Jordan Thompson

australský tenista a olympionik

Jordan Thompson (* 20. dubna 1994 Sydney) je australský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]

Jordan Thompson
Thompson ve Wimbledonu 2016
StátAustrálieAustrálie Austrálie
Datum narození20. dubna 1994 (28 let)
Místo narozeníSydney, Austrálie[1]
BydlištěSydney, Austrálie[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost73 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 394 375 USD
Dvouhra
Poměr zápasů84–111
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 5 Futures
Nejvyšší umístění43. místo (15. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2019, 2020)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2021)
US Open4. kolo (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–49
Tituly1 ATP, 6 challengerů, 5 Futures
Nejvyšší umístění77. místo (30. října 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2014)
French Open3. kolo (2017)
Wimbledon2. kolo (2016, 2017)
US Open3. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210208a8. února 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2019 na 43. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 77. místě.[1] V juniorském kombinovaném žebříčku ITF figuroval nejvýše na 18. příčce v říjnu 2012.

V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 melbournským 1. kolem světové skupiny proti České republice, v němž vyhrál dvouhry s Jiřím VeselýmJanem Šátralem. Australané zvítězili 4:1 na zápasy. Do dubna 2017 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 2–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Austrálii reprezenoval na Letních olympijských hrách 2016Riu de Janeiru, kde se účastnil mužské dvouhry. V úvodním kole však podlehl Britovi Kylemu Edmundovi ve dvou setech.

Tenisová kariéraEditovat

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na lednovém Apia Sydney International 2013. Na úvod kvalifikace nestačil na 81. hráče žebříčku Guillerma Garcíu-Lópeze ze Španělska. Na Australian Open 2013 obdržel divokou kartu do kvalifikace, kde zdolal Francouze Nicolasa Renavanda poměrem gamů 9–7 v rozhodující sadě. Ve druhé fázi však skončil na raketě amerického jednadvacátého nasazeného Ryana Sweetinga.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2014, do něhož si vybojoval divokou kartu v australském kvalifikačním turnaji po rozhodující výhře nad Benjaminem Mitchellem. V prvním kole podlehl polské světové jednadvacítce Jerzymu Janowiczovi, když ztratil dvousetové vedení.[1]

Na divokou kartu startoval i na Apia Sydney International 2016, kde mu z příznivého stavu 6–2, 4–0, skrečoval Slovák Martin Kližan. Jednalo se o jeho první vítězný zápas na okruhu ATP Tour.[4] Následně jej přehrál favorizovaný krajan Bernard Tomic, jemuž odebral v každém setu dvě hry. Navazující Australian Open 2016 znamenalo další účast díky divoké kartě a porážku v prvním duelu proti Brazilci Thomazi Belluccimu. V závěru února pak vybojoval premiérový titul na okruhu ATP Challenger Tour, když zvítězil nad Adamem Pavláskem na francouzské události Challenger La Manche 2016.[5] Druhou trofej přidal na květnovém Kunming Open 2016, dotovaném 100 tisíci dolary, po finálové výhře nad Francouzem Mathiasem Bourguem. Bodový zisk mu premiérově v kariéře zajistil postup do elitní světové stovky.[6]

První vítězný zápas v hlavní grandslamové soutěži dosáhl na French Open 2016, kde na jeho raketě zůstal srbský tenista Laslo Djere. Ve druhém kole nenašel recept na dvacátého sedmého nasazeného Chorvata Iva Karloviće po čtyřapůlhodinovém boji, jenž skončil výsledkem 7–6, 3–6, 6–7, 7–6 a 10–12.[7]

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval z mužské čtyřhry Brisbane International 2017, do níž nastoupil s krajanem Thanasim Kokkinakisem na divokou kartu. Ve druhém kole zdolali nejlepší světový pár Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut z Francie. Semifinále pak zvládli proti zkušené dvojici deblových specialistů Daniel Nestor a Édouard Roger-Vasselin. Ve finále zdolali lucembusko-americkou dvojici Gilles Müller a Sam Querrey. Kokkinakis se přitom vrátil na profesionální túru po 15měsíční přestávce způsobené poraněním ramene, jež měl operované.[8]

Do dvouhry AEGON Championships 2017 v londýnském Queen's Clubu postoupil až jako šťastný poražený z kvalifikace, když mu patřilo 90. místo na žebříčku ATP. Přestože v celé sezóně 2016 nevyhrál ani jeden zápas v hlavních soutěžích okruhu ATP Tour, v úvodním kole londýnské události vyřadil za 1.43 hodin světovou jedničku a dvojnásobného obhájce titulu Andyho Murrayho.[9][10] Ve druhé fázi však dohrál na raketě Sama Querreyho po třísetovém průběhu.

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 16. června 2019 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Adrian Mannarino 6–7(7–9), 3–6

Čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20170108a8. ledna 2017 Brisbane, Austrálie tvrdý   Thanasi Kokkinakis   Gilles Müller
  Sam Querrey
7–6(9–7), 6–4
Finalista 1. 1. srpna 2021 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Steve Johnson   Reilly Opelka
  Jannik Sinner
4–6, 7–6(8–6), [3–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (7–12 D; 7–1 Č)
Futures (5–3 D; 5–3 Č)

Dvouhra: 27 (12–15)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 20130728a28. července 2013 Bad Waltersdorf, Rakousko antuka   Patrick Ofner 1–6, 6–4, 6–0
Vítěz 2. 20130929a29. září 2013 Alice Springs, Austrálie tvrdý   Juiči Itó 6–4, 6–1
Finalista 1. 20131012a12. října 2013 Sydney, Austrálie tvrdý   Greg Jones 6–3, 5–7, 1–6
Finalista 2. 20140302a2. března 2014 Port Pirie, Austrálie tvrdý   Luke Saville 2–6, 1–3skreč
Finalista 3. 20140525a25. května 2014 Bol, Chorvatsko antuka   Maverick Banes 6–7, 6–4, 3–6
Finalista 4. 20140831a31. srpna 2014 Bangkok, Thajsko tvrdý   Čong Hjon 6–7, 4–6
Vítěz 3. 20150329a29. března 2015 Melbourne, Austrálie antuka   Jose Rubin Statham 6–1, 7–5
Vítěz 4. 20150809a9. srpna 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý   Čchen Ti 6–2, 6-2
Vítěz 5. 20150816a16. srpna 2015 Bangkok, Thajsko tvrdý   Čchen Ti 6–0, 3–6, 6–2
Finalista 5. 20151018a18. října 2015 Ho-Či-Minovo Město, Vietnam tvrdý   Saketh Myneni 5–7, 3–6
Finalista 6. 20151101a1. listopadu 2015 Traralgon, Austrálie tvrdý   Matthew Ebden 5–7, 3–6
Vítěz 6. 20160228a28. února 2016 Cherbourg, Francie tvrdý   Adam Pavlásek 4–6, 6–4, 6–1
Vítěz 7. 20160501a1. května 2016 Anning, ČLR antuka   Mathias Bourgue 6–3, 6–2
Vítěz 14. 20161016a16. října 2016 Ho Či Minovo Město, Vietnam tvrdý   Go Soeda 5–7, 7–5, 6–1
Vítěz 15. 20161030a30. října 2016 Traralgon, Austrálie tvrdý   Grega Žemlja 6–1, 6–2
Finalista 16. 20170611a11. června 2017 Surbiton, Spojené království tráva   Júiči Sugita 6–7(7–9), 6–7(8–10)
Finalista 8. červenec 2017 inghamton, Spojené státy tvrdý   Cameron Norrie 4–6, 6–0, 4–6
Finalista 9. srpen 2017 Vancouver, Kanada tvrdý   Cedrik-Marcel Stebe 0–6, 1–6
Vítěz 10. únor 2018 Čennaí, Indie tvrdý   Juki Bhambri 7–5, 3–6, 7–5
Finalista 10. únor 2018 Kjóto, Japonsko koberec (h)   John Millman 5–7, 1–6
Finalista 11. červenec 2018 Soul, Jižní Korea tvrdý   Mackenzie McDonald 6–1, 4–6, 1–6
Finalista 12. červenec 2018 Binghamton, Spojené státy tvrdý   Jay Clarke 7–6(8–6), 6–7(5–7), 4–6
Finalista 13. září 2018 Columbus, Spojené státy tvrdý (h)   Michael Mmoh 3–6, 6–7(4–7)
Finalista 14. říjen 2018 Calgary, Kanada tvrdý (h)   Ivo Karlović 6–7(3–7), 3–6
Vítěz 11. říjen 2018 Traralgon, Austrálie tvrdý   Jošihito Nišioka 6–3, 6–4
Vítěz 12. listopad 2018 Canberra, Austrálie tvrdý   Nicola Kuhn 6–1, 5–7, 6–4
Finalista 15. duben 2019 Nan-čchang, Čína antuka (h)   Andrej Martin 4–6, 6–1, 3–6

Čtyřhra: 12 (10–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 20140302a2. března 2014 Port Pirie F2, Austrálie tvrdý   Bradley Mousley   Maverick Banes
  Gavin Van Peperzeel
3–6, 3–6
Vítěz 1. 20140406a6. dubna 2014 Melbourne F4, Austrálie antuka   Bradley Mousley   Adam Hubble
  Matt Reid
bez boje
Vítěz 2. 20140511a11. května 2014 F8, Chorvatsko antuka   Matthew Barton   Tomislav Ternar
  Mike Urbanija
6–2, 6–3
Vítěz 3. 20140518a18. května 2014 F9, Chorvatsko antuka   Matthew Barton   Tomislav Draganja
  Dino Marcan
6–2, 6–1
Vítěz 4. 20140525a25. května 2014 F10, Chorvatsko antuka   Matthew Barton   Maverick Banes
  Gavin Van Peperzeel
2–6, 6–3, [10–3]
Vítěz 5. 20150301a1. března 2015 Šimadzu, Japonsko koberec   Benjamin Mitchell   Go Soeda
  Jasutaka Učijama
6–3, 6–2
Vítěz 6. 20150329a29. března 2015 Melbourne F4, Austrálie antuka   Andrew Whittington   Steven De Waard
  Marc Polmans
6–2, 7–6(7–5)
Finalista 2. 20150809a9. srpna 2015 F6, Thajsko tvrdý   Benjamin Mitchell   Jošihide Macui
  Christopher Rungkat
6–4, 3–6, [9–11]
Vítěz 7. 20160205a5. února 2016 Launceston, Austrálie tvrdý   Luke Saville   Dayne Kelly
  Matt Reid
6–1, 4–6, [13–11]
Vítěz 8. 20160327a27. března 2016 Šen-čen, ČLR tvrdý   Luke Saville   Džívan Nedunčežijan
  Saketh Myneni
3–6, 6–4, [12–10]
Vítěz 9. 20160731a31. července 2016 Lexington, Spojené státy tvrdý   Luke Saville   Tucker Vorster
  Nicolaas Scholtz
6–2, 7–5
Vítěz 10. 20161105a5. listopadu 2016 Canberra, Austrálie tvrdý   Luke Saville   Matt Reid
  John-Patrick Smith
6–2, 6-3
Finalista 4. srpen 2017 Aptos, Spojené státy tvrdý   Alex Bolt   Jonatan Erlich
  Neal Skupski
3–6, 6–2, [8–10]
Vítěz 11. únor 2018 Kjóto, Japonsko koberec (h)   Luke Saville   Go Soeda
  Jasutaka Učijama
6–3, 5–7, [10–6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jordan Thompson (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Jordan Thompson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210208a8. února 2021
  2. Jordan Thompson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210208a8. února 2021
  3. Jordan Thompson na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20170206a6. února 2017
  4. Seppi Makes Winning Return To Sydney [online]. www.atpworldtour.com, 11 January 2016 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. THOMPSON CLAIMS BIGGEST EVER TITLE [online]. www.tennis.com.au, 29-02-2016 [cit. 2016-02-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Evans, Thompson Make Top 100 Debuts With Challenger Titles [online]. www.atpworldtour.com, 02-05-2016 [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. THOMPSON’S FRENCH OPEN DREAM ENDS IN HEARTBREAK [online]. www.tennis.com.au, 26-05-2016 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Australia Associated Press. Kokkinakis and Thompson win Brisbane International doubles title [online]. The Guardian, 2017-01-08 [cit. 2017-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Andy Murray beats Milos Raonic to win Aegon Championships – as it happened [online]. 19-06-2016 [cit. 2016-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Piers Newbery. Andy Murray stunned by Jordan Thompson at Queen's [online]. Queen's Club: BBC Sport, 2017-06-20 [cit. 2017-06-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat