David Vega Hernández

španělský tenista

David Vega Hernández (* 23. června 1994 Telde) je španělský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal tři tituly ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[2]

David Vega Hernández
David Vega Hernández na French Open 2022
David Vega Hernández na French Open 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození23. června 1994 (29 let)[1]
Místo narozeníTelde, Španělsko[1]
BydlištěGran Canaria, Španělsko
Výška188 m[1]
Hmotnost78 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek357 541 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–1
Tituly0 ATP, 3 ITF
Nejvyšší umístění403. místo (21. července 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů34–20
Tituly5 ATP, 12 challengerů, 24 ITF
Nejvyšší umístění28. místo (13. února 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon3. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Openčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230306a6. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2014 na 403. místě a ve čtyřhře v únoru 2023 na 28. místě. Trénuje ho Toni Colom.[1]

Tenisová kariéra editovat

Na okruhu ATP Tour debutoval antukovým Estoril Open 2015, na němž obdržel divokou kartu do kvalifikace. Přestože v její druhé fázi prohrál, do hlavní soutěže postoupil jako šťastný poražený. Po volném losu nestačil ve druhém kole na krajana Pabla Carreña Bustu ze sedmé světové desítky. K létu 2022 si další singlovou soutěž na túře ATP nezahrál. Debut v nejvyšší grandslamové kategorii zaznamenal v mužském deblu French Open 2019, v němž startoval s Australanem Alexem de Minaurem. V úvodním kole však nenašli recept na Francouze Grégoira Barrèreho a Quentina Halyse, kteří figurovali ve třetí stovce žebříčku. Jednalo se zároveň o jeho premiérový start ve čtyřhře okruhu ATP Tour. První deblové semifinále si zahrál o dva týdny později na travnatém Libéma Open 2019 v 's-Hertogenboschi. Po boku Minaura prohráli s britsko-americkým párem Dominic Inglot a Austin Krajicek.[3]

První trofej si odvezl z antukového Croatia Open Umag 2021, do něhož zasáhl s Brazilcem Fernandem Rombolim. Ve finále zdolali hercegovsko-srbské turnajové jedničky Tomislava Brkiće s Nikolou Ćaćićem po dvousetovém průběhu. Ve čtvrtfinále přitom odvrátili čtyři mečboly a v semifinále další tři hrozby na vyřazení. Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové stovky deblové klasifikace, když mu ve vydání z 26. června 2021 patřila 98. příčka.[4] Druhý titul přidal na dubnovém Grand Prix Hassan II 2022 v Marrákeši, kde startoval s dalším brazilským deblistou Rafaelem Matosem. V závěrečném utkání porazili italsko-polskou dvojici Andrea Vavassori a Jan Zieliński.[5] O čtrnácti dní později odešli oba poraženi z mnichovského finále BMW Open 2022, v němž nestačili na třetí nasazené Němce Kevina Krawietze a Andrease Miese.[6] Ve čtyřhře French Open 2022 se s Matosem probojoval do čtvrtfinále, kde jejich cestu soutěží ukončili pozdější vítězové Salvadorec Marcelo Arévalo s Nizozemcem Jeanem-Julienem Rojerem.[3]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Čtyřhra: 7 (5–2) editovat

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0–1)
ATP Tour 250 (5–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. červenec 2021 Umag, Chorvatsko antuka   Fernando Romboli   Tomislav Brkić
  Nikola Ćaćić
6–3, 7–5
Vítěz 2. duben 2022 Marrákeš, Maroko antuka   Rafael Matos   Andrea Vavassori
  Jan Zieliński
6–1, 7–5
Finalista 1. květen 2022 Mnichov, Německo antuka   Rafael Matos   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
6–4, 4–6, [7–10]
Vítěz 3. červen 2022 Mallorca, Španělsko tráva   Rafael Matos   Ariel Behar
  Gonzalo Escobar
7–67–5, 6–76–8, [10–1]
Vítěz 4. červenec 2022 Båstad, Švédsko antuka   Rafael Matos   Simone Bolelli
  Fabio Fognini
6–4, 3–6, [13–11]
Vítěz 5. říjen 2022 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Rafael Matos   Fabian Fallert
  Oscar Otte
3–6, 7–5, [10–8]
Finalista 2. říjen 2022 Tokio, Japonsko tvrdý   Rafael Matos   Mackenzie McDonald
  Marcelo Melo
4–6, 6–3, [4–10]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat

Legenda
Challengery (0 D; 12 Č)
ITF (3 D; 24 Č)

Dvouhra (3 tituly) editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. červenec 2013 Denia, Španělsko antuka   Alexandr Rumjancev 6–4, 6–3
2. květen 2014 Termas de Monfortinho, Portugalsko koberec   Fabrice Martin 5–7, 7–6(7–2), 6–3
3. srpen 2015 Ourense, Španělsko tvrdý   Ricardo Ojeda Lara 6–3, 4–6, 7–5

Čtyřhra (36 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. květen 2013 Monfortinho, Portugalsko koberec   Adam Sanjurjo Hermida   Gonçalo Falcão
  Vasco Mensurado
4–6, 6–2, [10–6]
2. červenec 2013 Denia, Španělsko antuka   Juan Lizariturry   Ricardo Ojeda Lara
  Oriol Roca Batalla
6–3, 0–6, [10–8]
3. listopad 2013 Puerto de la Cruz, Španělsko koberec   Juan-Samuel Arauzo-Martínez   Juan Sebastián Gómez
  Adam Sanjurjo Hermida
6–1, 2–6, [10–6]
4. březen 2014 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka   Roberto Carballés Baena   Filippo Baldi
  Pietro Licciardi
6–4, 6–4
5. duben 2014 Santa Margherita di Pula, Itálie antuka   Jaume Pla Malfeito   Matteo Fago
  Manuel Mazzella
6–4, 2–6, [10–4]
6. červen 2014 Martos, Španělsko tvrdý   Iván Arenas-Gualda   Erik Crepaldi
  Borja Rodríguez Manzano
7–6(7–3), 6–7(7–9), [10–8]
7. srpen 2015 Ourense, Španělsko tvrdý   Ricardo Villacorta-Alonso   Marc Fornell Mestres
  Marco Neubau
3–6, 6–3, [10–4]
8. říjen 2015 Porto, Portugalsko antuka   Iván Arenas-Gualda   Nuno Deus
  João Domingues
6–3, 6–0
9. březen 2016 Hammámet, Tunisko antuka   Eduard Esteve Lobato   Alexandr Malyšev
  Maxim Malyšev
5–7, 7–5, [10–3]
10. duben 2016 Hammámet, Tunisko antuka   Oriol Roca Batalla   Dan Dowson
  Alexander Ward
6–4, 6–2
11. květen 2016 Lleida, Španělsko antuka   Ramkumar Ramanathan   Carlos Boluda-Purkiss
  Alex de Minaur
6–3, 6–1
12. červen 2016 Huelva, Španělsko antuka   Iván Arenas-Gualda   Niels Desein
  Lamine Ouahab
6–4, 6–2
13. září 2016 Sevilla, Španělsko antuka   Gerard Granollers Pujol   Eduard Esteve Lobato
  Sergio Martos Gornés
6–2, 7–5
14. říjen 2016 Melilla, Španělsko antuka   Carlos Boluda-Purkiss   Albert Alcaraz Ivorra
  Mario Vilella Martínez
6–7(9–11), 7–6(7–5), [10–6]
15. listopad 2016 Cuevas del Almanzora, Španělsko tvrdý   Mario Vilella Martínez   Jorge Hernando Ruano
  Pablo Vivero González
6–4, 7–6(7–5)
16. únor 2017 Murcia, Španělsko antuka   Ivan Gachov   Pedro Martínez
  Oriol Roca Batalla
5–7, 6–3, [10–8]
17. březen 2017 Loulé, Portugalsko tvrdý   Roberto Ortega Olmedo   Carlos Gómez-Herrera
  Nikki Roenn
6–4, 7–5
18. květen 2017 Bacău, Rumunsko antuka   Frederico Ferreira Silva   Vasile Antonescu
  Patrick Grigoriu
7–5, 6–3
19. červenec 2017 Bakio, Španělsko tvrdý   Roberto Ortega Olmedo   Carlos Gómez-Herrera
  Juan Lizariturry
6–3, 6–2
20. červenec 2017 Getxo, Španělsko antuka   Ivan Gachov   Carlos Gómez-Herrera
  Juan Lizariturry
3–6, 6–3, [10–6]
21. září 2017 Sevilla, Španělsko antuka   Pedro Martínez   Marc Giner
  Jaume Pla Malfeito
3–6, 6–4, [10–5]
22. leden 2018 Manacor, Španělsko antuka   Lorenzo Giustino   Pietro Rondoni
  Jacopo Stefanini
7–5, 7–5
23. březen 2018 Loulé, Portugalsko tvrdý   Roberto Ortega Olmedo   Maximilian Neuchrist
  David Pichler
4–6, 6–4, [10–3]
1. červen 2018 Blois, Francie antuka   Fabrício Neis   Sie Čeng-pcheng
  Rameez Junaid
7–6(7–4), 6–1
2. červenec 2018 Marburg, Německo antuka   Fabrício Neis   Henri Laaksonen
  Luca Margaroli
4–6, 6–4, [10–8]
24. červenec 2018 Kassel, Německo antuka   João Souza   Orlando Luz
  Marcelo Zormann
6–1, 6–4
3. září 2018 Biella, Itálie antuka   Fabrício Neis   Rameez Junaid
  Purav Radža
6–4, 6–4
4. říjen 2018 Barcelona, Španělsko antuka   Marcelo Demoliner   Rameez Junaid
  David Pel
7–6(7–3), 6–3
5. červen 2019 Poznaň, Polsko antuka   Andrea Vavassori   Pedro Martínez
  Mark Vervoort
6–4, 6–7(4–7), [10–6]
6. říjen 2019 Barcelona, Španělsko antuka   Simone Bolelli   Sergio Martos Gornés
  Ramkumar Ramanathan
6–4, 7–5
7. únor 2021 Biella, Itálie tvrdý (h)   Luis David Martinez   Szymon Walków
  Jan Zieliński
6–4, 3–6, [10–8]
8. září 2021 Sevilla, Španělsko antuka   Mark Vervoort   Javier Barranco Cosano
  Sergio Martos Gornés
6–3, 6–7(7–9), [10–7]
9. říjen 2021 Alicante, Španělsko tvrdý   Denys Molčanov   Romain Arneodo
  Matt Reid
6–4, 6–2
10. leden 2022 Quimper, Francie tvrdý (h)   Albano Olivetti   Sander Arends
  David Pel
3–6, 6–4, [10–8]
11. únor 2022 Pau, Francie tvrdý (h)   Albano Olivetti   Karol Drzewiecki
  Kacper Żuk
bez boje
12. květen 2022 Bordeaux, Francie antuka   Rafael Matos   Hugo Nys
  Jan Zieliński
6–4, 6–0

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Vega Hernández na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e David Vega Hernández na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230306a6. března 2023
  2. David Vega Hernández na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230306a6. března 2023
  3. a b David Vega Hernandez | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-06-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Fernando Romboli/David Vega Hernandez Triumph In Umag [online]. ATP Tour, Inc., 2021-07-25 [cit. 2021-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Rafael Matos & David Vega Hernandez Win Marrakech Title In ATP Tour Team Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-09 [cit. 2022-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kevin Krawietz/Andreas Mies Take Munich Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-01 [cit. 2022-05-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat