Vendryně

obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji

Vendryně (polsky Wędrynia, německy Wendrin) je obec v okrese Frýdek-Místek na historickém území Těšínského Slezska, která leží na řece Olši. Žije zde přibližně 4 500[1] obyvatel. Značnou část obyvatel tvoří početná polská menšina a velice rozšířené je zde nářečí „po naszymu“.[2] Součástí obce je také osada Zaolší.

Vendryně
Vendryňská vápenka
Vendryňská vápenka
Znak obce VendryněVlajka obce Vendryně
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0802 554928
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třinec
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 530 (2020)[1]
Rozloha 20,94 km²
Katastrální území Vendryně
Nadmořská výška 350 m n. m.
PSČ 738 01 až 739 94
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Vendryně 500
739 94 Vendryně
obec@vendryne.cz
Starosta Raimund Sikora
Oficiální web: www.vendryne.cz
Vendryně
Vendryně
Další údaje
Kód části obce 180017
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Obec Vendryně ležící v podhůří Těšínských Beskyd patří mezi nejstarší osady v regionu východního Slezska. První zmínka o obci pochází z roku 1305. Již v té době stál ve Vendryni kostel, který považují někteří badatelé za jeden z nejstarších na Těšínsku. Je zde k vidění (před oltářem) cenný zvon z první poloviny 15. století zhotovený krakovským zvonařem Johannem Freudentalem. Ve Vendryni stojí rovněž panský dvůr posledního šlechtického majitele obce barona Adama Borka postavený v 16. století. K němu patřil panský pivovar, kde se vařilo výborné pivo konkurující dokonce pivu těšínskému. Adam Borek,  daroval vesnici Špitalnímu řádu milosrdných bratří přivedených do Slezska. Řád brzy založil klášter s nemocnicí a kostelem v Těšíně. V roce 1702 byla vesnice prodána za 30 000. zlatých Habsburkům. Vendryně byla chudá vesnice. Rolníci měli málo polí a pastviny chyběly. V roce 1849 bylo z 340 rodin (1 519 osob) pouze 26 rodin rolniků, 91 rodin   chalupníků a až 223 rodin bezzemsků,  kteří v té době žili hlavně z práce na h místních farmách  jakož i z těžby železné rudy a kamene,  vypalování vápna  (těžba vápna skončila v roce 1965). Rozvoj Vendryně nastal v 19. století v souvislosti se založením třineckých železáren. Vendryňská vápenka dodávala vápno pro hutě, jež vendryňské občany v hojné míře zaměstnávaly.

Podle rakouského sčítání lidu v roce1910 byl počet obydlí ve vesnici 301 a  bylo 2 587, z toho 2 559 trvale registrovaných, 788 (30,5%) bylo katoliků, 1 783 (68,9%) protestantů, 16 (0,6%) židů, 2 491 (96,3%) polsky, 62 (2,4%) německy a 6 (0,2%) česky hovořících[3]

V roce 1906 bylo v obci zřízeno sídlo nejstarší polské gymnastické společnosti  v ráímci Polského tělocvičného spolku „Sokol („ Sokół ”).V době vytvoření měla společnost přes 40 členů.Gymnasté jsou aktivni i dnes. V obci aktivně působí MK PZKO .

Od 1. ledna 1980 se Vendryně stala součástí Třince, od 1. ledna 1995 je obec opět samostatná.[4]

Volby do zastupitelstvaEditovat

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta
1998 Zvolení zastupitelé Ing. Stefan Kujawa
01.11. - 02.11.2002 Zvolení zastupitelé ing.Rudolf Bilko
20.10. - 21.10.2006 Zvolení zastupitelé ing.Rudolf Bilko
15.10. - 16.10.2010 Zvolení zastupitelé ing.Rudolf Bilko
10.10. - 11.10.2014 Zvolení zastupitelé Bohuslav Raszka
5.10. - 6.10.2018 Zvolení zastupitelé Raimund Sikora

ObyvatelstvoEditovat

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

Partnerské obceEditovat

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. SLOVNÍK po naszi(y)mu [online]. Skupina BLAF [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  3. PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 563.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat