Otevřít hlavní menu

Tenis na Letních olympijských hrách 2012 – mužská dvouhra

tenis na Letních olympijských hrách 2012
Související informace naleznete také v článku Tenis na Letních olympijských hrách 2012.

Mužská dvouhra na Letních olympijských hrách 2012 probíhala v areálu londýnského All England Lawn Tennis and Croquet Clubu, tradičním dějišti třetího grandslamu sezóny Wimbledonu. Soutěž se konala v období od 28. července do 5. srpna 2012 na dvanácti travnatých dvorcích, poprvé na tomto povrchu od znovuzařazení tenisu do rodiny olympijských sportů v roce 1988.[1]

Tenis na Letních olympijských hrách 2012
Zlatá olympijská medaile zlato:  Andy Murray (GBR)
Stříbrná olympijská medaile stříbro:  Roger Federer (SUI)
Bronzová olympijská medaile bronz:  Juan Martín del Potro (ARG)

      Finále: 6–2, 6–1, 6–4

      Počet: 64 tenistů z 34 zemí
      Datum: 28. července – 5. srpna 2012
      Dějiště: All England Club
Londýn, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Soutěže
mužská dvouhramužská čtyřhra
ženská dvouhraženská čtyřhra
smíšená čtyřhra
Tenis na letních olympijských hrách
mužská dvouhra
◄◄ 2008
2016 ►►

Medailisté zleva: Federer (stříbro) • Murray (zlato) • del Potro (bronz)

Turnaj pořádaly Mezinárodní tenisová federaceMezinárodní olympijský výbor. Mužská dvouhra je součástí profesionálního okruhu ATP World Tour a 64 tenistů si dle dosažené fáze turnaje potřetí v historii připsalo body do žebříčku ATP. Hrálo se na dva vítězné sety, vyjma finále, ve kterém bylo k zisku zlaté olympijské medaile potřeba vyhrát sady tři. Tiebreak se konal v závěru všech setů za stavu her 6–6 vyjma rozhodující sady, v níž se pokračovalo celými gamy až do zisku rozdílu dvou her.[2]

Obhájcem zlaté medaile z LOH 2008 v Pekingu byl španělský třetí hráč světa Rafael Nadal,[2] který však pro nedoléčené poranění kolena 19. července 2012 z turnaje odstoupil.[3]

Olympijským vítězem se stal třetí nasazený Brit Andy Murray, který ve finále zdolal švýcarskou světovou jedničku Rogera Federera ve třech sadách, když dokázal odvrátit všech devět soupeřových šancí na breakbol. Murray tak oplatil Federerovi porážku z finále Wimbledonu 2012, která se na centrálním dvorci odehrála o měsíc dříve.

Bronzovou medaili vybojoval Argentinec Juan Martín del Potro, který v zápase o tento olympijský kov porazil srbskou světovou dvojku Novaka Djokoviće.

Obsah

RekordyEditovat

Zápas druhého kola mezi čtvrtým nasazeným Jo-Wilfriedem Tsongou a Kanaďanem Milosem Raonicem skončil výsledkem 6–3, 3–6 a 25–23. Byl v něm odehrán rekordní počet 66 gamů, nejvíce v jediném zápasu hraném na dva vítězné sety v historii olympijských her. Hráči tak překonali rekordní počet 63 her v zápase úvodního kola ženské čtyřhry na LOH 1988 v Soulu mezi kanadskou dvojicí Carling Bassett-Segusovou a Jill Hetheringtonovou, které zdolaly Argentinky Mercedes Pazovou a Gabrielu Sabatiniovou v poměru 7–6, 5–7 a 20–18. Současně se jednalo nejdelší olympijský zápas, jehož dobu trvání překonalo o dva dny později hrané semifinále mezi Federerem a del Potrem.[4]

Semifinálové utkání, ve kterém Roger Federer zdolal Juana Martína del Potra 3–6, 7–6 a 19–17, bylo nejdelším zápasem hraným na dvě vítězné sady v otevřené éře tenisu. Jeho doba trvání činila 4 hodiny a 26 minut, čímž překonalo rekord o 23 minut, který drželo semifinále Novaka Djokoviće a Rafaela Nadala z turnaje Mutua Madrilena Madrid Open 2009.[5]

HarmonogramEditovat

Datum 28. července 29. července 30. července 31. července 1. srpna 2. srpna 3. srpna 4. srpna 5. srpna
Zahájení 11:30 11:30 11:30 11:30 11:30 11:30 12:00 12:00 12:00
Fáze 1. kolo 1. kolo
2. kolo
2. kolo osmifinále čtvrtfinále semifinále o 3. místo
finále

Soutěž mužské dvouhryEditovat

 
Andy Murray slaví olympijské zlato

Nasazení hráčůEditovat

  1.   Roger Federer (SUI) (finále, stříbrná medaile)
  2.   Novak Djoković (SRB) (semifinále)
  3.   Andy Murray (GBR) (vítěz, zlatá medaile)
  4.   David Ferrer (ESP) (3. kolo)
  5.   Jo-Wilfried Tsonga (FRA) (čtvrtfinále)
  6.   Tomáš Berdych (CZE) (1. kolo)
  7.   Janko Tipsarević (SRB) (3. kolo)
  8.   Juan Martín del Potro (ARG) (semifinále, bronzová medaile)
  9.   Juan Mónaco (ARG) (2. kolo)
  10.   John Isner (USA) (čtvrtfinále)
  11.   Nicolás Almagro (ESP) (čtvrtfinále)
  12.   Gilles Simon (FRA) (3. kolo)
  13.   Marin Čilić (CRO) (2. kolo)
  14.   Fernando Verdasco (ESP) (1. kolo)
  15.   Kei Nišikori (JPN) (čtvrtfinále)
  16.   Richard Gasquet (FRA) (2. kolo)

PavoukEditovat

Legenda
  
  

Finálová fázeEditovat

  Čtvrtfinále Semifinále Finále o zlatou medaili
                                       
  1    Roger Federer (SUI) 6 77  
10    John Isner (USA) 4 65  
  1    Roger Federer (SUI) 3 77 19  
  8    Juan Martín del Potro (ARG) 6 65 17  
15    Kei Nišikori (JPN) 4 64
  8    Juan Martín del Potro (ARG) 6 77  
    1    Roger Federer (SUI) 2 1 4
  3    Andy Murray (GBR) 6 6 6
  11    Nicolás Almagro (ESP) 4 1  
3    Andy Murray (GBR) 6 6  
3    Andy Murray (GBR) 7 7
  2    Novak Djoković (SRB) 5 5     Zápas o bronzovou medaili
5    Jo-Wilfried Tsonga (FRA) 1 5
  2    Novak Djoković (SRB) 6 7     8    Juan Martín del Potro (ARG) 7 6
  2    Novak Djoković (SRB) 5 4

Horní polovinaEditovat

1. sekceEditovat
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrtfinále
                               
1    R Federer (SUI) 6 5 6  
   A Falla (COL) 3 7 3     1    R Federer (SUI) 6 6  
   J Benneteau (FRA) 7 6      J Benneteau (FRA) 2 2  
   M Južnyj (RUS) 5 3       1    R Federer (SUI) 7 6  
IP    A Ungur (ROU) 3 3          D Istomin (UZB) 5 3  
   G Müller (LUX) 6 6        G Müller (LUX) 77 63 5
   D Istomin (UZB) 6 711      D Istomin (UZB) 64 77 7  
14    F Verdasco (ESP) 4 69       1    R Federer (SUI) 6 77
10    J Isner (USA) 77 6       10    J Isner (USA) 4 65
   O Rochus (BEL) 61 4     10    J Isner (USA) 77 6  
   Lu Jan-sun (TPE) 610 6 3   IP    M Džazírí (TUN) 61 2  
IP    M Džazírí (TUN) 712 4 6       10    J Isner (USA) 7 716
   L Lacko (SVK) 65 1       7    J Tipsarević (SRB) 5 614  
Alt    P Petzschner (GER) 77 6     Alt    P Petzschner (GER) 6 3 4
   D Nalbandian (ARG) 3 4   7    J Tipsarević (SRB) 3 6 6  
7    J Tipsarević (SRB) 6 6  
2. sekceEditovat
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrtfinále
                               
4    D Ferrer (ESP) 6 6  
IP    V Pospisil (CAN) 4 4     4    D Ferrer (ESP) 6 6  
Alt    V Vardhan (IND) 3 2   IP    B Kavčič (SLO) 2 2  
IP    B Kavčič (SLO) 6 6       4    D Ferrer (ESP) 0 6 4  
   R Štěpánek (CZE) 4 3       15    K Nišikori (JPN) 6 3 6  
   N Davyděnko (RUS) 6 6        N Davyděnko (RUS) 6 4 1
   B Tomic (AUS) 64 64   15    K Nišikori (JPN) 4 6 6  
15    K Nišikori (JPN) 77 77       15    K Nišikori (JPN) 4 64
12    G Simon (FRA) 6 6       8    JM del Potro (ARG) 6 77
   M Kukuškin (KAZ) 4 2     12    G Simon (FRA) 6 6  
   Ł Kubot (POL) 3 64      G Dimitrov (BUL) 3 3  
   G Dimitrov (BUL) 6 77       12    G Simon (FRA) 1 6 3
   A Seppi (ITA) 6 6       8    JM del Potro (ARG) 6 4 6  
   D Young (USA) 4 4        A Seppi (ITA) 3 62
   I Dodig (CRO) 4 1   8    JM del Potro (ARG) 6 77  
8    JM del Potro (ARG) 6 6  

Dolní polovinaEditovat

3. sekceEditovat
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrtfinále
                               
6    T Berdych (CZE) 4 4  
   S Darcis (BEL) 6 6        S Darcis (BEL) 64 6 6  
   S Giraldo (COL) 7 6      S Giraldo (COL) 77 4 4  
   R Harrison (USA) 5 3          S Darcis (BEL) 5 3  
   A Bogomolov, Jr. (RUS) 7 77       11    N Almagro (ESP) 7 6  
   C Berlocq (ARG) 5 65        A Bogomolov, Jr. (RUS) 2 2
   V Troicki (SRB) 4 63   11    N Almagro (ESP) 6 6  
11    N Almagro (ESP) 6 77       11    N Almagro (ESP) 4 1
16    R Gasquet (FRA) 6 6       3    A Murray (GBR) 6 6
   R Haase (NED) 3 3     16    R Gasquet (FRA) 4 4  
   G Soeda (JPN) 78 65 2      M Baghdatis (CYP) 6 6  
   M Baghdatis (CYP) 66 77 6          M Baghdatis (CYP) 6 1 4
IP    S Devvarman (IND) 3 1       3    A Murray (GBR) 4 6 6  
   J Nieminen (FIN) 6 6        J Nieminen (FIN) 2 4
   S Wawrinka (SUI) 3 3   3    A Murray (GBR) 6 6  
3    A Murray (GBR) 6 6  
4. sekceEditovat
První kolo   Druhé kolo   Třetí kolo   Čtvrtfinále
                               
5    J-W Tsonga (FRA) 65 6 6  
IP    T Bellucci (BRA) 77 4 4     5    J-W Tsonga (FRA) 6 3 25  
   T Ito (JPN) 3 4      M Raonic (CAN) 3 6 23  
   M Raonic (CAN) 6 6       5    J-W Tsonga (FRA) 77 6  
   D Tursunov (RUS) 77 2 7          F López (ESP) 65 4  
   F López (ESP) 65 6 9        F López (ESP) 6 6
   D Goffin (BEL) 4 1   9    J Mónaco (ARG) 4 4  
9    J Mónaco (ARG) 6 6       5    J-W Tsonga (FRA) 1 5
13    M Čilić (CRO) 77 6       2    N Djoković (SRB) 6 7
   J Melzer (AUT) 65 2     13    M Čilić (CRO) 4 5  
IP    L Hewitt (AUS) 6 4 6   IP    L Hewitt (AUS) 6 7  
IP    S Stachovskij (UKR) 3 6 3       IP    L Hewitt (AUS) 6 5 1
   A Roddick (USA) 7 6       2    N Djoković (SRB) 4 7 6  
   M Kližan (SVK) 5 4        A Roddick (USA) 2 1
   F Fognini (ITA) 79 2 2   2    N Djoković (SRB) 6 6  
2    N Djoković (SRB) 67 6 6  

Kvalifikovaní hráčiEditovat

Dne 26. června 2012 Mezinárodní tenisová federace oznámila kvalifikované hráče do olympijského turnaje.[6] 56 nejvýše postavených tenistů na žebříčku ATP z pondělního hodnocení 11. června 2012,[7] kteří byli schopni zasáhnout do turnaje, se automaticky klasifikovalo do soutěže. Limitujícím faktorem byla účast maximálně čtyř olympioniků z jednoho státu.

Pokud byli mezi prvními padesáti šesti hráči žebříčku více než čtyři tenisté jednoho národního svazu, pak do turnaje mohli nastoupit pouze čtyři nejvýše klasifikovaní. Místa tenistů z pátých a dalších pozic v redukovaných národních žebříčcích nahradili hráči klasifikovaní za 56. pozicí žebříčku, kteří současně splňovali podmínku hranice čtyř olympioniků na konkrétní stát. Zbylých osm míst do počtu 64 hráčů soutěže ve dvouhře bylo uděleno ve formě divokých karet Olympijským výborem ITF dalším olympijským účastníkům.

Hráči museli také v letech 2009–2012 nastoupit alespoň ke dvěma mezistátním utkáním ve Davis Cupu, z toho k jednomu v období 2011–2012.[8]

Č. Žebříček
ATP
Hráč NOV
1. 1. Novak Djoković   Srbsko
2. Rafael Nadal   Španělsko
2. 3. Roger Federer   Švýcarsko
3. 4. Andy Murray   Velká Británie
4. 5. Jo-Wilfried Tsonga   Francie
5. 6. David Ferrer   Španělsko
6. 7. Tomáš Berdych   Česko
7. 8. Janko Tipsarević   Srbsko
8. 9. Juan Martín del Potro   Argentina
9. 10. John Isner   Spojené státy americké
10. 11. Nicolás Almagro   Španělsko
12. Mardy Fish[9]   Spojené státy americké
11. 13. Gilles Simon   Francie
12. 14. Juan Mónaco   Argentina
15. Gaël Monfils   Francie
13. 16. Fernando Verdasco   Španělsko
14. 17. Feliciano López   Španělsko
15. 18. Kei Nišikori   Japonsko
16. 19. Richard Gasquet   Francie
20. Alexandr Dolgopolov   Ukrajina
17. 21. Milos Raonic   Kanada
22. Marcel Granollers   Španělsko
18. 23. Stan Wawrinka   Švýcarsko
19. 24. Andreas Seppi   Itálie
20. 25. Marin Čilić   Chorvatsko
21. 26. Radek Štěpánek   Česko
22. 27. Bernard Tomic   Austrálie
23. 28. Julien Benneteau   Francie
29. Florian Mayer   Německo
30. Kevin Anderson   Jihoafrická republika
24. 31. Michail Južnyj   Rusko
25. 32. Andy Roddick   Spojené státy americké
26. 33. Viktor Troicki   Srbsko
34. Philipp Kohlschreiber   Německo
27. 35. Jürgen Melzer   Rakousko
36. Pablo Andújar   Španělsko
28. 37. Carlos Berlocq   Argentina
38. Juan Carlos Ferrero   Španělsko
29. 39. David Nalbandian   Argentina
30. 40. Robin Haase   Nizozemsko
31. 41. Denis Istomin   Uzbekistán
32. 42. Marcos Baghdatis   Kypr
43. Albert Ramos   Španělsko
33. 44. Santiago Giraldo   Kolumbie
34. 45. Jarkko Nieminen   Finsko
35. 46. Alex Bogomolov   Rusko
36. 47. Nikolaj Davyděnko   Rusko
37. 48. Donald Young   Spojené státy americké
38. 49. Michail Kukuškin   Kazachstán
39. 50. Łukasz Kubot   Polsko
51. Michaël Llodra   Francie
40. 52. Ryan Harrison   Spojené státy americké
41. 53. Gilles Müller   Lucembursko
42. 54. Go Soeda   Japonsko
55. Jérémy Chardy   Francie
56. Ivo Karlović   Chorvatsko
43. 57. Lu Jan-sun   Tchaj-wan
44. 58 Lukáš Lacko   Slovensko
59. Benoît Paire   Francie
45. 60. Martin Kližan   Slovensko
46. 61. Olivier Rochus   Belgie
62. Leonardo Mayer   Argentina
47. 63. Fabio Fognini   Itálie
48. 64. David Goffin   Belgie
65. Nicolas Mahut   Francie
49. 66. Dmitrij Tursunov   Rusko
67. Édouard Roger-Vasselin   Francie
50. 68. Tacuma Itó   Japonsko
51. 69. Ivan Dodig   Chorvatsko
52. 70. Alejandro Falla   Kolumbie
53. 71. Steve Darcis   Belgie
54. 72. Grigor Dimitrov   Bulharsko
Divoké karty ITF
(ITF Invitation)
55. 73. Malek Džazírí   Tunisko
56. 76. Thomaz Bellucci   Brazílie
57. 79. Adrian Ungur   Rumunsko
58. 80. Blaž Kavčič   Slovinsko
59. 86. Sergij Stachovskij   Kazachstán
60. 103. Vasek Pospisil   Kanada
61. 205. Lleyton Hewitt   Austrálie
62. 240. Somdev Devvarman   Indie
Náhradníci s účastí v turnaji
63. 144. Philipp Petzschner   Německo
64. 361. Vishnu Vardhan   Indie
Legenda
     hráči, kteří se odhlásili z turnaje
     hráči, kteří nesplnili kritérium účasti v Davisově poháru
     hráči, na které byla uplatněna redukce maximálně čtyř tenistů jednoho národního svazu a do turnaje nezasáhli
Poznámky
  • Jihoafričan Kevin Anderson po svatbě s americkou občankou Kelsey O’Nealovou požádal ve Spojených státech o zelenou kartu. Díky tomu nemohl opustit americké území a nehrál Davis Cup 2012. Nesplnil tak jedno z kvalifikačních kritérií.[10]
  • Ačkoli Belgičan David Goffin nastoupil pouze k jedinému daviscupovému utkání v kariéře a nesplnil tak kvalifikační kritérium, tak jej Belgický olympijský svaz nominoval do turnaje, protože se umístil mezi 56. nejvýše postavenými hráči, kteří byli schopni automaticky nastoupit do soutěže.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennis at the 2012 Summer Olympics – Men's singles na anglické Wikipedii.

  1. Tennis [online]. London 2012 Organization Committee [cit. 2012-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2012. (anglicky) 
  2. a b Tennis - About [online]. Official site of the London 2012 Olympic and Paralympic Games [cit. 2012-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2012. (anglicky) 
  3. España se queda sin su abanderado en Londres [online]. Marca [cit. 2012-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Tsonga překonal olympijský rekord. Jinak se do historie nezapíšu, řekl, iDNES.cz, 1.8.2012
  5. Federer má jistou medaili! Po nejdelším třísetovém zápase postoupil do finále, tenisportal.cz, 3.8.2012
  6. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ATP Rankings 11.06.2012 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Olympic qualification details announced [online]. International Tennis Federation, 20 June 2011 [cit. 2011-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-25. (anglicky) 
  9. The Ticker. Fish likely won't compete in Olympics [online]. Santa Monica, CA, USA: Miller Sports Group LLC, 24 April 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Sapa. Grandin disappointed over Olympic pullout [online]. Johannesburg, South Africa: BDFM Publishers, 22 May 2012 [cit. 2012-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Het sprookje van David Goffin blijft duren [online]. Groot-Bijgaarden, Belgium: Corelio, 1 June 2012 [cit. 2012-06-05]. Dostupné online. (Dutch) 

Externí odkazyEditovat