Nikola Mektić

chorvatský tenista

Nikola Mektić (* 24. prosince 1988 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista specializující se na čtyřhru. Během podzimu 2021 byl světovou jedničkou ve čtyřhře,[2] kterou se stal jako padesátý pátý v pořadí a druhou tenisovou jedničkou z Chorvatska. Na vrcholu strávil tři týdny.[3][4]

Nikola Mektić
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození24. prosince 1988 (35 let)[1]
Místo narozeníZáhřeb, Jugoslávie[1]
BydlištěZáhřeb, Chorvatsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 625 969 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů3–9
Tituly0 ATP, 15 ITF
Nejvyšší umístění213. místo (6. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2011)
French Open1. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2011)
US Open2. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů290–165
Tituly28 ATP, 9 challengerů, 6 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (18. října 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Opensemifinále (2021)
French Opensemifinále (2018)
Wimbledonvítěz (2021)
US Openfinále (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2020)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2020)
French Openčtvrtfinále (2019)
Wimbledon3. kolo (2017)
US Openfinále (2018)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240316a16. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio čtyřhra mužů

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet osm deblových turnajů včetně grandslamového Wimbledonu 2021 a osmi Mastersů. Jako první Chorvat ovládl Turnaj mistrů, když s Koolhofem triumfoval ve čtyřhře ATP Finals 2020.[5] Na challengerech ATP a okruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[6] S Češkou Barborou Krejčíkovou triumfoval ve smíšené soutěži Australian Open 2020.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 213. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2021 na 1. místě. Trénuje ho Goran Orešić.[1]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 baráží světové skupiny proti Jihoafrické republice, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Ravenem Klaasenem. Chorvaté zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2018 se stal členem chorvatského vítězného družstva, když s Dodigem vyhrál čtvrtfinálovou čtyřhřu proti Kazachům. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke patnácti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře.[7]

Tenisová kariéra editovat

V rámci hlavních soutěží singlových událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2005, když na turnaji v rodném Záhřebu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Slováku Janu Stančíkovi.[6] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze čtyřhry lublaňského turnaje, kde v září 2010 s Ivanem Zovkem přehráli ve finále pár Marin Draganja a Dino Marcan.[1][6]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2009, kam obdržel od organizátorů divokou kartu. V prvním kole dvouhry však nestačil na Jana Hernycha.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v mužské čtyřhře Indian Wells Masters 2017, které po boku Marina Čiliće prohráli. Na navazujícím Miami Masters 2017 již prošli do čtvrtfinále, v němž je vyřadil bratrský pár Bob a Mike Bryanovi.[1][6]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil v mužské čtyřhře Croatia Open Umag 2016 po boku krajana Antonia Šančiće, aby je v závěrečném duelu přehrál pár Martin Kližan a David Marrero.[8] Premiérový kariérní titul z této úrovně tenisu vybojoval na únorovém Memphis Open 2017, kde ve finále čtyřhry s Američanem Brianem Bakerem zdolali dvojici Ryan Harrison a Steve Johnson.[9] Druhou deblovou trofej přidal z debutového ročníku Gazprom Hungarian Open 2017 probíhajícího v Budapešti, na němž opět s Bakerem zvládli rozhodující utkání proti Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi a Robertu Farahovi.[10][1][6]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, v němž odešli poraženi v úvodní fázi s krajanem Marinem Draganjou od šesté nasazené indicko-rumunské dvojice Rohan Bopanna a Florin Mergea. Singlovou grandslamovou kvalifikaci si poprvé zahrál již na Australian Open 2010, z níž odešel poražen v prvním zápase po prohře od Jihoafričana Izaka van der Merweho.[1][6]

Do prvního grandslamového finále postoupil s Polkou Alicjí Rosolskou v mixu US Open 2018. V boji o titul nestačili na americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem míčů v rozhodujícím supertiebreaku.[11] S Češkou Barborou Krejčíkovou pak ovládl smíšenou soutěž Australian Open 2020, když oplatil stejnému páru předchozí finálovou prohru.[12]

Finále na Grand Slamu editovat

Mužská čtyřhra: 3 (1–2) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2020 US Open tvrdý   Wesley Koolhof   Mate Pavić
  Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 2021 Wimbledon tráva   Mate Pavić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Finalista 2022 Wimbledon tráva   Mate Pavić   Matthew Ebden
  Max Purcell
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2018 US Open tvrdý   Alicja Rosolská   Bethanie Matteková-Sandsová
  Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]
Vítěz 2020 Australian Open tvrdý   Barbora Krejčíková   Bethanie Matteková-Sandsová
  Jamie Murray
5–7, 6–4, [10–1]

Finále na Turnaji mistrů editovat

Čtyřhra: 2 (1–1) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek finále
Vítěz 2020 Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Jürgen Melzer
  Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Finalista 2022 Turín, Itálie tvrdý (h)   Mate Pavić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–7(4–7), 4–6

Utkání o olympijské medaile editovat

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile) editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Mate Pavić   Marin Čilić
  Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Čtyřhra: 44 (28–16) editovat

Legenda
Grand Slam (1–2)
Olympijské hry (1–0)
Turnaj mistrů (1–1)
ATP Tour Masters 1000 (8–2)
ATP Tour 500 (4–4)
ATP Tour 250 (13–7)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 23. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka   Antonio Šančić   Martin Kližan
  David Marrero
4–6, 2–6
Vítěz 1. 19. února 2017 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Brian Baker   Ryan Harrison
  Steve Johnson
6–3, 6–4
Vítěz 2. 30. dubna 2017 Budapešť, Maďarsko antuka   Brian Baker   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
7–6(7–2), 6–4
Finalista 2. 1. října 2017 Šen-čen, Čína tvrdý   Nicholas Monroe   Alexander Peya
  Rajeev Ram
3–6, 2–6
Finalista 3. 11. února 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Alexander Peya   Robin Haase
  Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 4. 25. února 2018 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Alexander Peya   David Marrero
  Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz 3. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka   Alexander Peya   Benoît Paire
  Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 5. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka   Alexander Peya   Ivan Dodig
  Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz 4. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka   Alexander Peya   Bob Bryan
  Mike Bryan
5–3skreč
Vítěz 5. 10. února 2019 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Jürgen Melzer   Sie Čcheng-pcheng
  Christopher Rungkat
6–2, 4–6, [10–2]
Vítěz 6. 16. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Horacio Zeballos   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Vítěz 7. 21. dubna 2019 Monte-Carlo, Monako antuka   Franko Škugor   Robin Haase
  Wesley Koolhof
6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9]
Finalista 6. 6. října 2019 Tokio, Japonsko tvrdý   Franko Škugor   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
6–7(7–9), 4–6
Finalista 7. 23. února 2020 Marseille, Francie tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Nicolas Mahut
  Vasek Pospisil
3–6, 4–6
Finalista 8. 10. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Wesley Koolhof   Mate Pavić
  Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 8. 22. listopadu 2020 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Jürgen Melzer
  Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz 9. 12. ledna 2021 Antalya, Turecko tvrdý   Mate Pavić   Ivan Dodig
  Filip Polášek
6–2, 6–4
Vítěz 10. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý   Mate Pavić   Jérémy Chardy
  Fabrice Martin
7–6(7–2), 6–3
Vítěz 11. 7. března 2021 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Mate Pavić   Kevin Krawietz
  Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Finalista 9. 20. března 2021 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Mate Pavić   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz 12. 3. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý   Mate Pavić   Daniel Evans
  Neal Skupski
6–4, 6–4
Vítěz 13. 18. dubna 2021 Monte Carlo, Monako (2) antuka   Mate Pavić   Daniel Evans
  Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Finalista 10. 9. května 2021 Madrid, Španělsko antuka   Mate Pavić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz 14. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka   Mate Pavić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 15. 25. června 2021 Eastbourne, Spojené království tráva   Mate Pavić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–4, 6–3
Vítěz 16. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Mate Pavić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz 17. 30. července 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý   Mate Pavić   Marin Čilić
  Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista 11. 15. srpna 2021 Toronto, Kanada tvrdý   Mate Pavić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
3–6, 6–4, [3–10]
Finalista 12. 26. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Mate Pavić   Tim Pütz
  Michael Venus
3–6, 7–6(7–5), [14–16]
Finalista 13. 24. dubna 2022 Bělehrad, Srbsko antuka   Mate Pavić   Ariel Behar
  Gonzalo Escobar
6–2, 3–6, [10–7]
Vítěz 18. 15. května 2022 Řím, Itálie (2) antuka   Mate Pavić   John Isner
  Diego Schwartzman
6–2, 6–7(6–8), [12–10]
Vítěz 19. 21. května 2022 Ženeva, Švýcarsko antuka   Mate Pavić   Pablo Andújar
  Matwé Middelkoop
2–6, 6–2, [10–3]
Vítěz 20. 19. června 2022 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva   Mate Pavić   Lloyd Glasspool
  Harri Heliövaara
3–6, 7–6(7–3), [10–6]
Vítěz 21. 24. června 2022 Eastbourne, Spojené království (2) tráva   Mate Pavić   Matwé Middelkoop
  Luke Saville
6–4, 6–2
Finalista 14. 19. července 2022 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Mate Pavić   Matthew Ebden
  Max Purcell
6–7(5–7), 7–6(7–3), 6–4, 4–6, 6–7(2–10)
Vítěz 22. 9. října 2022 Astana, Kazachstán tvrdý (h)   Mate Pavić   Adrian Mannarino
  Fabrice Martin
6–4, 6–2
Finalista 15. 20. listopadu 2022 Turnaj mistrů, Turín, Itálie tvrdý (h)   Mate Pavić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–7(4–7), 4–6
Vítěz 23. 14. ledna 2023 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Mate Pavić   Nathaniel Lammons
  Jackson Withrow
6–4, 6–7(5–7), [10–6]
Vítěz 24. 18. června 2023 Stuttgart, Německo tráva   Mate Pavić   Kevin Krawietz
  Tim Pütz
7–6(7–2), 6–3
Vítěz 25. 30. června 2023 Eastbourne, Spojené království (3) tráva   Mate Pavić   Ivan Dodig
  Austin Krajicek
6–4, 6–2
Finalista 16. listopad 2023 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Julian Cash   Gonzalo Escobar
  Oleksandr Nedověsov
3–6, 6–3, [11–13]
Vítěz 26. leden 2024 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý   Wesley Koolhof   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
Vítěz 27. únor 2024 Rotterdam, Nizozemsko (2) tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Robin Haase
  Botic van de Zandschulp
6–3, 7–5
Vítěz 28. 15. března 2024 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý   Wesley Koolhof   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
7–6(7–2), 7–6(7–4)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat

Legenda
Challengery (0 D; 9 Č)
ITF (15 D; 6 Č)

Dvouhra (15 titulů) editovat

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 25. května 2008 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka   Dennis Bloemke 6–2, 6–3
2. 10. května 2009 Doboj, Bosna a Hercegovina antuka   Ivan Bjelica 7–6, 4–6, 6–3
3. 31. května 2009 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka   Aleksander Slović 7–6, 7–5
4. 23. srpna 2009 Vinkovci, Chorvatsko antuka   Ismar Gorčić 7–6, 7–6
5. 30. srpna 2009 Čakovec, Chorvatsko antuka   Attila Balázs 6–3, 7–5
6. 6. září 2009 Osijek, Chorvatsko antuka   Aldin Šetkić 2–6, 6–4, 6–2
7. 6. června 2010 Rogaška Slatina, Slovinsko antuka   Denys Molčanov 6–3, 4–2skreč
8. 18. července 2010 Fano, Itálie antuka   Stefano Ianni 6–2, 6–0
9. 27. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko antuka   Michael Lammer 7–6skreč
10. 27. května 2012 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka   Marin Bradarić 5–7, 7–5, 6–0
11. 3. června 2012 Bled, Slovinsko antuka   Marcel Zimmermann 1–6, 6–2, 6–4
12. 29. září 2013 Sokobanja, Srbsko antuka   Marc Rath 6–6, 5–2skreč
13. 13. října 2013 Solin, Chorvatsko antuka   Mate Delić 7–6, 7–6
14. 2. března 2014 Trento, Itálie koberec   Roman Jebavý 6–3, 5–7, 6–1
15. 26. října 2014 Jablonec nad Nisou, Česko koberec   Jan Hernych 6–4, 6–4

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Mektić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Nikola Mektić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240316a16. března 2024
  2. Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Nikola Mektić becomes world No.1 doubles player – second Croatian in history. Croatia Week [online]. 2021-10-18 [cit. 2021-10-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Mektic is the second Croatian to be ranked primary in tennis: Pavic is pleased that we modified positions – NewsLine. newsline.news [online]. 2021-10-19 [cit. 2021-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-10-25. (anglicky) 
  5. Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c d e f Nikola Mektić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240316a16. března 2024
  7. Nikola Mektić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 202240224a24. února 20224
  8. ATP Staff. Klizan/Marrero Win Second Umag Title [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Phil Stukenborg, USA TODAY NETWORK. Nashville’s Brian Baker wins Memphis Open doubles title [online]. Tennessee: Tennessean, 2017-02-19 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Staff. Mektic & Birthday Boy Baker Blast To Budapest Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková obhájila triumf na Australian Open v mixu. Letos vládla s Chorvatem Mektičem [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat