Bystřice (okres Frýdek-Místek)

obec v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji

Obec Bystřice (polsky Bystrzyca, německy Bistritz) se nachází v okrese Frýdek-MístekMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 5 400[1] obyvatel, přičemž asi třetina se jich hlásí k polské národnosti.[2] Z hlediska počtu obyvatel patří mezi největší obce v České republice, které nemají status městyse ani města (viz seznam).

Bystřice
Pohled na Bystřici ze severu
Pohled na Bystřici ze severu
Znak obce BystřiceVlajka obce Bystřice
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0802 598062
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Třinec
Okres (LAU 1) Frýdek-Místek (CZ0802)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Slezsko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 5 356 (2020)[1]
Rozloha 16,09 km²
Katastrální území Bystřice nad Olší
Nadmořská výška 340 m n. m.
PSČ 739 95
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 3
Kontakt
Adresa obecního úřadu Bystřice 334
73995 Bystřice
obec@bystrice.cz
Starosta Mgr. Roman Wróbel
Oficiální web: www.bystrice.cz
Bystřice
Bystřice
Další údaje
Kód části obce 16926
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Nejstarší doložená písemná zpráva o Bystřici obsažena v opise listiny vydané knížetem Boleslavem I. (1409 – 1431). Další záznam je v privilegiu těšínského knížete z roku 1470, který udělil prvnímu osadníkovi v této oblasti půdu s právem založit mlýn s jedním kolem a hostinec, čímž vytvořil dědičné fojtství. To bylo  potvrzeno knížetem Kazimierzem II v roce 1503  a opkovaně (na žádost starosty Jana Sturcze) v roce 1595 knížetem Adamem Wacławem, který umožnil přidat do mlýna druhé mlýnské kolo, ale současně uložil majitelům obecního sídla nájemné z pozemků a mlýna, tzv.“ formamanské „ - naturální daň doručená na hrad Těšín a desátek v obilí pro kněze z Vendryně. Jméno osady je poprvé uvedeno v roce 1523 v seznamu vesnic povinných odebírat pivo z městského pivovaru v Těšíně.

Osídlení nové vesnice bylo pomalé. Osadníci dlouho stavěli své usedlosti rozptýlené na loukách a lesních mýtinách. Kvůli chudé půdě zabývali se také pastevectvím. Jedním z prvních osadníků byl Jerzy Wałach, který se usadil na tzv.„vykopávce“. V 16. století obyvatelé Bystřice pásli dobytek hlavně na pasekách u Olzy  V dalších stoletích se pastviny přesunuly na hory. V r. 1577 žilo v obci odhadem 300 obyvatel z nichž bylo 22 sedláků, 6 malorolníků (zahradníků a ovocnářů), 1 mlynář a 1 fojt (celkem 30 osedlí). Od doby reformace byla většina obyvatel vesnice protestanty. Tato poznámka byla uvedena ve  zprávě o návštěvě opolského arciděkana z roku 1679. Po vydání tolerančního patentu v roce 1782 opustilo katolickou církev 84 osob, takže v roce 1784 bylo zde pouze 37 katolíků. r. V roce 1782 byla  založena první bystřická škola a zároveň byl založen  evangelický sbor . Ve škole vyučovacím jazykem bylo místní nářečí. V devatenáctém století došlo ke zvýšení počtu katolických věřících na 269 v roce 1910 [2]. Bystřice je dodnes jednou z nejvíce protestantských vesnic v Zaolží. [3]

V první polovině devatenáctého století bylo v Bystřici mnoho pracovníků, kteří každý rok migrovali za prací na „vaření“ dusičnanu draselného na současném Slovensku. V devatenáctém století byla vesnice známým centrem krajkové výroby. Krajky byly použitý při výrobě krajkových bot, na pokrývky hlavy, která byla součástí těšínských a horalských krojů. Současně se v okolí těžila železná ruda pro ocelárny v Třinci. O něco později byly v Bystříci vyráběna velká košťata pro potřeby třinecké hutě. Významnou události v obecní historii bylo zprovoznění Košicko-bohuminské dráhy (1871-1875). Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 žilo v Bystřici 2 426 občanů, z toho 2 382 (98,2%) byli Poláci, 13 (0,5%) Češi a 31 (1,3%) Němci [4].

Významní rodáciEditovat

Obecní symbolyEditovat

Na obecním znaku a vlajce je použit motiv krojidla, které se nachází na obecní pečeti z roku 1702. Uvedený motiv je doplněn těšínskou orlicí a znázorněním řeky Olše, která obcí protéká. Návrh znaku z roku 1993 vypracoval Bronislav Firla.[5]

Volby do zastupitelstvaEditovat

Datum voleb Zvolení zastupitelé Starosta
18. 11. – 19. 11. 1994 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
1998 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
1. 11. – 2. 11. 2002 Zvolení zastupitelé Anna Konderlová
20. 10. – 21. 10. 2006 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar
15. 10. – 16. 10. 2010 Zvolení zastupitelé Ladislav Olšar
10. 10. – 11. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel
5. 10. – 6. 10. 2014 Zvolení zastupitelé Mgr. Roman Wróbel

Starostové od roku 1945Editovat

Jméno Ve funkci
František Potyš 1945 – 1946
Maxmilián Mrovčík 1946 – 1948
Viktor Heczko 1948 – 1949
Józef Rusz 1949 – 1964
Oldřich Dudek 1964 – 1970
Paweł Cienciała 1970
František Kohůtek 1970 – 1976
Josef Špiler 1976 – 1990
Anna Konderlová 1990 – 2006
Ladislav Olšar 2006 – 2014
Mgr. Roman Wróbel 2014 – dodnes

ObyvatelstvoEditovat

PamětihodnostiEditovat

GalerieEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. Údaje ČSÚ o sčítání lidu v Bystřici v roce 2001. www.czso.cz [online]. [cit. 28-12-2008]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-06-2011. 
  3. BARAŃSKI, Mirosław J. Beskid Śląski: przewodnik. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz" Dostupné online. ISBN 978-83-89188-71-7. OCLC 297532256 (Polish) OCLC: 297532256. 
  4. ZAHRADNIK, Stanisław. Struktura narodowościowa Zaolzia na podstawie spisów ludności 1880-1991. Trzyniec: s. n. Dostupné online. OCLC 749519031 (Polish) OCLC: 749519031. 
  5. Časopis Slezského zemského muzea, 1994, s. 93.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat