Dustin Brown (tenista)

německý tenista

Dustin Brown (* 8. prosince 1984 Celle, Dolní Sasko) je jamajský profesionální tenista, který v sezónách 2011–2021 reprezentoval rodné Německo. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a čtyřicet dva ve čtyřhře.[1]

Dustin Brown
Dustin Brown na US Open 2016
PřezdívkaDreddy
StátNěmeckoNěmecko Německo (2011–2021)
JamajkaJamajka Jamajka (2002–2010, od 2022)
Datum narození4. prosince 1984 (38 let)
Místo narozeníCelle, Západní Německo
BydlištěMontego Bay, Jamajka
Výška196 cm
Hmotnost75 kg
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 068 284 USD
Dvouhra
Poměr zápasů62–98
Tituly0 ATP, 8 challengerů, 3 ITF
Nejvyšší umístění64. místo (10. října 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2011, 2015, 2017, 2018)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledon3. kolo (2013, 2015)
US Open2. kolo (2010, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů73–88
Tituly2 ATP, 26 challengerů, 16 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (14. května 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2011, 2015)
French Open3. kolo (2011)
Wimbledon2. kolo (2012, 2014, 2016)
US Open1. kolo (2012, 2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221022a22. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 64. místě a ve čtyřhře v květnu 2012 na 43. místě.[2]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola ve Wimbledonu 2013, kde zdolal Lleytona Hewitta. Výkon zopakoval ve Wimbledonu 2015. V grandslamové čtyřhře si třetí fázi zahrál na pařížském French Open 2011. Premiérový titul na okruhu ATP Tour si připsal na zářijovém Open de Moselle 2010 v Metách. S Nizozemcem Rogierem Wassenem ve finále zdolali Brazilce Marcela Mela s Brunem Soaresem. Druhý triumf vybojoval na antukovém Grand Prix Hassan II 2012, v Casablance po boku Australana Paula Hanleyho.

V jamajském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 utkáním základního bloku 3. skupiny Americké zóny proti Bolívii, v němž vyhrál nad Albertem Sottocornem. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře, když odehrál ročníky 2003 a 2015.[3]

Německo reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry skrečoval Brazilci Thomazi Belluccimu.

Soukromý životEditovat

V červnu 2010 tenista oznámil, že vzhledem k nedostatečné podpoře ze strany Jamajského tenisového svazu, uvažuje o získání britského občanství a reprezentování Velké Británie. Jeho prarodiče z otcovy strany jsou Britové.[4][5][6] V říjnu 2010 se však rozhodl nastupovat za Německo, kde se narodil a žil do srpna 1996, než se přestěhoval na Jamajku, kde zahájil tenisovou kariéru. Rozhodnutí reprezentovat německý stát potvrdil na facebookovém profilu. Prvním turnajem, který Brown odehrál v německých barvách, byl Bauer Watertechnology Cup 2010 v Eckentalu.

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (2–4 Č)

Čtyřhra: 6 (2–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20100926a26. září 2010 Mety, Francie tvrdý   Rogier Wassen   Marcelo Melo
  Bruno Soares
6–3, 6–3
Finalista 1. 20120226a26. února 2012 Marseille, Francie tvrdý (h)   Jo-Wilfried Tsonga   Nicolas Mahut
  Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz 2. 20120414a14. dubna 2012 Casablanca, Maroko antuka   Paul Hanley   Daniele Bracciali
  Fabio Fognini
7–5, 6–3
Finalista 2. 20120728a28. července 2012 Kitzbühel, Rakousko antuka   Paul Hanley   František Čermák
  Julian Knowle
6–7(4–7), 6–3, [10–12]
Finalista 3. duben 2013 Casablanca, Maroko antuka   Christopher Kas   Julian Knowle
  Filip Polášek
3–6, 2–6
Finalista 4. duben 2017 Houston, Spojené státy antuka   Frances Tiafoe   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
6–4, 5–7, [6–10]

Finále na challengerech ATPEditovat

Legenda
Challengery (8–9 D; 26–20 Č)

Dvouhra: 17 (8–9)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20090525a25. května 2009 Karlsruhe, Německo antuka   Florian Mayer 2–6, 4–6
Vítěz 1. 20090810a10. srpna 2009 Samarkand, Uzbekistán antuka   Jonathan D. de Veigy 7–6(7–3), 6–3
Finalista 2. 20090824a24. srpna 2009 Almaty, Kazachstán tvrdý   Ivan Sergejev 3–6, 7–5, 4–6
Finalista 3. 20091102a2. listopadu 2009 Eckental, Německo koberec (h)   Daniel Brands 4–6, 4–6
Finalista 4. 20091109a9. listopadu 2009 Aachen, Německo koberec (h)   Rajeev Ram 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–7(2–7)
Vítěz 2. 20100417a17. dubna 2010 Johannesburg, Jihoafrická rep. tvrdý   Izak van der Merwe 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 3. 20101114a14. listopadu 2010 Cáchy, Německo koberec (h)   Igor Sijsling 6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 4. 20120325a25. března 2012 Bath, Velká Británie tvrdý   Jan Mertl 6–4, 7–6(7–1)
Finalista 5. březen 2013 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h)   Adrian Mannarino 6–7(3–7), 6–7(2–7)
Vítěz 5. září 2013 Janov, Itálie antuka   Filippo Volandri 7–6(7–5), 6–3
Finalista 6. listopad 2013 Andria, Itálie tvrdý (h)   Márton Fucsovics 3–6, 4–6
Vítěz 6. září 2014 Štětín, Polsko antuka   Jan-Lennard Struff 6–4, 6–3
Finalista 7. říjen 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý   Taylor Fritz 3–6, 4–6
Vítěz 7. červen 2016 Manchester, Spojené království tráva   Lu Jan-sun 7–6(7–4), 6–1
Finalista 8. září 2016 Štětín, Polsko antuka   Alessandro Giannessi 2–6, 3–6
Finalista 9. září 2018 Janov, Itálie antuka   Lorenzo Sonego 2–6, 1–6
Vítěz 8. duben 2019 Sophia Antipolis, Francie antuka   Filip Krajinović 6–3, 7–5

Čtyřhra: 46 (26–20)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20090914a14. září 2009 Banja Luka, Bosna a Hercegovina antuka   Rainer Eitzinger   Ismar Gorčić
  Simone Vagnozzi
6–3, 6–3
Finalista 1. 20100215a15. února 2010 Bělehrad, Srbsko tvrdý (h)   Martin Slanar   Ilija Bozoljac
  Jamie Delgado
3–6, 3–6
Vítěz 2. 20100329a29. března 2010 Neapol, Itálie antuka   Jesse Witten   Rohan Bopanna
  Ajsám Kúreší
7–6(7–4), 7–5
Vítěz 3. 20100426a26. dubna 2010 Rhodos, Řecko tvrdý   Simon Stadler   Jonathan Marray
  Jamie Murray
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–7]
Finalista 2. 20100503a3. května 2010 Káhira, Egypt antuka   Andre Begemann   Martin Slanar
  Simone Vagnozzi
3–6, 4–6
Finalista 3. 20100510a10. května 2010 Biella, Itálie antuka   Alessandro Motti   James Cerretani
  Adil Shamasdin
3–6, 6–2, [9–11]
Vítěz 4. 20100531a31. května 2010 Fürth, Německo antuka   Rameez Junaid   Martin Emmrich
  Joseph Sirianni
6–3, 6–1
Vítěz 5. 20100808a8. srpna 2010 Kitzbühel, Rakousko antuka   Rogier Wassen   Hans Podlipnik-Castillo
  Max Raditschnigg
3–6, 7–5, [10–7]
Vítěz 6. 20100918a18. září 2010 Štětín, Polsko antuka   Rogier Wassen   Rameez Junaid
  Philipp Marx
6–4, 7–5
Vítěz 7. 20101128a28. listopadu 2010 Helsinky, Finsko tvrdý   Martin Emmrich   Henri Kontinen
  Jarkko Nieminen
7–6(19–17), 0–6, [10–7]
Finalista 4. 20110306a6. března 2011 Dallas, Spojené státy tvrdý   Björn Phau   Scott Lipsky
  Rajeev Ram
6–7(3–7), 4–6
Finalista 5. 20110605a5. června 2011 Nottingham, Spojené království tráva   Martin Emmrich   Colin Fleming
  Ross Hutchins
6–4, 6–7(8–10), [11–13]
Vítěz 8. 20110828a28. srpna 2011 Manerbio, Itálie antuka   Lovro Zovko   Alessio di Mauro
  Alessandro Motti
7–6(7–4), 7–5
Vítěz 9. 20110910a10. září 2011 Janov, Itálie antuka   Horacio Zeballos   Jordan Kerr
  Travis Parrott
6–2, 7–5
Vítěz 10. 20111113a13. listopadu 2011 Urtijëi, Itálie koberec   Lovro Zovko   Philipp Petzschner
  Alexander Waske
6–4, 7–6(7–4)
Finalista 6. 20120212a12. února 2012 Quimper, Francie tvrdý   Jonathan Marray   Pierre-Hugues Herbert
  Maxime Teixeira
6–7(5–7), 4–6
Finalista 7. 20120304a4. března 2012 Cherbourg, Francie tvrdý   Jonathan Marray   Laurynas Grigelis
  Vladimir Ignatik
6–4, 6–7(9–11), [0–10]
Vítěz 11. 20120317a17. března 2012 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý   Jonathan Marray   Michal Mertiňák
  Igor Zelenay
7–6(7–2), 2–6, [11–9]
Vítěz 12. 20120421a21. dubna 2012 Řím, Itálie antuka   Jonathan Marray   Andrei Dăescu
  Florin Mergea
6–4, 7–6(7–0)
Finalista 8. srpen 2013 Meerbusch, Německo antuka   Philipp Marx   Rameez Junaid
  Frank Moser
3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 13. listopad 2013 Eckental, Německo koberec (h)   Philipp Marx   Piotr Gadomski
  Mateusz Kowalczyk
7–6(7–4), 6–2
Finalista 9. listopad 2013 Helsinky, Finsko tvrdý (h)   Philipp Marx   Henri Kontinen
  Jarkko Nieminen
5–7, 7–5, [5–10]
Vítěz 14. září 2014 Štětín, Polsko (2) antuka   Jan-Lennard Struff   Tomasz Bednarek
  Igor Zelenay
6–2, 6–4
Vítěz 15. květen 2015 Řím, Itálie antuka   František Čermák   Andrés Molteni
  Marco Trungelliti
6–1, 6–2
Vítěz 16. srpen 2015 Meerbusch, Německo antuka   Rameez Junaid   Wesley Koolhof
  Matwé Middelkoop
6–4, 7–5
Finalista 10. říjen 2015 Sacramento, Spojené státy tvrdý   Daniel Brands   Blaž Kavčič
  Grega Žemlja
1–6, 6–3, [3–10]
Finalista 11. říjen 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý   Carsten Ball   Johan Brunström
  Frederik Nielsen
3–6, 7–5, [5–10]
Vítěz 17. říjen 2015 Las Vegas, Spojené státy tvrdý   Carsten Ball   Dean O’Brien
  Ruan Roelofse
3–6, 6–3, [10–6]
Finalista 12. listopad 2015 Andria, Itálie tvrdý (h)   Carsten Ball   Marco Chiudinelli
  Frank Moser
6–7(5–7), 5–7
Finalista 13. srpen 2017 Meerbusch, Německo antuka   Antonio Šančić   Kevin Krawietz
  Andreas Mies
1–6, 6–7(5–7)
Finalista 14. říjen 2017 Ismaning, Německo koberec (h)   Tim Pütz   Marin Draganja
  Tomislav Draganja
7–6(7–1), 2–6, [8–10]
Vítěz 18. září 2018 Como, Itálie antuka   Andre Begemann   Martin Kližan
  Filip Polášek
3–6, 6–4, [10–5]
Vítěz 19. leden 2019 Nouméa, Nová Kaledonie tvrdý   Donald Young   André Göransson
  Sem Verbeek
7–5, 6–4
Finalista 15. únor 2019 Bergamo, Itálie tvrdý (h)   Tomislav Brkić   Laurynas Grigelis
  Zdeněk Kolář
5–7, 6–7(7–9)
Vítěz 20. listopad 2020 Eckental, Německo (2) koberec (h)   Antoine Hoang   Lloyd Glasspool
  Alex Lawson
6–7(8–10), 7–5, [13–11]
Finalista 16. červen 2021 Milán, Itálie antuka   Tristan-Samuel Weissborn   Vít Kopřiva
  Jiří Lehečka
4–6, 0–6
Finalista 17. srpen 2021 Meerbusch, Německo antuka   Robin Haase   Szymon Walków
  Jan Zieliński
3–6, 1–6
Vítěz 21. září 2021 Tulln, Rakousko antuka   Andrea Vavassori   Rafael Matos
  Felipe Meligeni Alves
7–6(7–5), 6–1
Vítěz 22. říjen 2021 Neapol, Itálie (2) antuka   Andrea Vavassori   Mirza Bašić
  Nino Serdarušić
7–5, 7–6(7–5)
Finalista 18. říjen 2021 Neapol, Itálie antuka   Andrea Vavassori   Marco Bortolotti
  Sergio Martos Gornés
4–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 23. květen 2022 Troisdorf, Německo antuka   Evan King   Hendrik Jebens
  Piotr Matuszewski
6–4, 7–5
Vítěz 24. srpen 2022 Cordenons, Itálie antuka   Andrea Vavassori   Ivan Sabanov
  Matej Sabanov
6–4, 7–5
Finalista 19. září 2022 Como, Itálie antuka   Julian Lenz   Alexander Erler
  Lucas Miedler
1–6, 6–7(3–7)
Vítěz 25. září 2022 Štětín, Polsko (3) antuka   Andrea Vavassori   Roman Jebavý
  Adam Pavlásek
6–4, 5–7, [10–8]
Vítěz 26. září 2022 Janov, Itálie (2) antuka   Andrea Vavassori   Roman Jebavý
  Adam Pavlásek
6–2, 6–2
Finalista 20. říjen 2022 Hamburk, Německo tvrdý (h)   Julian Lenz   Treat Conrad Huey
  Max Schnur
6–7(6–8), 4–6

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dustin Brown (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Dustin Brown na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  2. Dustin Brown na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  3. Dustin Brown (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20221022a22. října 2022
  4. SPECK, Ivan. Dreaded Dustin Brown is ready for Great Britain's Davis Cup call. Daily Mail. London: 2010-06-22. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Jamaican Brown open to GB switch. BBC News. 2010-06-21. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MITCHELL, Kevin. Dustin Brown hopes to make Jamaica's loss Britain's gain. The Guardian. London: 2010-06-20. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat