Jasmine Paoliniová

italská tenistka

Jasmine Paoliniová, nepřechýleně Paolini (* 4. ledna 1996 Castelnuovo di Garfagnana) je italská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Jednu singlovou trofej přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Jasmine Paoliniová
Jasmine Paoliniová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátItálieItálie Itálie
Datum narození4. ledna 1996 (26 let)
Místo narozeníCastelnuovo di Garfagnana, Itálie[1]
BydlištěBagni di Lucca, Itálie[1]
Výška160 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 249 281 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů277–200
Tituly1 WTA, 1 WTA 125K, 8 ITF
Nejvyšší umístění51. místo (1. listopadu 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020, 2021, 2022)
French Open2. kolo (2020, 2021)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open2. kolo (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů32–38
Tituly1 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění122. místo (19. července 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Open2. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220110a10. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2021 na 51. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 122. místě. Trénuje ji Renzo Furlan.[3][1]

V italském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 druhou Světovou skupinou proti Slovensku, v níž vyhrála čtyřhru spolu s Martinou Trevisanovou po skreči soupeřek. Slovenky přesto postoupily do baráže vítězstvím 3:2 na zápasy. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 2–4 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.[4]

Žije v toskánském letovisku Bagni di Lucca. V Toskánsku se také narodila do rodiny Itala Uga Paoliniho a Jacqueline Gardinerové. Matka je ghansko-polského původu. Babička Jasmine Paoliniové z matčiny strany je Polka, děd pochází z Ghany.[5]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2011, když zasáhla do dvouhry na turnaji ve Florencii s dotací 10 tisíc dolarů. V úvodním kole podlehla druhé nasazené Slovence Zuzaně Zlochové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v srpnu 2013 na locrijské události s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Francouzku Jade Suvrijnovou.[2][3]

V kvalifikaci dvouhry okruhu WTA Tour debutovala na květnovém Internazionali BNL d'Italia 2015 v Římě, když jí organizátoři udělili divokou kartu do kvalifikačního turnaje. V jeho úvodu nestačila na šedesátou sedmou hráčku žebříčku Monicu Niculescuovou. Do římské čtyřhry také obdržela divokou kartu s krajankou Nastassjou Burnettovou. Italky však deklasoval ruský pár Alla Kudrjavcevová a Anastasija Pavljučenkovová. Hlavní singlovou soutěž si poprvé zahrála na červencovém Swedish Open 2017 probíhajícím na båstadské antuce. V zápase proti španělské světové třicítce Carle Suárezové Navarrové však uhrála jen jeden gem. Premiérový vyhraný duel na túře WTA získala na bogotském Copa Colsanitas 2018, na němž vyřadila australskou kvalifikantku Lizette Cabrerovou.[3][6]

Do prvního čtvrtfinále v kariéře se probojovala ve dvaceti dvou letech na J&T Banka Prague Open 2018. Vítězstvím v úvodním kole nad třetí nasazenou Ruskou Darjou Kasatkinovou zdolala premiérově členku z elitní světové dvacítky. Následně vyřadila Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.[7] Mezi poslední osmičkou hráček ji zastavila Číňanka Čang Šuaj.[3][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Anna Zajaová, Rebecca Šramková a Allie Kiicková. V úvodním kole dvouhry jí oplatila rok starou pražskou porážku světová jedenadvacítka Darja Kasatkinová.[3][6]

V sezóně 2019 se probojovala do dvou čtvrtfinále, poprvé na Palermo Ladies Open, kde skončila na raketě jedničky Kiki Bertensové, a na kantonském Guangzhou International Women's Open 2019 před vyřazením od Sofie Keninové.[3][6] Svůj první titul na okruhu WTA Tour získala na zářijovém Zavarovalnica Sava Portorož 2021, kde jako nenasazená ve finále porazila třetí nasazenou hráčku Alison Riskeovou ve dvou setech.[8]

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 19. září 2021 Portorož, Slovinsko tvrdý   Alison Riskeová 7–6(7–4), 6–2

Čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 11. července 2021 Hamburk, Německo antuka   Jil Teichmannová   Astra Sharmaová
  Rosalie van der Hoeková
6–0, 6–4
Finalistka 1. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Sara Erraniová   Asia Muhammadová
  Jessica Pegulaová
3–6, 1–6

Finále série WTA 125sEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–1 D)

Dvouhra: 1 (1–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. květen 2021 Saint-Malo, Francie antuka   Viktorija Golubicová 1–6, 3–6
Vítězka 1. červen 2021 Bol, Chorvatsko antuka   Arantxa Rusová 6–2, 7–6(7–4)

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 15 (8–7)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. červen 2013 Řím, Itálie antuka   Martina Caregarová 2–6, 3–6
Vítězka 1. srpen 2013 Locri, Itálie antuka   Jade Suvrijnová 6–1, 7–5
Vítězka 2. červenec 2014 Viserba, Itálie antuka   Anna Remondinová 6–1, 6–0
Finalistka 2. září 2014 Telavi, Gruzie antuka   Darja Kasatkinová 1–6, 6–4, [7–10]
Vítězka 3. duben 2016 Pula, Itálie antuka   Tessah Andrianjafitrimová 1–0skreč
Finalistka 3. srpen 2016 Bad Saulgau, Německo antuka   Tamara Korpatschová 2–6, 3–6
Finalistka 4. září 2016 Mamaia, Rumunsko antuka   Jessica Pieriová 3–6, 4–6
Finalistka 5. říjen 2016 Clermont-Ferrand, Francie tvrdý (h)   Richèl Hogenkampová 4–6, 2–6
Vítězka 4. listopad 2016 Valencie, Španělsko antuka   Quirine Lemoineová 6–1, 2–6, 6–4
Vítězka 5. červen 2017 Marseille, Francie antuka   Tatjana Mariová 6–4, 2–6, 6–1
Vítězka 6. srpen 2017 Foxhills, Velká Británie tvrdý   Mihaela Buzărnescuová 6–4, 1–6, 6–4
Finalistka 6. září 2018 Bagnatica, Itálie antuka   Kaja Juvanová 7–6(10–8), 1–6, 5–7
Vítězka 7. březen 2019 Curitiba, Brazálie antuka   Anna Bondárová 4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 8. červen 2019 Brescia, Itálie antuka   Diāna Marcinkevičová 6–2, 6–1
Finalistka 7. listopad 2019 Tokio, Japonsko tvrdý   Čang Šuaj 3–6, 5–7

Čtyřhra (1 titul)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. září 2013 Pula, Itálie antuka   Giorgia Marchettiová   Alexandra Nancarrowová
  Laura Schaederová
7–6(7–3), 7–6(7–3)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jasmine Paolini na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Jasmine Paoliniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220110a10. ledna 2022
  2. a b c Jasmine Paoliniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220110a10. ledna 2022
  3. a b c d e f Jasmine Paolini Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Jasmine Paoliniová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220110a10. ledna 2022
  5. Camilla Cataldo. Jasmine Paolini, avanza il nuovo: "Il mio sogno è Wimbledon" [online]. Gazzetta dello Sport, 09-02-2017. Dostupné online. (italsky) 
  6. a b c d Jasmine Paolini Matches [online]. WTA Tennis [cit. 2020-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Andrea Ziglio. Tennis, WTA Praga 2018: Jasmine Paolini per la prima volta ai quarti. Battuta in due set la slovacca Schmiedlova [online]. AO Sport, 2018-05-02 [cit. 2018-05-04]. Dostupné online. (italsky) 
  8. ZABLOUDIL, Luboš. Italka Paoliniová v Portoroži porazila i Riskeovou a poprvé vyhrála turnaj WTA. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-19 [cit. 2021-09-20]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat