Wilfried Tsonga na anglické Wikipedii.

  1. globesports.com: Tsonga continues to soar

Externí odkazyEditovat