Otevřít hlavní menu

Ivan Dodig (* 2. ledna 1985 Međugorje, Jugoslávie) je chorvatský profesionální tenista, který v letech 2004–2008 reprezentoval rodnou Bosnu a Hercegovinu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a patnáct deblových turnajů ve čtyřhře, včetně French Open 2015, na němž triumfoval s Brazilcem Marcelem Melem. Tři grandslamy přidal s Tchajwankou Latishou Chanovou v mixu French Open 2018 a 2019,[2] rovněž tak z Wimbledonu 2019. Na challengerech ATPokruhu Futures získal osm titulů ve dvouhře a patnáct ve dvouhře.[3]

Ivan Dodig
Ivan Dodig na French Open 2018
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina (2004–2008)
ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (2008–)
Datum narození 2. ledna 1985 (34 let)[1]
Místo narození Međugorje, SFRJ[1]
Bydliště Međugorje, Bosna a Hercegovina[1]
Výška 183 cm[1]
Váha 83 kg[1]
Profesionál od 2004[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 7 136 195 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 118–140
Tituly 1 ATP, 5 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění 29. místo (7. října 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2016)
Wimbledon 4. kolo (2013)
US Open 3. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 283–194
Tituly 15 ATP, 6 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění 4. místo (8. června 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2015)
French Open vítěz (2015)
Wimbledon finále (2013)
US Open semifinále (2013, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů finále (2014)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2017)
French Open vítěz (2018, 2019)
Wimbledon vítěz (2019)
US Open semifinále (2019)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190617a17. června 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v říjnu 2013 na 29. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2015 na 4. místě. Trénuje ho Mladen Dodig. Dříve tuto roli plnil Čech Martin Štěpánek, který jej vedl od září 2010 .[4][1]

Tenisová kariéraEditovat

Týmové soutěžeEditovat

V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2002 jako 17letý utkáním základní skupiny zóny Evropy a Afriky proti Andoře, v němž vyhrál s Igorem Racicem čtyřhru proti dvojici Joan Jimenez-Guerra a Jean-Baptiste Poux-Gautier. Bosna a Hercegovina prohrála v sérii 1:2 na zápasy.[5]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval poprvé v roce 2010 utkáním 1. kola světová skupiny proti Ekvádoru, když už za rozhodnutého stavu vyhrál dvouhru proti Ivánu Endarovi. Chorvati postoupili po vítězství 5:0 na zápasy. V roce 2016 byl součástí výběru, který prohrál finále s Argentinou 2:3 na zápasy. V Davis Cup 2018 získal trofej po rozhodující výhře Chorvatů nad Francií. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k třiceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 5–13 ve dvouhře a 13–15 ve čtyřhře.[5]

Chorvatsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012Londýně, kde v mužské dvouhře nestačil v 1. kole ve dvou setech na pozdějšího bronzového medailistu Juana Martína del Potra z Argentiny.[6] Lépe se mu dařilo ve čtyřhře, kde společně s Marinem Čilićem postoupil až do čtvrtfinále, v němž nestačili na španělský pár David Ferrer a Feliciano López.[6]

Individuální kariéraEditovat

Na nejvyšší grandslamové úrovni ve dvouhře došel do osmifinále Wimbledonu 2013, kde však podlehl ve čtyřech setech Davidu Ferrerovi ze Španělska.

V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Brazilcem Marcelem Melem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili BobMike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam. Grandslamovou trofej vybojoval s Melem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým, když zápas dovedli do vítězného konce.[7]

Osobní životEditovat

Narodil se v Međugorje, v městě ležícím v západní Hercegovině, otci Tomislavovi a matce Davorce. Má dva bratry Zeljka a Mladena, kteří jsou oba tenisovými trenéry. Tenis začal hrát v osmi letech. Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu a servis má za svůj oblíbený úder. Mezi jeho koníčky patří například hudba, filmy, stolní tenis nebo videohry. Když vyrůstal, byl jeho idolem krajan Goran Ivanišević. Dne 16. listopadu 2013 se oženil s Majou Ćubelovou. Jeho velkým kamarádem je chorvatský tenista Marin Čilić. Dne 16. června 2014 se mu narodil syn Peter. Mluví chorvatsky a anglicky.[1]

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Wimbledon tráva   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 2015 French Open antuka   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5

Smíšená čtyřhra: 5 (3–2)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 2016 French Open antuka   Sania Mirzaová   Martina Hingisová
  Leander Paes
6–4, 4–6, [8–10]
Finalista 2017 Australian Open tvrdý   Sania Mirzaová   Abigail Spearsová
  Juan Sebastián Cabal
2–6, 4–6
Finalistka 2011 Australian Open tvrdý   Paul Hanley   Katarina Srebotniková
  Daniel Nestor
3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 2018 French Open antuka   Latisha Chan   Gabriela Dabrowská
  Mate Pavić
6–1, 6–7(5–7), [10–8]
Vítěz 2019 French Open antuka   Latisha Chan   Gabriela Dabrowská
  Mate Pavić
6–1, 7–6(7–5)
Vítěz 2019 Wimbledon tráva   Latisha Chan   Jeļena Ostapenková
  Robert Lindstedt
6–2, 6–3

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP Tour Masters 1000 (5–5 Č)
ATP Tour 500 (5–3 Č)
ATP Tour 250 (1–1 D; 4–5 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 6. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h)   Michael Berrer 6–3, 6–4
Finalista 1. 18. června 2011 s-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Dmitrij Tursunov 3–6, 2–6

Čtyřhra: 30 (15–15)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 5. února 2012 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h)   Mate Pavić   Marcos Baghdatis
  Michail Južnyj
2–6, 2–6
Finalista 2. 26. února 2012 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Marcelo Melo   Max Mirnyj
  Daniel Nestor
6–4, 5–7, [7–10]
Finalista 3. 10. února 2013 Záhřeb, Chorvatsko (2) tvrdý (h)   Mate Pavić   Julian Knowle
  Filip Polášek
3–6, 3–6
Finalista 4. 6. července 2013 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 1. 13. října 2013 Šanghaj, ČLR tvrdý   Marcelo Melo   David Marrero
  Fernando Verdasco
7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2]
Finalista 5. 20. dubna 2014 Monte Carlo, Monako antuka   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 6–3, [8–10]
Finalista 6. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý   Marcelo Melo   Alexander Peya
  Bruno Soares
4–6, 3–6
Finalista 7. 5. října 2014 Tokio, Japonsko tvrdý   Marcelo Melo   Pierre-Hugues Herbert
  Michał Przysiężny
3–6, 7–6(7–3), [5–10]
Finalista 8. 16. listopadu 2014 Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–6(7–5), 2–6, [7–10]
Vítěz 2. 1. března 2015 Acapulco, Mexiko tvrdý   Marcelo Melo   Mariusz Fyrstenberg
  Santiago González
7–6(7–2), 5–7, [10–3]
Vítěz 3. 6. června 2015 French Open, Paříž, Francie antuka   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Finalista 9. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Bob Bryan
  Mike Bryan
4–6, 2–6
Vítěz 4. 8. listopadu 2015 Paříž, Francie tvrdý (h)   Marcelo Melo   Vasek Pospisil
  Jack Sock
2–6, 6–3, [10–5]
Finalista 10. 25. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva   Marcelo Melo   Dominic Inglot
  Daniel Nestor
5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 5. 31. července 2016 Toronto, Kanada tvrdý   Marcelo Melo   Jamie Murray
  Bruno Soares
6–4, 6–4
Vítěz 6. 21. srpna 2016 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–6]
Vítěz 7. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Marcel Granollers   Wesley Koolhof
  Matwé Middelkoop
7–6(7–5), 6–3
Finalista 11. 21. května 2017 Řím, Itálie antuka   Marcel Granollers   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 4–6, [3–10]
Vítěz 8. 30. července 2017 Hamburk, Německo antuka   Mate Pavić   Pablo Cuevas
  Marc López
6–3, 6–4
Finalista 12. 13. srpna 2017 Mobtréal, Kanada (3) tvrdý   Rohan Bopanna   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
4–6, 6–3, [6–10]
Vítěz 9. 29. října 2017 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Marcel Granollers   Fabrice Martin
  Édouard Roger-Vasselin
7–5, 7–6(8–6)
Finalista 13. 5. listopadu 2017 Paříž, Francie tvrdý (h)   Marcel Granollers   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–7(3–7), 6–3, [6–10]
Vítěz 10. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka   Rajeev Ram   Nikola Mektić
  Alexander Peya
6–3, 7–5
Finalista 14. 26. května 2018 Ženeva, Švýcarsko antuka   Rajeev Ram   Oliver Marach
  Mate Pavić
6–3, 6–7(3–7), [9–11]
Vítěz 11. 30. září 2018 Čcheng-tu, ČLR tvrdý   Mate Pavić   Austin Krajicek
  Džívan Nedunčežijan
6–2, 6–4
Vítěz 12. 10. února 2019 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Édouard Roger-Vasselin   Benjamin Bonzi
  Antoine Hoang
6–4, 6–3
Vítěz 13. 25. května 2019 Lyon, Francie antuka   Édouard Roger-Vasselin   Ken Skupski
  Neal Skupski
6–4, 6–3
Finalista 15. 26. května 2018 Antalya, Turecko tráva   Filip Polášek   Jonatan Erlich
  Artem Sitak
3–6, 4–6
Vítěz 14. 18. srpna 2019 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Filip Polášek   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
4–6, 6–4, [10–6]
Vítěz 15. 6. října 2019 Peking, China tvrdý   Filip Polášek   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–3, 7–6(7−4)

Tituly na challengerech ATP a FuturesEditovat

Legenda (dvouhra)
ATP Challenger Tour (5)
ITF Futures (3)

Dvouhra (8)Editovat

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 4. června 2006 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka   Adam Vejmělka 6–3, 6–2
2. 14. října 2006 Lagos, Nigérie tvrdý   Illja Marčenko 6–3, 6–4
3. 5. října 2008 Mostar, Bosna a Hercegovina antuka   Deniss Pavlovs 6–3, 6–2
4. 29. března 2009 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h)   Dominik Meffert 6–4, 6–3
5. 7. listopadu 2010 Astana, Kazachstán tvrdý (h)   Igor Kunicyn 6–4, 6–3
6 13. září 2015 Saint-Rémy-de-Provence, Francie tvrdý   Nils Langer 6–3, 6–2
7. 25. října 2015 Brest, Francie tvrdý (h)   Benoît Paire 7–5, 6–1
8. 29. listopadu 2015 Andria, Itálie tvrdý (h)   Michael Berrer 6–2, 6–1

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Dodig na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h (anglicky) Ivan Dodig na stránkách ATP Tour, přístup: 20190617a17. června 2019
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. 
  3. (anglicky) Ivan Dodig na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20191020a20. října 2019
  4. pva. Martin Štěpánek: Z dříče Dodiga dělá hvězdu. TenisPortal.cz [online]. 2011-07-27 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  5. a b (anglicky) Ivan Dodig na stránkách Davis Cupu, přístup: 20190617a17. června 2019
  6. a b Ivan Dodig Bio, Stats, and Results [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat