Otevřít hlavní menu

Astana

hlavní město Kazachstánu
(přesměrováno z Nur-Sultan)

Astana (kazašsky Астана), od března 2019 oficiálně Nur-Sultan (kazašsky Нұр-Сұлтан),[2][3][4][5] někdy nazývána staršími názvy Akmola nebo Celinograd, je od roku 1997 hlavní město Kazachstánu. V roce 2017 zde žilo něco přes jeden milion obyvatel a jejich počet velmi rychle roste. Město se nachází uprostřed liduprázdných stepí středního Kazachstánu na řece Išim.

Nur-Sultan (Astana)
Нұр-Сұлтан (Астана)
Hlavní třída Nur-Sultanu v pozadí s prezidentským palácem Ak Orda
Hlavní třída Nur-Sultanu v pozadí
s prezidentským palácem Ak Orda
Nur-Sultan (Astana) – znak
znak
Nur-Sultan (Astana) – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 347 m n. m.
Stát KazachstánKazachstán Kazachstán
Oblast Akmolská
Nur-Sultan (Astana)
Nur-Sultan (Astana)
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 710 km²
Počet obyvatel 1 029 556 (2017[1])
Hustota zalidnění 1 450,1 obyv./km²
Etnické složení Kazaši, Rusové, ostatní
Náboženské složení islám, pravoslaví
Správa
Starosta Altaj Kulginov
Vznik 1830
Oficiální web www.astana.kz
Telefonní předvolba +7 7172
PSČ 010000
Označení vozidel Z a 01
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

JménoEditovat

Původní ruský název města Akmolinsk vycházel z kazašského slova akmola, bílý hrob. Roku 1961 bylo město přejmenováno na Celinograd podle celin, jejichž obdělávání tehdy bylo v oblasti hlavní činností. V roce 1993 bylo ruské jméno nahrazeno oficiálním kazašským jménem Akmola. Dřívější název Astana, který se pro město používal od roku 1998 do roku 2019, znamená kazašsky „hlavní město“.

Nastupující prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev v inaugurační řeči pronesené 20. března 2019 navrhl přejmenování hlavního města na Nur-Sultan (Нұрсұлтан), na počest prvního kazachstánského prezidenta Nursultana Nazarbajeva.[6] Nursultan Nazarbajev rezignoval na svou funkci den předtím, v úterý 19. března 2019.[7] Návrh na přejmenování tehdejší Astany podpořila vládnoucí strana a ministr spravedlnosti Marat Beketajev doplnil, že změna vstoupí v platnost poté, co bude příslušně upravena ústava.[8] Kasym-Žomart Tokaev zamítl vládní návrh na vyhlášení republikového referenda kvůli přejmenování kazašského hlavního města. Návrh byl předložen přímo parlamentu a změna podle článku 53 ústavy Kazachstánu byla ve dvou čteních 102 poslanci mažlisu a 43 senátory schválena.[9] V oddíle I, článku 2 ústavy byl zakotven oficiální název hlavního města Нур-Султан,[10] konkrétně se jednalo o schválení zákona № 238-VІ ЗРК ze dne 23. března 2019 "О внесении изменений в Конституцию Республики Казахстан".[5]

Někteří kazašští právníci vzápětí veřejně vyslovili názor, že toto přejmenování je nezákonné, protože v ústavě je stanoveno, že osoba, která byla dočasně pověřena výkonem prezidentské funkce poté, co stávající prezident ve své funkci předčasně skončil, nemá právo předkládat návrhy na změnu ústavy a že mělo být vypsáno referendum. Ministerstvo spravedlnosti Kazachstánu tyto námitky odmítlo s tím, že změny byly schváleny parlamentem a jsou tudíž v souladu se zněním ústavy.[11]

Jméno „Nursultan“ pochází z arabštiny a je složeno ze dvou slov – „nur“ (arabsky „světlo“, v soudobé kazaštině se tento výraz také překládá jako „záře“ nebo „sluneční paprsek“) a „sultan“, což arabsky znamená „vláda“, „vládce“, „autorita“. „Sultan“ byl ve středověku titulem vládce, od 14. století se jméno „Sultan“ začalo objevovat jako osobní jméno lidí, kteří neměli žádné vazby na panovnický rod. V současnosti se tento výraz vyskytuje jak ve složených jménech, tak i jako samostatné jméno u příslušníků některých národů, konkrétně například u Kazachů nebo Uzbeků. Slovo „nur“ běžně existuje jako součást mnoha složených kazašských jmen.[12]

HistorieEditovat

Ruské a sovětské obdobíEditovat

Na místě dnešního Nur-Sultanu založili Rusové v roce 1824 vojenskou pevnost, která o osm let později získala jméno Akmolinsk a kolem níž se začalo rozvíjet stejnojmenné město.

Roku 1868, kdy byl celý Kazachstán anektován Ruskem, se město stalo administrativním střediskem.

Ve 30. letech 20. století, již za Sovětského svazu, bylo město spolu s celou zemí postiženo hladomorem. Roku 1939 se Akmolinsk stal střediskem oblasti.

V polovině 50. letech byla v Sovětském svazu zahájena kampaň obdělávání celin a význam Akmolinska vzrostl v nové roli hlavního města kraje, tvořeného pěti severními oblastmi Kazachstánu (1960–1965). To vedlo k rozvoji městské výstavby a ke zlepšení vybavenosti města včetně otevření vysokých škol.

V letech 19611991 se město jmenovalo Celinograd.

Nezávislý KazachstánEditovat

Deklarace o svrchovanosti Kazašské SSR byla přijata 25. 10. 1990. V prosinci 1991 byla země přejmenována na Republiku Kazachstán a krátce nato, 16. 12. 1991, vyhlásila nezávislost. Celinograd tehdy změnil jméno na Akmolu a nadále byl administrativním střediskem oblasti.

Za nové hlavní město Kazachstánu byla Akmola prohlášena v červenci 1994 namísto dosavadního Almaty. Po roce, v září 1995, to potvrdil prezident Nazarbajev svým dekretem.

K slavnostnímu předání funkce došlo v Akmole 8. 12. 1997. Dalším prezidentským dekretem ze dne 6. 5. 1998 byla Akmola přejmenována na Astanu.

Od té doby město zažívá nebývalý rozmach. Počet obyvatel se v průběhu posledního desetiletí zdvojnásobil a ve městě vyrostly desítky moderních kancelářských budov, nové ulice, parky i rezidenční čtvrti.

Nur-Sultan dnesEditovat

 
Letecký pohled na Nur-Sultan

Nur-Sultan je moderním, pečlivě plánovaným městem s výraznými prvky socialistické výstavby, která však s ohledem na regionální charakter nebyla ničím zvlášť výjimečný. Široké třídy s vládními budovami, bývalými stranickými sekretariáty a několika kulturními institucemi lemují aleje stromů. V posledních letech se zde hodně staví. V centru města vyrůstají moderní prosklené mrakodrapy. Jejich výstavba byla svěřena zahraničním, převážně tureckým firmám. Nur-Sultan je důležitým průmyslovým střediskem země. Nejvýznamnější jsou zdejší závody strojírenské, zejména na výrobu zemědělských strojů, a potravinářské závody. Největší potravinářský komplex města představuje pivovar postavený na klíč českou firmou VÚCHZ, který je současně největší v zemi. Ve městě je sídlo prezidenta, rady ministrů (vlády), dvoukomorové nejvyšší rady (Kenges) a několik velvyslanectví včetně Česka. Některé ambasády cizích států však zůstaly v bývalém hlavním a největším městě Kazachstánu, v Almaty.

Městská výstavbaEditovat

Nur-Sultan lze rozdělit do značné míry na několik různých oblastí. Severně od železniční trati, která protíná Nur-Sultan ve směru východ-západ, jsou průmyslové a chudší obytné oblasti. Mezi železniční tratí a řekou Išim je centrum města, kde v současné době probíhá intenzivní stavební činnost. Směrem na západ a na východ jsou větší obytné plochy s parky. Na jih od řeky Išim jsou nové oblasti státní správy. Zde probíhá mnoho velkých stavebních projektů, například výstavba diplomatických čtvrtí, a různé vládní budovy. Do roku 2030 mají být tyto čtvrti dokončeny. Původní plány na nový Nur-Sultan navrhl japonský architekt Kišó Kurokawa, který také projektoval nové Astanské mezinárodní letiště.

Panelová sídliště, která zůstala ze sovětské éry, jsou nyní postupně odstraňována a nahrazována budovami zcela nových struktur, v důsledku rozsáhlých stavebních prací v celém městě. Prezident Nursultan Nazarbajev věnoval architektuře Nur-Sultanu zvláštní pozornost. Většinu z nedávno dokončených staveb projektovali mezinárodně uznávaní architekti a návrháři, jako jsou Kišo Kurokawa nebo Norman Foster.

Kultura a pamětihodnostiEditovat

Staré a historické budovy budete v Nur-Sultanu hledat marně. Nur-Sultan je totiž jedno z měst, na kterém se nejvíce podepsal vliv sovětské éry. Převažuje architektonický styl z let 1960–1970, jiné městské čtvrtě byly nově postaveny buď v posledních letech, nebo byly přebudovány. To se týká městské čtvrti jižně od řeky Išim, jež začala vznikat se změnou vlády.

StavbyEditovat

Nové stavbyEditovat

Pyramida míru a souladuEditovat

Pyramida, kterou navrhl architekt Norman Foster, byla slavnostně otevřena v září 2006. Obsahuje ubytování pro různá náboženství: judaismus, islám, křesťanství, buddhismus,hinduismus, taoismus a další. Zahrnuje také operní dům s 1 500 sedadly, muzeum národní kultury, novou "univerzitu civilizace", knihovnu a výzkumné centrum pro etnické a geografické skupiny Kazachstánu. Toto vše je v pyramidě se základnou 62 × 62 metrů, vysoké 77 metrů. Budova je koncipována jako globální centrum pro náboženské porozumění, zřeknutí se násilí a prosazování víry a lidské rovnosti. Pyramida míru vyjadřuje ducha Kazachstánu, kde kultura, tradice a zástupci různých národností vedle sebe žijí v harmonii a souladu. Jednou za tři roky se zde bude v kruhové místnosti scházet 200 delegátů světových náboženství a víry. Pyramida je 77 metrů vysoká (včetně 15 metrů vysokého podstavce zakrytého zeminou) a stála 8,74 bilionů Kazašských tenge (okolo 58 milionů USD).

Islámské CentrumEditovat

Islámské centrum bylo postaveno v roce 2005 a sponzoroval je emír Kataru. Skládá se z mešity, madrásy a knihovny. Mešita má 4 minarety, každý o výšce 63 metrů, a její kapacita je 5 000 osob. Kopule mešity měří 43 m.

Chan ŠatyrEditovat

V prosinci 2006 představil kazašský prezident Nursultan Nazarbajev plány na výstavbu nákupního a zábavního centra Chan Šatyr, "obřího průhledného stanu". Stavba je 150 metrů vysoká a navrhl ji britský architekt Norman Foster. Plocha interiérů centra činí 100 000 m², plášť stavby je konstruován tak, aby propouštěl světlo a zároveň aby odolal extrémním výkyvům venkovních teplot, k nimž v průběhu roku dochází v kazašské metropoli. Chan Šatyr je největší stavbou ve tvaru stanu na světě. Nákupní centrum bylo otevřeno 6. července 2010.[13][14]

Ak Orda – Prezidentský palácEditovat

Ak Orda, v kazaštině nebo v ruské transkripci Акорда, tedy Akorda (v překladu z kazaštiny doslovně „Bílá horda“, což byl ve středověku název západní části Zlaté hordy, ustavené mongolským chánem Bátúem), je oficiální název rezidence prezidenta Kazachstánu. Prezidentský palác byl postaven v roce 2004 na levém břehu řeky Išim v čele bulváru Nuržol jako pětipatrová budova z monolitického betonu. Obklad byl zhotoven z 20–40 cm silného italského mramoru. Výška budovy je 80 metrů a celková plocha je 36 720 čtverečných metrů. Ak Orda zahrnuje jurtu, jako haly navržené z mramoru a žuly, mramorový sál pro schůzky a oficiální návštěvy zástupců zahraničních zemí a zlatý sál pro soukromé jednání a diskuse mezi hlavou státu a představiteli jiných zemí. Palác Ak Orda byl zařazen mezi desítku nejkrásnějších prezidentských rezidencí na světě.[15]

MuzeaEditovat

  • Prezidentské centrum kultury
  • Mauzoleum Kabanbay Batyr
  • Etický památník komplex "Mapa Kazachstánu" Atameken
  • S. Seifullin muzeum
  • Muzeum prvního prezidenta Republiky Kazachstán

DivadlaEditovat

  • Ruské činoherní divadlo Gorkij
  • Kazašské divadlo K. Kuanyshbaev
  • Národní opera a balet K. Bajseitova

PamátkyEditovat

  • Pomník Otana Korgaushylara
  • Památník obětem politických represí
  • Památník Kazašských občanů kteří padli v Afghánské válce
  • Centrální náměstí s kašnou a sousoším
  • Památník Kenesary Khan

Architektonické památkyEditovat

  • Kostel Konstantina a Jelena
  • Zelená mešita

BajterekEditovat

Bajterek je nejslavnější orientační bod v Nur-Sultanu. Tato věž má představovat topol, na který kouzelný pták Samuruk položil své vejce. Na kouli na vrcholu Bajtereku je otisk ruky prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva.

Hospodářství a infrastrukturaEditovat

HospodářstvíEditovat

Nur-Sultan žije především ze své funkce hlavního města a s tím souvisejících činností. Stavební činnost ve městě hraje také velkou roli. Dalším významným odvětvím je zpracování kůže. Okolí města má rozsáhlé zemědělské využití.

DopravaEditovat

Nur-Sultan leží uprostřed Kazachstánu, a tím má zvláštní postavení dopravního uzlu.

V roce 2005 byla dokončena velká rekonstrukce Astanského mezinárodního letiště (IATA: TSE, ICAO: UACC) podle projektu japonského architekta Kišo Kurokawy. Nur-Sultanské vlakové nádraží je významným centrem pro severní Kazachstán, vlaky zajišťují dopravu do většiny velkých měst v Kazachstánu, včetně Talgo Express do Almaty. Mezinárodní spoje do Kyrgyzstánu a Uzbekistánu, Ruska a na Ukrajinu jezdí většinou jednou týdně. Od léta 2008 nabízí jízdní řád také přímé vlakové spojení do Čínské Urumči (v autonomní oblasti Sin-ťiang).

ObyvatelstvoEditovat

Do roku 2007 se populace Nur-Sultanu více než zdvojnásobila, na více než 600 000 obyvatel, s očekávaným počtem obyvatel 1 milion v roce 2030.

Migrující pracovní síla – legální i nelegální – přichází z celého Kazachstánu a sousedních států, jako Uzbekistán a Kyrgyzstán. Nur-Sultan je magnetem pro mladé odborníky, kteří chtějí budovat kariéru. To změnilo národnostní složení obyvatelstva města a přineslo více kazašského obyvatelstva do města, které dříve mělo většinu obyvatel skládající se ze slovanských národů. V Nur-Sultanu vzrostl počet kazašského obyvatelstva na zhruba 60 %, oproti 17 % v roce 1989.

V roce 1999 měl Nur-Sultan 281 000 obyvatel. Okolo 30 % kazašského původu a 70 % národnosti ruské, ukrajinské, německé a další. Mnozí toto argumentují tím, že cesta k přilákání etnických Kazachů na sever byla klíčovým faktorem při přesunu kapitálu.

Dnes[kdy?] má Nur-Sultan kolem 750 000 obyvatel, což znamená nárůst okolo 200 000 osob za dva roky.

Národnostní složeníEditovat

Podle sčítání lidu z roku 1999, je 40,5 % populace ruského původu, dále 5,7 % Ukrajinců, 3,0 % Němců, 2,6 % Tatarů, 1,8 % Bělorusů a 0,8 % Poláků. Ale 41,8 % Kazachů již mělo početní převahu nad Rusy, kteří do té doby tvořili největší etnickou skupinu, Ingušové a Korejci představovali 0,6 %. Jiní, hlavně Uzbekové, tvořili 3,8 % celkového počtu obyvatelstva.

GeografieEditovat

 
Zima v Nur-Sultanu, leden 2006

Nur-Sultan leží v Akmolské oblasti, v Kazašské nížině na řece Išim, na křižovatce transkazašské a jihosibiřské železnice, asi 850 km severozápadně od bývalého hlavního města Kazachstánu Almaty. Její zeměpisná poloha je 51°10' severní šířky a 71°30' východní délky. Od Prahy je vzdálena přibližně 4 400 km. Průměrná nadmořská výška města dosahuje 400 m. Nejnižší bod, hladina řeky Išim, je v nadmořské výšce 380 m, nejvyšší bod je ve výšce 430 m n. m.

PodnebíEditovat

Průměrná denní teplota vzduchu se pohybuje kolem −16 °C v lednu a 20 °C v červenci. Nejdeštivější měsíc je červenec, kdy spadne okolo 50 mm srážek.

Nur-Sultan – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Rok
Nejvyšší teplota [°C] 4 5 22 30 36 40 42 39 36 27 19 5 42
Průměrné maximum [°C] -12 -11 -4 9 19 25 27 24 18 8 -2 -9 7
Průměrné minimum [°C] -21 -21 -15 -2 5 11 13 11 5 -1 -11 -18 -3
Nejnižší teplota [°C] -52 -49 -38 -28 -11 -2 2 -2 -8 -26 -39 -44 -52
Srážky [mm] 22 14 19 21 31 40 50 37 26 27 20 22 327
Zdroj: Pogoda.ru.net

Partnerská městaEditovat

SportEditovat

Ve městě působí profesionální cyklistická stáj Astana Team. Barys Astana hraje v Kontinentální hokejové lize, nejvyšší ruské lize. FK Astana letošní sezonu 2015-2016 hraje UEFA Champions League a jako stadion mají Astana Arena s kapacitou 30 000 lidí.

Klub Sport Liga Stadion
Lokomotive Astana Fotbal Premjer Ligasy Kazhimukan Munaitpasov Stadion
FK Astana Fotbal Premjer Ligasy Astana Arena
Team Astana Cyklistika UCI ProTour -
Astana Tigers Basketball Kazašská Basketbalová Liga
Barys Astana Hokej Kontinentální Hokejová Liga Sportovní Palác Kazachstán

ReferenceEditovat

  1. Об изменении численности населения Республики Казахстан с начала 2017 года до 1 декабря 2017 года [online]. stat.gov.kz. Dostupné online. (rusky) 
  2. О переименовании города Астаны — столицы Республики Казахстан в город Нур-Султан — столицу Республики Казахстан [online]. Akorda.kz [cit. 2019-03-23]. Dostupné online. (rusky) 
  3. https://www.dw.com/en/kazakhstan-renames-capital-to-honor-nazarbayev/a-47984590
  4. https://nationalpost.com/pmn/news-pmn/the-latest-kazakh-capital-renamed-after-outgoing-president
  5. a b О внесении изменений в Конституцию Республики Казахстан. Закон Республики Казахстан от 23 марта 2019 года № 238-VІ ЗРК [online]. Nur-Sultan (Astana): Министерство юстиции Республики Казахстан: Информационно-правовая система нормативных правовых актов Республики Казахстан [cit. 2019-05-18]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Токаев предложил переименовать Астану в Нур-Султан [online]. zakon.kz, 2019-03-20 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (rusky) 
  7. Nursultan: Kazakhstan renames capital Astana after ex-president [online]. BBC, 2019-03-20 [cit. 2019-03-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KARIMOVOVÁ, Džamila. В Минюсте объяснили механизм переименования столицы. lsm.kz [online]. lsm.kz, 2019-03-20 [cit. 2019-03-20]. Dostupné online. (rusky) 
  9. ВААЛЬ, Тамара. Парламент одобрил поправки в Конституцию о переименовании Астаны: Астану переименуют в Нурсултан. Vласть [online]. 2019-03-20 [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Конституция Республики Казахстан. Раздел I. Общие положения. Статья 2 [online]. [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Поправки в Конституцию о переименовании столицы внесены законно – Минюст. Vласть [online]. 2019-03-22 [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. 
  12. Что означает «Нурсултан»?. Новости Казахстана [online]. 2019-03-22 [cit. 2019-04-05]. Dostupné online. (rusky) 
  13. Торгово-развлекательный центр «Хан Шатыр [online]. CityLife.kz [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-16. (rusky) 
  14. Khan Shatyr [online]. [cit. 2019-04-05]. Oficiální stránky nákupního centra. Dostupné online. (kazašsky, rusky, anglicky) 
  15. Ак Орда вошла в топ-10 самых красивых президентских дворцов. Kazakhstan News [online]. 2015-07-02 [cit. 2019-04-08]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazyEditovat