Alexander Peya

rakouský tenista

Alexander Peya (* 27. června 1980 Vídeň) je rakouský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour sedmnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[1]

Alexander Peya
Alexander Peya na French Open 2016
Alexander Peya na French Open 2016
StátRakouskoRakousko Rakousko
Datum narození27. června 1980 (44 let)
Místo narozeníVídeň, Rakousko
BydlištěVídeň, Rakousko
Výška182 cm
Hmotnost76 kg
Profesionál od1998
Držení raketypravou rukou, jednoručný bekhend
Výdělek4 428 635 USD
Dvouhra
Poměr zápasů22–51
Nejvyšší umístění92. místo (30. dubna 2007)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2004, 2007)
Wimbledon2. kolo (2004)
US Open3. kolo (2004)
Čtyřhra
Poměr zápasů368–266
Tituly17 ATP
Nejvyšší umístění3. místo (13. srpna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014)
French Opensemifinále (2013, 2016, 2018)
Wimbledonsemifinále (2011)
US Openfinále (2013)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2013)
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2015)
French Openčtvrtfinále (2015, 2018)
Wimbledonvítěz (2018)
US Open2. kolo (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200313a13. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2007 na 92. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2013 na 3. místě. Trénují ho Scott Davidoff a Michael Oberleitner.[2]

Ve dvouhře nejvyšší grandslamové úrovně se nejdále probojoval do třetího kola US Open 2004. V mužské čtyřhře skončil jako poražený finalista na US Open 2013, když s Brazilcem Brunem Soaresem nestačili na indicko-českou dvojici Leander Paes a Radek Štěpánek. Ve smíšené soutěži si první grandslamové finále zahrál po boku Maďarky Tímey Babosové ve Wimbledonu 2015. Z boje o titul odešli poraženi od páru Leander Paes a Martina Hingisová.[3] Ve 38 letech si pak odvezl trofej z Wimbledonu 2018, kde startoval s Američankou Nicole Melicharovou. V závěrečném duelu přehráli bělorusko-britskou dvojici Viktoria Azarenková a Jamie Murray.[4]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 1999 utkáním 1. kola Světové skupiny Švédsku, v němž po boku Jürgena Melzera prohrál čtyřhru s párem Kulti a Tillström. Do dubna 2020 v soutěži nastoupil k dvaceti dvěma mezistátním utkáním s bilancí 4–6 ve dvouhře a 7–10 ve čtyřhře.[5]

Rakousko reprezentoval na Hrách XXX. olympiády v Londýně, kde do mužské čtyřhry nastoupil s Jürgenem Melzerem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od Španělů Davida Ferrera a Feliciana Lópeze. Zúčastnil se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru. V deblové soutěži prošel s Oliverem Marachem do čtvrtfinále, v němž je vyřadili pozdější olympijští vítězové Marc LópezRafaelem Nadaem.

Do manželství s Nataschou Peyovou se v červnu 2012 narodil syn Noah.

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 US Open tvrdý   Bruno Soares   Leander Paes
  Radek Štěpánek
1–6, 3–6

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 2015 Wimbledon tráva   Tímea Babosová   Leander Paes
  Martina Hingisová
1–6, 1–6
Vítěz 2018 Wimbledon tráva   Nicole Melicharová   Viktoria Azarenková
  Jamie Murray
7–6(7–1), 6–3

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (3–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (6–9 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (8–16 Č)

Čtyřhra: 46 (17–29)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 27. července 2003 Kitzbühel, Rakousko antuka   Jürgen Melzer   Martin Damm
  Cyril Suk
4–6, 4–6
Finalista 2. 7. května 2006 Mnichov, Německo antuka   Björn Phau   Andrei Pavel
  Alexander Waske
4–6, 2–6
Finalista 3. 12. října 2008 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Philipp Petzschner   Max Mirnyj
  Andy Ram
1–6, 5–7
Finalista 4. 27. února 2011 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Christopher Kas   Scott Lipsky
  Rajeev Ram
6–4, 4–6, [3–10]
Finalista 5. 1. května 2011 Bělehrad, Srbsko antuka   Oliver Marach   František Čermák
  Filip Polášek
5–7, 2–6
Vítěz 1. 24. července 2011 Hamburk, Německo antuka   Oliver Marach   František Čermák
  Filip Polášek
6–4, 6–1
Finalista 6. 31. července 2011 Gstaad, Švýcarsko antuka   Christopher Kas   František Čermák
  Filip Polášek
3–6, 6–7(7–9)
Finalista 7. 27. srpna 2011 Vítězston-Salem, Spojené státy tvrdý   Christopher Kas   Jonatan Erlich
  Andy Ram
6–7(2–7), 4–6
Vítěz 2. 14. ledna 2012 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Oliver Marach   František Čermák
  Filip Polášek
6–3, 6–2
Finalista 8. 15. července 2012 Båstad, Švédsko antuka   Bruno Soares   Robert Lindstedt
  Horia Tecău
3–6, 6–7(5–7)
Vítěz 3. 30. září 2012 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h)   Bruno Soares   Colin Fleming
  Ross Hutchins
5–7, 7–5, [10–7]
Vítěz 4. 7. října 2012 Tokio, Japonsko tvrdý   Bruno Soares   Leander Paes
  Radek Štěpánek
6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 5. 28. října 2012 Valencie, Španělsko tvrdý (h)   Bruno Soares   David Marrero
  Fernando Verdasco
6–3, 6–2
Vítěz 6. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie antuka (h)   Bruno Soares   František Čermák
  Michal Mertiňák
6–7(5–7), 6–2, [10–7]
Vítěz 7. 28. dubna 2013 Barcelona, Španělsko antuka   Bruno Soares   Robert Lindstedt
  Daniel Nestor
5–7, 7–6(9–7), [10–4]
Finalista 9. 12. května 2013 Madrid, Španělsko antuka   Bruno Soares   Bob Bryan
  Mike Bryan
2-6, 3-6
Finalista 10. 16. června 2013 Queen's Club – Londýn,
Spojené království
tráva   Bruno Soares   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–4, 5–7, [3–10]
Vítěz 8. 21. června 2013 Eastbourne tráva   Bruno Soares   Colin Fleming
  Jonathan Marray
3–6, 6–3, [10–8]
Vítěz 9. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada tvrdý   Bruno Soares   Andy Murray
  Colin Fleming
6–4, 7–6(7–4)
Finalista 12. 7. září 2013 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Bruno Soares   Leander Paes
  Radek Štěpánek
1–6, 3–6
Vítěz 10. 27. října 2013 Valencie, Španělsko tvrdý (h)   Bruno Soares   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–6(7–3), 6–7(1–7), [13–11]
Finalista 13. 3. listopadu 2013 Paříž, Francie tvrdý (h)   Bruno Soares   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 3–6
Finalista 14. 3. ledna 2014 Dauhá, Katar tvrdý   Bruno Soares   Tomáš Berdych
  Jan Hájek
2–6, 4–6
Finalista 15. 11. ledna 2014 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Bruno Soares   Julian Knowle
  Marcelo Melo
6–4, 3–6, [5–10]
Finalista 16. 16. března 2014 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Bruno Soares   Bob Bryan
  Mike Bryan
4–6, 3–6
Vítěz 11. 15. června 2014 Queen's Club, Londýn,
Spojené království
tráva   Bruno Soares   Jamie Murray
  John Peers
4–6, 7–6(7–4), [10–4]
Finalista 17. 21. června 2014 Eastbourne, Spojené království tráva   Bruno Soares   Treat Conrad Huey
  Dominic Inglot
5–7, 7–5, [8–10]
Finalista 18. 20. července 2014 Hamburk, Německo antuka   Bruno Soares   Marin Draganja
  Florin Mergea
4–6, 5–7
Vítěz 12. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý   Bruno Soares   Ivan Dodig
  Marcelo Melo
6–4, 6–3
Vítěz 13. 3. května 2015 Mnichov, Německo antuka   Bruno Soares   Alexander Zverev
  Mischa Zverev
4–6, 6–1, [10–5]
Finalista 19. 14. června 2015 Stuttgart, Německo tráva   Bruno Soares   Rohan Bopanna
  Florin Mergea
5–7, 6–2, [10–7]
Finalista 20. září 2015 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Julian Knowle   Treat Huey
  Henri Kontinen
5–7, 3–6
Vítěz 14. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Bruno Soares   Jamie Murray
  John Peers
7–5, 7–5
Finalista 21. leden 2016 Dauhá, Katar tvrdý   Philipp Petzschner   Feliciano López
  Marc López
4–6, 3–6
Finalista 22. únor 2016 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Philipp Petzschner   Nicolas Mahut
  Vasek Pospisil
6–7(2–7), 4–6
Finalista 23. únor 2016 Acapulco, Mexiko tvrdý   Philipp Petzschner   Treat Huey
  Max Mirnyj
6–7(5–7), 3–6
Vítěz 15. 19. června 2016 Halle, Německo tráva   Raven Klaasen   Łukasz Kubot
  Rajeev Ram
7–6(7–5), 6–2
Finalista 25. 24. července 2016 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Łukasz Kubot   Daniel Nestor
  Édouard Roger-Vasselin
6–7(3–7), 6–7(4–7)
Finalista 26. . dubna 2017 Barcelona, Španělsko antuka   Philipp Petzschner   Florin Mergea
  Ajsám Kúreší
4–6, 3–6
Vítěz 15. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý   Rajeev Ram   Nikola Mektić
  Nicholas Monroe
6–3, 6–2
Finalista 27. 11. února 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Nikola Mektić   Robin Haase
  Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 28. 25. února 2018 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Nikola Mektić   David Marrero
  Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz 16. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka   Nikola Mektić   Benoît Paire
  Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 29. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka   Nikola Mektić   Ivan Dodig
  Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz 17. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka   Nikola Mektić   Bob Bryan
  Mike Bryan
5–3skreč

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Peya na anglické Wikipedii.

  1. Alexander Peya na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200313a13. března 2020
  2. Alexander Peya na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20200313a13. března 2020
  3. Wimbledon 2015: Hingis and Paes win mixed doubles title. BBC [online]. 2015-07-12 [cit. 2015-07-12]. Dostupné online. 
  4. Melichar and Peya win Wimbledon mixed for first major title [online]. WIMBLEDON, Great Britain: WTA Tour, Inc., 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Alexander Peya na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200313a13. března 2020

Externí odkazy

editovat