Otevřít hlavní menu

Makoto Ninomijová, japonsky: 二宮 真琴, Ninomija Makoto, (* 28. května 1994 Hirošima) je japonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala do srpna 2018 jediný titul ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2]

Makoto Ninomijová
二宮 真琴
Makoto Ninomijová ve Wimbledonu 2017
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození 28. května 1994 (25 let)
Místo narození Hirošima, Japonsko[1]
Bydliště Kóbe, Japonsko
Profesionál od 2011
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 457 334 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 153–130
Tituly 0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění 280. místo (22. února 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 234–149
Tituly 1 WTA, 20 ITF
Nejvyšší umístění 23. místo (11. června 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2016, 2017)
French Open finále (2018)
Wimbledon semifinále (2017)
US Open 1. kolo (2016, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201807033. července 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2016 na 280. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2018 na 23. místě. Trénuje ji Keiko Ninomija.[1]

Spolu s krajankou Eri Hozumiovou se probojovaly do finále ženské čtyřhry French Open 2018, v němž je porazil český pár Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.[3]

V japonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Thajsku, v němž s Miju Katovou vyhrály čtyřhru. Japonky zvítězily 3:0 na zápasy. Se stejnou spoluhráčkou pak vyhrály rozhodující debl druhé světové baráže proti Velké Británii a výsledkem 3:2 se Japonsko kvalifikovalo do druhé světové skupiny 2019. Do roku 2019 v soutěži nastoupila k pěti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–0 ve čtyřhře.[4]

Obsah

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2009, když na turnaji v Hjógu s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole hlavní soutěže pak podlehla krajance Ecuce Kitazakiové ve třech sadách.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v březnu 2012 na travnaté události Mijazace s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála další krajanku Jumi Mijazakiovou.[2][1]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na říjnovém HP Open 2013 v Ósace. Na úvod kvalifikace neuhrála žádný game na českou tenistku Barboru Strýcovou-Záhlavovou. V hlavní soutěži zažila premiéru o rok později ve čtyřhře Japan Women's Open 2014 po boku krajanky Mari Tanakové, s níž odešla poražena v prvním zápase od nejvýše nasazeného sesterského páru Chao-čching a Jung-žan Čanových z Tchaj-wanu.[1][2]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála ve čtyřhře Jiangxi International Women's Tennis Open 2016 v čínském Nan-čchangu, když ve finále s Šúko Aojamovou podlehly čínské dvojici Liang Čchen a Lu Ťing-ťing až v rozhodujícím supertiebreaku nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem.[5] Premiérový titul vybojovala na tokijském Japan Women's Open 2016. Ve finálovém deblového duelu s Aojamovou zdolaly Britky Jocelyn Raeovou a Annu Smithovou. Do třetího zápasu o turnajové vítězství postoupila v deblové soutěži Malaysian Open 2017, probíhající v Kuala Lumpuru, kde se její spoluhráčkou stala Američanka Nicole Melicharová. V záverečném duelu je však zastavila australská dvojice Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.[6][1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském deblu Australian Open 2016. Po boku Aojamové nenašly v úvodním kole recept na sedmý nasazený český pár a pozdější finalistky Andreu Hlaváčkovou s Lucií Hradeckou.[1][2]

V ženské čtyřhře se probojovala do semifinále Wimbledonu 2017, kde se její spoluhráčkou stala Češka Renata Voráčová. Ve třetím kole vyřadily pátou nasazenou dvojici Lucie Hradecká a Kateřina Siniaková a ve čtvrtfinále přešly přes francouzsko-ruský pár Kristina Mladenovicová a Světlana Kuzněcovová. V dramatickém třísetovém boji pak podlehly turnajovým devítkám Čan Chao-čching s Monicou Niculescuovou až v závěru třetí sady poměrem gamů 7–9.

Finále na Grand SlamuEditovat

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2018 French Open antuka   Eri Hozumiová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
3–6, 3–6

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (1–3 Č)

Čtyřhra: 5 (1–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 7. srpna 2016 Nan-čchang, ČLR tvrdý   Šúko Aojamová   Liang Čchen
  Lu Ťing-ťing
6–3, 6–7(2–7), [11–13]
Vítězka 1. 12. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý   Šúko Aojamová   Jocelyn Raeová
  Anna Smithová
6–3, 6–3
Finalistka 2. 5. března 2017 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý   Nicole Melicharová   Ashleigh Bartyová
  Casey Dellacquová
6–7 (5–7) , 3–6
Finalistka 3. 13. ledna 2018 Hobart, Austrálie tvrdý   Ljudmila Kičenoková   Elise Mertensová
  Demi Schuursová
2–6, 2–6
Finalistka 4. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka   Eri Hozumiová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
3–6, 3–6

