Wikipedie

Laslo Djere

srbský tenista

Laslo Djere (srbsky: Laslo Đere / Ласло Ђере, maďarsky: Györe László, * 2. června 1995 Senta) je srbský profesionální tenista maďarského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva singlové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře.[2]

Laslo Djere
Laslo Djere na Monte-Carlo Masters 2022
PřezdívkaLaci[1]
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Datum narození2. června 1995 (28 let)[1]
Místo narozeníSenta, Jugoslávie[1]
BydlištěSenta, Srbsko[1]
Výška188 cm[1]
Hmotnost82 kg
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 914 265 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů122–126
Tituly2 ATP, 2 challengery, 9 ITF
Nejvyšší umístění27. místo (10. června 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open3. kolo (2019, 2021)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů2–24
Nejvyšší umístění346. místo (22. března 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2019, 2021, 2022, 2023)
US Open1. kolo (2019, 2021, 2023)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230831a31. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2019 na 27. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2021 na 346. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v květnu 2013, kdy mu patřilo 3. místo. Trénuje ho Jaroslav Levinský. Do roku 2018 tuto roli plnil Petar Čonkić a poté Boris Čonkić.[1]

V srbském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 lillským semifinálem Světové skupiny proti Francii, v němž prohrál dvouhru s Jo-Wilfriedem Tsongou. Srbové odešli poraženi 1:3 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 3–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra editovat

V juniorském tenise vyhrál floridský Orange Bowl 2012 v kategorii 18letých po finálové výhře nad Švédem Eliasem Ymerem. V juniorce Wimbledonu 2013 vypadl ve čtvrtfinále.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v srpnu 2011, když na turnaj v srbské Subotici obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl krajanu Nikolovi Čačićovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z italské Perugie, kde v červenci 2017 přehrál ve finále španělského hráče Daniela Muñoze de la Navu.[1][2]

 
Bekhend ve Wimbledonu 2019

V hlavní soutěži okruhu ATP World Tour debutoval na zářijovém PTT Thailand Open 2013 v Bangkoku, kam mu pořadatelé udělili divokou kartu. V úvodním kole však nestačil na šestého nasazeného Španěla Feliciana Lópeze.[1] Na červnovém challengeru UniCredit Czech Open 2015 v Prostějově se probojoval do finále přes tři tenisty Top 80 – nejvýše nasazeného Martina Kližana, turnajovou šestku Dušana Lajoviće a sedmičku Joãa Souzu. Z utkání o titul však odešel poražen od čtyřicátého prvního hráče žebříčku Jiřího Veselého. Premiérový vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na dubnovém Grand Prix Hassan II 2017 v Marrákeši po vyřazení Kližana. Ve druhém kole mu stopku vystavil druhý nasazený španělský antukář Albert Ramos-Viñolas, přestože získal úvodní sadu. Průlom do elitní stovky žebříčku učinil ve vydání z 24. července 2017.[1]

Do prvního čtvrtfinále postoupil z kvalifikace na úvodním ročníku budapešťského Gazprom Hungarian Open 2017. V daném zápase odvrátil mečbol čtvrtému nasazenému Fernandu Verdascovi a prošel do semifinále. V něm však podlehl britskému kvalifikantu Aljaži Bedenemu. Další semifinálové účasti zaznamenal na Istanbul Open 2018 a Swiss Open Gstaad 2018.[1]

V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na březnovém BNP Paribas Open 2018 v Indian Wells, kde jej na úvod vyřadil Američan Tim Smyczek. Navazující Miami Open 2018 opustil v témže kole po porážce od Lotyše Ernestsa Gulbise.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil během února 2019 na antukovém Rio Open z kategorie ATP 500 v brazilském Riu de Janeiru. Na cestě turnajem poprvé porazil člena elitní světové desítky, když na úvod zdolal osmého v pořadí Dominica Thiema. V boji o trofej přehrál osmnáctiletého Kanaďana Félixe Augera-Aliassimeho a posunul se na nové kariérní maximum poté, co mu na žebříčku patřila 37. příčka.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2016 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě skončili Marco Chiudinelli, Nicolás Kicker a v závěrečném fázi Adam Pavlásek. V úvodním kole dvouhry však nenašel recept na Australana Jordana Thompsona. První grandslamový zápas vyhrál nad Leonardem Mayerem na US Open.[1][2]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–1 D)
ATP Tour 250 (1–2 D)

Dvouhra: 5 (2–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 24. února 2019 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Félix Auger-Aliassime 6–3, 7–5
Vítěz 2. 18. října 2020 Sardinie, Itálie antuka   Marco Cecchinato 7–6(7–3), 7–5
Finalista 1. 11. dubna 2021 Sardinie, Itálie antuka   Lorenzo Sonego 6–2, 6–7(5–7), 4–6
Finalista 2. 27. srpna 2022 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Adrian Mannarino 6–7(1–7), 4–6
Finalista 3. 30. července 2023 Hamburk, Německo antuka   Alexander Zverev 5–7, 3–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures editovat

Legenda
Challengery (2–10 D; 0–1 Č)
Futures (9–4 D)

Dvouhra: 25 (11–14) editovat

Stav datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista září 2012 Subotica, Srbsko antuka   Jozef Kovalík 6–3, 0–6, 3–6
Vítěz červenec 2013 Kikinda, Srbsko antuka   Teodor-Dacian Crăciun 6–2, 6–1
Vítěz září 2013 Zlatibor, Srbsko antuka   Pedja Krstin 7–6(7–0), 6–3
Finalista listopad 2013 Nikósie, Kypr antuka   Bastian Trinker 2–6, 3–6
Finalista listopad 2013 Nikósie, Kypr tvrdý   Michal Schmid 4–6, 2–6
Vítěz květen 2014 Bol, Chorvatsko antuka   Mike Urbanija 6–1, 6–2
Vítěz květen 2014 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka   Tomislav Brkić 6–3, 6–2
Finalista červen 2014 Budapešť, Maďarsko antuka   Patrik Rosenholm 3–6, 7–5, 4–6
Vítěz září 2014 Niš, Srbsko antuka   Ivan Bjelica 7–6(8–6), 6–4
Vítěz prosinec 2014 Dakar, Senegal tvrdý   Aldin Šetkić 7–5, 2–6, 6–4
Vítěz únor 2015 Káhira, Egypt antuka   Kamil Majchrzak 6–3, 7–5
Finalista červen 2015 Prostějov, Česko antuka   Jiří Veselý 4–6, 2–6
Vítěz únor 2016 Hammámet, Tunisko antuka   Pascal Brunner 1–6, 6–1, 7–6(7–5)
Finalista červen 2016 Milán, Itálie antuka   Marco Cecchinato 2–6, 2–6
Finalista srpen 2016 Cortina d'Ampezzo, Itálie antuka   João Souza 4–6, 6–7(4–7)
Vítěz duben 2017 Opatija, Croatia antuka   Zdeněk Kolář 7–5, 6–4
Finalista červen 2017 Vicenza, Itálie antuka   Márton Fucsovics 6–4, 6–7(7–9), 2–6
Finalista červen 2017 Poprad, Slovensko antuka   Cedrik-Marcel Stebe 0–6, 3–6
Vítěz červenec 2017 Perugia, Itálie antuka   Daniel Muñoz de la Nava 7–6(7–4), 6–4
Finalista červenec 2017 San Benedetto, Itálie antuka   Matteo Berrettini 3–6, 4–6
Finalista říjen 2017 Almaty, Kazachstán antuka   Filip Krajinović 0–6, 3–6
Finalista květen 2018 Řím, Itálie antuka   Adam Pavlásek 6–7(1–7), 7–6(11–9), 4–6
Finalista červen 2018 Prostějov, Česko antuka   Jaume Munar 1–6, 3–6
Vítěz červenec 2018 Řím, Itálie antuka   Gianluca Mager 6–2, 6–1
Finalista květen 2023 Cagliari, Itálie antuka   Ugo Humbert 6–4, 5–7, 4–6

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista květen 2015 Samarkand, Uzbekistán antuka   Pedja Krstin   Sergej Betov
  Michail Jelgin 		4–6, 3–6

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laslo Đere na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m Laslo Djere na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230831a31. srpna 2023
  2. ↑ a b c d e f Laslo Djere na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230831a31. srpna 2023
  3. ↑ Laslo Djere na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230831a31. srpna 2023

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Laslo_Djere&oldid=23116450“