Wesley Koolhof (17. dubna 1989 Duiven) je nizozemský profesionální tenista, deblový specialista a mezi lety 2022–2023 světová jednička ve čtyřhře, kterou se poprvé stal jako padesátý osmý hráč od zavedení klasifikace v březnu 1976 a čtvrtý Nizozemec po Okkerovi, Haarhuisovi a Eltinghovi.[2][3] V pěti obdobích na čele strávil třicet čtyři týdnů. Vedení sdílel se spoluhráčem Nealem Skupskim.[4] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devatenáct deblových turnajů včetně Wimbledonu 2023, Madrid Masters 2022, Canada Masters 2022, Paris Masters 2022 a Indian Wells Masters 2024. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a třicet jeden ve čtyřhře.[5]

Wesley Koolhof
Wesley Koolhof na French Open 2019
Wesley Koolhof na French Open 2019
PřezdívkaWes[1]
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko
Datum narození17. dubna 1989 (34 let)[1]
Místo narozeníDuiven, Nizozemsko[1]
BydlištěDuiven, Nizozemsko[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost78 kg[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 185 680 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–0
Tituly0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění462. místo (5. srpna 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů265–173
Tituly19 ATP, 14 challengerů, 17 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (7. listopadu 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022, 2023)
French Opensemifinále (2020)
Wimbledonvítěz (2023)
US Openfinále (2020, 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůvítěz (2020)
Olympijské hry2 . kolo (2020)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Openvítěz (2022)
Wimbledonsemifinále (2019)
US Openčtvrtfinále (2018, 2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240316a16. března 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2013 na 462. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 na 1. místě. Trénují ho Rob Morgan s Mariuszem Fyrstenbergem. Dříve tuto roli plnil Marco Kroes.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se probojoval do finále čtyřhry US Open 2020, v němž s Nikolou Mektićem podlehli Pavićovi se Soaresem. Společně pak ovládli ATP Finals 2020 po závěrečné výhře nad Jürgenem Melzerem a Rogerem-Vasselinem. Stal se tak čtvrtým nizozemským šampionem Turnaje mistrů.[6] Po boku Japonky Eny Šibaharaové triumfoval ve smíšené čtyřhře French Open 2022, když v rozhodujícím duelu porazili Eikeriovou s Vliegenem.[7] Z deblového finále US Open 2022 odešel poražen v páru s Nealem Skupskim. Se stejným partnerem triumfoval o rok později ve Wimbledonu.

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou madridského finálového turnaje proti Velké Británii, v němž s Jeanem-Julienem Rojerem prohráli čtyřhru s Jamiem Murraym a Nealem Skupskim. Britové zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 5–7 ve čtyřhře.[8]

Nizozemsko reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde před druhým kolem mužské čtyřhry odstoupil s Rojerem pro pozitivní test na covid-19.

Jeho otcem byl nizozemský fotbalista Jurrie Koolhof (1960–2019).

Tenisová kariéra editovat

Premiérový titul ve čtyřhře okruhu ATP Tour vybojoval společně s krajanem Matwém Middelkoopem začátkem února na bulharském Garanti Koza Sofia Open 2016, kde si ve finále jako třetí nasazení poradili s rakousko-kanadskou dvojicí Philipp Oswald a Adil Shamasdin.[9] Druhý společný triumf zaznamenali na turnaji Generali Open Kitzbühel v rakouském Kitzbühelu, kde jako nejvýše nasazený pár zdolali domácí nenasazené tenisty Dennise Novaka a Dominica Thiema až v rozhodujícím supertiebreaku.[10]

Na začátku sezóny 2017 získal svůj třetí singlový titul na okruhu, když opět s Middelkoopem porazili ve finále australského Apia International Sydney nejvýše nasazený britsko-brazilský pár Jamie Murray a Bruno Soares po dvousetovém průběhu.[11]

Osobní život editovat

Wesley Koolhof se narodil do sportovní rodiny fotbalového skauta Jurrieho a módní návrhářky Monique Koolhofových. Otec byl profesionální nizozemský fotbalista, který také nastupoval za nizozemskou fotbalovou reprezentaci. Matka reprezentovala Nizozemsko v pozemním hokeji. Mladší bratr Dean Koolhof je profesionální fotbalista, jenž hrál za mužstvo De Graafschap v 2. nejvyšší nizozemské lize Eerste Divisie a odehrál několik zápasů v nizozemské reprezentaci do 21 let.

Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Preferuje antuku nebo pomalé dvorce s tvrdým povrchem. Hovoří nizozemsky, německy a anglicky.[1]

Jeho přítelkyní je bývalá německá tenistka Julia Görgesová.[12][13]

Finále na Grand Slamu editovat

Mužská čtyřhra: 3 (1–2) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2020 US Open tvrdý   Nikola Mektić   Mate Pavić
  Bruno Soares
5–7, 3–6
Finalista 2022 US Open tvrdý   Neal Skupski   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz 2023 Wimbledon tráva   Neal Skupski   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2022 French Open antuka   Ena Šibaharaová   Ulrikke Eikeriová
  Joran Vliegen
7–6(7–5), 6–2

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Čtyřhra: 41 (19–22) editovat

Legenda
Grand Slam (1–2)
Turnaj mistrů (1–0)
ATP Tour Masters 1000 (4–5)
ATP Tour 500 (1–5)
ATP Tour 250 (12–10)
Finále podle povrchu
tvrdý (13–13)
antuka (3–7)
tráva (3–1)
Finále podle prostředí
venku (15–15)
hala (4–7)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 7. února 2016 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Philipp Oswald
  Adil Shamasdin
5–7, 7–6(11–9), [10–6]
Vítěz 2. 23. července 2016 Kitzbühel, Rakousko antuka   Matwé Middelkoop   Dennis Novak
  Dominic Thiem
2–6, 6–3, [11–9]
Vítěz 3. 14. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý   Matwé Middelkoop   Jamie Murray
  Bruno Soares
6–3, 7–5
Finalista 1. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Ivan Dodig
  Marcel Granollers
6–7(5–7), 3–6
Finalista 2. 30. července 2017 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Artem Sitak   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 4–6
Finalista 3. 24. září 2017 Mety, Francie tvrdý (h)   Artem Sitak   Julien Benneteau
  Édouard Roger-Vasselin
5–7, 3–6
Finalista 4. únor 2018 Bronx, New York, Spojené státy tvrdý (h)   Artem Sitak   Max Mirnyj
  Philipp Oswald
4–6, 6–4, [6–10]
Finalista 5. březen 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h)   Artem Sitak   Federico Delbonis
  Máximo González
4–6, 2–6
Finalista 6. květen 2018 Estoril, Portugalsko antuka   Artem Sitak   Kyle Edmund
  Cameron Norrie
4–6, 2–6
Finalista 8. říjen 2018 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Marcus Daniell   Luke Bambridge
  Jonny O'Mara
5–7, 6–7(8–10)
Vítěz 4. leden 2019 Brisbane, Austrálie tvrdý   Marcus Daniell   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–4, 7–6(8–6)
Finalista 8. březen 2019 Miami, Spojené státy tvrdý   Stefanos Tsitsipas   Bob Bryan
  Mike Bryan
5–7, 6–7(8–10)
Finalista 9. duben 2019 Monte-Carlo, Monako antuka   Robin Haase   Nikola Mektić
  Franko Škugor
7–6(7–3), 6–7(3–7), [9–11]
Finalista 10. duben 2019 Budapešť, Maďarsko antuka   Marcus Daniell   Ken Skupski
  Neal Skupski
3–6, 4–6
Finalista 11. květen 2019 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Marcus Daniell   Dominic Inglot
  Austin Krajicek
4–6, 6–4, [4–10]
Finalista 12. červenec 2019 Hamburk, Německo antuka   Robin Haase   Oliver Marach
  Jürgen Melzer
2–6, 6–7(3–7)
Finalista 13. srpen 2019 Montréal, Kanada tvrdý   Robin Haase   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
5–7, 5–7
Vítěz 5. leden 2020 Dauhá, Katar tvrdý   Rohan Bopanna   Luke Bambridge
  Santiago González
3–6, 6–2, [10–6]
Finalista 14. únor 2020 Marseille, Francie tvrdý (h)   Nikola Mektić   Nicolas Mahut
  Vasek Pospisil
3–6, 4–6
Finalista 15. 10. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Nikola Mektić   Mate Pavić
  Bruno Soares
5–7, 3–6
Vítěz 6. 22. listopadu 2020 Turnaj mistrů, Londýn, Velká Británie tvrdý (h)   Nikola Mektić   Jürgen Melzer
  Édouard Roger-Vasselin
6–2, 3–6, [10–5]
Vítěz 7. 2. května 2021 Mnichov, Německo antuka   Kevin Krawietz   Sander Gillé
  Joran Vliegen
4–6, 6–4, [10–5]
Vítěz 8. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Neal Skupski   Oleksandr Nedověsov
  Ajsám Kúreší
6–4, 6–4
Vítěz 9. 15. ledna 2022 Adelaide, Austrálie tvrdý   Neal Skupski   Ariel Behar
  Gonzalo Escobar
7–6(7–5), 6–4
Vítěz 10. 15. února 2022 Dauhá, Katar tvrdý   Neal Skupski   Rohan Bopanna
  Denis Shapovalov
7–6(7–4), 6–1
Finalista 17. 2. dubna 2022 Miami, Spojené státy tvrdý   Neal Skupski   Hubert Hurkacz
  John Isner
6–7(5–7), 4–6
Finalista 18. 24. dubna 2022 Barcelona, Španělsko antuka   Neal Skupski   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
7–6(7–3), 6–7(5–7), [6–10]
Vítěz 11. 8. května 2022 Madrid, Španělsko antuka   Neal Skupski   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(4–7), 6–4, [10–5]
Vítěz 12. 12. června 2022 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Neal Skupski   Matthew Ebden
  Max Purcell
4–6, 7–5, [10–6]
Vítěz 13. 14. srpna 2022 Montréal, Kanada tvrdý   Neal Skupski   Daniel Evans
  John Peers
6–2, 4–6, [10–6]
Finalista 19. 9. září 2022 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Neal Skupski   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–7(4–7), 5–7
Vítěz 14. 6. listopadu 2022 Paříž, Francie tvrdý (h)   Neal Skupski   Ivan Dodig
  Austin Krajicek
7–6(7–5), 6–4
Finalista 20. 19. března 2023 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Neal Skupski   Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
3–6, 6–2, [8–10]
Finalista 21. duben 2023 Barcelona, Španělsko antuka   Neal Skupski   Máximo González
  Andrés Molteni
3–6, 7–6(10–8), [4–10]
Vítěz 15. červen 2023 's-Hertogenbosch Nizozemsko (2) tráva   Neal Skupski   Gonzalo Escobar
  Oleksandr Nedověsov
7–6(7–1), 6–2
Vítěz 15. 15. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Neal Skupski   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 6–4
Finalista 22. 4. října 2023 Peking, Čína tvrdý   Neal Skupski   Ivan Dodig
  Austin Krajicek
7–6(14–12), 3–6, [5–10]
Vítěz 17. leden 2024 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Nikola Mektić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–3, 6–7(5–7), [10–7]
Vítěz 18. únor 2024 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Nikola Mektić   Robin Haase
  Botic van de Zandschulp
6–3, 7–5
Vítěz 19. 15. března 2024 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Nikola Mektić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
7–6(7–2), 7–6(7–4)

Tituly na challengerech ATP editovat

Čtyřhra (14 titulů) editovat

Legenda
Challengery (14)
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 16. listopadu 2013 Guayaquil, Ekvádor antuka   Stephan Fransen   Roman Borvanov
  Alexander Satschko
1–6, 6–2, [10–5]
2. 27. července 2014 Oberstaufen, Německo antuka   Alessandro Motti   Radu Albot
  Mateusz Kowalczyk
7–6(9–7), 6–3
3. 8. února 2015 Glasgow, Velká Británie tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Sergej Bubka
  Oleksandr Nedověsov
6–1, 6–4
4. 2. května 2015 Turín, Itálie antuka   Matwé Middelkoop   Dino Marcan
  Antonio Šančić
4–6, 6–3, [10–5]
5. 4. července 2015 Marburg, Německo antuka   Matwé Middelkoop   Tobias Kamke
  Simon Stadler
6–1, 7–5
6. 15. srpna 2015 Praha, Česko antuka   Matwé Middelkoop   Sjarhej Betau
  Michail Jelgin
6–4, 3–6, [10–7]
7. 11. září 2015 Sevilla, Španělsko antuka   Matwé Middelkoop   Marco Bortolotti
  Kamil Majchrzak
7–6(7–5), 6–4
8. 26. září 2015 Trnava, Slovensko antuka   Matwé Middelkoop   Kamil Majchrzak
  Stéphane Robert
6–4, 6–2
9. 25. října 2015 Brest, Francie tvrdý (h)   Matwé Middelkoop   Ken Skupski
  Neal Skupski
3–6, 6–4, [10–6]
10. 16. ledna 2016 Bangkok, Thajsko tvrdý   Matwé Middelkoop   Gero Kretschmer
  Alexander Satschko
6–3, 7–6(7–1)
11. 19. července 2016 Ilkley, Velká Británie tráva   Matwé Middelkoop   Marcelo Demoliner
  Ajsám Kúreší
7–6(7–5), 0–6, [10–8]
12. 31. července 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka   Matwé Middelkoop   Tallon Griekspoor
  Tim van Rijthoven
6–1, 3–6, [13–11]
13. 26. listopadu 2016 Andria, Itálie koberec (h)   Matwé Middelkoop   Roman Jebavý
  Zdeněk Kolář
6–3, 6–3
14. 13. května 2017 Aix-en-Provence, Francie antuka   Matwé Middelkoop   Andre Begemann
  Jérémy Chardy
2–6, 6–4, [16–14]

Postavení na konečném žebříčku ATP editovat

Dvouhra editovat

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 20162023
Pořadí 1711. 955. 827. 570. 562. 725. 1256.

Čtyřhra editovat

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1231. 514. 560. 392. 171. 211. 67. 60. 46. 42. 14. 5. 21. 1. 8.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wesley Koolhof na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Wesley Koolhof na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 12. října 2016
  2. Koolhof Secures No. 1, Paris SF Slot. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-04 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Koolhof pakt Masters 1000-titel Parijs en is nieuwe nummer één van de wereld. KNLTB Toptennis [online]. 2022-11-06 [cit. 2022-11-07]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. Skupski Makes 'Dream Come True', Climbs To Doubles World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-11-14 [cit. 2022-11-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-11-14. (anglicky) 
  5. Wesley Koolhof na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240316a16. března 2024
  6. Koolhof/Mektic End Team Debut Season With London Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-11-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Shibahara and Koolhof win mixed doubles title in historic French Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-02 [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Wesley Koolhof na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240224a24. února 2024
  9. ATP Staff. Dutch Duo Save Two M.P. For Sofia Title [online]. ATP Tour, 2016-02-07 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ATP Staff. Koolhof/Middelkoop Claim Second Title Of 2016 [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ATP Staff. Last In, Last To Leave, Middelkoop & Koolhof Win Sydney [online]. ATP Tour, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Wesley Koolhof and German Julia Görges have found each other. 🗞️ CCeit News [online]. 2020-09-16 [cit. 2022-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-01-26. 
  13. Goerges says tour break helped lead to her retirement decision. Tennis.com [online]. [cit. 2022-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra20240304a4. března 2024
Poř. tenista body posun
1.   Novak Djoković (SRB) 9 675
2.   Carlos Alcaraz (ESP) 8 805
3.   Jannik Sinner (ITA) 8 270
4.  Daniil Medveděv 7 715
5.  Andrej Rubljov 5 010
6.   Alexander Zverev (GER) 4 950
7.   Holger Rune (DEN) 3 720
8.   Hubert Hurkacz (POL) 3 405
9.   Casper Ruud (NOR) 3 405 2
10.   Alex de Minaur (AUS) 3 210 1
Ženská dvouhra20240304a4. března 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Iga Świąteková (POL) 10 105
2.  Aryna Sabalenková 8 725
3.   Coco Gauffová (USA) 6 975
4.   Jelena Rybakinová (KAZ) 6 848
5.   Jessica Pegulaová (USA) 5 145
6.   Ons Džabúrová (TUN) 4 183
7.   Markéta Vondroušová (CZE) 4 070
8.   Čeng Čchin-wen (CHN) 4 040
9.   Maria Sakkariová (GRE) 3 565
10.   Jeļena Ostapenková (LAT) 3 548
Mužská čtyřhra20240304a4. března 2024
Poř. tenista body posun
1.   Rohan Bopanna (IND) 8 080 1
2.   Matthew Ebden (AUS) 8 080 1
3.   Austin Krajicek (USA) 7 050
4.   Ivan Dodig (CRO) 6 540 3
5.   Joe Salisbury (GBR) 6 450
6.   Rajeev Ram (USA) 6 450 2
7.   Wesley Koolhof (NED) 6 380 1
8.   Neal Skupski (GBR) 6 110
9.   Santiago González (MEX) 6 030
10.   Marcel Granollers (ESP) 5 797
Ženská čtyřhra20240304a4. března 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Elise Mertensová (BEL) 7 560
2.   Sie Šu-wej (TPE) 7 370
3.   Storm Hunterová (AUS) 7 295
4.   Laura Siegemundová (GER) 6 200
5.   Gabriela Dabrowská (CAN) 6 045
6.   Erin Routliffeová (NZL) 5 695
7.   Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5 385 1
8.   Ellen Perezová (AUS) 5 265 2
9.  Věra Zvonarevová 5 075 2
10.   Jessica Pegulaová (USA) 4 955 2