Facundo Bagnis

argentinský tenista

Facundo Bagnis (* 27. února 1990 Rosario, Santa Fe) je argentinský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devatenáct titulů ve dvouhře a dvacet jedna ve čtyřhře.[2]

Facundo Bagnis
Facundo Bagnis na US Open 2016
StátArgentinaArgentina Argentina
Datum narození27. února 1990 (31 let)[1]
Místo narozeníRosario, Argentina[1]
BydlištěBuenos Aires, Argentina[1]
Výška183 cm[1]
Váha82 kg[1]
Profesionál od2008[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 865 275 USD
Dvouhra
Poměr zápasů28–57
Tituly0 ATP, 14 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění55. místo (14. listopadu 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017)
French Open2. kolo (2014, 2016, 2021)
Wimbledon1. kolo (2015, 2016, 2017, 2021)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů26–30
Tituly0 ATP, 13 challengerů, 6 ITF
Nejvyšší umístění78. místo (30. září 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2017)
French Open1. kolo (2014, 2017)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Open1. kolo (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210908a8. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2014 na 55. místě a ve čtyřhře v září 2013 na 78. místě. Trénuje ho Walter Grinovero.[3][1]

Argentinu reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde na úvod mužské dvouhry vypadl s Němcem Dominikem Koepferem. Do mužské čtyřhry nastoupil s Diegem Schwartzmanem. Soutěž opustili rovněž v prvním kole po hladké porážce od německého páru Kevin Krawietz a Tim Pütz.

Na Panamerických hrách 2015 v Torontu vybojoval zlatou medaili ve dvouhře a stříbrnou v mužské čtyřhře.[4] Stříbro si také odvezl z deblové soutěže Panamerických her 2019 v Limě.[5] Na Jihoamerickýh hrách 2006 v Buenos Aires vyhrál čtyřhru a na stejných hrách 2014 v Santiagu triumfoval v singlu i deblu.[6]

Tenisová kariéraEditovat

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Movistar Open 2011 v chilském Santiagu, když postoupil z kvalifikace. Na úvod dvouhry jej zdolal osmý nasazený Kolumbijec Santiago Giraldo, přestože získal první sadu. Premiérový zápas v této úrovni tenisu vyhrál na Copa Claro 2012 v Buenos Aires, na němž přehrál krajana Leonarda Mayera. Ve druhém kole však podlehl nejvýše nasazené světové pětce Davidu Ferrerovi ze Španělska.[7][3]

Do premiérového finále na túře ATP postoupil ve stuttgartské čtyřhře MercedesCupu 2013. Po boku Brazilce Thomaze Bellucciho v něm zdolali Poláky Tomasze Bednarka s Mateuszem Kowalczykem. O vítězích rozhodl až závěrečný supertiebreak nejtěsnějším poměrem míčů 11:9. Polští soupeři přitom nevyužili za stavu 9:8 mečbol.[3][7][2]

Po šňůře devíti nezvládnutuých kvalifikací na grandslamu, debutoval v hlavní soutěži této kategorie na French Open 2014. V závěrečném kvalifikačním kole zůstal na jeho raketě Nizozemec Jesse Huta Galung. V úvodním kole pařížské dvouhry pak svedl pětisetovou bitvu s Francouzem Julienem Benneteauem, z níž vyšel vítězně až po zisku závěrečné sady v poměru 18–16.[8] Poté mu stopku vystavil pozdější lotyšský semifinalista Ernests Gulbis. S krajanem Federicem Delbonisem se probojoval do semifinále čtyřhry na antukových Brasil Open 2014 a Crédit Agricole Suisse Open Gstaad 2014.[3] Premiérové čtvrtfinále dvouhry si zahrál na antukovém Grand Prix Hassan II 2016 po výhře nad portugalskou turnajovou dvojkou Joãem Sousou. Mezi poslední čtveřicí však nestačil na Španěla Albetra Montañése. Do čtvrtfinálové fáze se opět podíval na červencovém Swedish Open 2016 v Båstadu, kde jej zastavil další španělský hráč Fernando Verdasco.[7][3]

Do hlavní soutěže série Masters premiérově zasáhl na BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells. Po vítězství nad Benneteauem skončil na raketě Němce Alexandra Zvereva. Do prvního kariérního semifinále postoupil až z kvalifikace na únorovém Córdoba Open 2021. V den třicátých prvních narozenin jej vyřadila španělská turnajová pětka Albert Ramos-Viñolas. O týden později vylepšil své maximum účastí ve finále Chile Open 2021, konaném v Santiagu.[3] Z boje o titul však odešel poražen od nejvýše nasazeného Chilana Cristiana Garína po vyrovnaném třísetovém průběhu.[9] Bodový zisk mu po čtyřech letech umožnil návrat do elitní světové stovky. Ve třetím kole grandslamu debutoval na US Open 2021, v němž nestačil na nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa.[10][7]


Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 14. března 2021 Santiago, Chile antuka   Cristian Garín 4–6, 7–6(7–3), 5–7

Čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 14. července 2013 Stuttgart, Německo antuka   Thomaz Bellucci   Tomasz Bednarek
  Mateusz Kowalczyk
2–6, 6–4, [11–9]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITFEditovat

Legenda
Challengery (14 D; 13 Č)
ITF (5 D; 8 Č)

Dvouhra (19 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 20080901azáří 2008 La Paz, Bolívie antuka   Guillermo Carry 7–5, 7–6(7–3)
2. 20090801asrpna 2009 Quito, Ekvádor antuka   Mauricio Echazú 7–5, 6–2
3. 20090901azáří 2009 La Paz, Bolívie antuka   Adam El Mihdawy 6–3, 6–2
4. 20091101alistopadu 2009 Resistencia, Argentina antuka   Juan-Pablo Villar 6–2, 2–0skreč
5. 20101201aprosince 2010 Araçatuba, Brazílie antuka   Eládio Ribeiro Neto 6–2, 6–3
1. 20110401adubna 2011 Barranquilla, Kolumbie antuka   Diego Junqueira 1–6, 7–6(7–4), 6–0
2. 20120701ačervence 2012 Arad, Rumunsko antuka   Victor Hănescu 6–4, 6–4
3. 20130301abřezna 2013 Santiago, Chile antuka   Thiemo de Bakker 7–6(7–2), 7–6(7–3)
4. 20130901azáří 2013 Cali, Kolumbie antuka   Facundo Argüello 2–6, 6–4, 6–3
5. 20150301abřezna 2015 Santiago, Chile antuka   Guilherme Clezar 6–2, 5–7, 6–2
6. 20160101aledna 2016 Buenos Aires, Argentina antuka   Arthur De Greef 6–3, 6–2
7. 20160101aledna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Guilherme Clezar 6–4, 4–6, 6–2
8. 20160301abřezna 2016 Santiago, Chile antuka   Rogério Dutra da Silva 6–7(3–7), 6–4, 6–3
9. 20161001aříjna 2016 Medellín, Kolumbie antuka   Caio Zampieri 6–7(3–7), 7–5, 6–2
10. 20161001aříjna 2016 Campinas, Brazílie antuka   Carlos Berlocq 5–7, 6–2, 3–0skreč
11. 20161101alistopadu 2016 Bogotá, Kolumbie antuka   Horacio Zeballos 3–6, 6–3, 7–6(7–4)
12. 20180601ačervna 2018 L'Aquila, Itálie antuka   Paolo Lorenzi 2–6, 6–3, 6–4
13. 20201001aříjna 2020 Biella, Itálie antuka   Blaž Kavčič 6–7(4–7), 6–4skreč
14. 20210701ačervence 2021 Salcburk, Rakousko antuka   Federico Coria 6–4, 3–6, 6–2

Čtyřhra (21 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20070801asrpna 2007 Arequipa, Peru antuka   Sergio Galdós   Francisco Franco
  Matías Silva
6–4, 7–6(9–7)
2. 20070901azáří 2007 Cochabamba, Bolívie antuka   Agustín Picco   Mauricio Doria-Medina
  Mauricio Estivariz
6–3, 6–3
3. 20080501akvětna 2008 Reconquista, Argentina antuka   Agustín Picco   Marcos Conocente
  Juan-Manuel Romanazzi
6–3, 3–6, [10–7]
4. 20080701ačervence 2008 Lambaré, Paraguay antuka   Martín Alund   Rodrigo Pérez
  Sebastián Uriarte
6–3, 6–1
5. 20081201aprosince 2008 Salta, Argentina antuka   Leandro Migani   Patricio Heras
  Roberto Eduardo Ramírez
7–5, 7–5
6. 20090501akvětna 2009 Villa María, Argentina antuka   Diego Cristin   Rodrigo Gómez Saigos
  Hector Damián Guichonet
6–4, 6–2
7. 20090901azáří 2009 Cochabamba, Bolívie antuka   Guillermo Carry   Mauricio Doria-Medina
  Daniel Alejandro López
6–4, 2–6, [10–5]
8. 20090901azáří 2009 Tarija, Bolívie antuka   Guillermo Carry   Mauricio Estivariz
  Federico Zeballos
6–2, 6–2
1. 20110301abřezna 2011 Salinas, Ekvádor antuka   Federico Delbonis   Rogério Dutra da Silva
  João Souza
6–2, 6–1
2. 20121001aříjna 2012 Villa Allende, Argentina antuka   Diego Junqueira   Ariel Behar
  Guillermo Durán
6–1, 6–2
3. 20121101alistopadu 2012 Guayaquil, Ekvádor antuka   Martín Alund   Leonardo Mayer
  Martín Ríos-Benítez
7–5, 7–6(7–5)
4. 20130401adubna 2013 Barranquilla, Kolumbie antuka   Federico Delbonis   Fabiano de Paula
  Stefano Ianni
6–3, 7–5
5. 20140501akvětna 2014 Cali, Kolumbie antuka   Eduardo Schwank   Nicolás Barrientos
  Eduardo Struvay
6–3, 6–3
6. 20140901azáří 2014 Campinas, Brazílie antuka   Diego Schwartzman   André Ghem
  Fabrício Neis
7–6(7–4), 5–7, [10–7]
7. 20141001aříjna 2014 San Juan, Argentina antuka   Martín Alund   Diego Schwartzman
  Horacio Zeballos
4–6, 6–3, [10–7]
8. 20150401adubna 2015 Sarasota, Spojené státy antuka   Facundo Argüello   Čong Hjon
  Divij Šaran
3–6, 6–2, [13–11]
9. 20150501akvětna 2015 Vicenza, Itálie antuka   Guido Pella   Salvatore Caruso
  Federico Gaio
6–2, 6–4
10. 20160101aledna 2016 Buenos Aires, Argentina antuka   Máximo González   Sergio Galdós
  Christian Lindell
6–1, 6–2
11. 20180301abřezna 2018 Punta del Este, Uruguay antuka   Ariel Behar   Simone Bolelli
  Alessandro Giannessi
6–2, 7–6(9–7)
12. 20191101alistopadu 2019 Montevideo, Uruguay antuka   Andrés Molteni   Orlando Luz
  Rafael Matos
6–4, 5–7, [12–10]
13. 20210701ačervence 2021 Salcburk, Rakousko antuka   Sergio Galdós   Robert Galloway
  Alex Lawson
6–0, 6–3

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Facundo Bagnis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Facundo Bagnis na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210908a8. září 2021
  2. a b Facundo Bagnis na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210908a8. září 2021
  3. a b c d e f Facundo Bagnis | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Bagnis le dio la sexta medalla dorada a la Argentina en Toronto. www.telam.com.ar [online]. 2015-07-15 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. FAIJA, Sabrina. Juegos Panamericanos: Guido Andreozzi y Facundo Bagnis no pudieron en la final y repitieron la plata. www.clarin.com [online]. 2019-08-03 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. Quién es Facundo Bagnis, el tenista rosarino que ganó el oro en Toronto 2015. La Capital [online]. 2015-07-15 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. a b c d Facundo Bagnis | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Bagnis wins 18-16 in fifth after Open roller-coaster. Reuters [online]. 2014-05-26 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Santiago Native Cristian Garin Bests Facundo Bagnis To Win Home Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-03-14 [cit. 2021-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Bagnis se despide de su buen US Open. Canal Tenis [online]. 2021-09-04 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazyEditovat