Wikipedie

Třinec

statutární město v Moravskoslezském kraji

Třinec (polsky Trzyniec; německy Trzynietz) je statutární město v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji, 32 km jihovýchodně od Ostravy, na území historického Těšínského Slezska. Žije zde přibližně 34 tisíc[1] obyvatel, má rozlohu 8 541 ha, centrum je v nadmořské výšce 306 m n. m., nejvyšší bod dosahuje 1045 m n. m. (vrchol Ostrého).[3] Třincem protéká z jihu na sever řeka Olše, která od svého výtoku z města tvoří hranici s Polskem. Po Jablunkově je Třinec druhým nejvýchodnějším městem celého Česka. Ve městě sídlí významný český výrobce ocelových válcovaných výrobků, Třinecké železárny.

Statutární město Třinec
Náměstí T. G. Masaryka
Náměstí T. G. Masaryka
Znak statutárního města TřinecVlajka statutárního města Třinec
znakvlajka
Lokalita
Statusstatutární město
LAU 2 (obec)CZ0802 598810
Pověřená obecTřinec
Obec s rozšířenou působnostíTřinec
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3)Moravskoslezský (CZ080)
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°40′39″ s. š., 18°40′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel34 222 (2022)[1]
Rozloha85,37 km²
Nadmořská výška306 m n. m.
PSČ739 55, 739 61, 739 94
Počet domů5 573 (2021)[2]
Počet částí obce13
Počet k. ú.12
Počet ZSJ39
Kontakt
Adresa magistrátuJablunkovská 160
Staré Město
739 61 Třinec 1
sekretariat@trinecko.cz
PrimátorkaVěra Palkovská (nezávislá)
Oficiální web: www.trinecko.cz/index.asp
Třinec
Třinec
Další údaje
Kód obce598810
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Železárny Třinec v roce 1910

NázevEditovat

Na počátku vývoje bylo (písemně nedoložené) jméno Trstnec odvozené od obecného trest – „rákos“ (od odvozeniny trstina pochází moderní třtina), respektive z přídavného jména trstný – „rákosový“. Místní jméno tedy zprvu označovalo potok tekoucí rákosovým porostem a posléze bylo přeneseno na osadu u něj založenou. Z nepřímých pádů (např. genitivu Trstencě) vznikl nový tvar Trstenec, který se hláskově zjednodušil v Třenec, což je v prvních dokladech z 15. století. Podoba Třinec je nářeční (Třenec bylo používáno ještě v 19. století).[4]

HistorieEditovat

 
Krakovský deník Ilustrowany Kuryer Codzienny v době obsazení Třince Polskem v roce 1938, zmiňující se i o Třineckých železárnách

Obec Třinec byla založena ve 14. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1461[5]. V roce 1799 koupil Třinec habsburský princ Albert Sasko-těšinský. V roce 1839 zde byla otevřeny železárny. Koncem 19. století po likvidaci hutě v Ustroni a přemístění některých provozů do Třince se huť stala největší v rakouské monarchii. Důvody pro umístění hutě byly místní ložiska železné rudy a hojnost lesů pro výrobu dřevěného uhlí. V té době měla vesnice přes 300 obyvatel, ale nebyla zde škola ani kostel.

Československo-polské spory o TřinecEditovat

Související informace naleznete také v článku Československo-polský spor o Těšínsko.

Třinec (spolu s celým Těšínskem) byl v první polovině dvacátého století předmětem sporu mezi Československem a Polskem. Poprvé v letech 1918 až 1920, kdy byl po první světové válce nejprve včleněn do prozatímní polské části Těšínska, aby byl krátce poté v Sedmidenní válce (ve které československé jednotky vedl Josef Šnejdárek) obsazen Československem. V roce 1920 byl rozhodnutím arbitráže ve Spa přiřčen Československu. Dne 11. 12. 1930 dekretem vlády Československé republiky byl Třinec povýšen na město. Podruhé byl Třinec Polskem obsazen těsně před vypuknutím druhé světové války (po Mnichovské dohodě), po porážce Polska se stal součástí nacistického Německa. Zpět k Československu byl Třinec připojen po skončení druhé světové války. Polsko se svého nároku na Třinec vzdalo v roce 1958.

Historie v datechEditovat

  • V roce 1839 byla založena třinecká huť.
  • V roce 1851 byla založena škola s jednotřídkou pro děti pracovníků hutě – budova školy byla postupně rozšiřována a dnes je sídlem základní a mateřské školy s polským vyučovacím jazykem.
  • Vlakové nádraží bylo postaveno v letech 1869 až 1871, přestavba zahájena v roce 1952, dokončena byla ke dni 3. 3. 1958.
  • Podle sčítání lidu z roku 1880 bylo v Třinci, tehdejší vesnici v rakouském Slezsku, 109 domů obývaných 1792 obyvateli, mezi nimiž byli: Češi – 259, Poláci – 829, Němci – 524, Židé – 248 [6].
  • Dne 24. 10. 1882 byl položen základní kámen římsko-katolického kostela sv. Alberta a 27. 9. 1885 byl kostel vysvěcen.
  • Evangelický kostel byl vysvěcen 9. 7. 1899.
  • V roce 1921 byl založen fotbalový klub dnes FK Třinec.
  • Budova české základní školy Petra Bezruče byla postavena v roce 1924.
  • V roce 1929 zde byl založen hokejový klub, dnes HC Oceláři Třinec.[7]
  • 3. 2. 1936 zřízena závodní škola Třineckých železáren (dnes Střední odborná škola Třineckých železáren, jež se nachází v městské části Kanada).
  • Třinec byl osvobozen od fašismu 3. 5. 1945.[8]
  • V roce 1954 byla zahájena stavba nemocnice v městské části Dolní Líštná (Sosna), otevření prvních pavilónů se uskutečnilo v roce 1958, činnost samostatné Nemocnice Třinec byla zahájena v roce 1962.
  • V roce 1955 byla slavnostně otevřena Hvězdárna Mikuláše Koperníka.
  • V roce 1957 byla uvedena do provozu lanová dráha na vrch Javorový.
  • 1. 8. 1960 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici.
  • Stavba Domu služeb (dnes MOND) v městské části Lyžbice (Terasa) probíhala v letech 1964 až 1966.
  • Začátek výstavby zimního stadionu 1964, do provozu byl dán 17. 2. 1967 (nekrytý); rok 1974 začátek zastřešení, ukončeno 31. 12. 1976.
  • Stavba kulturního domu začala v roce 1966 a slavnostní otevření se konalo v roce 1970.
  • 25. 2. 1968 promítání prvního filmu v kině Kosmos.
  • Dne 12. 9. 1969 bylo při příležitosti 130. výročí založení třinecké huti otevřeno Podnikové muzeum Třineckých železáren (dnes Muzeum Třineckých železáren a města Třince) jako první hutnické muzeum v republice.
  • V roce 1985 otevření nové polikliniky (Nemocnice Podlesí) v městské části Konská.
  • V roce 1995 postoupil klub HC Oceláři Třinec do Extraligy ledního hokeje.
  • V červenci 2001 byla ve spolupráci s Třineckými železárnami dokončena průmyslová zóna Baliny, která poskytla zázemí mnoha firmám (Vesuvius Solar Crucible, Kern, BZN, JAP Trading, DONGWON CZ aj.), chráněné dílně Ergon a společnosti Silesmont. Tyto firmy a společnosti vytvářejí nová pracovní místa a podílejí se významným způsobem na snižování nezaměstnanosti ve městě i v regionu.[9]
  • V roce 2011 byl založen florbalový klub dnes FBC Intevo Třinec.
  • 12. 4. 2011 – klub HC Oceláři Třinec získal historický první titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
  • 10. 10. 2012 – začátek výstavby nové víceúčelové haly Werk arény (video – den otevřených dveří[10])
  • 20. 6. 2013 – historicky první vlak zastavil na nově vybudované železniční zastávce Třinec centrum.[11]
  • 18. 11. 2013 byl v centru města slavnostně zprovozněn podjezd pod železniční tratí s názvem Via Lyžbice.[12]
  • V roce 2014 byl založen klub amerického fotbalu Třinec Sharks.
  • 31. 7. 2014 byla uvedená do provozu Werk Arena, zároveň zde sehráli první zápas HC Oceláři Třinec 31. července 2014 od 17 hodin proti libereckým Bílým Tygrům v rámci přípravy na novou extraligovou sezonu. Zápas Oceláři vyhráli v poměru 6:2 a první branku na tomto stadionu vstřelil v čase 3:07 třinecký útočník Martin Adamský. [13]
  • 27. 5. 2016 byl ve městě v železniční stanici Třinec zprovozněn nový přestupní terminál.[14]
  • V roce 2017 v noci z 1. na 2. srpna 2017 vyhořel kostel Božího Těla do základů při úmyslně založeném požáru.[15]
  • 31. 8. 2018 se Třinec stal statutárním městem.
  • 28. 4. 2019 klub HC Oceláři Třinec získal historický 2. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
  • 26. 12. 2019 – 5. 1.2020 Třinec a Ostrava hostily hokejový turnaj Mistrovství Světa Juniorů U20.
  • 26. 4. 2021 klub HC Oceláři Třinec získal historický 3. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.
  • 28. 4. 2022 klub HC Oceláři Třinec získal historický 4. titul mistra České republiky v Extralize ledního hokeje.

PamětihodnostiEditovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Třinci.

ObyvatelstvoEditovat

V roce 1939 mělo město 5086 obyvatel; k slezské národnosti se tehdy přihlásilo 2543 (50 %), k německé 1190 (23,4 %), k polské 1134 (22,3 %), k české jen 195 obyvatel (necelá 4 %).[16] V roce 2001 se k polské národnosti hlásilo 17,7 % obyvatel města.[17]

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Třinec včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[18]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
642 1 792 2 291 3 214 3 849 5 995 6 128 15 619 21 946 30 172 44 739 45 210 38 953 36 263 33 782
  •  

    Věková struktura obyvatel obce Třinec roku 2011

  •  

    Rodinný stav obyvatel obce Třinec roku 2011

  •  

    Vzdělání obyvatel obce Třinec roku 2011

NáboženstvíEditovat

Třinec patří k nejreligióznějším městům ČR, neboť při sčítání lidu v roce 2001 se v něm k nějakému náboženství přihlásilo 60,5 % obyvatel.[19] Náboženská skladba věřících je velmi pestrá – kromě římských katolíků má ve městě své sbory řada protestantských církví a od roku 2020 zde vyvíjí činnost komunita noachidů.[20] Obvod města Třince tvoří jeden ze seniorátů Slezské církve evangelické augsburského vyznání, která má ve městě čtyři sbory. Jsou zde zastoupeny i jiné církve, nikoliv svými chrámy, ale svými sbory. Aktivní jsou Svědci Jehovovi popř. Církev adventistů sedmého dne, Církev Bratrská a Církev Apoštolská apod.

Okolí TřinceEditovat

V okolí Třince se nacházejí Moravskoslezské Beskydy a směrem na východ nižší Slezské Beskydy. Tato dvě karpatská pohoří jsou od sebe navzájem oddělena Jablunkovskou brázdou, jejíž osu tvoří řeka Olše, která Třincem protéká.

Třinec je také východiskem turistických tras na okolní vrcholy Javorový, Ostrý a Velká Čantoryje.

Vybrané charakteristikyEditovat

KulturaEditovat

  • Muzeum Třineckých železáren, a.s. a města Třince – Frýdecká 389
  • Knihovna Třinec – Lidická 541
  • Den s IZS – ukázka spolupráce policie, hasičů a záchranné služby na nám. Svobody (před KD Trisia) (nám. Svobody 526)
  • Třinecké kulturní léto
  • Hutník – Každoroční hudební událost roku v Třinci

SportEditovat

 
Pohár T. G. Masaryka ze sezony 2021/2022

Nejúspěšnějším sportovním klubem ve městě je hokejový klub HC Oceláři Třinec (současný název nese od roku 1999, založen jako SK Třinec). V sezóně 2010/11 vyhrál historicky první mistrovský titul[21], aby pak roku 2018 vstoupil do zlaté éry své historie a učinil z Třince hegemona českého hokeje, který se může pochlubit mistrovským hattrickem ze sezón 2018/19, 2020/21 a 2021/22 (zdánlivé přerušení šnůry je způsobeno nedohráním jednoho ročníku extraligy kvůli epidemii covidu-19).[22] Do nejvyšší soutěže přitom klub vstoupil prvně až v sezóně 1995/96. Brzy se ale ukázalo, že bude patřit k lídrům, již ve své třetí extraligové sezóně bral stříbro. Oceláři se mohou pochlubit také stříbrem ze Spenglerova poháru (2019) a bronzem z Ligy mistrů (2017/18).[23][24] Velkou úlohu v dějinách třineckého hokeje sehrál trenér Alois Hadamczik, pod zlatou érou je podepsán trenér Václav Varaďa. K velkým hráčským osobnostem patřili Ladislav Lubina, Roman Čechmánek, Pavel Francouz, Jan Marek, Vladimír Vůjtek, Martin Vojtek, Richard Král, Jan Peterek, Radek Bonk, Erik Hrňa, Tomáš Kundrátek, Marek Zadina, Matěj Stránský, Martin Růžička, Šimon Hrubec, Ondřej Kacetl nebo Petr Vrána. Oceláři mají k dispozici jednu z nejmodernějších hal v republice Werk Arenu, jež byla otevřena v roce 2014, a nahradila tak starou halu z roku 1967. Její kapacita je 5400 diváků. Od 26. prosince 2019 do 5. ledna 2020 Werk Arena hostila Mistrovství světa juniorů v ledním hokeji 2020.

 
SH STARS Třinec

V Třinci sídlí také florbalový klub FBC Intevo Třinec (současný název nese od roku 2020, založen jako FBC Steel Třinec, dříve také FBC Ossiko Třinec), který byl založen v roce 2011 a svá domácí utkání odehrává ve sportovní hale STARS Třinec, která se svou kapacitou 900 diváků patří mezi největší florbalové haly v Česku a plní standardy Českého florbalu pro Livesport Superligu a Extraligu žen. Hala se nachází ve sportovním komplexu STARS Třinec. Mužský A tým Třince hraje Národní ligu (3. nejvyšší soutěž), do které postoupil v sezóně 2022/23.[25] Ženský A tým hraje 1. ligu žen (2. nejvyšší soutěž).[26] Jeho nejlepší výsledek je postup do semifinále play off v sezóně 2021/2022, ve kterém prohrál s týmem FBC Liberec, po dvou vyrovnaných zápasech, které skončily shodně 8–7 z pohledu Liberce.[27] Mezi největší úspěchy týmu patří také postup do čtvrtfinále Poháru Českého florbalu, kde ovšem prohrál s extraligovým týmem Vítkovic 2–11.[28][29] Juniorský tým Třince hraje 2. ligu juniorů Skupinu 7.b (2. nejvyšší soutěž v ČR). V sezóně 2021/2022 skončil tým na druhém místě za týmem FBC Vikings Kopřivnice.[30] Dorostenecký tým hraje také 2. nejvyšší soutěž.[31] Mládežnické týmy a B tým Třince hrají svá domácí utkání ve sportovní hale ZŠ a MŠ G. Przeczka Třinec.

 
Logo klubu FK Třinec

Také fotbalový klub FK Třinec se může pochlubit účastí v nejvyšší domácí soutěži, strávil v ní šest ročníků (1963/64, 1970/71, 1971/72, 1972/73, 1974/75, 1975/76). Nejlepším umístěním v ní bylo 10. místo. Tehdy třinecký dres oblékali i reprezentanti Československa František Karkó a Miroslav Pauřík. Odchovanci klubu byli i reprezentanti Tadeáš Kraus a Karel Kula, jenž byl později devět let generálním manažerem i předsedou představenstva klubu.[32] V novější éře za Třinec hráli i reprezentanti Radomír Chýlek, Zdeněk Pospěch, Libor Sionko či keňský reprezentant Patrick Oboya. Od sestupu v roce 1976 se klub pohyboval mezi druhou a třetí ligovou úrovní, od sezóny 2013/14 působí nepřetržitě ve druhé nejvyšší soutěži. Své domácí zápasy odehrává na stadionu Rudolfa Labaje, který má kapacitu 2200 diváků.

Další kluby ve městěEditovat

Sportoviště ve městěEditovat

 
Městský stadion Třinec

Sportovní akce ve městěEditovat

ŠkolyEditovat

Pořadí Název
1. Jubilejní Masarykova základní škola a mateřská škola, Třinec, příspěvková organizace
2. Základní škola Petra Bezruče a mateřská škola příspěvková organizace
3. Základní škola speciální při SŠ, ZŠ a MŠ, Jablunkovská 241
4. Mateřská škola NERUDOVA č.113
5. Základní škola a mateřská škola Kaštanová 412, příspěvková organizace
7. Základní škola Slezská 773
6. Základní škola a mateřská škola s Polským jazykem vyučovacím, Nádražní 10
8. ZUŠ, Třinec, Třanovského 596, příspěvková organizace, Třanovského 596
9. Základní škola a mateřská škola s polským jazykem, Koperníkova 696
10. ZŠ D. a E. Zátopkových, přísp. org., Jablunkovská 501
11. Církevní mateřská škola, Janáčkova 498
12. Církevní mateřská škola, Horní Líštná 10
13. Církevní mateřská škola, Sosnová 367
14. Střední odborná škola Třineckých železáren, Lánská 132
15. Třinecká obchodní akademie, Beskydská 1140
16. Gymnázium, Komenského 713
17. Církevní základní škola, Kaštanová 412

OsobnostiEditovat

Čestný občan Třince

Významné osobnosti města[35]:

Sportovci na OHEditovat

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na LOH

Toto je seznam sportovců, kteří se narodili v Třinci a startovali na ZOH

Historie – primátoři TřinceEditovat

Volby do zastupitelstva a zvolení zastupitelé města TřinecEditovat

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta /
od 2018 primátor(ka) města 		1. místostarosta 2. místostarosta 3. místostarosta Rada města
18. 11. – 19. 11. 1994 [37] Ing. Jan Starý Ing. Karel Bardoň neobsazen neobsazen Ing. Igor Petrov, Ing. Anna Siwková, RNDr. Věra Palkovská, Ing. Jiří Möhwald
Erna Grygová, MUDr. Petr Kozák, Ing. Jiří Mannheim, Petr Brozda, Mgr. Jan Bocek
1998 [38] Ing. Igor Petrov Ing. Jaromír Procházka RNDr. Věra Palkovská neobsazen Ing. Miroslav Boublík, Mgr. Danuše Wawerková, Ing. Robert Golasowski, Ing. Petr Vondráček
Roman Mrózek, Ing. Roman Suchánek, Ing. Jiří Möhwald, Ing. Zbigniew Chodura
1. 11. – 2. 11. 2002 [39] Ing. Igor Petrov RNDr. Věra Palkovská Ing. Miroslav Boublík neobsazen Ing. Zbyhněv Gluza, PhDr. Milada Hejmejová, Jaroslav Hýbl, Mgr. Zdeněk Karlík
MUDr. Petr Kozák, JUDr. Jitka Kyvalská, Ing. Jiří Möhwald, Stanislav Sajdok
20. 10. – 21. 10. 2006 [40] RNDr. Věra Palkovská Ing. Ivo Kantor PhDr. Milada Hejmejová Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Mgr. Ivo Kaleta, MUDr. Petr Kozák
Ing. Igor Petrov, Ing. Radim Přeček, Ing. Michael Trojka
15. 10. – 16. 10. 2010 [41] RNDr. Věra Palkovská PhDr. Milada Hejmejová Mgr. Ivo Kaleta Ing. Ivo Kantor Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, MUDr. Petr Kozák, Radim Kozlovský
Ing. Michael Trojka, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna
10. 10. – 11. 10. 2014 [42] RNDr. Věra Palkovská Ing. Michael Trojka Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský Mgr. Karel Bieringer, Anna Gavendová, Bohdan Sikora, Bc. Regina Szpyrcová
Mgr. Martina Wolna, JUDr. Jana Kantorová a Bohuslav Kokotek (zemřel 24. 7. 2016)
Ing. Wiesław Wania, Mgr. Ladislav Vrátný
5. 10. – 6. 10. 2018 [43] RNDr. Věra Palkovská[44] Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský neobsazen Vojtěch Dohnal, Jana Kantorová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki, Bohdan Sikora
Bc. Regina Szpyrcová, Mgr. Ladislav Vrátný, Mgr. Martina Wolna, Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.
23. 9. – 24. 9. 2022 [45] RNDr. Věra Palkovská Mgr. Ivo Kaleta Radim Kozlovský Ing. Ivo Kantor
Mgr. Bc. Pavla Golasowská DiS.		 Ing. Lucie Fremrová, Bc. MSc. Bohdan Sikora, JUDr. Jana Kantorová, Bc. Regina Szpyrcová, MUDr. CSc. Štěpán Rucki a Ing. Wiesław Wania.

Části města a okolní obceEditovat

 
Okolní obce: Vělopolí, Hnojník, Komorní Lhotka, Ropice, Střítež, Smilovice, Řeka, Vendryně, Košařiska, Bystřice nad Olší, Nýdek

Části města TřinecEditovat

Město Třinec se skládá ze třinácti částí na dvanácti katastrálních územích.

V letech 1980–1994 byla součástí města obec Vendryně a v letech 1980–1999 také Ropice.[46]

Partnerská městaEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ↑ Základní mapa ČR 1 : 50 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 618.
  5. ↑ PANIC, Idzi. Śląsk Cieszyński w średniowieczu (do 1528).. Cieszyn: Starostwo Powiatowe w Cieszynie, 2010. ISBN 978-83-926929-3-5. S. 309. 
  6. ↑ PATRYN, Ludwig. Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien. [s.l.]: Im Verlage des schlesischen Landesausschusses Dostupné online. 
  7. ↑ "Historie" [online]. hcocelari.cz [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 
  8. ↑ Osvobození Třince v kronice: list 1, list 2, list 3, list 4, list 5 a list 6.
  9. ↑ Třinec: Průmyslová zóna Baliny zaplněna, zaměstná tisíc lidí
  10. ↑ http://www.youtube.com/watch?v=iFKwQ8Lbv3w
  11. ↑ Třinecký zpravodaj červen/červenec 2013, str. 1. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-16. 
  12. ↑ Třinecký zpravodaj prosinec 2013, str. 1–2. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 
  13. ↑ Nová WERK ARENA utkáním Oceláři – Tygři bude uvedena do zkušebního provozu [online]. 2014-07-28 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. 
  14. ↑ Třinecký přestupní terminál byl slavnostně otevřen [online]. 2016-05-27 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. 
  15. ↑ ČTK. V Třinci shořel kostel z 16. století. Historická škoda je nevyčíslitelná, příčina není zatím známá. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-8-2. Dostupné online. 
  16. ↑ ZAHRADNÍK, Stanisław. Nástin dějin Těšínska. Ostrava - Praha: Výbor pro územní správu a národnosti České národní rady v Praze, 1992. S. 244. 
  17. ↑ Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Třinci v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 2008-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-29. 
  18. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  19. ↑ http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/tab/7A002B9538
  20. ↑ https://www.derech.cz/
  21. ↑ Třinec slaví. Má první extraligový titul v historii. ČT sport [online]. Česká televize, 2011-04-12 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  22. ↑ TŘInecký triumf. Na zlatý hattrick extraliga čekala přes 20 let. iDNES.cz [online]. 2022-04-29 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  23. ↑ BAGAR, Adam. Češi čekají už 37 let! Spengler Cup zase ovládla Kanada, Třinec druhý. Hokej.cz [online]. 2019-12-31 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ HEKELE, David. Finále Ligy mistrů v Třinci nebude. Navzdory výhře končí Oceláři v semifinále. Frýdecko-místecký a třinecký deník. 2018-01-16. Dostupné online [cit. 2022-08-11]. 
  25. ↑ Muži porazili Blansko i potřetí a v příští sezóně si zahrají Národní ligu!. www.fbctrinec.cz [online]. [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ FLORBAL, Český. Český florbal | ČFbU - Informační deska - Schválené haly - Detail. old.ceskyflorbal.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  27. ↑ Ženy končí v semifinále, ve vyrovnané sérii s Libercem rozhodovaly maličkosti. www.fbctrinec.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  28. ↑ Pohár Českého florbalu žen | Český florbal. Český florbal [online]. [cit. 2022-11-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ Semifinále poháru žen má extraligové zastoupení, postupující zná i čtvrtfinále mužů | Český florbal. Český florbal [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  30. ↑ Juniorky na závěr dvakrát padly, junioři dvakrát remizovali. www.fbctrinec.cz [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  31. ↑ 2. liga dorostenců - skupina 7 - B | Český florbal. Český florbal [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. 
  32. ↑ Kula odchází z Třince. Svému nástupci předávám zdravý klub, říká. iDNES.cz [online]. 2021-06-25 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  33. ↑ Archivovaná kopie. www.trinec.cz [online]. [cit. 2016-10-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-09. 
  34. ↑ Čestné občanství jako projev úcty. Třinecký hutník, týdeník Třineckých železáren. 29. září 2016, roč. 68, čís. 39, s. 9. ISSN 1213-2810. 
  35. ↑ Cena města Třince. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-26. 
  36. ↑ Archivovaná kopie. www.trinecko.cz [online]. [cit. 2014-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14. 
  37. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 18. 11. – 19. 11. 1994 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  38. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 1998–2000 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  39. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 01. 11. – 02. 11. 2002 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  40. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  41. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  42. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  43. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05. 10. – 06. 10. 2018 [online]. ČSÚ na volby.cz [cit. 2021-04-30]. Dostupné online. 
  44. ↑ http://www.trinecko.cz/post-primatorky-mesta-obhajila-vera-palkovska/d-42479
  45. ↑ https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=3&xnumnuts=8102&xobec=598810&xstrana=0&xstat=0&xodkaz=1
  46. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 449 a 563.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třinec&oldid=22561916“