Gdaňsk

sídlo v Pomořském vojvodství v Polsku

Gdaňsk (polsky Gdańsk s výslovností výslovnost [gdaɲsk]IPA, kašubsky Gduńsk, německy Danzig s výslovností výslovnost [ˈdantsɪç]IPA, latinsky Gedania, Gedanum anebo Dantiscum) je jedno z nejstarších a největších polských měst, metropolí Pomořského vojvodství, ležící v Pomoří na řekách Visle a Motławě na břehu Baltského moře u Gdaňského zálivu. Po dobu téměř 800 let, do roku 1793, byl součástí polských státních útvarů, poté byl na necelých 152 let ovládán Pruskem a později Německým císařstvím, Výmarskou republikou a nakonec Třetí říší. Roku 1945 byl navrácen Polské republice. Gdaňsk hraje také roli kašubského hlavního města, jejich kulturního centra a sídla nejdůležitějších kašubských institucí. V současnosti má rozlohu 262,5 km² a přibližně 486 tisíc[1] obyvatel.[2] Nachází se zde velký námořní přístav.

Gdaňsk
Gdańsk
Panoráma města s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí
Panoráma města s chrámem Nanebevzetí Panny Marie a radnicí
Gdaňsk – znak
znak
Gdaňsk – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška13 m n. m.
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíPomořské
Okresměstský okres
Administrativní děleníměsto tvoří samostatný městský okres (powiat) a dělí se na 30 čtvrtí (dzielnice)
Gdańsk
Gdańsk
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha266 km²
Počet obyvatel486 022 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 827,2 obyv./km²
Etnické složeníPoláci, okrajově též Kašubové a další
Náboženské složenířímské katolictví
Správa
StarostaAleksandra Dulkiewicz
Vznik997
Oficiální webwww.gdansk.pl
Telefonní předvolba+48 58
PSČ80-008 do 80-958x
Označení vozidelGD
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Společně s městy Sopoty a Gdyně tvoří aglomeraci, pro kterou se běžně užívá název Trojměstí (polsky 'Trójmiasto'). Město leží při ústí řeky Motlavy do Visly. Ústí Visly tvoří východní administrativní hranici města.

Přes město vede hlavní železniční trať VaršavaGdyně a souběžně s ní Szybka kolej miejska, zajišťující dopravu po gdaňské aglomeraci. Hlavním nádražím je Gdańsk Główny.

U Gdaňsku se nachází malý poloostrov Westerplatte, kde 1. září 1939 začala druhá světová válka. V místních loděnicích vznikla Solidarita (Solidarność), odborová organizace a nejznámější politická opozice komunistického Polska, její zakladatel Lech Wałęsa se později stal polským prezidentem.

V roce 2027 se poblíž Gdaňsku uskuteční světové skautské jamboree, na které by mělo dorazit zhruba 45 tisíc skautů a skautek z celého světa.[3]

Dějiny města editovat

Nejstarší archeologické nálezy, dokládající místní osídlení v podobě rybářské osady, sahají do 7. století. Ovšem první písemnou zmínku o městě nalézáme v legendě Život svatého Vojtěcha k roku 997, která byla sepsána nedlouho po světcově smrti – kolem roku 1000. Rok 997 proto bývá tradičně chápán jako počátek historie Gdaňska.

Na sklonku 10. století zabral Boleslav III. Křivoústý Západní Pomořansko, roku 1227 se ale území zmocňuje pomořanský kníže Svatopluk II. Veliký. Pomořanská knížata si panství nad Gdaňskem udržela do roku 1294 a tato doba důležitá tím, že v roce 1263 byla Gdaňsku udělena městská práva.[4]

Chronologický přehled vlastníků města editovat

Obyvatelstvo editovat

Do roku 1308 byl Gdaňsk obydlen hlavně slovanským obyvatelstvem (Kašuby). Během období nadvlády Řádu německých rytířů a zvláště po masakru obyvatel města v 1308 roce v Gdaňsku začalo převažovat německé obyvatelstvo. Ještě v 19. století převažovala polština, avšak na počátku 20. století tvořili 90 % obyvatelstva Němci, zbytek převážně Poláci a Kašubové; většinové vyznání bylo evangelické, postupně rostl podíl katolictví. Teprve po druhé světové válce sem přišlo nové polské obyvatelstvo.

Vývoj počtu obyvatel:

Slavní rodáci editovat

Mezi nejznámější osobnosti pocházející z Gdaňska, či kteří s ním spojili svůj život, patří např.:

 
Gdaňsk - Główne Miasto (Śródmieście)

Fotogalerie editovat

 
Gdańsk - Śródmieście (panorama)
 
Gdańsk - Młode Miasto (panorama)
 
Gdańsk - Sienna Grobla (panorama)

Partnerská města editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Dostupné online. [cit. 2022-10-06]
  2. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 175. [1]
  3. World Scout Jamboree Poland 2027. www.jamboree2027.org [online]. 2023-03-26 [cit. 2023-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988. 
  5. https://mathshistory.st-andrews.ac.uk/Biographies/Hevelius_Johannes///
  6. https://history-biography.com/daniel-fahrenheit///
  7. https://ru.wikisource.org/wiki/%D0%AD%D0%A1%D0%91%D0%95/%D0%9F%D0%B0%D0%BD%D0%B8%D0%BD,_%D0%9D%D0%B8%D0%BA%D0%B8%D1%82%D0%B0_%D0%98%D0%B2%D0%B0%D0%BD%D0%BE%D0%B2%D0%B8%D1%87/
  8. https://de.wikisource.org/wiki/BLK%C3%96:Czartoryski,_Adam_Kasimir,_F%C3%BCrst_auf_Klewa%C5%84_und_%C5%BBukow//
  9. https://web.archive.org/web/20040417200308/http://www.ostsee-urlaub-polen.de/gdansk/geschichte-schopenhauer-johanna.htm
  10. Archivovaná kopie. www.age-of-the-sage.org [online]. [cit. 2023-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-14. 
  11. https://german1914.com/peebles-profiles-episode-85-otto-von-below///
  12. https://www.jewishvirtuallibrary.org/hermann-balck///
  13. https://ww2gravestone.com/bad-girls-nazi-germany-gerda-steinhoff////
  14. https://www.nobelprize.org/prizes/literature/1999/grass/biographical///
  15. https://www.olympedia.org/athletes/69803///
  16. https://biografia24.pl/jolanta-kwasniewska////
  17. https://www.consilium.europa.eu/en/european-council/former-euco-presidents/summary-of-donald-tusk-presidency/biography///
  18. https://www.sejm.gov.pl/poslowie/posel6/405.htm/
  19. https://www.last.fm/music/Magdalena+Tul/+wiki/

Literatura editovat

  • BANDŽUCH, Tomáš. Hitlerovo svobodné město. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 2017. ISBN 978-80-206-1686-9. 
  • CIEŚLAK, Edmund; BIERNAT, Czesław. History of Gdańsk. Gdaňsk: [s.n.], 1988. 
  • VEČEŘE, Vít. Dějiny města Gdaňsk do roku 1920. Praha, 2015. seminární práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Zdeněk Hojda.

Související články editovat

Externí odkazy editovat