Igor Zelenay

slovenský tenista

Igor Zelenay (* 10. února 1982 Trenčín) je slovenský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj, když s Divijem Šaranem triumfoval na St. Petersburg Open 2019. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do března 2020 dva tituly ve dvouhře a padesát pět ve čtyřhře.[2]

Igor Zelenay
Zelenay v deblové kvalifikaci Wimbledonu 2015
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Datum narození 10. února 1982 (38 let)[1]
Místo narození Trenčín, Československo[1]
Výška 198 cm[1]
Váha 88 kg[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 818 105 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 0–0
Tituly 0 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění 279. místo (1. srpna 2005)
Čtyřhra
Poměr zápasů 87–120
Tituly 0 ATP, 41 challengery, 14 Futures
Nejvyšší umístění 50. místo (27. července 2009)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2010)
French Open 3. kolo (2009)
Wimbledon 3. kolo (2008, 2009)
US Open 2. kolo (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200307a7. března 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2005 na 279. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2009 na 50. místě. Trénuje ho Juraj Dulík.[1]

Ve slovenském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 prvním kolem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Lucembursku, v němž s Karolem Beckem prohrál čtyřhru. Dalších osm let nestartoval a do reprezentace se vrátil v roce 2011 účastí v 1. euroafrické skupině. Slováci zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2020 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 7–5 ve čtyřhře.[3]

Na Letní univerziádě 2003 v Tegu vybojoval po finálové porážce od Lua Jana-suna stříbro ve dvouhře. V deblových soutěžích přidal bronzové kovy, ve čtyřhře s Jánem Stančíkem a smíšené soutěži se Stanislavou Hrozenskou.

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval na přelomu června a července 2000 na turnaji v Katovicích. Ve druhém kole podlehl Poláku Krystianu Pfeifferovi.[2] Již na počátku června 2000 odehrál první čtyřhru na challengeru Prostějov Open, kde s Janem Mašíkem v úvodní fázi podlehli Martinovi s Ranem. Premiérovou trofej z túry ITF si odvezl s krajanem Karol Beckem v říjnu 2000 po deblovém triumfu na helsinském turnaji.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledonu 2008 po zvládnuté kvalifikaci. V páru s Petrem Pálou postoupili do třetího kola, kde je vyřadili Španělé Marcel Granollers a Santiago Ventura Bertomeu.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour se probojoval ve čtyřhře únorového Delray Beach International Tennis Championships 2010. S Němcem Philippem Marxem z něho odešli poraženi od amerických dvojčat Boba a Mika Bryanových.[1][2] Premiérovou trofej vybojoval v únorovém deblu St. Petersburg Open 2019, kde s Indem Divijem Šaranem prošli do finále přes chorvatské turnajové jedničky Nikolu Mektiće s Frankem Škugorem. V utkání o titul pak za 1.17 hodiny zdolali italskou dvojici Matteo Berrettini a Simone Bolelli. Po šňůře čtyř finálových porážek tak získal na túře ATP titul.[4]

Soukromý životEditovat

Narodil se roku 1982 v Trenčíně do rodiny zubaře Igora a pedagožky Eriky Zelenaových. Tenis začal hrát v sedmi letech po vzoru sestry Tatiany Zelenayové, která se stala tenisovou trenérkou. Připravuje se v Bratislavě. V červenci 2011 se oženil s Danou Tinkovou.[1]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–4 Č)

Čtyřhra: 5 (1–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 28. února 2010 Delray Beach, Spojené státy tvrdý (h)   Philipp Marx   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 6–7(3–7)
Finalista 2. 10. dubna 2011 Casablanca, Maroko antuka   Colin Fleming   Robert Lindstedt
  Horia Tecău
2–6, 1–6
Finalista 3. 22. září 2012 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Lukáš Lacko   Rajeev Ram
  Nenad Zimonjić
2–6, 6–4, [6–10]
Finalista 4. 29. července 2018 Gstaad, Švýcarsko antuka   Denys Molčanov   Matteo Berrettini
  Daniele Bracciali
6–7(2–7), 6–7(5–7)
Vítěz 1. 22. září 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Divij Šaran   Matteo Berrettini
  Simone Bolelli
6–3, 3–6, [10–8]

Finále na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (0–1 D; 41–27 Č)
Futures (2–4 D; 14–6 Č)

Dvouhra: 7 (2–5)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. červen 2002 Jablonec nad Nisou, Česko antuka   Régis Lavergne 2–6, 6–4, 5–7
Finalista 2. listopad 2002 Praha, Česko tvrdý   Lukáš Dlouhý 3–6, 6–4, 3–6
Finalista 3 leden 2003 Biberach, Německo tvrdý (h)   Roko Karanušić 5–7, 5–7
Vítěz 1. září 2003 Bagnères-de-Bigorre, Francie tvrdý   Nicolas Tourte 7–6(7–4), 6–7(5–7), 7–5
Vítěz 2. leden 2005 Anif, Rakousko koberec (h)   Boštjan Ošabnik 6–3, 6–1
Finalista 4. duben 2005 Bath, Velká Británie tvrdý (h)   Mark Hilton 3–6, 4–6
Finalista 5. červenec 2005 Manchester, Velká Británie tráva   Daniele Bracciali 4–6, 4–6

Čtyřhra (55 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. říjen 2000 Helsinky, Finsko koberec   Karol Beck   Jarkko Nieminen
  Tero Vilen
6–2, 6–4
2. červenec 2001 Bratislava, Slovensko antuka   Borut Urh   Martin Štěpánek
  Jiří Vrbka
bez boje
3. srpen 2001 Toljatti, Rusko tvrdý   Karol Beck   Abdul-Hamid Machkamov
  Dmitrij Tomaševič
7–5, 4–6, 6–3
4. srpen 2001 Balašicha, Rusko antuka   Karol Beck   Alexej Kedrjuk
  Orest Tereščuk
0–6, 6–3, 6–4
5. říjen 2001 Korfu, Řecko koberec (h)   Luke Bourgeois   Michal Navrátil
  Jiří Vrbka
6–4, 7–6(9–7)
6. červen 2002 Košice, Slovensko antuka   Juraj Hasko   František Babaj
  Michal Mertiňák
3–6, 6–4, 6–3
7. leden 2003 Oberhaching, Německo koberec (h)   Michal Mertiňák   Daniel Elsner
  Philipp Petzschner
4–6, 7–6(20–18), 7–6(7–5)
8. listopad 2003 Praha, Česko koberec (h)   Martin Štěpánek   Karsten Braasch
  Jean-Claude Scherrer
6–4, 4–6, 6–4
9. květen 2004 Most, Česko antuka   Ladislav Chramosta   Diego Junqueira
  Damián Patriarca
7–6(7–2), 4–6, 6–1
10. říjen 2004 Waterloo, Belgie koberec (h)   Darko Madjarovski   Michel Koning
  Martijn van Haasteren
6–4, 7–6(7–3)
11. listopad 2004 Prahs, Česko koberec (h)   Lukáš Dlouhý   Jan Minář
  Jaroslav Pospíšil
6–3, 3–6, 7–6(7–5)
12. červen 2005 Košice, Slovensko antuka   Petr Luxa   Johan Landsberg
  Harel Levy
6–4, 6–2
13. prosinec 2006 Vendryně, Česko tvrdý (h)   Lukáš Rosol   Daniel Lustig
  Filip Polášek
6–1, 6–1
14. prosinec 2006 Opava, Česko koberec (h)   Lukáš Rosol   Roman Vogeli
  Jaroslav Pospíšil
4–6, 6–2, 6–1
15. březen 2007 Poitiers, Francie tvrdý (h)   Filip Polášek   Victor Ioniță
  Brian Wilson
6–4, 6–4
16. červenec 2007 Oberstaufen, Německo antuka   Filip Polášek   Peter Gojowczyk
  Marc Sieber
7–5, 7–5
17. srpen 2007 Bratislava, Slovensko antuka   Filip Polášek   Viktor Bruthans
  Ján Stančík
bez boje
18. září 2007 Trnava, Slovensko antuka   Filip Polášek   Diego Junqueira
  Rubén Ramírez Hidalgo
6–1, 6–4
19. prosinec 2007 Frýdlant nad Ostravicí, Česko tvrdý (h)   Lukáš Rosol   Jiří Krkoška
  Ján Stančík
6–4, 6–2
20. červen 2008 Košice, Slovensko antuka   Tomasz Bednarek   Miguel Ángel López Jaén
  Carlos Poch Gradin
6–1, 4–6, [13–11]
21. září 2008 Trnava, Slovensko antuka   David Škoch   Daniel Köllerer
  Michal Mertiňák
6–3, 6–1
22. listopad 2009 Bratislava, Slovensko tvrdý (h)   Philipp Marx   Leoš Friedl
  David Škoch
6–4, 6–4
23. prosinec 2009 Salcburk, Rakousko tvrdý (h)   Philipp Marx   Sanchai Ratiwatana
  Sonchat Ratiwatana
6–4, 7–5
24. říjen 2010 Mons, Belgie tvrdý (h)   Filip Polášek   Ruben Bemelmans
  Yannick Mertens
3–6, 6–4, [10–5]
25. duben 2011 Barletta, Itálie antuka   Lukáš Rosol   Martin Fischer
  Andreas Haider-Maurer
6–3, 6–2
26. červenec 2011 Orbetello, Itálie antuka   Julian Knowle   Romain Jouan
  Benoît Paire
6–1, 7–6(7–2)
27. květen 2012 Bordeaux, Francie antuka   Martin Kližan   Olivier Charroin
  Jonathan Marray
7–6(7–5), 4–6, [10–4]
28. listopad 2012 Helsinky, Finsko tvrdý (h)   Michail Jelgin   Uladzimir Ignatik
  Jimmy Wang
4–6, 7–6(7.), [10–4]
29. červen 2013 Košice, Slovensko antuka   Kamil Čapkovič   Gero Kretschmer
  Alexander Satschko
6–4, 7–6(7–5)
30. září 2013 Como, Itálie antuka   Rameez Junaid   Marco Crugnola
  Stefano Ianni
7–5, 7–6(7.)
31. červen 2014 Vicenza, Itálie antuka   Andrej Martin   Mateusz Kowalczyk
  Błażej Koniusz
6–1, 7–5
32. červenec 2014 Braunschweig, Německo antuka   Andreas Siljeström   Rameez Junaid
  Michal Mertiňák
7–5, 6–4
33. březen 2015 Kazaň, Rusko tvrdý (h)   Michail Jelgin   Andrea Arnaboldi
  Matteo Viola
6–3, 6–3
34. květen 2015 Heilbronn, Německo antuka   Mateusz Kowalczyk   Dominik Meffert
  Tim Pütz
6–4, 6–3
35. červen 2015 Praha, Česko antuka   Mateusz Kowalczyk   Roberto Maytín
  Miguel Ángel Reyes-Varela
6–2, 7–6(7–5)
36. srpen 2015 Piešťany, Slovensko antuka   Filip Horanský   Isak Arvidsson
  Gábor Borsos
6–4, 1–6, [15–13]
37. srpen 2015 Cordenons, Itálie antuka   Andrej Martin   Dino Marcan
  Antonio Šančić
6–4, 5–7, [10–8]
38. listopad 2015 Bratislava, Slovensko tvrdý (h)   Ilija Bozoljac   Ken Skupski
  Neal Skupski
7–6(7–3), 4–6, [10–5]
39. listopad 2015 Brescia, Itálie tvrdý (h)   Ilija Bozoljac   Mirza Bašić
  Nikola Mektić
6–2, 6–3
40. březen 2016 Kazaň, Rusko tvrdý (h)   Aleksandr Buryj   Konstantin Kravčuk
  Philipp Oswald
6–2, 4–6, [10–6]
41. červen 2016 Prostějov, Česko antuka   Aleksandr Buryj   Julio Peralta
  Hans Podlipnik Castillo
6–4, 6–4
42. červenec 2016 Praha, Česko antuka   Julian Knowle   Facundo Argüello
  Julio Peralta
6–4, 7–5
43. únor 2017 Quimper, Francie tvrdý (h)   Michail Jelgin   Ken Skupski
  Neal Skupski
2–6, 7–5, [10–5]
44. únor 2017 Cherbourg, Francie tvrdý (h)   Roman Jebavý   Dino Marcan
  Tristan-Samuel Weissborn
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–6]
45. duben 2017 Francavilla, Itálie antuka   Julian Knowle   Rameez Junaid
  Kevin Krawietz
2–6, 6–2, [10–7]
46. červenec 2017 Braunschweig, Německo antuka   Julian Knowle   Gero Kretschmer
  Kevin Krawietz
6–3, 7–6(7–3)
47. březen 2018 Ču-chaj, Čína tvrdý   Denys Molčanov   Aleksandr Buryj
  Peng Hsien-yin
7–5, 7–6(7–4)
48. duben 2018 Barletta, Itálie antuka   Denys Molčanov   Ariel Behar
  Máximo González
6–1, 6–2
49. duben 2018 Tunis, Tunisko antuka   Denys Molčanov   Jonathan Eysseric
  Joe Salisbury
7–6(7–4), 6–2
50. červen 2018 Prostějov, Česko antuka   Denys Molčanov   Pablo Cuevas
  Martín Cuevas
4–6, 6–3, [10–7]
51. srpen 2018 Cordenons, Itálie antuka   Denys Molčanov   Andrej Martin
  Daniel Muñoz de la Nava
3–6, 6–3, [11–9]
52. listopad 2018 Bratislava, Slovensko tvrdý (h)   Denys Molčanov   Ramkumar Ramanathan
  Andrej Vasilevskij
6–2, 3–6, [11–9]
53. duben 2019 Barletta, Itálie antuka   Denys Molčanov   Tomislav Brkić
  Tomislav Draganja
7–6(7–1), 6–4
54. duben 2019 Francavilla, Itálie antuka   Denys Molčanov   Guillermo Durán
  David Vega Hernández
6–3, 6–2
55. srpen 2019 Augsburg, Německo antuka   Andrej Vasilevskij   Ivan Sabanov
  Matej Sabanov
4–6, 6–4, [10–3]

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1126. 724. 456. 402. 349. 326. 621. 838. 1403. 1351. 1230.

ČtyřhraEditovat

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 571. 238. 362. 497. 208. 217. 753. 159. 77. 71. 66. 78. 83. 123. 146. 73. 118. 106. 68. 65.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Igor Zelenay na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i (anglicky) Igor Zelenay na stránkách ATP Tour, přístup: 20200307a7. března 2020
  2. a b c d e (anglicky) Igor Zelenay na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200307a7. března 2020
  3. (anglicky) Igor Zelenay na stránkách Davis Cupu, přístup: 20200309a9. března 2020
  4. First-Time Team Zelenay/Sharan Win St. Petersburg Title [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat