Lorenzo Sonego

italský tenista

Lorenzo Sonego (* 11. května 1995 Turín) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové a dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře.[2]

Lorenzo Sonego
Lorenzo Sonego na French Open 2022
Lorenzo Sonego na French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození11. května 1995 (29 let)[1]
Místo narozeníTurín, Itálie[1]
BydlištěTurín, Itálie[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost76 kg[1]
Profesionál od2013[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 512 583 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů140–147
Tituly4 ATP, 3 challengery, 3 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (4. října 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open4. kolo (2020, 2023)
Wimbledon4. kolo (2021)
US Open2. kolo (2018, 2019, 2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů42–43
Tituly2 ATP
Nejvyšší umístění60. místo (12. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
French Open2. kolo (2019, 2022)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open3. kolo (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240825a25. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2021 na 21. místě a ve čtyřhře v září 2022 na 60. místě. Trénuje ho Gipo Arbino.[1]

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním základní skupiny finálového turnaje proti Spojeným státům, v němž vyhrál dvouhru nad Reilly Opelkou. Italové zvítězili 2:1 na zápasy. V roce 2023 se stal součástí vítězného výběru, který pro Itálii získal druhou „salátovou mísu“. Do září 2024 v soutěži nastoupil k jedenácti mezistátním utkáním s bilancí 6–3 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře.[3]

Itálii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde startoval v mužské dvouhře jako třináctý nasazený. Ve druhém kole však podlehl Gruzínci Nikolozi Basilašvilimu. Do mužské čtyřhry zasáhl s Lorenzem Musettim. Rovněž ve druhé fázi je vyřadil první světový pár a pozdější olympijští vítězové Nikola Mektić s Matem Pavićem.

Tenisová kariéra

editovat

Tenis začal hrát relativně pozdě v jedenácti letech, kdy navázal spolupráci s koučem Gipem Arbinem.[4] Premiérový titul na challengerech si odvezl z říjnového Sparkassen ATP Challengeru 2017 v Ortisei. Ve finále porazil německého hráče Tima Pütze po dvousetovém průběhu.[1][2]

Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Internazionali BNL d'Italia 2016 v Římě po zisku divoké karty. V prvním kole podlehl Portugalci Joãu Sousovi. Na další události ze série Masters, Monte-Carlo Rolex Masters 2019, prošel kvalifikačním sítem do hlavní soutěže. Na cestě do čtvrtfinále pak poprvé porazil člena elitní světové dvacítky, dvanáctého muže klasifikace Karena Chačanova z Ruska. Mezi poslední osmičkou jej vyřadil Srb Dušan Lajović.[4][2]

 
Na Monte-Carlo Masters 2022

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím závěru vyřadil Australana Bernarda Tomica. Ve dvouhře pak přehrál Nizozemce Robina Haaseho, ale ve druhém kole nenašel recept na Francouze Richarda Gasqueta. Do singlové soutěže Wimbledonu 2018 zasáhl i přes porážku v kvalifikačním kole od Ernestse Gulbise. Jako šťastný poražený singlista pak v úvodní fázi dvouhry neuhrál žádný set na Američana Taylora Fritze.[4][2] Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 10. září 2018 po druhém kole na US Open 2018 a trofeji z janovského challengeru v navazujícím týdnu. Na žebříčku ATP se posunul ze 121. na 90. místo.[5]

Do prvního čtvrtfinále na okruhu ATP Tour se probojoval během Gazprom Hungarioan Open 2018 po záchraně dvou mečbolu Poláka Huberta Hurkacze a výhře nad Gasquetem.[4] Do premiérového finále pak postoupil během červnového Antalya Open 2019 po vítězství nad třetím nasazeným Australanem Jordanem Thompsonem. Z pozice sedmdesátého pátého hráče žebříčku v boji o titul zdolal 19letého Srba Miomira Kecmanoviće ve třech setech. Ve druhém z nich odvrátil mečbol. Před anatalyjským turnajem přitom nevyhrál žádné utkání na trávě a do Turecka přijížděl se sérií šesti proher. Po triumfu prolomil brány první světové padesátky, když ve vydání z 1. července 2019 figuroval na 46. příčce.[6]

Na cestě do druhé karierního semifinále ATP, antukového Generali Open Kitzbühel 2019, odvrátil osm mečbolů Argentinci Federicu Delbonisovi a jednu mečbolovou hrozbu Robertu Carballési Baenovi. Mezi poslední čtveřicí hráčů jej zastavila rakouská světová čtyřka Dominic Thiem. Desetizápasovou šňůru porážek ukončil premiérovým postupem do čtvrtfinále turnaje z kategorie ATP Tour 500, Rio Open 2020, kde dohrál na raketě chorvatské turnajové pětky Borny Ćoriće.[4] Druhý singlový titul vybojoval na cagliarském Sardegna Open 2021. Po patnácti letech se stal prvním Italem, jenž vyhrál turnaj na italské půdě.[7] S krajanem Andreou Vavassorim navíc triumfoval i v sardinské čtyřhře.[8]

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1 D)
ATP Tour 250 (4–1 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 6 (4–2)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. červen 2019 Antalya, Turecko ATP 250 tráva   Miomir Kecmanović 6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–1
Finalista 1. listopad 2020 Vídeň, Rakousko ATP 500 tvrdý (h)   Andrej Rubljov 4–6, 4–6
Vítěz 2. duben 2021 Cagliari, Itálie ATP 250 antuka   Laslo Djere 2–6, 7–6(7–5), 6–4
Finalista 2. červen 2021 Eastbourne, Spojené království ATP 250 tráva   Alex de Minaur 6–4, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 3. září 2022 Mety, Francie ATP 250 tvrdý (h)   Alexandr Bublik 7–6(7–3), 6–2
Vítěz 4. srpen 2024 Winston-Salem, Spojené státy ATP 250 tvrdý   Alex Michelsen 6–0, 6–3

Čtyřhra: 3 (2–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. duben 2021 Cagliari, Itálie ATP 250 antuka   Andrea Vavassori   Simone Bolelli
  Andrés Molteni
6–3, 6–4
Vítěz 2. červenec 2022 Kitzbühel, Rakousko ATP 250 antuka   Pedro Martínez   Tim Pütz
  Michael Venus
5–7, 6–4, [10–8]
Finalista 1. únor 2024 Dauhá, Katar ATP 250 tvrdý   Lorenzo Musetti   Jamie Murray
  Michael Venus
6–7(0–7), 6–2, [8–10]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat
Legenda
Challengery (3–1 D)
Futures (3–4 D)

Dvouhra: 11 (6–5)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 31. května 2015 Lecco, Itálie antuka   Tommy Paul 1–6, 4–6
Vítěz 1. 13. září 2015 Pula, Itálie antuka   Daniel Altmaier 7–5, 6–4
Vítěz 2. 25. října 2015 Pula, Itálie antuka   George von Massow 6–4, 6–1
Finalista 2. 1. listopadu 2015 Pula, Itálie antuka   Gianluca Mager 3–6, 3–6
Vítěz 2. 1. října 2017 Pula, Itálie antuka   Javier Marti 6–3, 3–1skreč
Vítěz 1. 15. října 2017 Ortisei, Itálie koberec   Tim Pütz 6–4, 6–4
Finalista 1. 22. října 2017 Ismaning, Německo koberec   Yannick Hanfmann 4–6, 6–3, 5–7
Finalista 3. 29. října 2017 Pula, Itálie antuka   Federico Gaio 6–7(4–7), 6–2, 0–6
Finalista 4. 5. listopadu 2017 Pula, Itálie antuka   Tomislav Brkić 5–7, 4–6
Vítěz 2. 9. září 2018 Janov, Itálie antuka   Dustin Brown 6–2, 6–1
Vítěz 3. 8. září 2019 Janov, Itálie antuka   Alejandro Davidovich Fokina 6–2, 4-6, 7-6(8-6)

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

editovat
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráči soupeři skóre
Vítěz 1. Davis Cup 2023
26. listopadu 2023
Málaga, Španělsko
tvrdý (hala), Martin Carpena Arena
  Jannik Sinner
  Lorenzo Musetti
  Matteo Arnaldi
  Simone Bolelli
  Austrálie 2–0
  Alex de Minaur
  Jordan Thompson
  Alexei Popyrin
  Max Purcell
  Matthew Ebden

Vítězství nad hráči Top 10

editovat
Přehled
Sezóna 2020 2021 2022 2023 Celkem
Vítězství 1 2 1 2 6
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Sonego
2020
1.   Novak Djoković 1. Vídeň, Rakousko tvrdý (h) čtvrtfinále 6–2, 6–1 42.
2021
2.   Dominic Thiem 4. Řím, Itálie antuka 3. kolo 6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–5) 33.
3.   Andrej Rubljov 7. Řím, Itálie antuka čtvrtfinále 3–6, 6–4, 6–3 33.
2022
4.   Hubert Hurkacz 10 Mety, Franice tvrdý (h) semifinále 7–6(7–5), 6–4 65.
2023
5.   Félix Auger-Aliassime 9. Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý 2. kolo 7–6(7–4), 6–4 67.
6.   Andrej Rubljov 7. French Open, Paříž, Francie antuka 3. kolo 5–7, 0–6, 6–3, 7–6(7–5), 6–3 48.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lorenzo Sonego na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Lorenzo Sonego na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
  2. a b c d Lorenzo Sonego na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
  3. Lorenzo Sonego na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240228a28. února 2024
  4. a b c d e Lorenzo Sonego's Profile: Player Bio / Personal / Year by Year / Career [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Lorenzo Sonego's Profile: Rankings History [online]. ATP Tour, Inc., 2020 [cit. 2020-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sonego přežil mečbol a od první výhry na trávě došel v Antalyi až k titulu [online]. TenisPortal.cz, 2019-06-29 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. 
  7. Sonego Fights Back To Complete Title Double In Cagliari [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Sonego Completes First Part Of Potential Cagliari Title Double, Wins Team Crown With Vavassori [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat