Maxime Cressy

americký tenista

Maxime Cressy (* 8. května 1997 Paříž) je americký profesionální tenista, který v letech 2016–2018 reprezentoval rodnou Francii. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[3]

Maxime Cressy
Maxime Cressy na Monte-Carlo Masters 2022
Maxime Cressy na Monte-Carlo Masters 2022
PřezdívkaLacress[1]
StátFrancieFrancie Francie (2016–2018)
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké (od 2018)
Datum narození8. května 1997 (26 let)[2]
Místo narozeníPaříž, Francie[2]
BydlištěHermosa Beach, Kalifornie
Spojené státy americké
Výška201 cm[2]
Hmotnost84 kg[2]
Profesionál od2019
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 229 580 USD
Dvouhra
Poměr zápasů38–37
Tituly1 ATP, 3 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění31. místo (8. srpna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2022)
French Open1. kolo (2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open2. kolo (2020, 2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů12–12
Tituly1 ATP, 2 challengery, 11 ITF
Nejvyšší umístění64. místo (8. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2023)
French Open3. kolo (2022)
Wimbledon1. kolo (2022)
US Open1. kolo (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230608a8. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2022 na 31. místě a ve čtyřhře v  květnu 2023 na 64. místě. Trénují ho Romain Sichez a Armand D’Harcourt.[1][2]

Tenisová kariéra editovat

Tenis začal hrát ve čtyřech letech a od dvanácti se začal připravovat v přímořském letovisku Boulouris na Francouzské Riviéře jako člen francouzské tenisové federace. V letech 2016–2019 hrál univerzitní tenis za medvědy Kalifornské univerzity v Los Angeles, na které vystudoval matematiku.[1] V posledním ročníku, během sezóny 2019, dosáhl deblové bilance 26–0 a s Keeganem Smithem vyhrál národní akademické mistrovství NCAA.[1] Navázal tak na matku Leslie Nelsonovou, která se na Univerzitě Jižní Kalifornie stala dvojnásobnou národní šampionkou NCAA ve volejbale. Na celostátním univerzitním žebříčku nejvýše figuroval na 17. příčce ve dvouhře a 1. místě ve čtyřhře.[1][4]

V rámci okruhu ITF debutoval v červenci 2016 ve francouzském Saint-Gervais, na turnaji dotovaném 10 tisíci dolary. V úvodním kole podlehl Ukrajinci Vadimu Alexejenkovi ze sedmé světové stovky.[3] První titul v této úrovni tenisu získal během srpna 2017 ve čtyřhře 15tisícového turnaje v Minsku. Soutěž ovládl s Francouzem Ugem Humbertem. Singlovou trofej pak přidal v prosinci 2018 ve floridské metropoli Tallahassee, kde ve finále 25tisícové události zdolal Brita Ryana Penistona ze sedmé stovky žebříčku. Premiérový challenger vyhrál na únorovém Cleveland Open 2019. Na turnaji zvítězil v sedmi zápasech, když musel jako člen šesté stovky projít kvalifikací. Přes Chorvata Bornu Goja a Američana Marcose Girona se probojoval do finále, v němž přehrál Dána z konce třetí světové stovky Mikaela Torpegaarda po třísetovém boji.[5][3]

V kvalifikaci okruhu ATP Tour debutoval na travnatém Hall of Fame Open 2019 v Newportu,[1] kde jej do hlavní soutěže nepustil Ind Ramkumar Ramanathan. V newportské čtyřhře odehrál první zápas v hlavní soutěži, když s Keeganem Smithem obdrželi divokou kartu. Na úvod je vyřadil americko-německý pár Nicholas MonroeMischa Zverev. Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském deblu US Open 2019 znovu se Smithem na divokou kartu. V úvodním kole však nenašli recept na litevsko-argentinskou dvojici Ričardas Berankis a Juan Ignacio Londero. V sezóně 2020 nastoupil do jediné kvalifikace na antukovém Generali Open Kitzbühel 2020. Skončil opět v úvodním kole, na raketě Francouze Pierra-Huguese Herberta.[5]

První singlový zápas v rámci túry ATP odehrál na lednovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku, kde jej vyřadil opět Herbert po vyrovnaném třísetovém průběhu. Do čtvrtfinále se podíval na Hall of Fame Open 2021 po výhrách nad Paolem Lorenzim a Samem Querreym, než jej zastavil Australan Jordan Thompson. Na úvod US Open 2021 přehrál španělskou světovou dvanáctku Pabla Carreña Bustu díky výhře v tiebreaku poslední páté sady. V duelu prohrával již 0–2 na sety a odvrátil čtyři mečboly.[6] Ve druhém duelu nestačil na Gruzínce Nikoloze Basilašviliho.[5]

 
Na French Open 2022 prohrál v pěti setech s Basilašvilim

Průlomovou se stala sezóna 2022, kterou otevřel sérií šesti výher na grandslamové přípravě Melbourne Summer Set. Po dvoukolové kvalifikaci přehrál ve čtvrtfinále Španěla Jaumeho Munara a poté světovou osmadvacítku Grigora Dimitrova. Až v přímém boji o titul nestačil na šestého hráče žebříčku Rafaela Nadala, který následně ovládl i Australian Open. Na prahu vyřazení se Cressy ocitl již ve druhém kole, kdy členovi světové třicítky Reillymu Opelkovi odvrátil dva mečboly. Bodový zisk jej po turnaji poprvé posunul do elitní světové stovky.[7] Na melbournském grandslamu postoupil do čtvrtého kola přes Isnera, Macháče a Australana O'Connella. V osmifinále mu stopku však vystavila světová dvojka a pozdější finalista Daniil Medveděv, na nějž uhrál jeden set.[8] Druhé kariérní finále si zahrál na travnatém Rothesay International Eastbourne 2022 již jako šedesátý muž klasifikace. Na úvod znovu přehrál Opelku a poté tři Brity, Daniela Evanse, světovou dvanáctku Camerona Norrieho a Jacka Drapera,[9] než jej zdolal krajan a člen první patnáctky Taylor Fritz ve třech sadách. Po konci se posunul mezi první padesátku hráčů.[10]

Ve Wimbledonu 2022 premiérově porazil člena elitní světové desítky, devátého v pořadí Félixe Augera-Aliassimeho ve čtyřech sadách, z nichž tři ukončil až tiebreak.[1][11] Poté prohrál se stým třetím hráčem žebříčku Jackem Sockem. Debutovou trofej z túry ATP si odvezl z travnatého Hall of Fame Open 2022 po semifinálovém vítězství nad Isnerem a finálové výhře s Kazachstáncem Alexandrem Bublikem. O šampionu rozhodla až zkrácená hra závěrečné sady, když v průběhu zápasu dokázal otočit nepříznivý vývoj ze stavu 2–6 a 0–3. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, 33. příčku.[12][13] Poprvé nasazen na grandslamu byl na US Open 2022, kde ve třetím setu úvodního kola skrečoval Mártonu Fucsovicsovi pro zranění.[14]

Herní styl editovat

Během vysokoškolského studia se hlavní kouč UCLA Billy Martin snažil změnit jeho styl na hru od základní čáry s vylepšením forhendu a bekhendu. Výška 198 cm a somatotyp jej však předurčovali k silovému tenisu, s nímž se prosazoval na dvorci. Dále tak preferoval styl servis-volej, kdy druhé podání dokázal zahrát s podobnou razancí a rychlostí jako první.[15][16] Silný return obohatil okamžitým přechodem k síti, se snahou o zakončení výměny na voleji.[15][17]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (1–2 D)

Dvouhra: 3 (1–2) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. leden 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Rafael Nadal 6–7(6–8), 3–6
Finalista 2. červen 2022 Eastbourne, Velká Británie tráva   Taylor Fritz 2–6, 7–6(7–4), 6–7(4–7)
Vítěz 1. 17. července 2022 Newport, Spojené státy tráva   Alexandr Bublik 2–6, 6–3, 7–6(7–3)

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF editovat

Legenda
Challengery (3 D; 2 Č)
ITF (2 D; 11 Č)

Dvouhra (5 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. prosinec 2018 Tallahassee, Spojené státy tvrdý (h)   Ryan Peniston 6–4, 7–6(7–4)
2. únor 2019 Cleveland, Spojené státy tvrdý (h)   Mikael Torpegaard 6–7(4–7), 7–6(8–6), 6–3
3. červen 2019 Tulsa, Spojené státy tvrdý   Sam Riffice 6–3, 6–1
4. únor 2020 Drummondville, Kanada tvrdý (h)   Arthur Rinderknech 6–7(4–7), 6–4, 6–4
5. listopad 2021 Forlì, Itálie tvrdý (h)   Matthias Bachinger 6–4, 6–2

Čtyřhra (13 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. srpen 2017 Minsk, Bělorusko tvrdý   Ugo Humbert   Ivan Ljutarevič
  Vadym Ursu
4–6, 6–3, [10–5]
2. červenec 2018 Wichita, Spojené státy tvrdý   Brandon Holt   Hunter Johnson
  Yates Johnson
3–6, 6–2, [10–6]
3. červenec 2018 Champaign, Spojené státy tvrdý   Martin Joyce   Charlie Emhardt
  Alfredo Perez
6–3, 6–2
4. červenec 2018 Decatur, Spojené státy tvrdý   Martin Joyce   Nicolas Meister
  Keegan Smith
4–6, 6–2, [10–2]
5. září 2018 Fountain Valley, Spojené státy tvrdý   Alexander Cozbinov   Alec Adamson
  Conor Berg
6–2, 6–2
6. říjen 2018 Houston, Spojené státy tvrdý   Nicolas Meister   John Paul Fruttero
  Bernardo Saraiva
7–5, 6–3
7. říjen 2018 Harlingen, Spojené státy tvrdý   Nicolas Meister   John Paul Fruttero
  Ronnie Schneider
6–4, 6–2
8. žíjen 2018 Waco, Spojené státy tvrdý   Nicolas Meister   John Paul Fruttero
  Danny Thomas
6–1, 6–4
9. prosinec 2018 Waco, Spojené státy tvrdý (h)   Nicolas Meister   Vasile-Alexandru Ghilea
  Robert Kelly
7–6(7–2), 7–6(9–7)
10. leden 2019 Los Angeles, Spojené státy tvrdý   Alexander Cozbinov   Luis Patiño
  Emilio Gómez
6–4, 6–2
11. leden 2019 Columbus, Spojené státy tvrdý (h)   Bernardo Saraiva   Robert Galloway
  Nathaniel Lammons
7–5, 7–6(7–3)
12. červen 2019 Tulsa, Spojené státy tvrdý   Bernardo Saraiva   Martin Redlicki
  Evan Zhu
6–2, 3–6, [10-8]
13. říjen 2019 Hamburk, Německo tvrdý (h)   James Cerretani   Ken Skupski
  John-Patrick Smith
6–4, 6–4

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maxime Cressy na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Maxime Cressy | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e Maxime Cressy na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220829a29. srpna 2022
  3. a b c Maxime Cressy na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220829a29. srpna 2022
  4. Maxime Cressy - Men's Tennis. UCLA [online]. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c Maxime Cressy | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Maxime Cressy Saves 4 MPs, Andreas Seppi Saves 5 In US Open Thrillers | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-08-31 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Rafael Nadal Soars To Melbourne Title [online]. ATP Tour, Inc., 2022-01-09 [cit. 2022-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Daniil Medvedev Blunts Maxime Cressy Attack, Reaches QFs | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-01-24 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Eastbourne: Jack Draper denied first ATP Tour final in defeat by Maxime Cressy. BBC Sports [online]. 2022-06-24 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Taylor Fritz Clinches Crown In Eastbourne | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-06-25 [cit. 2022-06-25]. Dostupné online. 
  11. PARTENAIRES, Tennis Majors et ses. Tennis, ATP – Wimbledon 2022: Cressy gets past Auger-Aliassime. Tennis Majors [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Maxime Cressy: First-Time Winner Spotlight. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-07-19 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Finálové zmrtvýchvstání! Cressy získal po obratu z 2:6 a 0:3 svůj první titul na okruhu ATP. Tenisový svět [online]. 2022-07-18 [cit. 2022-07-19]. Dostupné online. 
  14. FINN, Richard. Injured Cressy forced to retire in 2022 US Open first round. US Open [online]. 2022-8-29 [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b EICHENHOLZ, Andrew. Inside Cressy's Incredible Transformation: 'He's Not Even The Same Player' | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-01-19 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. MACPHERSON, Paul. Maxime Cressy Bringing Back Serve And Volley | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-01-22 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. WATSON, Andy. Maxime Cressy: The Craziest Player You've Never Heard Of. Last Word On Tennis [online]. 2020-09-01 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat