Frederik Nielsen

dánský tenista

Frederik Løchte Nielsen (* 23. srpna 1983 Lyngby) je dánský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál dva deblové turnaje, včetně Wimbledonu 2012 v páru s britským tenistou Jonathanem Marrayem. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do roku 2018 čtrnáct titulů ve dvouhře a padesát dva ve čtyřhře.[1]

Frederik Nielsen
Frederik Nielsen ve Wimbledonu 2016
Frederik Nielsen ve Wimbledonu 2016
StátDánskoDánsko Dánsko
Datum narození23. srpna 1983 (40 let)
Místo narozeníLyngby, Dánsko
BydlištěLyngby, Dánsko
Výška190 cm
Hmotnost76 kg
Profesionál od2001
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek928 301 USD
Dvouhra
Poměr zápasů27–33
Tituly0 ATP, 0 challengerů, 14 Futures
Nejvyšší umístění190. místo (15. srpna 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2012)
French Open2. kolo kvalifikace (2011)
Wimbledon3. kolo kvalifikace (2007)
US Open1. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů98–80
Tituly2 ATP, 25 challengerů, 27 Futures
Nejvyšší umístění17. místo (1. dubna 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2014)
French Open2. kolo (2013)
Wimbledonvítěz (2012)
US Open2. kolo (2012, 2013, 2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůsemifinále (2012)
Týmové soutěže
Hopman Cupzákladní skupina (2012)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20171228a28. prosince 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v srpnu 2011 na 190. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2013 na 17. místě. Trénuje ho Patrick Langvardt.[2] Dříve tuto roli plnil krajan Dane John Larsen

V dánském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 prvním kolem druhé skupiny euroafrické zóny proti Tunisku, v němž za rozhodnutého stavu vyhrál závěrečnou dvouhru s Malekem Džazírím. Dánové zvítězili 4:1 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k třiceti devíti mezistátním utkáním s bilancí 34–24 ve dvouhře a 20–13 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra editovat

V posledním kole kvalifikace Wimbledonu 2007 prohrál s Tomášem Zíbem po pětisetovém průběhu. Jeho dědem byl bývalý tenista Kurt Nielsen, který se jako první Dán probojoval do finále dvouhry na Grand Slamu a vyhrál smíšenou čtyřhru na US Championships.

Na počátku nové sezóny 2012 byl spolu s krajankou Caroline Wozniackou členem dánského týmu při první účasti země na Hopmanově poháru. V grandslamové čtyřhře pak překvapivě zvítězil ve Wimbledonu 2012 společně s britským tenistou Jonathanem Marrayem, když do soutěže nastoupili na divokou kartu. Ve finále vyhráli nad pátým nasazeným párem Robert Lindstedt a Horia Tecău po pětisetové bitvě. Švédsko-rumunská dvojice tak nezvládla již třetí wimbledonské finále v řadě, přestože o den dříve v semifinále vyřadila druhý nasazený pár amerických dvojčat Mikea a Boba Bryanových.

Bodový zisk je s Jonathanem Marrayem posunul na Turnaj mistrů 2012, kde po postupu ze skupiny skončili v semifinále na raketách pozdějších španělských šampionů Marcela Granollerse a Marca Lópeze.

Finále na Grand Slamu editovat

Mužská čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav rok turnaj spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2012 Wimbledon   Jonathan Marray   Robert Lindstedt
  Horia Tecău
4–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–3

Finále na okruhu ATP World Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (0–0)
ATP World Tour 500 (0–0)
ATP World Tour 250 (1–2 Č)

Čtyřhra: 4 (2–2) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 8. července 2012 Wimbledon, Spojené království tráva   Jonathan Marray   Robert Lindstedt
  Horia Tecău
4–6, 6–4, 7–6(7–5), 6–7(5–7), 6–3
Finalista 1. 22. září 2012 Mety, Francie tvrdý (h)   Johan Brunström   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
6–7(3–7), 4–6
Finalista 2. 13. ledna 2013 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Johan Brunström   Colin Fleming
  Bruno Soares
6–7(1–7), 6–7(2–7)
Vítěz 2. 5. ledna 2014 Čennaj, Indie tvrdý   Johan Brunström   Marin Draganja
  Mate Pavić
6–2, 4–6, [10–7]

Finále na challengerech ATP editovat

Legenda
Challengery (0–3 D; 25 titulů Č)

Dvouhra: (0–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 6. července 2008 Dublin, Irsko koberec (h)   Robert Smeets 6–7(5–7), 2–6
Finalista 2. 14. listopadu 2010 Loughborough, Spojené království tvrdý (h)   Matthias Bachinger 3–6, 6–3, 1–6
Finalista 3. 15. listopadu 2014 Champaign, Spojené státy tvrdý (h)   Adrian Mannarino 2–6, 2–6

Čtyřhra (25 titulů) editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté
1. 30. října 2006 Rimouski, Kanada tvrdý (h)   Kristian Pless   Jasper Smit
  Martijn van Haasteren
6–2, 6–4
2. 20. listopadu 2006 Shrewsbury, Spojené království tvrdý (h)   Philipp Marx   Lars Burgsmuller
  Mischa Zverev
6–4, 6–4
3. 15. října 2007 Kolding, Dánsko tvrdý (h)   Rasmus Nørby   Philipp Petzschner
  Alexander Peya
4–6, 6–3, [10–8]
4. 22. října 2007 Barnstaple, Spojené království tvrdý (h)   Ajsám Kúreší   Jasper Smit
  Martijn van Haasteren
6–2, 6–7(4–7), [10–2]
5. 19. listopadu 2007 Shrewsbury, Spojené království tvrdý (h)   Rasmus Nørby   Edward Allinson
  Ian Flanagan
6–3, 6–2
6. 17. března 2008 Sarajevo,
Bosna a Hercegovina
tvrdý (h)   Johan Brunström   Alexander Peya
  Lovro Zovko
6–4, 7–6(7–4)
7. 24. listopadu 2008 Tojota, Japonsko koberec (h)   Ajsám Kúreší   Ti Čchen
  Grzegorz Panfil
7–5, 6–3
8. 25. května 2009 Carson, Spojené státy tvrdý   Harsh Mankad   Carsten Ball
  Travis Rettenmaier
6–4, 6–4
9. 20. července 2009 Recanati, Itálie tvrdý   Joseph Sirianni   Adriano Biasalla
  Andrej Golubjev
6–4, 3–6, [10–6]
10. 9. listopadu 2009 Jersey, Spojené království koberec (h)   Joseph Sirianni   Henri Kontinen
  Jarkko Nieminen
7–5, 3–6, [10–2]
11. 26. července 2010 Granby, Kanada tvrdý   Joseph Sirianni   Sančaj Ratiwatana
  Sončat Ratiwatana
4–6, 6–4, [10–6]
12. 8. listopadu 2010 Loughborough, Spojené království koberec (h)   Henri Kontinen   Jordan Kerr
  Ken Skupski
6–2, 6–4
13. 3. ledna 2011 Nouméa, Francie tvrdý   Dominik Meffert   Flavio Cipolla
  Simone Vagnozzi
7–6(5–7), 5–7, [10–5]
14. 7. února 2011 Bergamo, Itálie tvrdý (h)   Ken Skupski   Michail Jelgin
  Alexandr Kudrjavcev
bez boje
15. 4. dubna 2011 Monza, Itálie antuka   Johan Brunström   Jamie Delgado
  Jonathan Marray
5–7, 6–2, [10–7]
16. 25. července 2011 Recanati, Itálie tvrdý   Ken Skupski   Federico Gaio
  Purav Radža
6–4, 7–5
17. 1. srpna 2011 Segovia, Španělsko tvrdý   Johan Brunström   Nicolas Mahut
  Lovro Zovko
6–2, 3–6, [10–6]
18. 23. ledna 2012 Heilbronn, Německo tvrdý (h)   Johan Brunström   Treat Conrad Huey
  Dominic Inglot
6–3, 3–6, [10–6]
19. 2. listopadu 2014 Charlottesville, Spojené státy tvrdý (h)   Treat Conrad Huey   Lewis Burton
  Marcus Willis
3–6, 6–3, [10–2]
20. 23. srpna 2015 Vancouver, Kanada tvrdý   Treat Conrad Huey   Juki Bhambri
  Michael Venus
7–6(7–4), 6–7(3–7), [10–5]
21. 4. října 2015 Tiburon, Spojené státy tvrdý   Johan Brunström   Carsten Ball
  Matt Reid
7–6(7–2), 6–1
22. 18. října 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý   Johan Brunström   Dustin Brown
  Carsten Ball
6–3, 5–7, [10–5]
23. 15. listopadu 2015 Knoxville, Spojené státy tvrdý (h)   Johan Brunström   Sekou Bangoura
  Matt Seeberger
6–1, 6–2
24. 24. ledna 2016 Manilla, Filipíny tvrdý   Johan Brunström   Francis Casey Alcantara
  Christopher Rungkat
6–2, 6–2
25. 1. dubna 2017 Saint-Brieuc, Francie tvrdý   Andre Begemann   David O'Hare
  Joe Salisbury
6–3, 6–4

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Frederik Nielsen na anglické Wikipedii.

  1. Frederik Nielsen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20171228a28. prosince 2017
  2. Frederik Nielsen na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20171228a28. prosince 2017
  3. Frederik Nielsen na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20171228a28. prosince 2017

Externí odkazy editovat