Wikipedie

David Goffin

belgický tenista

David Goffin (* 7. prosince 1990 Rocourt) je belgický profesionální tenista. V dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour šest singlových a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2] V únoru 2017 se stal prvním Belgičanem, který pronikl do elitní světové desítky singlového žebříčku ATP, když mu patřila 10. příčka.[3]

David Goffin
David Goffin na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
PřezdívkaLa Goff[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození7. prosince 1990 (33 let)[1]
Místo narozeníRocourt, Belgie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost68 kg[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek17 095 233 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů330–240
Tituly6 ATP, 6 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění7. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017)
French Openčtvrtfinále (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2019, 2022)
US Open4. kolo (2017, 2018, 2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2017)
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–33
Tituly1 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění158. místo (15. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2013)
US Open1. kolo (2012, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2015, 2017)
Hopman Cupzákladní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220706a6. července 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2017 na 7. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 158. místě. Trénuje ho Thomas Johansson. Dříve tuto roli plnil Thierry Van Cleemput.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře probojoval do čtvrtfinále French Open 2016, kde ho porazil Dominic Thiem, podruhé na Australian Open 2017, když nestačil na Grigora Dimitrova, a potřetí ve Wimbledonu 2019. Ve finále Turnaje mistrů 2017 jej pak opět zdolal Bulhar Dimitrov.

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 glasgowském čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Velké Británii, v němž zvítězil ve dvouhře a prohrál ve čtyřhře. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2015 dovedl v roli týmové jedničky družstvo do světového finále, v němž Belgii porazila Velká Británie 3:1 na zápasy. V Davis Cupu 2017 se stal opět lídrem týmu, který po dvou letech zopakoval finálovou účast po vítězství nad Austrálií 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 26–4 ve dvouhře a 0–4 ve čtyřhře.[4]

Belgii reprezentoval na londýnských Letních olympijských hrách 2012, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole s devátým nasazeným Argentincem Juanem Mónacem. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, když do dvouhry nastupoval jako turnajová osmička. Ve třetí fázi však podlehl Brazilci Thomazi Belluccimu.

V roce 2014 získal od Asociace tenisových profesionálů cenu za Návrat roku.

Osobní život editovat

Narodil se v Rocourtu, na předměstí třetího největšího belgického města Lutychu, otci Michelovi a matce Francoise Goffinovým.[1] Má jednoho bratra Simona.[1] K tenisu ho v šesti letech přivedl otec Michel, který je tenisovým trenérem v lutyšském oddílu.[1] Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu.[1] Mezi jeho koníčky patří například golf.[1] Když vyrůstal, byl jeho idolem švýcarský tenista Roger Federer, sám k tomu řekl: „Když jsem byl mladý, měl jsem v pokoji spoustu obrázků s jeho podobiznami.“[1]

Tenisová kariéra editovat

První zápas na ATP Tour vyhrál na čennaíském turnaji Chennai Open 2011, když porazil indickou jedničku Somdeva Devvarmana po setech 6–2, 6–4. Ve druhém kole pak nestačil na Srba Janka Tipsareviće dvakrát 7–6.[2]

V sezóně 2012 se poprvé probojoval do čtvrtfinále turnaje ATP na Chennai Open poté, co přehrál Xaviera Malisse a Andrease Becka. Debutový start v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal na French Open, kam prošel z kvalifikace jako šťastný poražený. V úvodním kole vyřadil po pětisetové bitvě dvacátého třetího nasazeného Radka Štěpánka. Ve druhém si poradil s Francouzem Arnaudem Clémentem a ve třetím s Polákem Kubotem. Zastavil jej až v osmifinále třetí nasazený Roger Federer.

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře poprvé probojoval do osmifinále na French Open 2012, kde do hlavní soutěže prošel jako šťastný poražený z kvalifikace. Skončil na raketě třetího nasazeného Švýcara Rogera Federera ve čtyřech setech. Mezi poslední šestnáctku se podíval také ve Wimbledonu 2015 a Wimbledonu 2016. Čtvrtfinalistou se stal na French Open 2016 a Australian Open 2017.

 
Bekhend na French Open 2015

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval v srpnu na antukovém Austrian Open Kitzbühel 2014, když si ve finále poradil s rakouským hráčem Dominicem Thiemem ve třech setech. O měsíc a půl později triumfoval na halovém Open de Moselle 2014 v Metách. Jako osmý nasazený zdolal v boji o titul Portugalce Joãa Sousu 6–4 a 6–3.

Ve třetím kole římského Mastersu Internazionali BNL d'Italia 2016 vyřadil po 49 minutách osmého hráče světa Tomáše Berdycha po setech 6–0 a 6–0. Jednalo se o nejtěžší porážku českého tenisty v kariéře – včetně juniorské dráhy, když v zápase uhrál patnáct míčů a ve druhé sadě nevyužil tři brejkboly. Dvanáctý nasazený Belgičan si připsal teprve třetí vítězství nad hráčem Top 10 a proti této skupině soupeřů snížil výrazně pasivní zápasovou bilanci na 3–26. Člen první světové desítky naposledy předtím neuhrál žádný game v semifinále Turnaje mistrů 2005, když devátý muž klasifikace Gastón Gaudio nestačil na světovou jedničku Rogera Federera.[5][6] Ve čtvrtfinále však Goffin odešel poražen od skotské světové trojky Andy Murrayho po dvousetovém průběhu.

Třetí singlový titul vybojoval na ATP Shenzhen Open 2017 v Šen-čenu, kde startoval jako druhý nasazený. Po volném losu na jeho raketě skončili Rus Jevgenij Donskoj, americká turnajová osmička Donald Young a v semifinále překvapení soutěže Henri Laaksonen ze Švýcarska. V závěrečném duelu zdolal ukrajinskou turnajovou pětku Alexandra Dolgopolova po třísetovém průběhu. Klíčovým momentem se stal prolomený servis Dolgopolova v rozhodující sadě, kterým se Belgičan ujal vedení 4–3 na gamy. Titulem tak přerušil šňůru šesti finálových porážek.[7]

Jako přímý účastník Turnaje mistrů debutoval na londýnském ATP Finals 2017, kde předcházející ročník odehrál jeden zápas z pozice náhradníka. V základní skupině poprvé v kariéře porazil světovou jedničku, Španěla Rafaela Nadala, který následně z turnaje odstoupil pro kolenní zranění. Výhra nad Dominicem Thiemem mu zajistila postup do semifinále. V duelu proti bulharskému šestému hráči žebříčku Grigoru Dimitrovovi uhrál jen dva gamy. Z druhé místa Samprasovy skupiny postoupil do semifinále, kde za 1.45 hodin překvapivě zdolal světovou dvojku Rogera Federera, přestože ztratil úvodní set. Jednalo se o jeho první vítězství nad Švýcarem po sérii šesti vzájemných porážek. Oplatil mu tím hladkou porážku ze semifinále říjnového Swiss Indoors 2017.[8][9] Goffin se stal pátým tenistou, jenž dokázal na témže turnaji porazit Nadala i Federera, respektive druhým takovým hráčem v rámci Turnaje mistrů, když v tomto ohledu navázal na Nikolaje Davyděnka a rok 2009. Ve finále se podruhé střetl s Dimitrovem, jemuž podlehl po třísetovém boji. Bulhar navýšil aktivní bilanci vzájemných zápasů na 8–1. V následném vydání žebříčku ATP z 20. listopadu 2017 se belgický tenista poprvé v kariéře posunul na 7. místo.[10]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0–1 D)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 D)
ATP Tour 500 (1–4 D)
ATP Tour 250 (5–3 D; 1–0 Č)
Tituly dle povrchu
Tvrdý (4–6 D; 1–0 Č)
Antuka (2–1 D)
Tráva (0–2 D)
Koberec (0–0)
Tituly dle prostředí
Hala (2–4 D)
Venku (4–5 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 15 (6–9) editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 2. srpna 2014 Kitzbühel, Rakousko antuka   Dominic Thiem 4–6, 6–1, 6–3
Vítěz 2. 21. září 2014 Mety, Francie tvrdý (h)   João Sousa 6–4, 6–3
Finalista 1. 26. října 2014 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Roger Federer 2–6, 2–6
Finalista 2. 14. června 2015 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Nicolas Mahut 6–7(1–7), 1–6
Finalista 3. 2. srpna 2015 Gstaad, Švýcarsko antuka   Dominic Thiem 5–7, 2–6
Finalista 4. 9. října 2016 Tokio, Japonsko tvrdý   Nick Kyrgios 6–4, 3–6, 5–7
Finalista 5. 12. února 2017 Sofie, Bulharsko tvrdý (h)   Grigor Dimitrov 5–7, 4–6
Finalista 6. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h)   Jo-Wilfried Tsonga 6–4, 4–6, 1–6
Vítěz 3. 1. října 2017 Šen-čen, ČLR tvrdý   Alexandr Dolgopolov 6–4, 6–7(5–7), 6–3
Vítěz 4. 8. října 2017 Tokio, Japonsko tvrdý   Adrian Mannarino 6–3, 7–5
Finalista 7. 20171119a19. listopadu 2017 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Grigor Dimitrov 5–7, 6–4, 3–6
Finalista 8. 20190623a23. června 2019 Halle, Německo tráva   Roger Federer 6–7(2–7), 1–6
Finalista 9. 20190818a18. srpna 2019 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Daniil Medveděv 6–7(3–7), 4–6
Vítěz 5. 28. února 2021 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Roberto Bautista Agut 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz 6. 10. dubna 2022 Marrákeš, Maroko antuka   Alex Molčan 3–6, 6–3, 6–3

Čtyřhra: 1 (1–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20190105a5. ledna 2019 Dauhá, Katar tvrdý   Pierre-Hugues Herbert   Robin Haase
  Matwé Middelkoop 		5–7, 6–4, [10–4]

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures editovat

Legenda
Challengery (8 D)
Futures (6 D, 2 Č)

Dvouhra (14 titulů) editovat

Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. září 2008 Cefalonia, Řecko tvrdý   Germain Gigounon 6–1, 6–2
2. červenec 2010 Roemerberg, Německo antuka   Éric Prodon bez boje
3. srpen 2010 Eupen, Belgie antuka   Peter Torebko 6–3, 4–6, 6–3
4. říjen 2010 Saint-Dizier, Francie tvrdý   Adrien Bossel 6–4, 7–5
5. říjen 2011 La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h)   Peter Torebko 6–2, 1–6, 7–64
6. říjen 2011 Rodez, Francie tvrdý (h)   Adrián Menéndez-Maceiras 6–3, 6–2
1. duben 2012 Le Gosier, Francie tvrdý   Mischa Zverev 6–2, 6–2
2. září 2012 Orléans, Francie tvrdý   Ruben Bemelmans 6–4, 3–6, 6–3
3. červenec 2013 Eskişehir, Turecko tvrdý   Marsel İlhan 4–6, 7–5, 6–2
4. červenec 2014 Scheveningen, Nizozemsko antuka   Andreas Beck 6–3, 6–2
5. červenec 2014 Poznaň, Polsko antuka   Blaž Rola 6–4, 6–2
6. červenec 2014 Tampere, Finsko antuka   Jarkko Nieminen 7–6(7–3), 6–3
7. říjen 2014 Mons, Belgie tvrdý   Steve Darcis 6–3, 6–3
8. leden 2023 Ottignies-Louvain-la-Neuve, Belgie tvrdý (h)   Mikael Ymer 6–4, 6–1

Čtyřhra (2 tituly) editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. listopad 2008 Santo Domingo, Dominikánská republika tvrdý   Radim Žitko   Lado Čikladze

  David Klier

7–6(10–8), 3–6, [10–3]
2. červenec 2010 Trevír, Německo antuka   Alexandre Folie   Patrick Frandji

  Michael Hole

6–0, 6–7(4–7), [10–7]

Vítězství nad hráči z Top 10 editovat

Sezóna 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 Celkem
Výhry 0 0 0 0 0 1 0 3 7 3 1 1 1 17
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Goffin
2014
1.   Milos Raonic 9. Swiss Indoors, Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) čtvrtfinále 6–7(3–7), 6–3, 6–4 28.
2016
2.   Stan Wawrinka 4. BNP Paribas Open, Indian Wells, Spojené státy tvrdý 4. kolo 6–3, 5–7, 7–6(7–5) 18.
3.   Tomáš Berdych 8. Internazionali BNL d'Italia, Řím, Itálie antuka 3. kolo 6–0, 6–0 43.
4.   Gaël Monfils 8. Shanghai Rolex Master, Šanghaj, ČLR tvrdý 3. kolo 4–6, 6–4, 6–2 12.
2017
5.   Dominic Thiem 8. Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý 4. kolo 5–7, 7–6(7–4), 6–2, 6–2 11.
6.   Dominic Thiem 9. Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monako antuka 3. kolo 7–6(7–4), 4–6, 6–3 13.
7.   Novak Djoković 2. Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monako antuka čtvrtfinále 6–2, 3–6, 7–5 13.
8.   Milos Raonic 6. Mutua Madrid Open, Madrid, Španělsko antuka 3. kolo 6–4, 6–2 10.
9.   Rafael Nadal 1. Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–4 8.
10.   Dominic Thiem 4. Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) zákl. skupina 6–4, 6–1 8.
11.   Roger Federer 2. Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h) semifinále 2–6, 6–3, 6–4 8.
2018
12.   Juan Martín del Potro 6. Internazionali BNL d'Italia, Řím, Itálie antuka 3. kolo 6–2, 4–5skreč 10.
13.   Kevin Anderson 6. Western & Southern Open, Cincinnati, Spojené státy tvrdý 3. kolo 6–2, 6–4 11.
14.   Juan Martín del Potro 3. Western & Southern Open, Cincinnati, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 7–6(7–5), 7–6(7–4) 11.
2019
15.   Alexander Zverev 5. Noventi Open, Halle, Německo tráva čtvrtfinále 3–6, 6–1, 7–6(7–3) 33.
2020
16.   Rafael Nadal 1. ATP Cup, Sydney, Austrálie čtvrtfinále tvrdý 6–4, 7–6(7–5) 11.
2021
17.   Alexander Zverev 6. Monte-Carlo Rolex Masters, Monte-Carlo, Monako antuka 3. kolo 6–4, 7–6(9–7) 15.

Postavení na konečném žebříčku ATP editovat

Dvouhra editovat

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 711. ▲ 309. ▲ 229. ▲ 174. ▲ 46. ▼ 113. ▲ 22. ▲ 16. ▲ 11. ▲ 7. ▼ 22. ▲ 11. ▼ 15. ▼ 39.

Čtyřhra editovat

Rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 1107. ▼ 1525. ▲ 632. — 957. ▼ 1282. ▲ 1266. ▲ 377. ▼ 571. ▲ 547. ▲ 507. ▲ 164. ▼ 249. ▼ 795.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Goffin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m David Goffin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  2. ↑ a b David Goffin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  3. ↑ David Goffin Breaks Top 10 and Makes History, Tennis Channel, 20. února 2017.
  4. ↑ David Goffin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  5. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Řím: Berdych utrpěl nejpotupnější porážku kariéry, Federer prohrál s Thiemem [online]. Tenisportal.cz, 2016-05-12 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ ATP Staff. Murray Moves Into Rome QFs [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-05-12 [cit. 2016-05-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Goffin v Shenzhenu přerušil sérii šesti finálových nezdarů a má třetí titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-01 [cit. 2017-10-03]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Goffinova pohádka! V Londýně porazil i Federera a je ve finále Turnaje mistrů! [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-18 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 
  9. ↑ Federer To Make Record 15th Appearance At Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2017-11-17]. Dostupné online. 
  10. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Dimitrovova tečka za životní sezonou? Triumf na Turnaji mistrů! [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-19 [cit. 2017-11-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=David_Goffin&oldid=23626531“