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 3 (1–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 18. března 2012 Mijazaki, Japonsko tráva   Jumi Mijazakiová 6–0, 6–7(5–7), 6–0
Finalistka 1. 24. května 2015 Karuizawa, Japonsko tráva   Miju Katová 6–7(5–7), 7–5, 1–6
Finalistka 2. 10. srpna 2015 Kimčchon, Jižní Korea tvrdý   Lee So-ra 2–6, 3–6

Čtyřhra (20 titulů)Editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 27. listopadu 2011 Tojota, Japonsko koberec (h)   Riko Sawajanagiová   Caroline Garciaová
  Michaëlla Krajiceková
bez boje
2. 15. června 2013 Buchara, Uzbekistán tvrdý   Eri Hozumiová   Angelina Gabujevová
  Veronika Kapšajová
3–6, 7–5, [10–8]
3. 23. června 2013 Tokio, Japonsko tvrdý   Juka Moriová   Kumiko Iidžimová
  Akiko Jonemurová
6–4, 6–3
4. 8. září 2013 Noto, Japonsko tráva   Eri Hozumiová   Kazusa Itová
  Juka Moriová
6–4, 6–4
5. 19. října 2013 Makinohara, Japonsko tráva   Eri Hozumiová   Niča Lertpitaksinčajová
  Peangtarn Plipuečová
6–1, 6–2
6. 2. června 2014 Tokio, Japonsko tvrdý   Mana Ajukawová   Jurina Košinová
  Akiko Omaeová
3–6, 6–4, [10–4]
7. 30. června 2014 Kimčchon, Jižní Korea tvrdý   Choi Ji-hee   Han Na-lae
  Yoo Mi
6–3, 7–6(8–6)
8. 13. září 2014 Kjóto, Japonsko tvrdý (h)   Kjóka Okamurová   Ajaka Okunová
  Mičika Ozekiová
6–3, 6–3
9. 22. listopadu 2014 Tojota, Japonsko koberec (h)   Eri Hozumiová   Šúko Aojamová
  Džunri Namigatová
6–3, 7–5
10. 2. ledna 2015 Hongkong, ČLR tvrdý   Mana Ajukawová   Tchang Chao-čchen
  Jie Čchiou-jü
7–6, 2–6, [10–7]
11. 28. března 2015 Čchüan-čou, ČLR tvrdý   Eri Hozumiová   Hiroko Kuwatová
  Džunri Namigatová
6–3, 6–7(2–7), 10–2
12. 17. května 2015 Kurume, Japonsko tvrdý   Riko Sawajanagiová   Eri Hozumiová
  Džunri Namigatová
7–6(12–10), 6–3
13. 24. srpna 2015 Cukuba, Japonsko tvrdý   Lee Ya-hsuan   Niča Lertpitaksinčajová
  Peangtarn Plipuečová
7–6(7–4), 6–7(2–7), [6–10]
14. 24. října 2015 Hamamacu, Japonsko tráva   Mana Ajukawová   Kanae Hisamiová
  Kotomi Takahatová
0–6, 6–3, [10–4]
15. 21. listopadu 2015 Tokio, Japonsko tvrdý   Šúko Aojamová   Eri Hozumiová
  Kurumi Narová
3–6, 6–2, [10–7]
16. 26. března 2016 Čchüan-čou, ČLR tvrdý   Šúko Aojamová   Lu Ťing-ťing
  Čang Jü-süan
6–3, 6–0
17. 16. dubna 2016 Šen-čen, ČLR tvrdý   Šúko Aojamová   Liang Čchen
  Wang Ja-fan
7–6(7–5), 6–4
18. 28. května 2016 Inčchon, Jižní Korea tvrdý   Han Sung-hee   Kamonwan Buajamová
  Lee Pei-chi
6-3, 6-1
19. 30. července 2016 Wu-chan, ČLR tvrdý   Šúko Aojamová   Čang Kchaj-čen
  Tuan Jing-jing
6–4, 6–4
20. 28. října 2017 Liou-čou, ČLR tvrdý   Chan Sin-jün   Jacqueline Caková
  Laura Robsonová
6–2, 7–6(7–3)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Makoto Ninomiya na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f (anglicky) Makoto Ninomijová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 201807033. července 2018
  2. a b c d e f (anglicky) Makoto Ninomijová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201807033. července 2018
  3. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Krejčíková se Siniakovou si z Roland Garros odváží první grandslamový titul! [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-10 [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  4. (anglicky) Makoto Ninomijová na stránkách Fed Cupu, přístup: 201807033. července 2018
  5. Duan Triumphs In Nanchang [online]. WTA tour, Inc., 2016-08-07 [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ashleigh Barty ends 'monster week' with two Malaysian Open titles [online]. Eurosport, 2017-03-05 [cit. 2017-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat