Lucas Miedler

rakouský tenista

Lucas Miedler (* 21. června 1996 Tulln, Dolní Rakousy) je rakouský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět deblových turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a třicet osm ve čtyřhře.[3]

Lucas Miedler
Lucas Miedler na French Open 2019
Lucas Miedler na French Open 2019
PřezdívkaLux[1]
StátRakouskoRakousko Rakousko
Datum narození21. června 1996 (27 let)[2]
Místo narozeníTulln, Rakousko[2]
BydlištěTulln, Rakousko
Výška183 cm[2]
Hmotnost78 kg[2]
Profesionál od2014[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek687 095 USD
Dvouhra
Poměr zápasů0–3
Tituly0 ATP, 10 ITF
Nejvyšší umístění201. místo (15. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
French Open3. kolo kvalifikace (2019)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2019)
US Open1. kolo kvalifikace (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–30
Tituly5 ATP, 8 challengerů, 30 ITF
Nejvyšší umístění33. místo (8. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open1. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230811a11. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2018 na 201. místě a ve čtyřhře v květnu 2023 na 33. místě. Trénuje ho Wolfgang Thiem.[1][2]

V rakouském daviscupovém týmu debutoval v roce 2022 soulským kvalifikačním kolem proti Jižní Koreji, v němž s Erlerem prohráli čtyřhru. Rakušané odešli poražení 1:3 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra editovat

V juniorském tenise vyhrál čtyřhru Australian Open 2014, v níž startoval s australským obhájcem trofeje Bradleym Mousleym. Ve finále přehráli třetí nasazené Francouze Quentina Halyse a Johana-Sebastiena Tatlota.[5] Jako poražený finalista skončil v juniorském deblu Australian Open 2013 s Němcem Maximilianem Martererem a na French Open 2014 po boku Australana Akiry Santillana.[1]

Na okruhu ATP Tour debutoval říjnovým Erste Bank Open 2015 ve Vídni, kde obdržel divokou kartu do kvalifikace. V jejím závěrečném kole přehrál Němce Michaela Berrera a ukončil sérii tří kvalifikačních vyřazení na vídeňském turnaji v letech 2012 a 2013 a na Kitzbühel Open 2015.[1] Na úvod dvouhry však podlehl stému sedmnáctému hráči žebříčku Ernestsu Gulbisovi z Lotyška.[1][6]

Premiérové finále na túře ATP proměnil v titul, když do deblové soutěže Generali Open Kitzbühel 2021 nastoupil s krajanem Alexandrem Erlerem opět na divokou kartu. Ve finále zdolali česko-nizozemské turnajové dvojky Romana Jebavého s Matwé Middelkoopem po zvládnutých koncovkách obou setů. S Erlerem odehrál na okruhu první společný turnaj, jímž začala dlouhodobá spolupráce.[7] Následně triumfovali na události z kategorie ATP 500, říjnovém Erste Bank Open ve Vídni. V souboji o titul je nezastavila mexicko-argentinská dvojice Santiago González a Andrés Molteni. V sezóně 2022 tím navázali na čtyři challengerové tituly.[8] Třetí triumf dosáhli na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2023 opět v úrovni ATP 500. V závěrečném duelu porazili americké deblisty Nathaniela Lammonse s Jacksonem Withrowem po zisku obou tiebreaků. První trofej mimo Rakousko oba posunula na nová kariérní maxima, Miedler po skončení figuroval na 43. a Erler na 42. příčce deblového žebříčku.[9]

Na grandslamu debutoval v mužském deblu Australian Open 2023, kde s Erlerem na úvod vyřadili desáté nasazené Rohana BopannuMatthewem Ebdenem. Ve druhé fázi však nenašli recept na česko-slovenské spoluhráče, Jiřího LehečkuAlexem Molčanem. Do série Masters premiérově zasáhl po boku Brita Camerona Norrieho na březnovém BNP Paribas Open 2023 v Indian Wells, kde po výhře nad Zielińskim s Nysem ze soutěže odstoupili pro únavu Norrieho. Na navazujících Miami Open 2023, Mutua Madrid Open 2023 a Internazionali BNL d'Italia 2023 z téže kategorie již startoval opět s Erlerem. Pokaždé ale vypadli v úvodním kole. Čtvrtou kariérní trofej pak vybojovali na mnichovském BMW Open 2023, když ve finále přehráli německé turnajové jedničky Kevina Krawietze s Timem Pützem ve dvou setech.[10] Druhý titul z jediného turnaje si poprvé odvezli z Generali Open Kitzbühel 2023. Na antukové události pod Alpami triumfovali znovu po dvou letech díky závěrečné výhře nad čtvrtými nasazenými, Ekvádorcem Gonzalem Escobarem a Kazachstáncem Oleksandrem Nedověsovem.[11]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Čtyřhra: 6 (5–1) editovat

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (2–0)
ATP Tour 250 (3–1)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. červenec 2021 Kitzbühel, Rakousko antuka   Alexander Erler   Roman Jebavý
  Matwé Middelkoop
7–5, 7–6(7–5)
Vítěz 2. říjen 2022 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Alexander Erler   Santiago González
  Andrés Molteni
6–3, 7–6(7–1)
Vítěz 3. březen 2023 Acapulco, Mexiko tvrdý   Alexander Erler   Nathaniel Lammons
  Jackson Withrow
7–6(11–9), 7–6(7–3)
Finalista 1. duben 2023 Marrákeš, Maroko antuka   Alexander Erler   Marcelo Demoliner
  Andrea Vavassori
4–6, 6–3, [10–12]
Vítěz 4. duben 2023 Mnichov, Německo antuka   Alexander Erler   Kevin Krawietz
  Tim Pütz
6–3, 6–4
Vítěz 5. červenec 2023 Kitzbühel, Rakousko (2) antuka   Alexander Erler   Gonzalo Escobar
  Oleksandr Nedověsov
6–4, 6–4

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat

Legenda
Challengery (0 D; 8 Č)
ITF (10 D; 30 Č)

Dvouhra (10 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. listopad 2015 Stellenbosch, Jihoafrcká republika tvrdý   Lloyd Harris 7–6(7–4), 6–1
2. říjen 2016 Oslo, Norsko tvrdý (h)   Gianluigi Quinzi 6–2, 6–4
3. listopad 2016 Nikósie, Kypr tvrdý   David Poljak 6–3, 6–3
4. duben 2017 Dauhá, Katar tvrdý   Jonas Merckx 6–3, 6–3
5. únor 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Lloyd Harris 6–3, 0–6, 6–2
6. březen 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Karim-Mohamed Maamoun 6–3, 6–4
7. duben 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Teimuraz Gabašvili 6–3, 7–5
8. červen 2018 Palma del Río, Španělsko tvrdý   Viktor Durasovic 6–2, 7–6(8–6)
9. srpen 2020 Anif, Rakousko antuka   Peter Heller 6–1, 7–5
10. březen 2021 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Makoto Oči 6–3, 7–6(7–3)

Čtyřhra (38 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. listopad 2014 Antalya, Turecko tvrdý   Tristan-Samuel Weissborn   Antoine Bellier
  Adrian Bodmer
7–5, 6–1
2. leden 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Maximilian Neuchrist   Li Če
  Ruan Roelofse
6–4, 6–4
3. březen 2015 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Maximilian Neuchrist   Dmytro Badanov
  Dmitrij Surčenko
6–1, 6–2
4. květen 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Maximilian Neuchrist   Antoine Bellier
  Hugo Nys
4–6, 6–3, [10–7]
5. květen 2015 Antalya, Turecko tvrdý   Maximilian Neuchrist   Benjamin Bonzi
  Fabien Reboul
6–2, 6–3
6. červenec 2015 Ústí nad Orlicí, Česko antuka   Maximilian Neuchrist   Paweł Ciaś
  Adam Majchrowicz
7–6(7–3), 6–4
7. červenec 2015 Kramsach, Rakousko antuka   Maximilian Neuchrist   Federico Coria
  Cristóbal Saavedra Corvalán
4–6, 6–2, [10–8]
8. červenec 2015 Bad Waltersdorf, Rakousko antuka   Tom Kočevar-Dešman   Philip Lang
  Sebastian Ofner
6–2, 6–2
9. srpen 2015 Innsbruck, Rakousko antuka   Pascal Brunner   Lukas Jastraunig
  Philip Lang
6–2, 6–4
10. srpen 2015 Vogau, Rakousko antuka   Luca Margaroli   Pascal Brunner
  Kirill Dmitrijev
7–6(7–4), 5–7, [10–5]
11. srpen 2015 Pörtschach, Rakousko antuka   Kirill Dmitrijev   Kevin Krawietz
  Luca Margaroli
6–2, 7–5
12. září 2015 St. Pölten, Rakousko antuka   Tristan-Samuel Weissborn   Pascal Brunner
  Dennis Novak
6–3, 6–3
13. listopad 2015 Stellenbosch, Jihoafrická republika tvrdý   Pascal Brunner   Chris Haggard
  Tyler Hochwalt
6–3, 6–2
14. listopad 2015 Stellenbosch, Jihoafrická republika tvrdý   Pascal Brunner   Peter Goldsteiner
  Quentin Robert
6–4, 6–2
15. březen 2016 Ramat ha-Šaron, Izrael tvrdý   Gianluigi Quinzi   Aleksandre Metreveli
  Volodymyr Užylovskyj
6–1, 4–6, [10–5]
16. duben 2016 Segedín, Maďarsko antuka   Gianluigi Quinzi   Aljaž Radinski
  Tomislav Ternar
7–6(7–5), 6–2
17. květen 2016 Brčko, Bosna a Hercegovina antuka   David Pichler   Frank Dancevic
  Nebojša Perić
6–2, 4–6, [10–6]
18. září 2016 St. Pölten, Rakousko antuka   Lenny Hampel   Damon Gooch
  Gregor Ramskogler
6–3, 6–3
19. září 2016 Székesfehérvár, Maďarsko antuka   Pascal Brunner   Gábor Borsos
  Ádám Kellner
6–3, 3–6, [10–1]
20. říjen 2016 Solin, Chorvatsko antuka   Pascal Brunner   Filipp Kekerčeni
  David Pichler
6–2, 7–6(11–9)
21. říjen 2016 Bol, Chorvatsko antuka   Pascal Brunner   Nik Razboršek
  Nino Serdarušić
6–2, 6–2
22. říjen 2016 Oslo, Norsko tvrdý (h)   Viktor Durasovic   David Norfeldt
  Robin Thour
6–1, 6–1
23. listopad 2016 Lemesos, Kypr tvrdý   Pascal Brunner   Oliver Hudson
  Keelan Oakley
6–4, 6–2
24. prosinec 2016 Larnaka, Kypr tvrdý   Maximilian Neuchrist   Markos Kalovelonis
  Alexandre Müller
6–3, 1–6, [10–5]
25. březen 2017 Faro, Portugalsko tvrdý   James Marsalek   Antoine Bellier
  Marat Děvjaťarov
5–7, 6–1, [10–6]
26. červen 2017 Hammámet, Tunisko antuka   Maximilian Neuchrist   Florian Lakat
  Arthur Rinderknech
7–6(7–2), 5–7, [14–12]
27. březen 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Vladyslav Manafov   Petr Hájek
  Igor Marcondes
6–0, 6–2
28. duben 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Peter Kobelt   Igor Marcondes
  Vladyslav Orlov
7–6(7–5), 6–4
29. duben 2018 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý   Teimuraz Gabašvili   Marat Děvjaťarov
  Vladyslav Manafov
6–4, 6–0
1. duben 2019 León, Mexiko tvrdý   Sebastian Ofner   Matt Reid
  John-Patrick Smith
4–6, 6–4, [10–6]
30. listopad 2020 Heráklion, Řecko tvrdý   Neil Oberleitner   Gijs Brouwer
  Mick Veldheer
6–4, 6–2
2. listopad 2021 Helsinky, Finsko tvrdý (h)   Alexander Erler   Harri Heliövaara
  Jean-Julien Rojer
6–3, 7–6(7–2)
3. prosinec 2021 Forlì, Itálie tvrdý (h)   Alexander Erler   Marco Bortolotti
  Sergio Martos Gornés
6-4, 6-2
4. duben 2022 Ostrava, Česko antuka   Alexander Erler   Hunter Reese
  Sem Verbeek
7–6(7–5), 7–5
5. červenec 2022 Tampere, Finsko antuka   Alexander Erler   Karol Drzewiecki
  Patrik Niklas-Salminen
7–6(7–3), 6–1
6. srpen 2022 Como, Itálie antuka   Alexander Erler   Dustin Brown
  Julian Lenz
6–1, 7–6(7–3)
7. září 2022 Tulln an der Donau, Rakousko antuka   Alexander Erler   Zdeněk Kolář
  Denys Molčanov
6–3, 6–4
8. květen 2023 Cagliari, Itálie antuka   Alexander Erler   Máximo González
  Andrés Molteni
7–6(8–6), 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Čtyřhra juniorů: 3 (1–2) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Australian Open tvrdý   Maximilian Marterer   Bradley Mousley
  Jay Andrijic
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz 2014 Australian Open tvrdý   Bradley Mousley   Quentin Halys
  Johan Tatlot
6–4, 6–3
Finalista 2014 French Open antuka   Akira Santillan   Benjamin Bonzi
  Quentin Halys
3–6, 3–6

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucas Miedler na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Lucas Miedler | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f Lucas Miedler na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  3. Lucas Miedler na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  4. Lucas Miedler na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230811a11. srpna 2023
  5. AAP. Aussie boy Mousley wins Open doubles. SBS News [online]. 2014-01-24 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Lucas Miedler | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Alexander Erler & Lucas Miedler Capture Kitzbühel Title. ATP Tour [online]. 2021-07-31 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. 
  8. Alexander Erler and Lucas Miedler Clinch Vienna Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-10-30 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Austrians Erler/Miedler Win Acapulco Doubles Crown In Two Tie-breaks. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Erler and Miedler Win Munich Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Home Favourites Erler/Miedler Clinch Second Kitzbühel Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-05 [cit. 2023-08-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat