Kevin Anderson (tenista)

jihoafrický tenista

Kevin Anderson (* 18. května 1986 Johannesburg) je bývalý jihoafrický profesionální tenista a finalista z US Open 2017Wimbledonu 2018, který se na okruzích pohyboval v letech 2007–2022.[1] Na okruhu ATP Tour vyhrál sedm turnajů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. V rámci ATP Challenger Tour získal tři tituly ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Kevin Anderson
Kevin Anderson ve Wimbledonu 2017
StátJižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Datum narození18. května 1986 (36 let)
Místo narozeníJohannesburg, JAR
BydlištěGulf Stream, FL, Spojené státy
Johannesburg, JAR
Výška203 cm
Hmotnost89 kg
Profesionál od2007
Ukončení kariérykvěten 2022
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek17 728 382 USD
Tenisová raketaDunlop
Dvouhra
Poměr zápasů350–241
Tituly7 ATP, 3 challengery
Nejvyšší umístění5. místo (16. července 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2013, 2014, 2015)
French Open4. kolo (2013, 2014, 2017, 2018)
Wimbledonfinále (2018)
US Openfinále (2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2018)
Olympijské hry2. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů59–71
Tituly1 ATP, 5 challengerů
Nejvyšší umístění58. místo (17. listopadu 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013)
Wimbledončtvrtfinále (2008)
US Open2. kolo (2010)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2008)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190410a10. dubna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Bekhend na vídeňském Erste Bank Open 2017, kde na úvod vypadl s kvalifikantem Guillermem Garcíou-Lópezem

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 5. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2014 na 58. místě. Trénovali jej Diego Moyano, Jay Bosworth a Brad Stine.[3]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se jako první Afričan v otevřené éře probojoval v roce 2017 do finále US Open, kde podlehl světové jedničce Rafaelu Nadalovi. Finále odehrál z pozice nejníže postaveného hráče v historii open éry Flushing Meadows, když mu patřila 32. příčka žebříčku. Ve Wimbledonu 2018 rozhodl čtvrtfinále s osminásobným šampionem Federerem až v páté sadě poměrem gamů 13–11 a semifinále s Isnerem za 6.36 hodiny poměrem her 26–24. Jednalo se o čtvrtý nejdelší zápas v historii tenisu. V závěrečné duelu jej zdolal Srb Novak Djoković. Na Turnaji mistrů 2018 postoupil jako první Afričan od založení závěrečné události v roce 1970 do semifinále.[4]

V jihoafrickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Finsku, v němž porazil Juho Paukku. V soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 8–1 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[5]

Jihoafrickou republiku reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, kde v mužské dvouhře vypadl ve druhém kole s patnáctým nasazeným Němcem Nicolasem Kieferem. Do mužské čtyřhry nastoupil s Jeffem Coetzeem. Soutěž opustili po prohře v úvodním kole od španělských turnajových pětek Nicoláse Almagra a Davida Ferrera.

V říjnu 2020 převzal po Djokovićovi prezidenství Hráčké rady ATP z pozice viceprezidenta.[6]

Tenisová kariéraEditovat

Po finálové účasti na Tennis Channel Open 2008 v Las Vegas, kde podlehl Samu Querreymu, se 10. března 2008 stal poprvé nejvýše postaveným Jihoafričanem v žebříčku ATP. Premiérovou trofej na okruhu ATP World Tour vybojoval z únorového SA Tennis Open 2011 v rodném Johannesburgu, když v boji o titul přehrál Inda Somdeva Devvarmana. Druhý titul získal na únorovém Delray Beach International Tennis Championships 2012 po závěrečné výhře nad Australanem Marinkem Matosevicem. V rozmezí dalších tří sezón následovala šňůra šesti finálových porážek, když postupně odešel poražen v Sydney, Casablance, Atlantě, Delray Beach, Acapulcu, Memphisu a také v londýnském Queen's Clubu nenašel recept na Brita Andyho Murrayho.

Až na březnovém Winston-Salem Open 2015 přerušil sérii finálových porážek a po vítězství nad Francouzem Pierrem-Huguesem Herbertem dobyl třetí trofej. Přestože vypadl s Gillesem Müllerem v úvodním kole tokijského Rakuten Japan Open Tennis Championships 2015, v následném vydání žebříčku ATP z 12. října 2015 byl poprvé klasifikován jako člen elitní světové desítky, kterou uzavíral 10. místem. Stal se tak prvním Jihoafričanem v nejlepší desítce tenistů po osmnácti letech.[7]

Čtvrtý titul z túry ATP přišel na premiérovém ročníku New York Open 2018, prvním turnaji v historii ATP hraném na černém povrchu. V boji o titul zdolal americkou turnajovou dvojku Sama Querreyho po třísetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když mu 19. února 2018 patřila 9. příčka.[8]

Do prvního grandslamového finále postoupil na newyorském US Open 2017 po výhře nad dvanáctým nasazeným Španělem Pablem Carreñem Bustou. Z pozice turnajové osmadvacítky v něm nestačil na světovou jedničku Rafaela Nadala po hladkém třísetovém průběhu.[9][10]

Podruhé odešel jako poražený grandslamový finalista z Wimbledonu 2018, kde svedl pětisetové bitvy ve čtvrtfinále i semifinále. Mezi poslední osmičkou hráčů vyřadil světovou dvojku, osminásobného šampiona turnaje a obhájce titulu Rogera Federera, přestože v žádném ze čtyř předchozích vzájemných utkání neuhrál ani jednu sadu a v průběhu utkání prohrával již 0–2 na sety.[11] Ve třetím setu pak odvrátil Švýcarovi mečbol a průběh otočil, s výsledným poměrem gamů 13–11 v pátém rozhodujícím dějství.[12] Vítězné semifinále proti Američanovi Johnu Isnerovi trvalo 6.36 hodin a pátá sada skončila vysokým poměrem 26–24. Po duelu Isner–Mahut z Wimbledonu 2010 tak představovalo druhý nejdelší wimbledonský zápas a třetí nejdelší v celé tenisové historii.[13] Přemožitele nalezl až ve finále, v němž podlehl dvacátému prvnímu hráči žebříčku Novaku Djokovićovi ve třech setech.[14][15][16] Do wimbledonského finále se probojoval jako první reprezentant Jihoafrické republiky, respektive Jihoafrické unie, od roku 1921, kdy do boje o titul postoupil Brian Norton (jihoafrický finalista z roku 1985 Kevin Curren reprezentoval Spojené státy).[17] Vytvořil také wimbledonský rekord v počtu odehraných gamů ve dvouhře během jednoho ročníku, když jich odehrál 349 a překonal Roddickův výkon 331 her z roku 2009.[18] Bodový zisk jej poprvé posunul do elitní světové pětky, jíž uzavíral na 5. místě.[16]

V úvodním kole vídeňského Erste Bank Open 2018 odvrátil mečbol Gruzínci Nikolozi Basilašvilimu a utkání vyhrál. Následně si připsal páté turnajové vítězství a první z kategorie ATP 500, když ve finále zdolal japonskou turnajovou pětku Keie Nišikoriho po dvousetovém průběhu. Bodový zisk mu zajistil debutový start na Turnaji mistrů jako prvnímu Jihoafričanovi po 23 letech, od účasti Wayna Ferreiry.[19] Šestou trofej si odvezl z lednového Maharashtra Open 2019, když ve finále porazil chorvatskou světovou stovku Iva Karloviće. Všechny sady rozhodly až zkrácené hry. Oba shodně zahráli 111 vítězných míčů. Ve statistice es dominoval chorvatský tenista v poměru 36–21. Karlović odvrátil všech osm brejkbolů a Jihoafričan nečelil žádnému. Anderson měřící 203 cm a Karlović s výškou 211 cm odehráli „nejvyšší“ finále v historii ATP, když v žádném předchozím boji o titul se neobjevila vyšší dvojice hráčů.[20]

Poslední turnaj odehrál jako šťastný poražený kvalifikant na březnovém Miami Open 2022, kde po volném losu podlehl Argentinci Juanu Manuelu Cerúndolovi.

Soukromý životEditovat

Roku 2011 se oženil se svou spolužačkou, golfistkou Kelsey O'Nealovou. Manželé se přestěhovali do floridského Delray Beach. Ve Spojených státech se tak stal trvalým rezidentem.[21] V červnu 2016 zřídil webové stránky Realife Tennis pro výuku tenisu a tenisových kurzů.[22][23][24]


Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská dvouhra: 2 (0–2)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2017 US Open tvrdý   Rafael Nadal 3–6, 3–6, 4–6
Finalista 2018 Wimbledon tráva   Novak Djoković 2–6, 2–6, 6−7(3−7)

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–2 D)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–0 D)
ATP Tour 500 (1–4 D; 1–2 Č)
ATP Tour 250 (6–7 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 20 (7–13)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 9. března 2008 Las Vegas, Spojené státy tvrdý   Sam Querrey 6–4, 3–6, 4–6
Vítěz 1. 6. února 2011 Johannesburg, Jihoafrická republika tvrdý   Somdev Devvarman 4–6, 6–3, 6–2
Vítěz 2. 4. března 2012 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Marinko Matosevic 6–4, 7–6(7–2)
Finalista 2. 12. ledna 2013 Sydney, Austrálie tvrdý   Bernard Tomic 3–6, 7–6(7–2), 3–6
Finalista 3. 14. dubna 2013 Casablanca, Maroko antuka   Tommy Robredo 6–7(6–8), 6–4, 3–6
Finalista 4. 29. července 2013 Atlanta, Spojené státy tvrdý   John Isner 7–6(7–3), 6–7(2–7), 6–7(2–7)
Finalista 5. 23. února 2014 Delray Beach, Spojené státy (2) tvrdý   Marin Čilić 6–7(6–8), 7–6(9–7), 4–6
Finalista 6. 2. března 2014 Acapulco, Mexiko tvrdý   Grigor Dimitrov 6–7(1–7), 6–3, 6–7(5–7)
Finalista 7. 15. února 2015 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Kei Nišikori 4–6, 4–6
Finalista 8. 21. června 2015 Londýn, Spojené království tráva   Andy Murray 3–6, 4–6
Vítěz 3. 29. srpna 2015 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Pierre-Hugues Herbert 6–4, 7–5
Finalista 9. 6. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Alexander Zverev 4–6, 4–6
Finalista 10. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Rafael Nadal 3–6, 3–6, 4–6
Finalista 11. 6. ledna 2018 Puné, Indie tvrdý   Gilles Simon 6–7(4–7), 2–6
Vítěz 4. 18. února 2018 New York, Spojené státy tvrdý (h)   Sam Querrey 4–6, 6–3, 7–6(7–1)
Finalista 12. 5. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý   Juan Martín del Potro 4–6, 4–6
Finalista 13. 15. července 2018 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Novak Djoković 2–6, 2–6, 6−7(3−7)
Vítěz 5. 28. října 2018 Vídeň, Rakousko tvrdý (h)   Kei Nišikori 6–3, 7–6(7–3)
Vítěz 6. 6. ledna 2019 Puné, Indie tvrdý   Ivo Karlović 7–6(7–4), 6–7(2–7), 7–6(7–5)
Vítěz 7. 18. července 2021 Newport, Spojené státy tráva   Jenson Brooksby 7–6(10–8), 6–4

Čtyřhra: 4 (1–3)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 19. února 2012 San Jose, Spojené státy tvrdý (h)   Frank Moser   Mark Knowles
  Xavier Malisse
4–6, 6–1, [5–10]
Finalista 2. 5. srpna 2012 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Sam Querrey   Treat Conrad Huey
  Dominic Inglot
6–7(5–7), 7–6(9–7), [5–10]
Vítěz 1. 2. března 2014 Acapulco, Mexiko tvrdý   Matthew Ebden   Feliciano López
  Max Mirnyj
6–3, 6–3
Finalista 3. 26. října 2014 Valencie, Španělsko tvrdý (h)   Jérémy Chardy   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
4–6, 2–6

Tituly na ATP Challenger TourEditovat

Legenda
Challengery (3 D; 5 Č)

Dvouhra (3)Editovat

č. datum turnaj povrch poražený fináalista výsledek
1. 16. září 2007 New Orleans, Spojené státy tvrdý   Sam Warburg 6–4, 6–0
2. 16. listopadu 2008 Champaign, Spojené státy tvrdý (h)   Kevin Kim 6–3, 6–4
3. 10. května 2009 Sanremo, Itálie antuka   Blaž Kavčič 2–6, 6–2, 7–5

Čtyřhra (5)Editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení fináalisté výsledek
1. 16. září 2007 New Orleans, Spojené státy tvrdý   Ryler DeHeart   Rajeev Ram
  Bobby Reynolds
6–2, 6–3
2. 22. listopadu 2008 Knoxville, Spojené státy tvrdý (h)   G.D. Jones   Rajeev Ram
  Bobby Reynolds
3–6, 6–0, [10–7]
3. 26. července 2009 Lexington, Spojené státy tvrdý   Ryler DeHeart   Amir Hadad
  Harel Levy
6–4, 4–6, [10–6]
4. 9. srpna 2009 Vancouver, Kanada tvrdý   Rik de Voest   Ramon Delgado
  Kaes Van't Hof
6–4, 6–4
5. 31. ledna 2010 Honolulu, Spojené státy tvrdý   Ryler DeHeart   Kyu-Tae Im
  Martin Slanar
3–6, 7–6(7–2), [15–13]

Chronologie výsledků na Grand SlamuEditovat

Mužská dvouhraEditovat

Turnaj 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 SR V–P % výher
Australian Open A 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 4. kolo 4. kolo 4. kolo 1. kolo A 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 0 / 13 13–13 50 %
French Open A Q2 Q3 1. kolo 2. kolo 3. kolo 4. kolo 4. kolo 3. kolo 1. kolo 4. kolo 4. kolo A 3. kolo 1. kolo 0 / 11 19–11 63 %
Wimbledon A 1. kolo Q1 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 4. kolo 4. kolo 1. kolo 4. kolo F 3. kolo NH 2. kolo 0 / 12 20–12 63 %
US Open A Q1 Q1 3. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 3. kolo ČF 3. kolo F 4. kolo A 1. kolo 2. kolo 0 / 11 23–11 68 %
výhry–prohry 0–0 0–2 0–1 2–4 4–4 4–4 9–4 11–4 12–4 2–4 12–3 12–4 3–2 3–3 2–4 0–1 0 / 47 76–47 62 %
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 1175. 548. 513. 228. 106. 161. 61. 32. 37. 20. 16. 12. 67. 14. 6. 91. 81. 79.

ČtyřhraEditovat

Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 947. 1005. 527. 441. 156. 171. 259. 110. 91. 347. 58. 98. 286. 321.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Associated Press. Former Grand Slam Finalist Kevin Anderson Retires at 35. Sports Illustrated [online]. 2022-05-03 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Kevin Anderson na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20190110a10. ledna 2019
  3. Kevin Anderson na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20181031a31. října 2018
  4. Kevin Anderson | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Kevin ANDERSON [online]. Davis Cup [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Kevin named ATP player council president. Tennis South Africa [online]. 2020-10-13 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. LERMAN, Sy. Kevin Anderson first SA tennis player in Top 10 in 18 years [online]. Times Live, 12-10-2015 [cit. 2015-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Premiéru na černém kurtu v New Yorku vyhrál Anderson [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-19 datum přístupu = 2018-02-19. Dostupné online. 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal je potřetí vítězem US Open a má 16. grandslamový titul! [online]. Tenisportal.cz, 2017-09-11 [cit. 2017-09-11]. Dostupné online. 
  10. Rafael Nadal wins men's US Open title over Kevin Anderson [online]. 11-09-2017 [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Andy Bull. Roger Federer stunned by Kevin Anderson in five-set Wimbledon thriller [online]. The Guardian, 2018-07-11 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Za rok tu chci být zase, prohlásil Federer po vyřazení z Wimbledonu [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-11 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  13. Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz,. Anderson po šesti a půl hodinách zdolal Isnera a je podruhé ve finále grandslamu [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-13, rev. 2018-07-14 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  14. JUREJKO, Jonathan. Novak Djokovic wins fourth Wimbledon by beating Kevin Anderson [online]. BBC Sport, 15-07-2018 [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Novak Djokovic seals fourth Wimbledon title in final stroll over Kevin Anderson [online]. 15-07-2018 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Djokovič porazil Andersona a počtvrté dobyl Wimbledon [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  17. Anderson Wins 26-24 In Fifth Set, Reaches Wimbledon Final [online]. 13-07-2018. Dostupné online. (anglicky) 
  18. The Fortnight 2018 in numbers [online]. Wimbledon, 2018-07-16 [cit. 2018-07-19]. Dostupné online. 
  19. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Anderson ve Vídní získal nejcennější titul a poprvé se kvalifikoval na Turnaj mistrů [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-31]. Dostupné online. 
  20. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Anderson v 'nejvyšším' finále open éry udolal nejstaršího finalistu po 42 letech Karloviče [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-05 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  21. ROTHENBERG, Ben. A Best-Ranked Player for One Country Has Decided to Represent Another. The New York Times. 27-08-2013. Dostupné online [cit. 18-02-2015]. (anglicky) 
  22. Realife Tennis [online]. [cit. 2018-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-17. (anglicky) 
  23. Public - Your Web Disclosure Platform · [online]. [cit. 2018-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-06-2018. (anglicky) 
  24. Pulling Back the Curtain [online]. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat