Mate Pavić

chorvatský tenista

Mate Pavić (výslovnost: [mǎːte pǎːʋitɕ]IPA[2][3]; * 4. července 1993 Split) je chorvatský profesionální tenista, specializující se na čtyřhru a vítěz pěti deblových grandslamů. Od dubna 2021 je světovou jedničkou ve čtyřhře,[4] kterou se poprvé stal jako padesátý druhý v pořadí a historicky první tenisová jednička z Chorvatska.[5] Klasifikaci již vedl osm týdnů během léta 2018.

Mate Pavić
Mate Pavić na French Open 2018
PřezdívkaFifty[1]
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození4. července 1993 (28 let)
Místo narozeníSplit, Chorvatsko[1]
BydlištěFreeport, Bahamy
Split, Chorvatsko[1]
Výška192 cm[1]
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 937 540 USD
Dvouhra
Poměr zápasů3–10
Tituly0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění295. místo (6. května 2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů308–157
Tituly26 ATP, 10 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (21. května 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2018)
French Openfinále (2018, 2020)
Wimbledonvítěz (2021)
US Openvítěz (2020)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2017, 2018)
Olympijské hryZlatá olympijská medaile zlato (2021)
Smíšená čtyřhra
Tituly2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2018)
French Openfinále (2018, 2019)
Wimbledončtvrtfinále (2017, 2021)
US Openvítěz (2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210816a16. srpna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2020 Tokio čtyřhra mužů

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet šest deblových turnajů, prvních pět po boku Novozélanďana Michaela Venuse. V roce 2017 se jeho stabilním spoluhráčem stal Rakušan Oliver Marach. Na challengerech ATPokruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[6]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2013 na 295. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2018 na 1. místě. Trénují ho John Farrington s Nadjou Pavićovou. Dříve tuto roli plnil bývalý španělský tenista Félix Mantilla Botella.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni získal pět deblových titulů. Smíšenou čtyřhru US Open 2016 vyhrál s Němkou Laurou Siegemundovou, když dvojice nastoupila do prvního společného turnaje.[7][8] Mix na Australian Open 2018 ovládl v páru s Kanaďankou Gabrielou Dabrowskou.[9] Na témže majoru si připsal „double“ po trofeji z mužské čtyřhry melbournského grandslamu, jíž odehral po boku Olivera Maracha.[10] Jako poražení finalisté pak oba odešli z Wimbledonu 2017 po prohře s Łukaszem Kubotem a Marcelem Melem ve druhém nejdelším wimbledonském finále čtyřhry.[11] Dvě finále prohrál na French Open 2018, s Marachech v mužské čtyřhře a po boku Dabrowské ve smíšené čtyřhře.[12] Deblový triumf na US Open 2020 pak vybojoval s Brunem Soaresem.

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 baráží o světovou skupinu proti Velké Británii, v němž prohrál spolu s Ivanem Dodigem čtyřhru a ve dvouhře nestačil na Dana Evanse. Chorvati prohráli 1:4 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 0–6 ve čtyřhře.[13]

Soukromý životEditovat

Narodil se roku 1993 v chorvatském přístavním městu Split do rodiny tenisového kouče Jakova a učitelky v mateřské školce Snjezany Pavićových. Má dvě sestry Nadju a Mateu Pavićovy. Kariéru rozvíjel v tenisové akademii Barcelony pod dohledem trenéra Antonia Martineze.[1]

Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder bekhendový volej.[1]

Tenisová kariéraEditovat

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Novozélanďanem Michaelem Venusem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se svým novozélanďanským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.

Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Venusem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek, které podlehli ve dvou setech. Následovaly tři turnajové triumfy v sezóně 2016, když s Venusem nejprve zvítězili v Aucklandu a následně i ve francouzských Montpellieru a Marseille.

Na jaře sezóny 2017 navázal spolupráci s rakouským deblistou Oliverem Marachem. Z úvodních tří finále odešli poraženi, když nezvládli závěrečné zápasy na travnatých událostech – MercedesCupu 2017 ve Stuttgartu,[14] tureckém Antalya Open 2017,[15] a premiérovém grandslamovém finále v mužském deblu, které odehráli ve Wimbledonu. Již semifinálovou pětisetovou bitvu proti chorvatskému páru Nikola Mektić a Franko Škugor rozhodli až v poslední sadě poměrem gamů 17–15. Závěrečný duel se čtvrtou nasazenou dvojicí Łukasz Kubot a Marcelo Melo měl podobný průběh. Rozhodující set skončil poměrem her 13–11, když si Pavić v posledním gamu prohrál poprvé v utkání vlastní servis. Za nejdelším wimbledonským finále v mužském deblu zaostal zápas časem 4.40 hodin pouze o 21 minut.[16][11]

Z pozice náhradníků nastoupili s Marachem do závěrečného Turnaje mistrů – ATP Finals 2017 v Londýně, kde pro jediné utkání vystřídali Dodiga s Granollersem. Zápas proti bratrům Bryanovým prohráli ve dvou setech.

Debutovou trofej s Marachem si odvezli z červencového German Open 2017, konaného v Hamburku, kde potvrdili roli turnajových jedniček. Pro Paviče se jednalo o první titul z kategorie ATP 500.[17] Nastartovali tak šňůru pěti výher ve finále. Po triumfu na říjnovém Stockholm Open 2017 otevřeli sezónu 2018 14zápasovou lednovou neporazitelností, během níž vybojovali trofeje na dauhaském Qatar ExxonMobil Open 2018, aucklandského ASB Classic 2018 a zejména grandslamovém Australian Open 2018. Ve dvousetovém finále zdolali v Melbourne Parku kolumbijské turnajové jedenáctky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.[18]

Po květnovém čtvrtfinále Rome Masters 2018 se stal historicky první tenisovou jedničkou pocházející z Chorvatska, když v čele deblového žebříčku ATP předstihl o 30 bodů Poláka Łukasze Kubota. Zároveň se ve 24 letech stal nejmladším prvním hráčem světa od roku 1996 a Australana Todda Woodbridge.[5] S dohráním červencového Wimbledonu 2018 jej po osmi týdnech vystřídal 40letý Američan Mike Bryan.[19]

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 6 (3–3)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2017 Wimbledon tráva   Oliver Marach   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13
Vítěz 2018 Australian Open tvrdý   Oliver Marach   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–4, 6–4
Finalista 2018 French Open antuka   Oliver Marach   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 2020 US Open tvrdý   Bruno Soares   Wesley Koolhof
  Nikola Mektić
7–5, 6–3
Finalista 2020 French Open antuka   Bruno Soares   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
3–6, 5–7
Vítěz 2021 Wimbledon tráva   Nikola Mektić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5

Smíšená čtyřhra: 4 (2–2)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2016 US Open tvrdý   Laura Siegemundová   Coco Vandewegheová
  Rajeev Ram
6–4, 6–4
Vítěz 2018 Australian Open tvrdý   Gabriela Dabrowská   Tímea Babosová
  Rohan Bopanna
2–6, 6–4, [11–9]
Finalista 2018 French Open antuka   Gabriela Dabrowská   Latisha Chan
  Ivan Dodig
1–6, 7–6(7–5), [8–10]
Finalista 2019 French Open antuka   Gabriela Dabrowská   Latisha Chan
  Ivan Dodig
1–6, 6–7(5–7)

Utkání o olympijské medaileEditovat

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlaté medaile)Editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeři výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Nikola Mektić   Marin Čilić
  Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
Grand Slam (3–3)
Olympijské hry (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (4–4)
ATP Tour 500 (2–5)
ATP Tour 250 (16–13)

Čtyřhra: 51 (26–25)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 5. února 2012 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h)   Ivan Dodig   Marcos Baghdatis
  Michail Južnyj
2–6, 2–6
Finalista 2. 10. února 2013 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h)   Ivan Dodig   Julian Knowle
  Filip Polášek
3–6, 3–6
Finalista 3. 5. ledna 2014 Čennaí, Indie tvrdý   Marin Draganja   Johan Brunström
  Frederik Nielsen
2–6, 6–4, [7–10]
Vítěz 1. 23. května 2015 Nice, Francie antuka   Michael Venus   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
7–6(7–4), 2–6, [10–7]
Finalista 4. 20. července 2015 Newport, Spojené státy tráva   Nicholas Monroe   Jonathan Marray
  Ajsám Kúreší
6–4, 3–6, [8–10]
Finalista 5. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý   Michael Venus   Édouard Roger-Vasselin
  Radek Štěpánek
5–7, 3–6
Finalista 6. 25. října 2015 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Michael Venus   Nicholas Monroe
  Jack Sock
5-7, 2-6
Vítěz 2. 16. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Michael Venus   Eric Butorac
  Scott Lipsky
7-5, 6-4
Vítěz 3. 7. února 2016 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Michael Venus   Alexander Zverev
  Mischa Zverev
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz 4. 21. února 2016 Marseille, Francie tvrdý (h)   Michael Venus   Jonatan Erlich
  Colin Fleming
6–2, 6–3
Finalista 7. 21. května 2016 Nice, Francie antuka   Michael Venus   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz 5. 12. června 2016 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Michael Venus   Dominic Inglot
  Raven Klaasen
3–6, 6–3, [11–9]
Finalista 8. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka   Michael Venus   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
6–7(2–7), 2–6
Finalista 9. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý   Michael Venus   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
3–6, 6–7(4–7)
Finalista 10. 23. října 2016 Stockholm, Švédsko (2) tvrdý (h)   Michael Venus   Elias Ymer
  Mikael Ymer
1–6, 1–6
Vítěz 6. 16. dubna 2017 Marrakéš, Maroko antuka   Dominic Inglot   Marcel Granollers
  Marc López
6–4, 2–6, [11–9]
Finalista 11. 12. června 2017 Stuttgart, Německo tráva   Oliver Marach   Jamie Murray
  Bruno Soares
7–6(7–4), 5–7, [5–10]
Finalista 12. 25. června 2017 Antalya, Turecko tráva   Oliver Marach   Robert Lindstedt
  Ajsám Kúreší
5–7, 1–4skreč
Finalista 13. 5. července 2017 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Oliver Marach   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
7–5, 5–7, 6–7(2–7), 6–3, 11–13
Vítěz 7. 30. července 2017 Hamburk, Německo antuka   Ivan Dodig   Pablo Cuevas
  Marc López
6–3, 6–4
Vítěz 8. 22. října 2017 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Oliver Marach   Ajsám Kúreší
  Jean-Julien Rojer
3–6, 7–6(8–6), [10–4]
Vítěz 9. 7. ledna 2018 Dauhá, Katar tvrdý   Oliver Marach   Jamie Murray
  Bruno Soares
6–2, 7–6(8–6)
Vítěz 10. 14. ledna 2018 Auckland, Nový Zéland (2) tvrdý   Oliver Marach   Max Mirnyj
  Philipp Oswald
6–4, 5–7, [10–7]
Vítěz 11. 30. ledna 2018 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Oliver Marach   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–4, 6–4
Finalista 14. 18. února 2018 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Oliver Marach   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–2, 2–6, [7–10]
Finalista 15. 13. dubna 2018 Monte-Carlo, Monako antuka   Oliver Marach   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–7(5–7), 3–6
Finalista 16. 5. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka   Oliver Marach   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
2–6, 6–7(4–7)
Finalista 17. 7. července 2018 Hamburk, Německo antuka   Oliver Marach   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
1–6, 6–4, [6–10]
Vítěz 13. 30. září 2018 Čcheng-tu, Čína tvrdý   Ivan Dodig   Austin Krajicek
  Džívan Nedunčežijan
6–2, 6–4
Finalista 18. 7. října 2018 Peking, Čína tvrdý   Oliver Marach   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
1–6, 4–6
Vítěz 14. 25. května 2019 Ženeva, Švýcarsko (2) antuka   Oliver Marach   Matthew Ebden
  Robert Lindstedt
6–4, 6–4
Vítěz 15. 13. října 2019 Šanghaj, Čína tvrdý   Bruno Soares   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–4, 6–2
Finalista 19. 20. října 2019 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Bruno Soares   Henri Kontinen
  Édouard Roger-Vasselin
4–6, 2–6
Vítěz 16. 9. února 2020 Montpellier, Francie (2) tvrdý (h)   Nikola Ćaćić   Ajsám Kúreší
  Dominic Inglot
6–4, 6–7(4–7), [10–4]
Vítěz 17. 10. září 2020 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Bruno Soares   Wesley Koolhof
  Nikola Mektić
7–5, 6–3
Finalista 20. 20. září 2020 Hamburk, Německo antuka   Ivan Dodig   John Peers
  Michael Venus
3–6, 4–6
Finalista 21. 10. října 2020 French Open, Paříž, Francie antuka   Bruno Soares   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
3–6, 5–7
Finalista 22. 8. listopadu 2020 Paříž, Francie tvrdý (h)   Bruno Soares   Félix Auger-Aliassime
  Hubert Hurkacz
7–6(7–3), 6–7(7–9), [2–10]
Vítěz 18. 12. ledna 2021 Antalya, Turecko tvrdý   Nikola Mektić   Ivan Dodig
  Filip Polášek
6–2, 6–4
Vítěz 19. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý   Nikola Mektić   Jérémy Chardy
  Fabrice Martin
7–6(7–2), 6–3
Vítěz 20. 7. března 2021 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Nikola Mektić   Kevin Krawietz
  Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Finalista 23. 20. března 2021 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Nikola Mektić   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–7(0–7), 6–7(4–7)
Vítěz 21. 3. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý   Nikola Mektić   Daniel Evans
  Neal Skupski
6–4, 6–4
Vítěz 22. 18. dubna 2021 Monte Carlo, Monako antuka   Nikola Mektić   Daniel Evans
  Neal Skupski
6–3, 4–6, [10–7]
Finalista 24. 9. května 2021 Madrid, Španělsko antuka   Nikola Mektić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–1, 3–6, [8–10]
Vítěz 23. 16. května 2021 Řím, Itálie antuka   Nikola Mektić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 24. 25. června 2021 Eastbourne, Spojené království tráva   Nikola Mektić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–4, 6–3
Vítěz 25. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Nikola Mektić   Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
6–4, 7–6(7–5), 2–6, 7–5
Vítěz 26. 30. července 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý   Nikola Mektić   Marin Čilić
  Ivan Dodig
6–4, 3–6, [10–7]
Finalista 25. 15 srpna 2021 Toronto, Kanada tvrdý   Nikola Mektić   Rajeev Ram
  Joe Salisbury
3–6, 6–4, [3–10]

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Čtyřhra juniorů: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2011 Wimbledon tráva   George Morgan   Oliver Golding
  Jiří Veselý
3–6, 6–4, 7–5

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1508. 1421. 884. 417. 370. 408. 638. 1191. 938.

ČtyřhraEditovat

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 389. 145. 69. 56. 54. 29. 17. 4. 18. 4.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mate Pavić na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Mate Pavić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210315a15. března 2021
  2. Máte [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  3. Pȁvao [online]. [cit. 2018-03-17]. Dostupné online. (srbochorvatsky) 
  4. Mate Pavić becomes world’s No.1 ranked doubles player | Croatia Week. Croatia Week [online]. 2021-04-04 [cit. 2021-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b By the Numbers: Pavic Makes History, Nadal Undaunted [online]. 18-05-2018 [cit. 2018-05-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Mate Pavić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210406a6. dubna 2021
  7. Petr Pokorný. Siegemundová s Pavičem dobyli mix na US Open [online]. Tenisportal.cz, 2016-09-09 [cit. 2016-09-09]. Dostupné online. 
  8. Pavic and Siegemund win U.S. Open mixed doubles [online]. Eurosport, 9-9-2016. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Dabrowski and Pavic win mixed doubles in Melbourne [online]. WTA, 28-01-2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Marach, Pavic claim Australian Open men's doubles crown [online]. Reuters, 27-01-2018. Dostupné online. (anglicky) 
  11. a b Petr Pokorný. Maraton wimbledonské čtyřhry vyhráli Melo s Kubotem [online]. Tenisportal.cz, 2017-07-15 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (česky) 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. 
  13. Mate Pavić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20200911a11. září 2020
  14. Jamie Murray & Bruno Soares win Mercedes Cup doubles title [online]. BBC, 2017-06-18 [cit. 2017-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Qureshi/Lindstedt Clinch Antalya Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-06-30 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. DAVID WALDSTEIN. Claire Liu Ends Drought for American Women in Wimbledon Junior Singles. The New York Times [online]. 2017-07-15 [cit. 2017-07-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Croatians Dodig/Pavic Take Hamburg Doubles Title [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-07-30 [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ZABLOUDIL, Luboš. Marach s Pavičem na Australian Open slaví premiérový grandslamový triumf [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-27 [cit. 2018-01-28]. Dostupné online. 
  19. Mike Bryan Clinches No. 1 By Reaching Wimbledon SF With Sock [online]. ATP Tour, Inc., 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat