Michal Navrátil
Michal Navrátil (21. srpna 1861 Kondrac[1] – 3. října 1931 Praha[2][3]) byl český právník, úředník pražského magistrátu a spisovatel. Proslavil se především jako autor a vydavatel životopisů významných osobností (např. Almanach československých právníků, Almanach českých lékařů, Almanach sněmu království Českého, Čeští lékaři v Americe). Psal rovněž cestopisné a místopisné publikace a věnoval se dobročinnosti.
| Michal Navrátil | |
|---|---|
 Michal Navrátil kolem roku 1899 | |
| Narození | 21. srpna 1861 Kondrac  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 3. října 1931 (ve věku 70 let) Praha  Československo |
| Příčina úmrtí | diabetes mellitus |
| Místo pohřbení | Bubenečský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, právník, regionální historik a redaktor |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se 21. srpna 1861 v Kondraci pod Blaníkem v učitelské rodině. Studoval akademické gymnázium v Praze, poté v Linci a nakonec práva ve Vídni a Paříži.[4]
Nejprve pracoval jako učitel a vychovatel v několika šlechtických rodinách.[4] V roce 1888 se stal tajemníkem Gustava Eima, vídeňského redaktora Národních listů, a do tohoto deníku rovněž přispíval články, zejména o životě vídeňských Čechů. Roku 1893 přijel do Prahy,[5] kde se stal sekretářem na magistrátě. Roku 1906 byl nucen se vzdát místa pro nervovou chorobu a od té doby se věnoval převážně spisovatelství (viz níže) a dobročinnosti.[4]
Finančně podporoval nadějné studenty a umělce. Byl jmenován členem řady kulturních institucí, např. Matice české, Svatoboru, Společnosti Národního muzea, Sboru pro povznesení řeči a literatury české aj.[4]
Trpěl cukrovkou. Krátce před sedmdesátými narozeninami, 15. srpna 1931, byl převezen z Karlových Varů do vinohradské nemocnice, kde mu byla 1. září amputována noha. Po dalších dvou týdnech nastaly komplikace, jejichž následkem v 3. října v nemocnici zemřel.[6] Pohřben byl na Bubenečském hřbitově.
Byl oceňován jako vynikající spisovatel, kulturní pracovník[6] a nadšený český vlastenec se zásluhami o rozvoj národních kulturních organizací.[7] Současníci rovněž oceňovali jeho neúnavnou pracovitost a ochotu publikovat.[8]
Dílo editovat
V literatuře se orientoval na místopisnou a životopisnou tvorbu. Napsal asi 5000 biografií významných osobností,[4] se zvláštním důrazem na politiku a školství.[8] Byl spolupracovníkem nebo redaktorem řady kalendářů, památníků, deníků a časopisů. Přispíval do Ottova slovníku naučného.[4] Přes třicet let vydával právnické, parlamentní a lékařské almanachy. V jeho díle se projevoval široký kulturní rozhled, který získal studiem a cestami v zahraničí i blízkými kontakty s vídeňskou politickou scénou. Jeho pozdním monografiím o Riegrovi, Mattušovi a Eimovi ale bylo vytýkáno nedostatečné kritické zpracování informací.[8]
Byl autorem např. těchto prací:[9]
- Almanach sněmu království Českého : (1895-1901) ; s životopisy a podobiznami poslanců (1896)
- Almanach sněmu markrabství moravského : 1896-1902 : s podobiznami a životopisy poslanců (1900)
- Paříž a její půvaby : cestovní dojmy (1900)
- Almanach říšské rady : (1901-1906) (1901)
- Almanach sněmu vévodství slezského 1896-1902 : s životopisy poslanců (1903)
- Almanach českých právníků (1904)
- Almanach českého národa (1911)
- Almanach českých lékařů : s podobiznami a 1000 životopisy (1913)
- Abrahamoviny vynikajícího pracovníka na Moravě (1914), k 50. narozeninám Ondřeje Přikryla
- Božena Němcová a čeští lékaři (1914), podle studie Václava Tilleho, viz též Božena Němcová
- Čeští lékaři v Americe (1914)
- Lázně Mšené u Budyně n. Ohří (1914), viz Mšené-lázně
- Dějiny Kondrace pod Blaníkem (1915)
- Dějiny kovářů na panství Vlašimském (1915)
- MUDr. Josef Podlipský, první redaktor "Časopisu lékařů českých" (1916), viz Josef Podlipský
- Albertovo rodiště : Lázeň, zdravotnictví a špitál v Žamberku (1917; viz Žamberk a Eduard Albert)
- Proroctví, písně a básně o Blaníku (1918)
- Almanach Národního shromáždění (1919)
- Kalendář československé republiky 1919 (1919)
- Gustav Eim, genialní publicista a vynikající politik (1923)
- Adresář soudců v Čs. republice r. 1924 (1924)
- Český cestovatel v Africe MUDr. Emil Holub : K čtvrtstoletému výročí jeho úmrtí a osmdesátým narozeninám (1928)
- JUDr. Karel Mattuš, vynikající státník a kulturní pracovník (1929)
- Almanach československých právníků : životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby (1930)
Rodina editovat
Z rodiny Navrátilových v Kondraci pocházelo několik významných osobností, např. virtuos Jan Navrátil, literárně činný kněz Karel Navrátil, Anna Vlčková – manželka redaktora Osvěty Václava Vlčka, herečka Ludmila Matějovská a malířka Božena Matějovská.[4] Jeho strýcem byl kněz Antonín Norbert Vlasák.[8]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kondrac
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Bubenči, sign. BBČ Z23, s. 201. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých ve vinohradské nemocnici, sign. NEMVIN Z1, s. 130
- ↑ a b c d e f g A. D. K sedmdesátinám JUDra Michala Navrátila. Národní politika. 1931-08-21, roč. 49, čís. 228, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-06-18].
- ↑ K úmrtí dra Michala Navrátila. Národní listy. 1931-10-05, roč. 71, čís. 272, s. 2. Dostupné online [cit. 2014-06-18].
- ↑ a b JUDr. Michal Navrátil. Pondělí Národních listů a Národa. 1931-10-05, roč. 71, čís. 39, s. 3. Dostupné online [cit. 2014-06-18].
- ↑ JUDr. Michal Navrátil. Národní politika. 1931-10-04, roč. 49, čís. 271, s. 5. Dostupné online [cit. 2014-06-18].
- ↑ a b c d Michal Navrátil sedmdesátníkem. Lidové noviny. 1931-10-05, roč. 39, čís. 416, s. 9. Dostupné online [cit. 2014-06-18].
- ↑ Podle katalogu NK ČR
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Navrátil na Wikimedia Commons 
Autor Michal Navrátil ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Michal Navrátil
- Proroctví, písně a básně o Blaníku
