Daviscupový tým Velké Británie

Daviscupový tým Velké Británie reprezentuje Velkou BritániiDavisově poháru od prvního ročníku v roce 1900 pod vedením národního tenisového svazu Lawn Tennis Association. Po Spojených státech a Austrálii představuje třetí nejúspěšnější družstvo v historických statistikách.

Velká Británie

Flag of the United Kingdom.svg

Kapitán Leon Smith
Žebříček ITF 8.
Nejvýše v žebříčku ITF 1. (30. listopadu 2015)
Barvy       modrá
      bílá
Poprvé v soutěži 1900
Odehraných let 109
Zápasů celkem 257 (158–99)
Roky ve Světové skupině 19 (16–18)
Vítěz 10 (1903, 1904, 1905, 1906,
1912, 1933, 1934, 1935,
1936, 2015)
Finalista 8 (1900, 1902, 1907, 1913,
1919, 1931, 1937, 1978)
Nejvíce výher, celkem Fred Perry (45–7)
Nejvíce výher, dvouhra Bunny Austin (36–12)
Nejvíce výher, čtyřhra Bobby Wilson (25–8)
Nejlepší pár Sangster / Wilson (11–3)
Nejvíce zápasů Bobby Wilson (34)
Nejvíce odehraných let Greg Rusedski (13)

Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2022

Družstvo získalo deset trofejí. Jako poražený finalista skončilo osmkrát. Převážná většina úspěchů Britů byla datována mezi ranou éru soutěže až do čtyřicátých let dvacátého století. Finále odehráli také v roce 1978. Jubilejní desátou trofej pak britští reprezentanti vybojovali roku 2015.[1] Jednalo se o nejdelší interval mezi dvěma tituly konkrétního týmu v historii Davis Cupu.

HistorieEditovat

Po vypadnutí ze světové skupiny v roce 2003 se tým snažil vrátit do elitní úrovně. To se mu podařilo o pět let později, když roku 2008 podlehl v jejím úvodním kole Argentině 1:4 na zápasy. Následně se opět vrátil zpátky v sezóně 2014. Po sandiegské výhře nad Spojenými státy, však Britové dohráli ve čtvrtfinále po prohře od Itálie 2:3.

2015: Desátý titul po 79 letechEditovat

 
Tým během ročníku 2013, zleva: Leon Smith (kapitán), James Ward, Dan Evans, Colin Fleming, Jonathan Marray

Dva nejdéle působící účastníci v soutěži – Spojené státy a Velká Británie, se střetli potřetí za předešlých 37 let a podruhé za sebou v prvním kole Světové skupiny. Britští tenisté vyhráli stejně jako ve Světové skupině 2014, tentokrát poměrem 3:2 na zápasy. Celková vzájemná bilance po tomto střetnutí vyznívala ve prospěch Američanů poměrem 11:9.[2] Dvouhra mezi Isnerem a Wardem představovala nejdelší zápas amerického tenisty v Davisově poháru od zavedení tiebreaku v roce 1989.[3] Britové porazili Američany na domácí půdě poprvé od roku 1935.[4]

Družstvo pak zvítězilo ve čtvrtfinále poprvé od roku 1981, kdy byla zavedena Světová skupina.[5] Na londýnské trávě v Queen's Clubu přehrálo Francii 3:1 na zápasy. Od roku 1998 si poprvé připsala tři body bratrská dvojice – Andy a Jamie Murrayovi, když naposledy předtím tohoto výkonu dosáhli zimbabwští bratři Blackovi proti Austrálii.[6] V semifinále nezastavila Ostrovany ani Austrálie, která odešla poražena z glasgowské haly 2:3.

Jubilejní desátou trofej pak tým vyhrál v gentském finále, hraném v hale na antuce, kde zdolal Belgii 3:1 na zápasy. Salátovou mísu získal po 79 letech (naposledy předtím se to britským hráčům podařilo v roce 1936),[7] což znamenalo nejdelší interval mezi dvěma tituly konkrétního týmu v historii soutěže. Lídr družstva Andy Murray se stal třetím tenistou od nastolení světové skupiny, který dokázal vyhrát všem osm dvouher v jediném ročníku Davisova poháru. Navázal tak na Američana Johna McEnroea a Švéda Matse Wilandera.[8] Navíc během ročníku přidal i tři deblová vítězství. Dalšími členy družstva byli Kyle Edmund, James Ward a Jamie Murray.

Chronologie výsledkůEditovat

2019–2029Editovat

Rok úroveň datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2019 Finálový turnaj, základní skupina 20. listopadu   Madrid tvrdý (h)   Nizozemsko 2–1 výhra
21. listopadu   Kazachstán 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 22. listopadu   Německo 2–0 výhra
Finálový turnaj, semifinále 23. listopadu   Španělsko 1–2 prohra
2021 Finálový turnaj, základní skupina 27. listopadu   Innsbruck tvrdý (h)   Francie 2–1 výhra
28. listopadu   Česko 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 30. listopadu   Německo 1–2 prohra

Složení týmuEditovat

Složení k listopadu 2015; žebříček ATP z 22.11.2015

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. 
  2. Head to Head Summary: USA v Great Britain [online]. Davis Cup [cit. 2015-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. http://www.tennis.com/pro-game/2015/03/murray-beats-young-britain-leads-us-1-0-in-davis-cup/54267/#.VPyr3fmsWjI
  4. http://www.independent.co.uk/sport/tennis/davis-cup-andy-murray-beats-john-isner-in-straight-sets-to-take-gb-through-to-quarterfinals-10094241.html
  5. http://www.bbc.co.uk/sport/0/tennis/33586979
  6. http://www.daviscup.com/en/news/208309.aspx
  7. ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. 
  8. Získá Andy Murray pro Británii »Salátovou mísu«?. Haló Noviny [online]. 2015-11-26 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat