Daviscupový tým Argentiny

Daviscupový tým Argentiny reprezentuje ArgentinuDavisově poháru od roku 1923 pod vedením národní tenisové federace Asociación Argentina de Tenis.

Argentina

Přezdívka La Legión
Kapitán Gastón Gaudio
Žebříček ITF 5.
Nejvýše v žebříčku ITF 1. (28. listopadu 2016[1])
Barvy       bílá
      modrá
Poprvé v soutěži 1923
1921 (přihlášena, nehrála)
Odehraných let 65
Zápasů celkem 158 (91–67)
Roky ve Světové skupině 26 (40–26)
Vítěz 1 (2016)
Finalista 4 (1981, 2006, 2008, 2011)
Nejvíce výher, celkem Guillermo Vilas (57–24)
Nejvíce výher, dvouhra Guillermo Vilas (45–10)
Nejvíce výher, čtyřhra David Nalbandian (16–5)
Nejlepší pár Vilas / Clerc (7–7)
Nejvíce zápasů Guillermo Vilas (29)
Nejvíce odehraných let Guillermo Vilas (14)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2019

Členové vítězného týmu z roku 2016, kdy se Argentina stala prvním jihoamerickým šampionem v historii soutěže

V dosavadní historii soutěže získalo družstvo jednu trofej, jakožto první vítěz z Jižní Ameriky a celkově patnáctý, když v roce 2016 vyhrálo finále proti Chorvatsku, v němž Jihoameričany dělil od porážky za stavu 1:2 na zápasy jediný prohraný set.[2] Po triumfu vystoupala Argentina poprvé na 1. místo žebříčku ITF, jakožto osmý tým od jeho zavedení v roce 2001.[1]

Čtyřikrát, v letech 1981, 2006 a 2008 a 2011, odešlo družstvo z boje o titul jako poražený finalista.[2]

Historie editovat

Argentina debutovala v Davis Cupu v roce 1923 proti Švýcarsku, jemuž podlehla 1:4 na zápasy. Na své první finále dosáhla v roce 1981, při premiéře světové skupiny. Prohrála v něm se Spojenými státy 1:3. O dvacet pět let později, roku 2006 se střetla v moskevském Olympijském stadionu s Ruskem, s nímž prohrála po velké bitvě 2:3.

Ve finálovém duelu ročníku 2008 konaném v argentinském Mar del Plata narazila na Španělsko, jež získalo trofej po výhře 4:1. Také počtvrté odešla z boje o salátovou mísu poražena, když v závěrečném duelu Davis Cupu 2011 podlehla na sevillské halové antuce Španělsku 1:3. Jihoamerický tým si odvezl pouze jeden bod za deblové vítězství. Obě dvouhry vyhrála španělská jednička Rafael Nadal.

V roce 2012 se Argentina probojovala do semifinále, kde narazila na Českou republiku. Na antuce v Buenos Aires podlehla pozdějším vítězům 2:3. Následující sezónu 2013 postoupila přes Německo a Francii opět do semifinálové fáze, v němž se zopakoval rok starý scénář. Opět ji vyřadil český výběr poměrem 3:2, který následně celou soutěž vyhrál.

2016: První zisk salátové mísy editovat

V úvodním březnovém kole roku 2016 Argentinci porazili debutanta ve světové skupině,[3] tým Polska. V gdaňské hale zvítězili 3:2 na zápasy, když dvěma body přispěl Leonardo Mayer.[4] V červencovém čtvrtfinále si poradili na pesarské antuce s Itálií poměrem 3:1. Hlavním strůjcem postupu se stal Federico Delbonis, jenž vyhrál obě dvouhry. Deblové vítězství v pětisetovém dramatu zaznamenali Guido Pella s Juanem Martínem del Potrem, vracejícím se na okruh po dlouhodobém zranění.[5] Také třetí mezistátní duel odehrála Argentina na půdě hostů, když je během září v glasgowském semifinále přivítali obhájci trofeje z Velké Británie v čele s bratry Murrayovými. Del Potrovi se na úvod podařilo zdolat světovou dvojku Andyho Murrayho po pětisetovém průběhu, když otočil vývoj utkání. Do dvoubodového náskoku se Jihoameričané dostali po výhře Guida Pelly nad Kylem Edmundem. Britové však vyrovnali skóre na 2:2. Rozhodující třetí bod ze závěrečné dvouhry připadl Leonardu Mayerovi po čtyřsetovém vítězství nad Danielem Evansem.[6]

V závěru listopadu Argentinu hostilo Chorvatsko v záhřebské hale Arena Zagreb. Jihoameričané vyhrali všechna tři předchozí mezistátní utkání.[7] V pátečním programu splnili roli favoritů jedničky týmů, když ve svých duelech triumfovali hráč elitní světové desítky Marin Čilić i Juan Martín del Potro. Chorvaté se po sobotní čtyřhře ujali vedení 2:1 na zápasy. V otevíracím nedělním singlu vedl Chorvat Čilić již 2–0 na sety nad del Potrem. Zbylou sadu, znamenající zisk salátové mísy, se mu však vyhrát nepodařilo a po téměř pětihodinovém dramatu odešel poražen 2–3 na sety. V závěrečné dvouhře již dominovala argentinská dvojka Federico Delbonis, který proti Ivu Karlovićovi neztratil ani jednu sadu. Argentina tak poprvé vybojovala titul. Teprve potřetí od zavedení světové skupiny v roce 1981 dokázalo družstvo ve finále otočit nepříznivý stav 1:2 na zápasy. V hale pro 15 tisíc diváků, kde byl přítomen i fotbalista Diego Maradona, pak nehrající kapitán vítězů Daniel Orsanic komentoval triumf slovy: „Musím tomu věřit, snili jsme o tom tolikrát, ale teď jsme to dokázali. Tenis je u nás tradiční sport a zasloužili jsme si to. Je to nejkrásnější okamžik mého života a je ctí být součástí tohoto týmu.[8]

Vítězný tým Davisova poháru 2016 po příletu do země během přijetí u prezidenta republiky Mauricia Macriho

Dějiště editovat

Do roku 1996 odehrála Argentina všechny své domácí zápasy v areálu Buenos Aires Lawn Tennis Club na otevřeném antukovém dvorci. Následně začala využívat i další dějiště, nejen v metropoli Buenos Aires.[9][10] Některá střetnutí tak odehrála v Córdobě,[11] Mendoze[12] a Mar del Plata,[13] jíž si vybrala pro finálový duel v roce 2008.[14] V Buenos Aires využívá od roku 2006 antukový kurt areálu Estadio Mary Terán de Weiss.[15]

Složení týmu 2019 editovat

Žebříček ATP je uveden k týdnu listopadového finále 2019.

Tenista žebříček ATP daviscupové výhry–prohry zdroj
dvouhra čtyřhra celkem dvouhra čtyřhra
Diego Schwartzman 14. 40. 4–4 4–3 0–1 [16]
Guido Pella 25. 58. 5–5 4–4 1–1 [17]
Leonardo Mayer 92. 61. 14–6 11–3 3–3 [18]
Horacio Zeballos 4. 7–5 2–1 5–4 [19]
Máximo González 34. 1–2 0–0 1–2 [20]
Kapitán: Gastón Gaudio

Přehled finále: 5 (1–4) editovat

Výsledek Č. Datum a místo konání Argentinci Soupeři Skóre Zdroj
Finalista 1. Davis Cup 1981
11.–13. prosince 1981
Cincinnati, Spojené státy
koberec, Riverfront Coliseum
José Luis Clerc
Guillermo Vilas
Eduardo Bengoechea
Ricardo Cano
  Spojené státy 1–3 [21]
John McEnroe
Roscoe Tanner
Peter Fleming
Eliot Teltscher
Finalista 2. Davis Cup 2006
1.–3. prosince 2006
Moskva, Rusko
koberec, Olympijský stadion
David Nalbandian
José Acasuso
Juan Ignacio Chela
Agustín Calleri
  Rusko 2–3 [22]
Nikolaj Davyděnko
Dmitrij Tursunov
Michail Južnyj
Marat Safin
Finalista 3. Davis Cup 2008
21.–23. listopadu 2008
Mar del Plata, Argentina
tvrdý, Estadio Polideportivo
Juan Martín del Potro
David Nalbandian
José Acasuso
Agustín Calleri
  Španělsko 1–3 [23]
David Ferrer
Fernando Verdasco
Feliciano López
Marcel Granollers
Finalista 4. Davis Cup 2011
2.–4. prosince 2011
Sevilla, Španělsko
antuka, Estadio Olímpico
Juan Martín del Potro
Juan Mónaco
David Nalbandian
Eduardo Schwank
  Španělsko 1–3 [24]
Rafael Nadal
David Ferrer
Feliciano López
Fernando Verdasco
Vítěz 1. Davis Cup 2016
26.–27. listopadu 2016
Záhřeb, Chorvatsko
tvrdý, Arena Zagreb
Juan Martín del Potro
Federico Delbonis
Guido Pella
Leonardo Mayer
  Chorvatsko 3–2 [7]
Marin Čilić
Ivo Karlović
Franco Škugor
Ivan Dodig

Chronologie zápasů editovat

2010–2019 editovat

Rok úroveň datum místo soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina, 1. kolo 5.–7. března Stockholm (SWE)   Švédsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 9.–11. července Moskva (RUS)   Rusko 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 17.–19. září Lyon (FRA)   Francie 0–5 prohra
2011 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Buenos Aires (ARG)   Rumunsko 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 7.–9. července Buenos Aires (ARG)   Kazachstán 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–18. září Bělehrad (SRB)   Srbsko 3–2 výhra
Světová skupina, finále 2.–4. prosince Sevilla (ESP)   Španělsko 1–3 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 10.–12. února Bamberk (GER)   Německo 4–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 6.–8. dubna Buenos Aires (ARG)   Chorvatsko 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 14.–16. září Buenos Aires (ARG)   Česko 2–3 prohra
2013 Světová skupina, 1. kolo 1.–3. února Buenos Aires (ARG)   Německo 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 5.–7. dubna Buenos Aires (ARG)   Francie 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 13.–15. září Praha (CZE)   Česko 2–3 prohra
2014 Světová skupina, 1. kolo 31. ledna – 2. února Mar del Plata (ARG)   Itálie 1–3 prohra
Světová skupina, baráž 12.–14. září Sunrise (USA)   Izrael 3–2 výhra
2015 Světová skupina, 1. kolo 6.–8. března Buenos Aires (ARG)   Brazílie 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 17.–19. července Buenos Aires (ARG)   Srbsko 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 18.–20. září Brusel (BEL)   Belgie 2–3 prohra
2016 Světová skupina, 1. kolo 4.–6. března Gdaňsk (POL)   Polsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 15.–17. července Pesaro (ITA)   Itálie 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–18. září Glasgow (GBR)   Velká Británie 3–2 výhra
Světová skupina, finále 25.–27. listopadu Záhřeb (CRO)   Chorvatsko 3–2 vítěz
2017 Světová skupina, 1. kolo 3.–5. února Buenos Aires (ARG)   Itálie 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 15.–17. září Astana (KAZ)   Kazachstán 2–3 prohra
2018 Americká zóna, 1. skupina 6.–7. dubna San Juan (ARG)   Chile 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 14.–16. září San Juan (ARG)   Kolumbie 4–0 výhra
2019 Finále, základní skupina 19. listopadu Madrid (ESP)   Chile 3–0 výhra
20. listopadu Madrid (ESP)   Německo 0–3 prohra
Finále, čtvrtfinále 22. listopadu Madrid (ESP)   Španělsko 1–2 prohra

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Argentina Davis Cup team na anglické Wikipedii.

  1. a b Argentina on top after Davis Cup triumph [online]. Davis Cup, 2016-11-28 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Joyous Argentina claims maiden Davis Cup title [online]. Davis Cup, 2016-11-27 [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GB, Belgium handed home ties in 2016 Davis Cup Draw [online]. Davis Cup, 2015-09-23 [cit. 2016-03-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Poland vs. Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Italy v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Great Britain v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Croatia v Argentina. www.daviscup.com. daviscup.com. Dostupné online. (anglicky) 
  8. iDNES.cz, ČTK. Davis Cup patří Argentině. Chorvatskou zkázu dokonal Delbonis. iDNES.cz [online]. 2016-11-27 [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. 
  9. Argentina vs. Russia, 04 Apr – 06 Apr 2003, DavisCup.com.
  10. Argentina vs. Colombia, 13 Feb – 15 Feb 1998, DavisCup.com.
  11. Argentina vs. Belarus, 21 Sep – 23 Sep 2003, DavisCup.com.
  12. Argentina vs. Mexico, 09 Feb – 11 Feb 2001, DavisCup.com.
  13. Argentina vs. Bahamas, 05 Apr – 07 Apr 1996, DavisCup.com.
  14. Argentina vs. Spain, 21 Nov – 23 Nov 2008, DavisCup.com.
  15. Argentina vs. Sweden, 10 Feb – 12 Feb 2006, DavisCup.com.
  16. Diego Schwartzman, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  17. Guido Pella, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  18. Leonardo Mayer, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  19. Horacio Zeballos,] na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  20. Máximo González, na stránkách Davis Cupu (anglicky) přístup: 19. listopadu 2019
  21. Final Davis Cup World Group 1981 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. (anglicky) 
  22. Final Davis Cup World Group 2006 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Final Davis Cup World Group 2008 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Final Davis Cup World Group 2011 [online]. Davis Cup [cit. 2016-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat