Nadia Podoroská

argentinská tenistka

Nadia Podoroská (* 10. února 1997 Rosario) je argentinská profesionální tenistka. Po prarodičích je ukrajinského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V sérii WTA 125 přidala tři singlové trofeje. V rámci okruhu ITF získala čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2] Na French Open 2020 se stala vůbec první kvalifikantkou v semifinále na Roland Garros a třetí takovou hráčkou v otevřené éře grandslamu.

Nadia Podoroská
Nadia Podoroská na French Open 2021
Nadia Podoroská na French Open 2021
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození10. února 1997 (28 let)
Místo narozeníRosario, Argentina[1]
BydlištěRosario, Argentina[1]
Výška170 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 873 862 USD
Dvouhra
Poměr zápasů372–232
Tituly0 WTA, 3 WTA 125, 14 ITF
Nejvyšší umístění36. místo (11. července 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021, 2023, 2024)
French Opensemifinále (2020)
Wimbledon2. kolo (2021, 2023)
US Open1. kolo (2016, 2021, 2022, 2023, 2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů117–100
Tituly1 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění62. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021, 2023)
French Opensemifinále (2021)
Wimbledon1. kolo (2021, 2023, 2024)
US Open2. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry1. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250126a26. ledna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 36. místě a ve čtyřhře v říjnu 2021 na 62. místě.[1]

V argentinském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 světovou baráží proti Rusku, v níž za rozhodnutého výsledku prohrála v páru s Victorií Bosio čtyřhru. Rusky zvítězily 4:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–4 ve dvouhře a 1–5 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život

editovat

V září 2022 na sociálních sítích a následném rozhovoru přiznala partnerský vztah s další argentinskou tenistkou Guillerminou Nayaovu.[4][5]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci hlavních soutěží dvouhry na okruhu ITF debutovala v červnu 2011, když na turnaji v argentinském Santa Fe s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. V úvodním kole podlehla krajance Vanese Furlanettové.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v listopadu 2013 na santiagském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále jí v průběhu třetí sady skrečovala Chilanka Cecilia Costa Melgarová.[2]

 
kvalifikaci French Open 2017, kde podlehla Vondroušové

Na okruhu WTA Tour, nepočítaje fedcupová utkání, debutovala dubnovou kvalifikací na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2017. Na úvod kvalifikační soutěže podlehla australské tenistce Anastasiji Rodionovové. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v ženské čtyřhře Internationaux de Strasbourg 2016 v páru s Jil Teichmannovou, aby v prvním kole podlehly druhé nasazené dvojici Čuang Ťia-žung a Darija Juraková. Do dvouhry poprvé nastoupila na antukovém BRD Bucharest Open 2016, kde prošla kvalifikačním sítem. V první fázi však uhrála jediný game na šestou nasazenou Černohorku Danku Kovinićovou.[1]

Premiérový titul na okruhu WTA Tour získala na dubnovém Copa Colsanitas 2017 v Bogotě, kde s Brazilkou Beatriz Haddad Maiovou postoupily do finále ženského deblu. V něm za 80 minut zdolaly paraguaysko-polskou dvojici Verónica Cepedeová Roygová a Magda Linetteová po dvousetovém průběhu.[6][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu US Open 2016, kam postoupila z tříkolové kvalifikace, v níž na její raketě postupně dohrály Océane Dodinová, Jovana JakšićováDonna Vekićová. V úvodním kole hlavní soutěže nenašla recept na Němku Anniku Beckovou.[1]

Na French Open 2020 postoupila jako 131. hráčka žebříčku z tříkolové kvalifikace. Ve dvouhře pak prošla až do semifinále, po výhře nad ukrajinskou členkou elitní desítky Elinou Svitolinovou. Stala se tak vůbec první kvalifikantkou na Roland Garros a třetí takovou hráčkou v této fázi grandslamu po Doreyové na Australian Open 1978 a Stevensonové ve Wimbledonu 1999. Rovněž byla první argentinskou čtvrtfinalistkou i semifinalistkou na grandslamu od Paoly Suárezové na French Open 2004, respektive ve Wimbledonu 2004.[7][8] Před branami finále ji zastavila Polka Iga Świąteková. Zprůměrované žebříčkové postavení obou hráček 92,5 bylo nejnižší hodnotou v historii semifinálových duelů na French Open. Podoroská se také stala nejníže postavenou semifinalistkou turnaje.[9]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–1 Č)

Čtyřhra: 2 (1–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie International antuka   Beatriz Haddad Maiová   Verónica Cepedeová Roygová
  Magda Linetteová
6–3, 7–6(7–4)
Finalistka 1. 15. dubna 2018 Bogotá, Kolumbie International antuka   Mariana Duque Mariñová   Dalila Jakupovićová
  Irina Chromačovová
3–6, 4–6

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–0 D, 0–1 Č)

Čtyřhra: 3 (3–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. únor 2023 Cali, Kolumbie antuka   Paula Ormaecheaová 6–4, 6–2
Vítězka 2. březen 2024 San Luis Potosí City, Mexiko antuka   Francesca Jonesová 6–1, 6–2
Vítězka 3. srpen 2024 Barranquilla, Kolumbie tcrdý   Tatjana Mariová 6–2, 1–6, 6–3

Čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 5. září 2020 Praha, Česko antuka   Giulia Gatto-Monticoneová   Lidzija Marozavová
  Andreea Mituová
4–6, 4–6

Tituly na okruhu ITF

editovat
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (14 titulů)

editovat
č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
1. listopad 2012 Santiago, Chile W10 antuka   Cecilia Costa Melgarová 6–2, 5–7, 3–5skreč
2. březen 2014 Lima, Peru W10 antuka   Carla Lucerová 6–3, 6–4
3. březen 2014 Lima, Peru W10 antuka   Csilla Argyelánová 6–2, 6–4
4. květen 2014 Bol, Chorvatsko W10 antuka   Bianca Bottová 6–1, 6–7(6–8), 6–1
5. červen 2014 Bol, Chorvatsko W10 antuka   Olga Jančuková 6–3, 2–6, 6–2
6. březen 2015 São José dos Campos, Brazílie W10 antuka   Victoria Bosiová 6–7(6–8), 7–6(7–2), 6–3
7. březen 2016 São José dos Campos, Brazílie W10 antuka   Gabriela Céová 7–6(7–2), 6–1
8. červen 2016 Denain, Francie W25 antuka   Irina Ramialisonová 6–3, 5–7, 6–4
9. červen 2018 Périgueux, Francie W25 antuka   Myrtille Georgesová 6–2, 6–0
10. květen 2019 Monzón, Španělsko W25 tvrdý   Cristina Bucșová 6–2, 4–6, 6–2
11. říjen 2019 Pula, Itálie W25 antuka   Martina Trevisanová 7–6(7–5), 6–1
12. leden 2020 Malibu, Spojené státy W25 tvrdý   Claire Liuová 4–6, 6–3, 6–3
13. leden 2020 Petit-Bourg, Francie W25 tvrdý   Harmony Tanová 7–5, 7–5
14. září 2020 Saint-Malo, Francie W60 antuka   Cristina Bucșová 4–6, 7–5, 6–2

Čtyřhra (7 titulů)

editovat
č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. prosinec 2013 São José dos Campos, Brazílie W10 antuka   Eduarda Piaiová   Fernanda Britová
  Stephanie Petitová
7–6(7–4), 7–5
2. duben 2015 Santiago, Chile W15 antuka   Guadalupe Pérez Rojasová   Fernanda Brito
  Eduarda Piaiová
6–4, 6–4
3. květen 2016 Hódmezővásárhely, Maďarsko W25 antuka   Laura Pigossiová   Irina Baraová
  Lina Gjorcheská
6–3, 6–0
4. únor 2017 Surprise, Spojené státy W25 tvrdý   Mariana Duqueová Mariñová   Usue Maitane Arconadová
  Sofia Keninová
4–6, 6–0, [10–5]
5. červenec 2017 Řím, Itálie W60 antuka   Anastasija Komardinová   Quirine Lemoineová
  Eva Wacannová
7–6(7–3), 6–3
6. červen 2018 Hódmezővásárhely, Maďarsko W60 antuka   Réka Luca Janiová   Danka Kovinićová
  Nina Stojanovićová
6–4, 6–4
7. září 2018 Lubbock, Spojené státy W25 tvrdý   Naomi Broadyová   Vladica Babicová
  Hayley Carterová
3–6, 6–2, [10–8]


Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nadia Podoroska na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Nadia Podoroská na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230304a4. března 2023
  2. a b c Nadia Podoroská na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230304a4. března 2023
  3. Nadia Podoroská na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230304a4. března 2023
  4. RAMCHANDANI, Haresh. After Kasatkina, former Roland-Garros semi-finalist Nadia Podoroska also reveals she is dating a woman. Tennis Majors [online]. 2022-10-06 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  5. VARELA, Sebastián; FEST, Sebastián. “I have lived through a revolution in my life after Roland Garros” – an in-depth conversation with Nadia Podoroska - CLAY. www.claytenis.com [online]. 2022-09-30 [cit. 2022-10-08]. Dostupné online. 
  6. Łukasz Iwanek. WTA Bogota: Magda Linette i Veronica Cepede Royg bez tytułu w deblu [online]. Sportowe Fakty, 2017-04-15 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. (polsky) 
  7. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek. Kvalifikantka Podoroská na French Open pokračuje v senzační jízdě. Ve čtvrtfinále vyřadila Svitolinovou! [online]. TenisPortal.cz, 2020-10-06 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  8. Poland’s Swiatek powers into French Open semi-finals alongside Argentina’s Podoroska [online]. France 24, 2020-10-06 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. BOURRIERES, Rémi. Swiatek - Podoroska : l'affiche historique - Roland-Garros - Le site officiel du Tournoi de Roland-Garros 2020 [online]. Roland Garros, 2020-10-07 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

editovat