Nikola Mektić

chorvatský tenista

Nikola Mektić (* 24. prosince 1988 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista. S Češkou Barborou Krejčíkovou zvítězil ve smíšené soutěži Australian Open 2020. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů včetně mastersů Mutua Madrid Open 2018, Indian Wells Masters 2019 a Monte-Carlo Masters 2019. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal patnáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]

Nikola Mektić
Nikola Mektić ve Wimbledonu 2017
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození 24. prosince 1988 (31 let)[1]
Místo narození Záhřeb, Jugoslávie[1]
Bydliště Záhřeb, Chorvatsko[1]
Výška 183 cm[1]
Váha 80 kg[1]
Profesionál od 2006
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 2 060 165 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 3–9
Tituly 0 ATP, 15 Futures
Nejvyšší umístění 213. místo (6. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo kvalifikace (2011)
French Open 1. kolo kvalifikace (2013)
Wimbledon 3. kolo kvalifikace (2011)
US Open 2. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů 125–96
Tituly 7 ATP, 9 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění 5.místo (22. dubna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2017, 2019)
French Open semifinále (2018)
Wimbledon semifinále (2017)
US Open 3. kolo (2018)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2020)
French Open čtvrtfinále (2019)
Wimbledon 3. kolo (2017)
US Open finále (2018)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200311a11. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 213. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2019 na 5. místě. Trénuje ho Goran Orešić.[1]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2011 baráží světové skupiny proti Jihoafrické republive, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Ravenem Klaasenem. Chorvaté zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2018 se stal členem chorvatského vítězného družstva, když s Dodigem vyhrál čtvrtfinálovou čtyřhřu proti Kazachům. Do dubna 2020 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 1–2 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží singlových událostí okruhu Futures debutoval v únoru 2005, když na turnaji v rodném Záhřebu postoupil z kvalifikace. V úvodním kole pak podlehl Slováku Janu Stančíkovi.[2] Premiérový titul na challengerech si odvezl ze čtyřhry lublaňského turnaje, kde v září 2010 s Ivanem Zovkem přehráli ve finále pár Marin Draganja a Dino Marcan.[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP Tour debutoval na únorovém PBZ Zagreb Indoors 2009, kam obdržel od organizátorů divokou kartu. V prvním kole dvouhry však nestačil na Jana Hernycha.[1] V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v mužské čtyhře Indian Wells Masters 2017, které po boku Marina Čiliće prohráli. Na navazujícím Miami Masters 2017 již prošli do čtvrtfinále, v němž je vyřadil bratrský pár Bob a Mike Bryanovi.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil v mužské čtyhře Croatia Open Umag 2016 po boku krajana Antonia Šančiće, aby je v závěrečném duelu přehrál pár Martin Kližan a David Marrero.[4] Premiérový kariérní titul z této úrovně tenisu vybojoval na únorovém Memphis Open 2017, kde ve finále čtyřhry s Američanem Brianem Bakerem zdolali dvojici Ryan Harrison a Steve Johnson.[5] Druhou deblovou trofej přidal z debutového ročníku Gazprom Hungarian Open 2017 probíhajícího v Budapešti, na němž opět s Bakerem zvládli rozhodující utkání proti Kolumbijcům Juanu Sebastiánu Cabalovi a Robertu Farahovi.[6][1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2016, v němž odešli poraženi v úvodní fázi s krajanem Marinem Draganjou od šesté nasazené indicko-rumunské dvojice Rohan Bopanna a Florin Mergea. Singlovou grandslamovou kvalifikaci si poprvé zahrál již na Australian Open 2010, z níž odešel poražen v prvním zápase po prohře od Jihoafričana Izaka van der Merweho.[1][2]

Do prvního grandslamového finále postoupil s Polkou Alicjí Rosolskou v mixu US Open 2018. V boji o titul nestačili na americko-britský pár Bethanie Matteková-Sandsová a Jamie Murray nejtěsnějším dvoubodovým rozdílem míčů v rozhodujícím supertiebreaku.[7] S Češkou Barborou Krejčíkovou pak ovládl smíšenou soutěž Australian Open 2020, když oplatil stejnému páru předchozí finálovou prohru.[8]

Finále na Grand SlamuEditovat

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2018 US Open tvrdý   Alicja Rosolská   Bethanie Mattek-Sandsová
  Jamie Murray
6–2, 3–6, [9–11]
Vítěz 2020 Australian Open tvrdý   Barbora Krejčíková   Bethanie Mattek-Sandsová
  Jamie Murray
5–7, 6–4, [10–1]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (3–0 Č)
ATP Tour 500 (0–2 Č)
ATP Tour 250 (4–5 Č)

Čtyřhra: 14 (7–7)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 23. července 2016 Umag, Chorvatsko antuka   Antonio Šančić   Martin Kližan
  David Marrero
4–6, 2–6
Vítěz 1. 19. února 2017 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Brian Baker   Ryan Harrison
  Steve Johnson
6–3, 6–4
Vítěz 2. 30. dubna 2017 Budapešť, Maďarsko antuka   Brian Baker   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
7–6(7–2), 6–4
Finalista 2. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý   Nicholas Monroe   Alexander Peya
  Rajeev Ram
3–6, 2–6
Finalista 3. 11. února 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Alexander Peya   Robin Haase
  Matwé Middelkoop
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 4. 25. února 2018 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Alexander Peya   David Marrero
  Fernando Verdasco
7–5, 5–7, [8–10]
Vítěz 3. 14. dubna 2018 Marrákeš, Maroko antuka   Alexander Peya   Benoît Paire
  Édouard Roger-Vasselin
7–5, 3–6, [10–7]
Finalista 5. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka   Alexander Peya   Ivan Dodig
  Rajeev Ram
3–6, 5–7
Vítěz 4. 13. května 2018 Madrid, Španělsko antuka   Alexander Peya   Bob Bryan
  Mike Bryan
5–3skreč
Vítěz 5. 10. února 2019 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Jürgen Melzer   Hsieh Cheng-peng
  Christopher Rungkat
6–2, 4–6, [10–2]
Vítěz 6. 16. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Horacio Zeballos   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Vítěz 7. 21. dubna 2019 Monte-Carlo, Monako antuka   Franko Škugor   Robin Haase
  Wesley Koolhof
6–7(3–7), 7–6(7–3), [11–9]
Finalista 6. 6. října 2019 Tokio, Japonsko tvrdý   Franko Škugor   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
6–7(7–9), 4–6
Finalista 7. 23. února 2020 Marseille, Francie tvrdý (h)   Wesley Koolhof   Nicolas Mahut
  Vasek Pospisil
3–6, 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (0 D; 9 Č)
Futures (15 D; 6 Č)

Dvouhra (15)Editovat

č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 25. května 2008 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka   Dennis Bloemke 6–2, 6–3
2. 10. května 2009 Doboj, Bosna a Hercegovina antuka   Ivan Bjelica 7–6, 4–6, 6–3
3. 31. května 2009 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka   Aleksander Slović 7–6, 7–5
4. 23. srpna 2009 Vinkovci, Chorvatsko antuka   Ismar Gorčić 7–6, 7–6
5. 30. srpna 2009 Čakovec, Chorvatsko antuka   Attila Balázs 6–3, 7–5
6. 6. září 2009 Osijek, Chorvatsko antuka   Aldin Šetkić 2–6, 6–4, 6–2
7. 6. června 2010 Rogaška Slatina, Slovinsko antuka   Denys Molčanov 6–3, 4–2skreč
8. 18. července 2010 Fano, Itálie antuka   Stefano Ianni 6–2, 6–0
9. 27. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko antuka   Michael Lammer 7–6skreč
10. 27. května 2012 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka   Marin Bradarić 5–7, 7–5, 6–0
11. 3. června 2012 Bled, Slovinsko antuka   Marcel Zimmermann 1–6, 6–2, 6–4
12. 29. září 2013 Sokobanja, Srbsko antuka   Marc Rath 6–6, 5–2skreč
13. 13. října 2013 Solin, Chorvatsko antuka   Mate Delić 7–6, 7–6
14. 2. března 2014 Trento, Itálie koberec   Roman Jebavý 6–3, 5–7, 6–1
15. 26. října 2014 Jablonec nad Nisou, Česko koberec   Jan Hernych 6–4, 6–4

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nikola Mektić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k (anglicky) Nikola Mektić na stránkách ATP Tour, přístup: 20200311a11. března 2020
  2. a b c d e f (anglicky) Nikola Mektić na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200311a11. března 2020
  3. (anglicky) Nikola Mektić na stránkách Davis Cupu, přístup: 20200311a11. března 2020
  4. ATP Staff. Klizan/Marrero Win Second Umag Title [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Phil Stukenborg, USA TODAY NETWORK. Nashville’s Brian Baker wins Memphis Open doubles title [online]. Tennessee: Tennessean, 2017-02-19 [cit. 2017-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ATP Staff. Mektic & Birthday Boy Baker Blast To Budapest Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Matteková-Sandsová a Jamie Murray vyhráli smíšenou čtyřhru na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2018-09-08 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková obhájila triumf na Australian Open v mixu. Letos vládla s Chorvatem Mektičem [online]. TenisPortal.cz, 2020-02-01 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat