Roberto Carballés Baena
Roberto Carballés Baena (* 23. března 1993 Tenerife) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvacet titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]
Roberto Carballés Baena | |
---|---|
Roberto Carballés Baena ve Wimbledonu 2018 | |
Stát | Španělsko |
Datum narození | 23. března 1993 (31 let)[1] |
Místo narození | Tenerife, Španělsko[1] |
Bydliště | Granada, Španělsko[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2011[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 539 507 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 102–129 |
Tituly | 2 ATP, 11 challengerů, 9 ITF |
Nejvyšší umístění | 49. místo (10. dubna 2023) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2021) |
French Open | 3. kolo (2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2023) |
US Open | 2. kolo (2018, 2020, 2021, 2022, 2023) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 29–54 |
Tituly | 1 ATP, 4 ITF |
Nejvyšší umístění | 127. místo (2. března 2020) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2019, 2022) |
French Open | 2. kolo (2018, 2023) |
Wimbledon | 1. kolo (2018, 2023) |
US Open | 2. kolo (2019) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 11. dubna 2024
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2023 na 49. místě a ve čtyřhře v březnu 2020 na 127. místě. Trénují ho José María Garrido s Josém Maríou Arenasem. Dříve tuto roli plnil Pere Riba.[3][1]
V juniorském tenise vyhrál čtyřhru na French Open 2011, když s krajanem Andrésem Artuñedem ve finále porazili Američany Mitchella Kruegera se Shanem Vinsantem. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v lednu 2011 na 8. příčce.[2]
Španělsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde na úvod mužské dvouhry podlehl Gruzínci Nikolozi Basilašvilimu. Do mužské čtyřhry nastoupil s Pablem Andújarem. V prvním kole je vyřadil italský pár Lorenzo Musetti a Lorenzo Sonego.
Tenisová kariéra editovat
Na okruhu ATP Tour debutoval po zisku divoké karty dubnovým Barcelona Open Banco Sabadell 2013. Na úvod dvouhry jej zdolal čtyřicátý první hráč žebříčku Nikolaj Davyděnko z Ruska. O týden později postoupil poprvé z kvalifikace až do semifinále, když na Grand Prix Hassan II 2014 v Casablance postupně vyřadil Davida Gofina, pátého nasazeného Joãa Sousu a Andreje Kuzněcova. Jeho cestu soutěží zastavil krajan a pozdější vítěz Guillermo García-López z šesté světové desítky. Do série Masters premiérově zasáhl na Miami Open 2016 v Key Biscayne, kam mu organizátoři udělili divokou kartu. V prvním kole však nenašel recept na Brita Aljaže Bedeneho, přestože získal úvodní sadu.[4]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěrečném kole přehrál Rumuna Maria Copila. V úvodním kole pařížské dvouhry však podlehl šťastnému poraženému kvalifikantovi Adamu Pavláskovi po pětisetové bitvě.[4]
Do premiérového finále na túře ATP postoupil během antukového Ecuador Open Quito 2018. V semifinále vyřadil slovenského kvalifikanta Andreje Martina a ve finále favorizovaného krajana Alberta Ramose Viñolase, figurujícího na 21. místě žebříčku. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 76. místo. V kvalifikaci ekvádorského turnaje přitom vyhrál svůj vůbec první zápas v sezóně 2018. Stal se rovněž prvním Španělem od triumfu Almagra ve Valencii 2006, který získal trofej z pozice kvalifikanta.[5] Na únorovém Chile Open 2020 pak vybojoval první deblový titul. V závěrečném utkání porazil s krajanem Alejandrem Davidovichem Fokinou salvadorsko-britské turnajové dvojky Marcela Arévala s Jonnym O'Marou.[6][4]
Druhou singlovou trofej vybojoval ve 30 letech na antukovém Grand Prix Hassan II 2023 v Marrákeši. Na cestě do finále vyřadil tři nasazené, na úvod americkou pětku Maxima Cressyho, ve čtvrtfinále nizozermskou čtyřku Tallona Griekspoora a v semifinále britskou dvojku Daniela Evanse. V boji o titul pak zdolal Francouze Alexandra Müllera po více než tříhodinové bitvě ve třech setech. V následném vydání žebříčku se poprvé v kariéře stal členem první světové padesátky, když figuroval na 49. příčce.[7]
Finále na okruhu ATP Tour editovat
|
Dvouhra: 3 (2–1) editovat
Stav | Č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 11. února 2018 | Quito, Ekvádor | antuka | Albert Ramos-Viñolas | 6–3, 4–6, 6–4 |
Vítěz | 2. | 9. dubna 2023 | Marrákeš, Maroko | antuka | Alexandre Müller | 4–6, 7–6(7–3), 6–2 |
Finalista | 1. | 7. dubna 2024 | Marrákeš, Maroko | antuka | Matteo Berrettini | 5–7, 2–6 |
Čtyřhra: 1 (1–0) editovat
Stav | Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
vítěz | 1. | 1. března 2020 | Santiago, Chile | antuka | Alejandro Davidovich Fokina | Marcelo Arévalo Jonny O'Mara |
7–6(7–3), 6–1 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat
Legenda |
---|
Challengery (11 D; 0 Č) |
ITF (9 D; 4 Č) |
Dvouhra (20 titulů) editovat
Č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | září 2010 | Oviedo, Španělsko | antuka | Pablo Carreño Busta | 6–4, 6–2 |
2. | duben 2011 | Madrid, Španělsko | antuka | Gabriel Trujillo Soler | 6–3, 7–6(7–4) |
3. | květen 2011 | Vic, Španělsko | antuka | Jordi Samper Montaña | 5–7, 6–4, 6–1 |
4. | březen 2012 | Badalona, Španělsko | antuka | David Estruch | 6–2, 6–3 |
5. | duben 2012 | Rovinj, Chorvatsko | antuka | Marc Sieber | 6–4, 4–6, 7–5 |
6. | říjen 2012 | Sabadell, Španělsko | antuka | Gerard Granollers Pujol | 6–4, 6–1 |
7. | říjen 2013 | Sant Cugat, Španělsko | antuka | Guillermo Olaso | 6–3, 6–2 |
8. | říjen 2014 | Sabadell, Španělsko | antuka | Pedro Cachín | 6–4, 6–4 |
9. | říjen 2014 | Sant Cugat, Španělsko | antuka | Alexis Musialek | 6–4, 4–6, 6–2 |
10. | září 2015 | Kenitra, Maroko | antuka | Oriol Roca Batalla | 6–1, 5–1skreč |
11. | říjen 2015 | Mohammedia, Maroko | antuka | Kamil Majchrzak | 7–6(7–4), 6–2 |
12. | červenec 2017 | Cortina, Itálie | antuka | Gerald Melzer | 6–1, 6–0 |
13. | srpen 2017 | Manerbio, Itálie | antuka | Guillermo García-López | 6–4, 2–6, 6–2 |
14. | říjen 2018 | Barcelona, Španělsko | antuka | Pedro Martínez | 1–6, 6–3, 6–0 |
15. | duben 2019 | Murcia, Španělsko | antuka | Mikael Ymer | 2–6, 6–0, 6–2 |
16. | květen 2019 | Lisabon, Portugalsko | antuka | Facundo Bagnis | 2–6, 7–6(7–5), 6–1 |
17. | duben 2021 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Damir Džumhur | 6–4, 7–5 |
18. | květen 2022 | Tunis, Tunisko | antuka | Gijs Brouwer | 6–1, 6–1 |
19. | září 2022 | Sevilla, Španělsko | antuka | Bernabé Zapata Miralles | 6–3, 7–6(8–6) |
20. | září 2023 | Sevilla, Španělsko (2) | antuka | Calvin Hemery | 6–3, 6–1 |
Čtyřhra (4 tituly) editovat
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | srpen 2011 | Irun, Španělsko | antuka | Pablo Carreño Busta | Enrique López Pérez Jaime Pulgar-García |
6–4, 6–2 |
2. | říjen 2011 | Vilafranca, Španělsko | antuka | Gerard Granollers Pujol | Miguel Ángel López Jaén Gabriel Trujillo Soler |
3–6, 6–3, [11–9] |
3. | říjen 2013 | Sant Cugat, Španělsko | antuka | Oriol Roca Batalla | Marcos Giraldi Requena Iván Gómez Mantilla |
6–4, 6–2 |
4. | březen 2014 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | David Vega Hernández | Filippo Baldi Pietro Licciardi |
6–4, 6–4 |
Finále na juniorském Grand Slamu editovat
Čtyřhra juniorů: 1 (1–0) editovat
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2011 | French Open | antuka | Andrés Artuñedo | Mitchell Krueger Shane Vinsant |
5–7, 7–6, [10–5] |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roberto Carballés Baena na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Roberto Carballés Baena na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 11. dubna 2024
- ↑ a b Roberto Carballés Baena na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 11. dubna 2024
- ↑ Roberto Carballes Baena | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Roberto Carballes Baena | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Španěl Carballés Baena na antuce v Quitu získal premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-11 [cit. 2018-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Carballes Baena/Davidovich Fokina Win Maiden Doubles Title In Santiago [online]. ATP Tour, Inc., 2020-02-29 [cit. 2020-12-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marathon Man Carballes Baena Wins 3-Hour Battle To Earn Marrakech Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-09 [cit. 2023-04-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Roberto Carballés Baena na Wikimedia Commons
- Roberto Carballés Baena na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Roberto Carballés Baena na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Roberto Carballés Baena v databázi Olympedia (anglicky)
- Roberto Carballés Baena na X (dříve Twitteru)
- Roberto Carballés Baena na Instagramu