Gustav Frištenský

český diskař, vzpěrač a zápasník

Gustav Frištenský (11. května[p 1] 1879, Kamhajek, součást obce Křečhoř4. dubna 1957, Litovel)[1] byl za Rakouska-Uherska a první republiky českým zápasníkem v řeckořímském zápase.

Gustav Frištenský
Gustav Frištenský
Gustav Frištenský
Narození10. května 1879
Kamhajek č.p.1
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. dubna 1957 (ve věku 77 let) nebo 6. dubna 1957 (ve věku 77 let)
Litovel
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníLitovel (rodinný hrob)
Povolánířecko-římský zápasník
Výška186 cm
Webhttp://www.gustavfristensky.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

 
Rodný dům v obci Kamhajek

Mládí editovat

Narodil se jako jedno ze šesti dětí v obci Kamhajek (součást obce Křečhoř),[2] kde jeho otec Alois Fridsteinský si vzal Kateřinu Choděrovou.[3] Ve čtrnácti letech ho rodiče poslali na učení ke kováři. Zde mu jeden ze starších spoluučňů nastražil žhavou podkovu, která mu způsobila vážné popálení ruky. Po tříměsíční domácí léčbě se již do kovárny nevrátil, ale šel do učení na řezníka. Po vyučení vyrazil, jak bylo tehdy zvykem, na zkušenou do světa. Místo dostal v Brně u řezníka a uzenáře Moritze Soffera, který i s manželkou Karoline asi na podzim 1942 zahynul ve vyhlazovacím táboře Treblinka.[4] Frištenský v Brně po krátkém čase začal navštěvovat místní Sokol a atletický klub Hellas[5].

Zápasnická dráha editovat

 
Miroslava Frištenská, choť Gustava Frištenského

V roce 1900 vyhrál svůj první mezinárodní závod, který se konal v Praze. O tři roky později se stal amatérským mistrem Evropy, když v Rotterdamu vyhrál v řeckořímském zápase.[6] V té době měřil 186 centimetrů a vážil 94 kilogramů. Jeho vítězství však mělo i stinnou stránku, po návratu do vlasti zjistil, že jeho místo řeznického tovaryše bylo obsazeno. V převážně německém Brně byl pro Frištenského velký problém sehnat si novou práci a úspory pomalu docházely. Asi po půl roce tak kývl na jednu z četných nabídek a vydal se na dráhu profesionálního zápasníka.

Později zápasil v USA a vystupoval v cirkusech (např. ve známém cirkusu Kludský[2]), v roce 1929 se stal profesionálním mistrem Evropy, když vyhrál v pražské Lucerně.[2]

Filmová dráha editovat

Gustav Frištenský vystupoval jako herec ve dvou filmech:[7]

  • 1927 Pražský kat (role kata Jana Mydláře)
  • 1929 Boží mlýny (role kováře Drastila)

Odbojová činnost editovat

Za druhé světové války podporoval finančně odbojovou činnost. Byl zatčen a vyslýchán, měl být transportován do koncentračního tábora. Díky úplatku byl propuštěn.[8] Po válce byl oceněn Záslužným křížem za práci pro osvobození vlasti v době Protektorátu.[9] V roce 1945 přispěl 45000 korunami na obnovu vypálené obce Javoříčko.[10]

Závěr života editovat

 
Hrob rodiny Frištenských v Litovli
 
Socha před sokolovnou v Litovli

Od roku 1917 žil v Litovli, kde se oženil s dcerou sládka litovelského pivovaru Miroslavou Ellederovou (1888–1947)[11]. Vlastnil statek v Lužicích u Šternberka, který mu byl jako součást Sudet po Mnichovské dohodě v roce 1938 zabaven. Po roce 1945 mu byl statek navrácen, ovšem vypleněný Rudou armádou a poté byl kolektivizován.[2]

Po roce 1945 vystupování zanechal. Po válce rozdělil svých 150 000 Kč ženám po zemřelých četnících. Roku 1947 ovdověl.[2] V roce 1956 obdržel titul Zasloužilý mistr sportu.[12] Zemřel 4. dubna 1957 v Litovli, kde je pochován. Před sokolovnou v Litovli má sochu. [2]

V posledních třiceti letech života patřil k jeho přátelům básník Petr Bezruč. I když se oba lišili povahou, vzděláním a životním zaměřením, vzájemně k sobě cítili úctu a sympatii. [13] Když zemřel, rozloučil se s ním Bezruč v kondolenčním listu:

Vítěz v boji mnohém,

udivils kruh zemský,

budiž navždy sbohem,

Gustave Frištenský

— Petr Bezruč[14]

Zápasu se věnovali také jeho bratři František, Josef a Karel.

Zajímavost editovat

V divadelní hře Dobytí severního pólu mu byl vytvořen fiktivní bratranec - „potah, nosič a primitiv“ Varel Frištenský.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. Údaj podle webové stránky Gustav Frištenský. Podle matriky oddaných se ale narodil 10. května 1879 [1]. Matrika N není ještě zdigitalizována.

Reference editovat

  1. GUSTAV FRIŠTENSKÝ. www.gustavfristensky.cz [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f MARTÍNEK, Jiří. Rodné domy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha: Olympia, 2010. 166 s. ISBN 978-80-7376-202-5. Kapitola Kamhajek, s. 16–17. 
  3. http://ebadatelna.soapraha.cz/d/7295/33 - Matrika oddaných 17.4.1877 - Křečhoř, děd František Fristenský (*11.8.1820 Cerhenice[2] - +13.2.1884 Kamhajek čp. 1[3]) si vzal Marii Nolovou z Bajerveku (Velim)
  4. Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz [online]. 2004 [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  5. Gustav Frištenský. Mladý český silák se stal nečekaně mistrem Evropy v řecko-římském zápase. Dvojka [online]. 2023-02-08 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  6. Jak Gustav Frištenský dobyl mistrovství Evropy. Národní listy. 31. 5. 1913, s. 4. Dostupné online. 
  7. Filmová databáze FDb.cz: Gustaf Frištenský (filmografie)
  8. STOJAN, Petr. Historie brněnského zápasu. Brno, 2010. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií. Vedoucí práce Jan Machát. s. 36–37. Dostupné online.
  9. Národní muzeum: Záslužný kříž G. Frištenského
  10. Zdeňka Frištenská: Zápasím, ale jinak než prastrýc. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-06-01]. Dostupné online. 
  11. Matrika oddaných, Praha, sv. Jindřich, 1907-1910, snímek 88
  12. Národní muzeum: Odznak Zasl. mistr. sportu G. Frištenského
  13. Alexandr Meese, Antonín Roček. Přátelství básníka a mistra žíněnky. Rovnost. 25. listopad 1995, s. Víkend str. I. 
  14. Gustav Frištenský (webová stránka)

Literatura editovat

  • LACINA, Jiří; PRACHAL, Jaroslav. Gustav Frištenský - Příběhy nejslavnějšího českého zápasníka. 1. vyd. Praha: Olympia, 1970. 203 s. 
  • KIRCHNER, Jaroslav. Hvězdy českého sportu I.. 1. vyd. Praha: Fragment, 2000. 64 s. ISBN 80-7200-471-9. 
  • DITRYCH, Břetislav. S pozdravem Síle zdar Gustav Frištenský. 1. vyd. Praha: Knižní klub, 2003. 415 s. ISBN 80-242-1109-2. 
  • FRIŠTENSKÁ, Zdenka; ŠEVČÍK, Pavel. Silný jako Gustav Frištenský. 1. vyd. Štíty: Veduta, 2011. 203 s. ISBN 978-80-86438-38-2. 
  • 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 45. 

Externí odkazy editovat