Oleksandr Nedověsov

ukrajinský a kazašský tenista

Oleksandr Nedověsov (ukrajinsky: Олександр Сергійович Недовєсов, Oleksandr Serhijovyč Nedověsov, * 15. února 1987 Alušta) je kazachstánský profesionální tenista, který do ledna 2014 reprezentoval rodnou Ukrajinu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATPokruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a třicet pět ve čtyřhře.[2]

Oleksandr Nedověsov
Олександр Недовєсов
Oleksandr Nedověsov na French Open 2019
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina (2004–2013)
KazachstánKazachstán Kazachstán (2014–)
Datum narození15. února 1987 (36 let)[1]
Místo narozeníAlušta, USSR, Sovětský svaz[1]
BydlištěAlmaty, Kazachstán[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost81 kg[1]
Profesionál od2004
Držení raketypravou rukou;bekhend obouruč
Výdělek1 058 130 USD
Dvouhra
Poměr zápasů6–26
Tituly0 ATP, 3 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění72. místo (21. dubna 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2014)
French Open2. kolo (2014)
Wimbledon1. kolo (2014, 2015)
US Open2. kolo (2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů22–26
Tituly0 ATP, 22 challengerů, 13 Futures
Nejvyšší umístění71. místo (15. listopadu 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2014)
US Open1. kolo (2021)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2014, 2015, 2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220109a9. ledna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2014 na 72. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2021 na 71. místě. Trénuje ho Numrid Muhatasov.[1]

V ukrajinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 čtvrtfinálem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Maďarsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrál dvouhru se Sebem Kissem. Ukrajinci postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Od roku 2014 reprezentuje Kazachstán. Do roku 2022 v soutěži nastoupil k patnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–6 ve dvouhře a 8–6 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéraEditovat

Na Asijských hrách 2014 v jihokorejském Inčchonu získal spolu s Andrejem Golubjevem a Michailem Kukuškinem zlatou medaili v soutěži týmů, jakožto člen vítězného kazašského družstva.

Challengery ATPEditovat

Premiérovou singlovou trofej na challengerech ATP vybojoval na štvanickém Prague Open 2013, když ve finále deklasoval Španěla Javiera Martího. Po měsíci přidal druhý triumf. Na zářijovém Pekao Szczecin Open 2013 ve Štětíně přehrál v boji o titul dalšího španělského hráče Pera Ribu a třetí vítězství si odvezl z Kazan Kremlin Cupu 2013 po výhře nad Andrejem Golubjevem.[1]

Dostatečným bodovým ziskem se kvalifikoval na závěrečnou událost roku – ATP Challenger Tour Finals 2013, konanou v São Paulu. Po postupu ze základní skupiny dohrál v semifinále po porážce od Kolumbijce Alejandra Gonzáleze.[1]

Okruh ATP TourEditovat

V rámci okruhu ATP World Tour odehrál první turnaj na říjnovém Kremlin Cupu 2013 v Moskvě, kde postoupil do hlavní soutěže zvládnutou tříkolovou kvalifikací. V úvodní fázi dvouhry však podlehl kazašskému kvalifikantu Andreji Golubjevovi.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni v hlavní soutěži debutoval na Australian Open 2014, kde na úvod podlehl hráči elitní světové desítky Tomáši Berdychovi po třísetovém průběhu. První vítězný zápas dosáhl na French Open 2014, na němž vyřadil Inda Somdeva Devvarmana, aby jej následně opět zastavil Berdych ve čtyřech setech.[4]

Soukromý životEditovat

Narodil se roku 1987 v Aluště, ležící v tehdejší Ukrajinské sovětské socialistické republice Sovětského svazu, do rodiny Sergeje a Natalije Nedověsových. Má dvě sestry. Tenis začal hrát v osmi letech.[1]

V letech 2007–2011 studoval na Oklahoma State University. V roce 2009 se stal nejlepším ukrajinským tenistou.[1]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Ajsám Kúreší   Wesley Koolhof
  Neal Skupski
4–6, 4–6

Tituly na challengerech ATPEditovat

Legenda
Challengery (3 D; 22 Č)

Dvouhra (3 tituly)Editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 16. června 2013 Praha, Česko antuka   Javier Martí 6–0, 6–1
2. 22. září 2013 Štětín, Polsko antuka   Pere Riba 6–2, 7–5
3. 27. října 2013 Kazaň, Rusko tvrdý (h)   Andrej Golubjev 6–4, 6–1

Čtyřhra (22 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 10. září 2006 Doněck, Ukrajina tvrdý   Alexandr Jarmola   Alexandr Aksjonov
  Vladyslav Klymenko
6–4, 6–2
2. 12. srpna 2012 Samarkand, Uzbekistán antuka   Ivan Sergejev   Divij Šaran
  Višnu Vardhan
6–4, 7–6(7–1)
3. 18. května 2013 Samarkand, Uzbekistán antuka   Farrukh Dustov   Radu Albot
  Jordan Kerr
6–1, 7–6(9–7)
4. 8. září 2013 Brašov, Rumunsko antuka   Jaroslav Pospíšil   Teodor-Dacian Crăciun
  Petru-Alexandru Luncanu
6–3, 6–1
5. 18. října 2014 Indore, Indie tvrdý   Adrián Menéndez   Juki Bhambri
  Divij Šaran
2–6, 6–4, [10–4]
6. 11. ledna 2015 Happy Valley, Austrálie tvrdý   Andrej Kuzněcov   Alex Bolt
  Andrew Whittington
7–5, 6–4
7. 15. března 2015 Kanton, ČLR tvrdý   Daniel Muñoz de La Nava   Fabrice Martin
  Purav Radža
6–2, 7–5
8. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2015 Istanbul, Turecko tvrdý   Andrej Kuzněcov   Aleksandre Metreveli
  Anton Zajcev
6–2, 5–7, [10–8]
9. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„listopad“.0101a listopad 2016 Astana, Kazachstán tvrdý   Timur Chabibulin   Michail Jelgin
  Denis Istomin
7–6(9–7), 6–2
10. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ř“0101a říjen 2017 Almaty, Kazachstán antuka   Timur Chabibulin   Ivan Gachov
  Nino Serdarušić
1–6, 6–3, [10–3]
11. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červenec 2019 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý   Andrej Golubjev   Chung Yun-seong
  Nam Ji-sung
6–4, 6–4
12. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2019 Istanbul, Turecko tvrdý   Andrej Golubjev   Marek Gengel
  Lukáš Rosol
bez boje
13. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„leden“.0101a leden 2020 Bangkok, Thajsko tvrdý   Andrej Golubjev   Sančaj Ratiwatana
  Christopher Rungkat
3–6, 7–6(7–1), [10–5]
14. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2020 Quimper, Francie tvrdý   Andrej Golubjev   Ivan Sabanov
  Matej Sabanov
6-4, 6-2
15. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„listopad“.0101a listopad 2020 Orlando, Spojené státy tvrdý   Andrej Golubjev   Mitchell Krueger
  Jackson Withrow
7-5, 6-4
16. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„leden“.0101a leden 2021 Antalya, Turecko antuka   Denys Molčanov   Luis David Martínez
  David Vega Hernández
3–6, 6–4, [18–16]
17. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2021 Antalya, Turecko antuka   Denys Molčanov   Alex Lawson
 Robert Galloway
6-4, 7–6(7–2)
18. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „ú“0101a únor 2021 Nur-Sultan, Kazachstán tvrdý   Denys Molčanov   Max Schnur
  Nathan Pasha
6-4, 6-4
19. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„duben“.0101a duben 2021 Split, Chorvatsko antuka   Andrej Golubjev   Szymon Walków
  Jan Zieliński
7–5, 6–7(5–7), [10–5]
20. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červen 2021 Bratislava, Slovensko antuka   Denys Molčanov   Sander Arends
  Luis David Martínez
7–6(7–5), 6–1
21. Chyba ve výrazu: Nerozpoznaný interpunkční znak „č“0101a červen 2021 Prostějov, Česko antuka   Gonçalo Oliveira   Roman Jebavý
  Zdeněk Kolář
1–6, 7–6(7–5), [10–6]
22. Chyba ve výrazu: Nerozpoznané slovo ˆ„z“.0101a září 2021 Kyjev, Ukrajina antuka   Orlando Luz   Denys Molčanov
  Serhij Stachovskyj
6-4, 6-4

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aleksandr Nedovyesov na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Oleksandr Nedověsov na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220109a9. ledna 2022
  2. Oleksandr Nedověsov na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220109a9. ledna 2022
  3. Oleksandr Nedověsov na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210122a22. ledna 2021
  4. Berdych made to work; Youzhny, Dolgopolov fall at Roland Garros [online]. ATP, 28-05-2014 [cit. 2014-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat