Opatija (italsky Abbazia, německy Sankt Jakobi) je chorvatské město a turistické letovisko na východním pobřeží Istrie u Kvarnerského zálivu na úpatí pohoří Učka, 11 km západně od Rijeky. V roce 2011 zde žilo přes 11 500 obyvatel.

Opatija
Opatija – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška0 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
ŽupaPřímořsko-gorskokotarská
Opatija
Opatija
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel11 659 (2011)
Správa
StarostaIvo Dujmić
Oficiální webwww.opatija.hr
Telefonní předvolba(+385) 051
PSČ51 410
Označení vozidelRI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie editovat

Město stává z deseti místních částíː Dobreć, Ičići, Ika, Mala Učka, Opatija, Oprič, Pobri, Poljane, Vela Učka a Veprinac, volněji se k němu váže osada Volosko.

Historie editovat

 
Opatija kolem roku 1900

Jméno města Opatija vzniklo v 15. století díky benediktýnskému opatství (chorvatsky opatija), které zde bylo. Dnešní Opatija byla do roku 1844 malou a nevýznamnou. V tomto přelomovém roku ji objevil bohatý obchodník z Rijeky Iginio Scarpa. Nechal zde pro sebe postavit luxusní letní vilu jménem Angiolina. Měla velmi rozlehlý subtropický a přímořský park. Zde ho pak v letních měsících navštěvovali bohatí přátelé z habsburské monarchie. Rekreační centrum se z Opatije stalo v roce 1882 díky tehdejšímu řediteli železnice Friedrichu Schüllerovi, který si zde tehdy koupil vilu.

Netrvalo dlouho a začaly se tu stavět luxusní hotelyː hotel Kvarner z roku 1884 byl prvním hotelem na Jadranu, soukromé vily (vila Angiolina) a sanatoria rakousko-uherské šlechty. Status klimatických lázní získalo město v roce 1899 (tehdy byl postaven hotel Imperial), a tím se stalo velmi vyhledávaným místem evropské společenské smetánky, především v zimních měsících.

Úpadek města začal hlavně za italské správy, kam se Istrie a Kvarner dostaly. Návrat města nastal v 60. letech 20. století. V této době zde bylo postaveno několik nových budov. Zároveň se rekonstruovaly staré hotely, které ještě slouží k ubytování. Opatija je jedno z měst, kde se hotely opravovaly, i díky tomu se stala známou oblastí, kterou začínají vyhledávat turisté. Město se zároveň může pyšnit kongresovou halou, která slouží nejen pro konání kongresů, ale i různých besed. Opatija dnes patří k poměrně dosti navštěvovaným kongresovým místům Chorvatska.

Památky editovat

  • Kostel Zvěstování P. Marie
  • Kostel sv. Jakuba
  • Kristův kostel
  • Hotel Kvarner z roku 1884 - první na Jadranu
  • Císařská villa Amalia

Slavné osobnosti editovat

  • Andrija Mohorovičić (1857–1936), chorvatský seismolog a geofyzik, narodil se ve Volosku-Opatiji
  • Frank Horvat (1857–1936), fotograf, zdejší rodák
  • Český houslista Jan Kubelík zde vlastnil vilu Rosalia, kde v letech 1922–1932 trávil s rodinou vždy značnou část roku.[1] Před vilou Angiolina stojí jeho socha.
  • Leo Sternbach (1908–1997), americký chemik a farmaceut, zdejší rodák; vynalezl valium

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. KRAFTOVÁ, Nikol. Estetické postoje Rafaela Kubelíka ve světle mnichovských pramenů. , 2014 [cit. 2020-08-13]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Marta Ottlová. Dostupné online.

Související články editovat

Externí odkazy editovat