Jelena Rybakinová

rusko-kazašská profesionální tenistka

Jelena Rybakinová (rusky: Елена Андреевна Рыбакина, Jelena Andrejevna Rybakina; * 17. června 1999 Moskva) je kazachstánská profesionální tenistka, která do června 2018 reprezentovala rodné Rusko.[2][3] Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové turnaje. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[4]

Jelena Rybakinová
Елена Рыбакина
Rybakinová na French Open 2021
StátRuskoRusko Rusko (2013–2018)
KazachstánKazachstán Kazachstán (2018–)
Datum narození17. června 1999 (22 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 559 578 USD
Dvouhra
Poměr zápasů206–97
Tituly2 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění13. místo (10. ledna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon4. kolo (2021)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry4. místo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů43–38
Tituly0 WTA, 4 ITF
Nejvyšší umístění48. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open1. kolo (2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220111a11. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2022 na 13. místě a ve čtyřhře v říjnu 2021 na 48. místě. Trénuje ji Stefano Vukov.[1]

V juniorském tenise si zahrála semifinále Australian Open 2017 a French Open 2017. Na kombinovaném juniorském žebříčku ITF nejvýše figurovala v listopadu 2017 na 3. místě.[2][5]

Kazachstán reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde postoupila do semifinále ženské dvouhry přes Španělku Garbiñe Muguruzaovou. Následně však prohrála oba zápasy, nejdříve se Švýcarkou Belindou Bencicovou a v utkání o bronz ztratila s Ukrajinkou Elinou Svitolinovou vedení ve druhé sadě 6–1 a 3–1, a poté i ve třetím setu náskok gamů 4–1.[6]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v prosinci 2014, když na turnaji v Antalyi s dotací 10 tisíc dolarů prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry podlehla Slovence Rebecce Šramkové.[4] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v březnu 2018 na kazaňském turnaji s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Ve finále přehrála krajanku Darju Nazarkinovou.[4][1]

Na okruhu WTA Tour debutovala říjnovým Kremlin Cupem 2017 v Moskvě, kde v kvalifikaci vyřadila Krejsovou, Martincovou a Kudrjavcevovou. V úvodním kole dvouhry pak podlehla rumunské tenistce Irině-Camelii Beguové.[1] První vítězný zápas dosáhla z pozice 450. hráčky žebříčku na únorovém St. Petersburg Ladies Trophy 2018, na němž po výhrách nad Švýcarkou Timeou Bacsinszkou a Francouzkou Caroline Garciaovou postoupila do čtvrtfinále. V třísetovém duelu s Garciaovou zvládla dva tiebreaky. Premiérově tak porazila členku elitní světové desítky, když Francouzce patřilo 7. místo.[7] Mezi poslední osmičkou však nenašla recept na Němku Julii Görgesovou.[8]

Do semifinále poprvé prošla na travnatém Libéma Open v 's-Hertogenboschi, když do hlavní soutěže prošla po kvalifikačních výhrách nad Štefkovou a McHaleovou. Na její raketě v pavouku dvouhry postupně vypadly Varvara Lepčenková, Alison Van Uytvancková a Kirsten Flipkensová. Zastavila ji až členka světové desítky Kiki Bertensová.[4][1]

Debutové finále na okruhu WTA Tour odehrála jako 106. hráčka světa na antukovém BRD Bucharest Open 2019. Ve čtvrtfinále zdolala druhou nasazenou Viktórii Kužmovou a poté dvě kvalifikantky, nejdříve Italku Martinu Di Giuseppeovou a ve finále Rumunku Patricii Marii Țigovou. Dvacetičtyřletá Țigová nastoupila do prvního turnaje od září 2017, když dlouhodobou absenci způsobilo zranění a v listopadu 2018 narození dcery.[9][1]

Na zářijovém Jiangxi Open 2019 v Nan-čchangu postoupila do boje o titul přes Číňanku Pcheng Šuaj. V závěrečném utkání však uhrála jen dva gemy na 24letou Švédku Rebeccu Petersonovou.[10] Čtvrtfinálové účasti zaznamenala na podzimních Wuhan Open 2019 a Upper Austria Ladies Linz 2019, kde se jejími přemožitelkami staly Aryna Sabalenková, respektive Jeļena Ostapenková. Na lucemburském BGL Luxembourg Open 2019 ji před branami finále zastavila obhájkyně trofeje Görgesová.[4] Bodový zisk však Rybakinovou posunul na nové kariérní maximum, když ve druhé polovině října 2019 figurovala na 37. místě.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském singlu French Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejíž závěrečné fázi vyřadila Japonku Nao Hibinovou. V úvodním kole dvouhry podlehla Češce Kateřině Siniakové. Shodný scénář měl i newyorský US Open 2019, kde nezvládla otevírací duel proti další české reprezentantce Karolíně Muchové.[1]

Zápasy o olympijské medaileEditovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok místo konání povrch soupeřka výsledek
4. místo 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Elina Svitolinová 6–1, 6–7(5–7), 4–6

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 Č)
Premier / WTA 500 (0–3 D)
International / WTA 250 (2–3 D)

Dvouhra: 8 (2–6)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 15. července 2019 Bukurešť, Rumunsko antuka   Patricia Maria Țigová 6–2, 6–0
Finalistka 1. 21. září 2019 Nan-čchang, Čína tvrdý   Rebecca Petersonová 2–6, 0–6
Finalistka 2. 11. ledna 2020 Šen-čen, Čína tvrdý   Jekatěrina Alexandrovová 2–6, 4–6
Vítězka 2. 18. ledna 2020 Hobart, Austrálie tvrdý   Čang Šuaj 7–6(9–7), 6–3
Finalistka 3. 16. února 2020 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Kiki Bertensová 1–6, 3–6
Finalistka 4. 22. února 2020 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Simona Halepová 6–3, 3–6, 6–7(5–7)
Finalistka 4. 26. září 2020 Štrasburk, Francie antuka   Elina Svitolinová 4–6, 6–1, 2–6
Finalistka 6. 9. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý   Ashleigh Bartyová 3–6, 2–6

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. října 2021 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Veronika Kuděrmetovová   Sie Su-wej
  Elise Mertensová
6–7(1–7), 3–6

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (4–5)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. listopad 2015 Antalya, Turecko antuka   Jekatěrine Gorgodzeová 5–7, 7–6(7–3), 3–6
Finalistka 2. listopad 2016 Helsinky, Finsko tvrdý (h)   Karen Barritzová 3–6, 4–6
Finalistka 3. červen 2017 Fergana, Uzbekistán tvrdý   Sabina Šaripovová 4–6, 6–7(5–7)
Vítězka 1. březen 2018 Kazaň, Rusko tvrdý (h)   Darja Nazarkinová 6–4, 7–6(7–5)
Finalistka 4. duben 2018 Istanbul, Turecko tvrdý   Sabina Šaripovová 6–7(0–7), 4–6
Finalistka 5. leden 2019 Playford, Austrálie tvrdý   Anna Kalinská 4–6, 4–6
Vítězka 2. únor 2019 Launceston, Austrálie tvrdý   Irina Chromačevová 7–5, 3–3skreč
Vítězka 3. březen 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Ganna Poznichirenková 7–5, 6–0
Vítězka 4. březen 2019 Kazaň, Rusko tvrdý (h)   Urszula Radwańská 6–2, 6–3

Čtyřhra: 4 (4–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. duben 2017 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Jekatěrina Kazionovová   Eleni Daniilidou
  Vlada Ekšibarovová
6–1, 6–3
Vítězka 2. květen 2017 Antalya, Turecko antuka   Amina Anšbaová   Darja Nazarkinová
  Anna Ukolovová
7–5, 4–6, [10–8]
Vítězka 3. březen 2018 Kazaň, Rusko tvrdý (h)   Alena Fominová   Anastasija Frolovová
  Xenija Lykinová
6–4, 1–6, [10–6]
Vítězka 4. březen 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Sofja Lansereová   Ganna Poznichirenková
  Vivian Heisenová
1–6, 6–3, [10–4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elena Rybakina na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Jelena Rybakinová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220111a11. ledna 2022
  2. a b ILIC, JOVICA. Former Russian junior No. 3 changes her nationality to represent Kazakhstan [online]. Tennis World, 2018-06-21 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Кафельников: Лена Рыбакина — запомните это имя [online]. www.championat.com [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. (rusky) 
  4. a b c d e Jelena Rybakinová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20201109a9. listopadu 2020
  5. Elena Rybakina Juniors Singles Overview [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2020 [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Svitolinová otočila zápas o bronz proti Rybakinové a získala první medaili pro Ukrajinu. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-31 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  7. Teen Rybakina stuns Garcia for spot in St. Petersburg QF [online]. 31-01-2018 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Goerges rolls past Rybakina to reach St. Petersburg semifinals [online]. 02-02-2018 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Rybakina too strong for new mother Tig in Bucharest [online]. Sport24, 2019-07-21 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Petersonová v Nanchangu získala první titul a ukončila nadvládu domácích šampionek [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-15 [cit. 2019-09-27]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat