Łukasz Kubot

polský tenista

Łukasz Kubot (* 16. května 1982 Bolesławiec) je polský profesionální tenista, vítěz dvou grandslamů v mužské čtyřhře a mezi lednem až květnem 2018 světová jednička ve čtyřhře, 51. v pořadí a historicky první tenisová jednička z Polska.[1]

Łukasz Kubot
Łukasz Kubot ve Wimbledonu 2016
Stát PolskoPolsko Polsko
Datum narození 16. května 1982 (38 let)
Místo narození Bolesławiec, Polsko
Bydliště Lubin, Polsko
Výška 190 cm
Váha 86 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou
Výdělek 8 291 903 USD
Tenisová raketa Fischer
HEAD
Dvouhra
Poměr zápasů 97–130
Tituly 0 ATP, 2 challengery, 4 Futures
Nejvyšší umístění 41. místo (12. dubna 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2010)
French Open 3. kolo (2011, 2012)
Wimbledon čtvrtfinále (2013)
US Open 3. kolo (2006)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 407–265
Tituly 26 ATP, 18 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění 1. místo (8. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2014)
French Open semifinále (2015)
Wimbledon vítěz (2017)
US Open finále (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů finále (2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2016, 2017)
French Open čtvrtfinále (2009)
Wimbledon 3. kolo (2015, 2016)
US Open semifinále (2015)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry 1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup 1. kolo (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200822a22. srpna 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet šest deblových turnajů, včetně Australian Open 2014 se Švédem Robertem Lindstedtem a Wimbledonu 2017 v páru s Melem. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šest titulů ve dvouhře a dvacet ve čtyřhře.[2] Domovským oddílem je polský klub KKT Wrocław. Během kariéry také nastupoval v české extralize za oddíl TK Neridé.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2010 na 41. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 na 1. místě. Trénuje ho bývalý jablonecký tenista Jan Stočes.[3]

V polském daviscupovém týmu debutoval v roce 2001 základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž prohrál s Noamem Okunem a porazil Amira Hadada. Izraelci zvítězili 3:2 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 19–10 ve dvouhře a 14–2 ve čtyřhře.[4]

Polsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole, když nestačil na Bulhara Grigora Dimitrova.

Zúčastnil se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhém kole mužské čtyřhryMarcinem Matkowskim skončili na raketách osmého nasazeného páru Španělů Roberto Bautista AgutDavid Ferrer. Po boku Agnieszky Radwańské nastoupili také do smíšené čtyřhry, v níž je v první fázi vyřadila rumunská dvojice Irina-Camelia Beguová a Horia Tecău.

Tenisová kariéraEditovat

V roce 2006 vyhrál deblovou soutěž na neapolském challengeru, kde se jeho spoluhráčem stal Čech Tomáš Cibulec. Ve dvouhře US Open 2006 postoupil z kvalifikace do hlavní soutěže, jakožto první mužský tenista z Polska po jedenácti letech v rámci Grand Slamu. V prvním kole porazil třicátého druhého nasazeného Belgičana Kristofa Vliegena. Žádný polský hráč za předchozích dvacet let přitom nepostoupil do druhé fáze majoru. V ní zdolal Izraelce Noama Okuna po pětisetové bitvě. Ve třetím kole uhrál jen šet gamů na sedmého nasazeného Rusa Nikolaje Davyděnka.

Dvakrát si zahrál finále dvouhry na okruhu ATP Tour a vždy odešel poražen. Poprvé na květnovém Serbia Open 2009 v Bělehradu, kde nestačil na Srba Novaka Djokoviće. Podruhé opět na antuce během únorového Brasil Open 2010 v Costa do Sauípe, kde jej zastavil Španěl Juan Carlos Ferrero.

Na nejvyšší grandslamové kategorii v rámci singlových soutěží nejdále došel ve Wimbledonu 2013, kde v osmifinále po pěti setech přehrál Francouze Adriana Mannarina. V ryze polském čtvrtfinále pak nestačil na světovou dvaadvacítku Jerzyho Janowicze, který se následně stal historicky prvním Polákem v grandslamovém semifinále.[5] Se švédským tenistou Robertem Lindstedtem triumfovali z pozice čtrnáctých nasazených v mužské čtyřhře Australian Open 2014. Po výhře nad francouzským párem Michaël Llodra a Nicolas Mahut ve finále zdolali americko-jihoafrickou dvojici Eric Butorac a Raven Klaasen. Kubot se Švédem přitom před melbournským turnajem společně nevyhráli žádný zápas.[6]

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 3 (2–1)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 2014 Australian Open tvrdý   Robert Lindstedt   Eric Butorac
  Raven Klaasen
6–3, 6–3
Vítěz 2017 Wimbledon tráva   Marcelo Melo   Oliver Marach
  Mate Pavić
5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11
Finalista 2018 US Open tvrdý   Marcelo Melo   Mike Bryan
  Jack Sock
3–6, 1–6

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–1 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (4–5 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (8–7 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (0–2 D; 12–6 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 4. května 2009 Bělehrad, Srbsko antuka   Novak Djoković 3–6, 6–7(0–7)
Finalista 2. 14. února 2010 Costa do Sauípe, Brazílie antuka   Juan Carlos Ferrero 1–6, 0–6

Čtyřhra: 46 (26–20)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 23. dubna 2007 Casablanca, Maroko antuka   Oliver Marach   Jordan Kerr
  David Škoch
7–6(7–4), 1–6, [10–4]
Finalista 2. 22. října 2007 Lyon, Francie koberec (h)   Lovro Zovko   Sébastien Grosjean
  Jo-Wilfried Tsonga
4–6, 3–6
Finalista 3. 23. února 2009 Acapulco, Mexiko antuka   Oliver Marach   František Čermák
  Michal Mertiňák
6–4, 4–6, [7–10]
Vítěz 1. 6. dubna 2009 Casablanca, Maroko antuka   Oliver Marach   Simon Aspelin
  Paul Hanley
7–6(7–4), 3–6, [10–6]
Vítěz 2. 4. května 2009 Bělehrad, Srbsko antuka   Oliver Marach   Johan Brunström
  Jean-Julien Rojer
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz 3. 1. listopadu 2009 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Oliver Marach   Julian Knowle
  Jürgen Melzer
2–6, 6–4, [11–9]
Vítěz 4. 6. února 2010 Santiago, Chile antuka   Oliver Marach   Potito Starace
  Horacio Zeballos
6–4, 6–0
Finalista 4. 14. února 2010 Costa do Sauípe, Brazílie antuka   Oliver Marach   Pablo Cuevas
  Marcel Granollers
5–7, 4–6
Vítěz 5. February 27, 2010 Acapulco, Mexiko antuka   Oliver Marach   Fabio Fognini
  Potito Starace
6–0, 6–0
Vítěz 6. 25. září 2010 Bukurešť, Rumunsko antuka   Juan Ignacio Chela   Marcel Granollers
  Santiago Ventura
6–2, 5–7, [13–11]
Finalista 5. 5. února 2011 Santiago, Chile antuka   Oliver Marach   Marcelo Melo
  Bruno Soares
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 6. 27. dubna 2012 Bukurešť, Rumunsko antuka   Jérémy Chardy   Robert Lindstedt
  Horia Tecău
6–7(2–7), 3–6
Finalista 7. 20. května 2012 Řím, Itálie antuka   Janko Tipsarević   Marcel Granollers
  Marc López
3–6, 2–6
Vítěz 7. 15. července 2012 Stuttgart, Německo antuka   Jérémy Chardy   Michal Mertiňák
  André Sá
6–1, 6–3
Vítěz 8. 2. března 2013 Acapulco, Mexiko antuka   David Marrero   Simone Bolelli
  Fabio Fognini
7–5, 6–2
Vítěz 9. 25. ledna 2014 Australian Open, Melbourne,
Austrálie
tvrdý   Robert Lindstedt   Eric Butorac
  Raven Klaasen
6–3, 6–3
Vítěz 10. 13. června 2015 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Ivo Karlović   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–2, 7–6(11–9)
Vítěz 11. 25. července 2015 Bastad, Švédsko antuka   Jérémy Chardy   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(6–8), 6–3, [10–8]
Vítěz 12. 27. září 2015 Mety, Francie tvrdý (h)   Édouard Roger-Vasselin   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
2-6, 6-3, [10-7]
Vítěz 13. 25. října 2015 Vídeň, Rakousko tvrdý   Marcelo Melo   Jamie Murray
  John Peers
4–6, 7–6(7–3), [10–6]
Finalista 8. 1. května 2016 Cascais, Portugalsko antuka   Marcin Matkowski   Eric Butorac
  Scott Lipsky
4–6, 6–3, [8–10]
Finalista 9. 19. června 2016 Halle, Německo tráva   Alexander Peya   Raven Klaasen
  Rajeev Ram
6–7(5–7), 2–6
Finalista 10. 24. července 2016 Washington, D.C., USA tvrdý   Alexander Peya   Daniel Nestor
  Édouard Roger-Vasselin
6–7(3–7), 6–7(4–7)
Vítěz 14. 30. října 2016 Vídeň, Rakousko tvrdý   Marcelo Melo   Oliver Marach
  Fabrice Martin
4–6, 6–3, [13–11]
Finalista 11. 18. března 2017 Indian Wells, USA tvrdý   Marcelo Melo   Raven Klaasen
  Rajeev Ram
7–6 (7–1), 4–6, [8–10]
Vítěz 15. 1. dubna 2017 Miami, Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Nicholas Monroe
  Jack Sock
7–5, 6–3
Vítěz 16. 14. května 2017 Madrid, Španělsko antuka   Marcelo Melo   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
7–5, 6–3
Vítěz 17. 17. června 2017 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Marcelo Melo   Raven Klaasen
  Rajeev Ram
6–3, 6–4
Vítěz 18. 25. června 2017 Halle, Německo tráva   Marcelo Melo   Alexander Zverev
  Mischa Zverev
5–7, 6–3, [10–8]
Vítěz 19. 15. července 2017 Wimbledon, Spojené království tráva   Marcelo Melo   Oliver Marach
  Mate Pavić
5–7, 7–5, 7–6(7–2), 3–6, 13–11
Finalista 12. 6. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Henri Kontinen
  John Peers
6–7(5–7), 4–6
Finalista 13. 15. října 2017 Šanghaj, ČLR tvrdý   Marcelo Melo   Henri Kontinen
  John Peers
4–6, 2–6
Vítěz 20. 5. listopadu 2017 Paříž, Francie tvrdý (h)   Marcelo Melo   Ivan Dodig
  Marcel Granollers
7–6(7–3), 3–6, [10–6]
Finalista 14. 19. listopadu 2017 Londýn – Turnaj mistrů,
Spojené království
tvrdý (h)   Marcelo Melo   Henri Kontinen
  John Peers
4–6, 2–6
Vítěz 21. 13. ledna 2018 Sydney, Austrálie tvrdý   Marcelo Melo   Jan-Lennard Struff
  Viktor Troicki
6–3, 6–4
Vítěz 22. 24. června 2018 Halle, Německo (2) tráva   Marcelo Melo   Alexander Zverev
  Mischa Zverev
7–6(7–1), 6–4
Finalista 15. září 2018 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Mike Bryan
  Jack Sock
3–6, 1–6
Vítěz 23. říjen 2018 Peking, Čína tvrdý   Marcelo Melo   Oliver Marach
  Mate Pavić
6–1, 6–4
Vítěz 24. říjen 2018 Šanghaj, Čína tvrdý   Marcelo Melo   Jamie Murray
  Bruno Soares
6–4, 6–2
Finalista 16. březen 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Nikola Mektić
  Horacio Zeballos
6–4, 4–6, [3–10]
Finalista 17. červen 2019 Halle, Německo tráva   Marcelo Melo   Raven Klaasen
  Michael Venus
6–4, 3–6, [4–10]
Vítěz 25. srpen 2019 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Marcelo Melo   Nicholas Monroe
  Tennys Sandgren
6–7(6–8), 6–1, [10–3]
Finalista 18. říjen 2019 Peking, Čína tvrdý   Marcelo Melo   Ivan Dodig
  Filip Polášek
3–6, 6–7(4−7)
Finalista 19. říjen 2019 Šanghaj, Čína tvrdý   Marcelo Melo   Mate Pavić
  Bruno Soares
4–6, 2–6
Finalista 20. říjen 2019 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Marcelo Melo   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
4–6, 7–6(7–5), [5–10]
Vítěz 26. únor 2020 Acapulco, Mexiko (3) tvrdý   Marcelo Melo   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
7–6(8–6), 6–7(4–7), [11–9]

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 20172019
Pořadí 654. 394. 499. 331. 258. 136. 120. 222. 223. 101. 70. 57. 75. 74. 170. 477. 906.

ČtyřhraEditovat

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 812. 441. 928. 180. 135. 138. 65. 45. 75. 12. 10. 53. 39. 37. 18. 29. 24. 2. 9. 6.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Łukasz Kubot na anglické Wikipedii.

  1. Michał Owczarek. Łukasz Kubot współliderem rankingu ATP deblistów [online]. Sport.pl, 2018-01-09 [cit. 2018-01-08]. Dostupné online. (polsky) 
  2. (anglicky) Łukasz Kubot na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200822a22. srpna 2020
  3. (anglicky) Łukasz Kubot na stránkách ATP Tour, přístup: 20200822a22. srpna 2020
  4. (anglicky) Łukasz Kubot na stránkách Davis Cupu, přístup: 20200822a22. srpna 2020
  5. Wimbledon 2013: Jerzy Janowicz pounds past fellow Pole Lukasz Kubot [online]. The Guardian, 03-07-2013 [cit. 2013-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Luboš Zabloudil. Nikdy spolu nevyhráli zápas. Dnes Kubot s Lindstedtem slaví první grandslamový titul [online]. tenisportal.cz, 25-01-2014 [cit. 2014-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat