Ugo Humbert (výslovnost: [yɡo œ̃bɛʁ]IPA, * 26. června 1998 Mety) je francouzský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál šest turnajů ve dvouhře. S Kližanem a Gulbisem spoludrží rekord otevřené éry výhrami z prvních šesti kariérních finále ATP ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1]

Ugo Humbert
Humbert na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození26. června 1998 (26 let)
Místo narozeníMety, Francie
BydlištěLucemburk, Lucembursko
Výška185 cm
Hmotnost73 kg
Profesionál od2016
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek6 537 198 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů128–116
Tituly6 ATP, 9 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění13. místo (15. dubna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023, 2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon4. kolo (2019, 2024)
US Open2. kolo (2018, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů7–27
Tituly3 Futures
Nejvyšší umístění351. místo (5. srpna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020)
French Open1. kolo (2018, 2019, 2020, 2022)
Wimbledon1. kolo (2019, 2022, 2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2018, 2024)
Týmové soutěže
Davis Cupfinálová skupina (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241003a3. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v dubnu 2024 na 13. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 351. místě. Trénuje ho Jérémy Chardy. Dříve tuto roli plnil Cyril Brechbuhl.[2]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 kvalifikačním kolem proti Maďarsku, v němž porazil Mártona Fucsovicse a v rozhodujícím pátém duelu Fábiána Marozsána. Francouzi zvítězili 3:2 na zápasy. V daném ročníku zasáhl i do skupinové fáze finálového turnaje, kde zdolal Švýcara Wawrinku i Brita Norrieho a podlehl Australanu de Minaurovi. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 4–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Francii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Z pozice čtrnáctého nasazeného postoupil přes Andújara, Kecmanoviće a Tsitsipase do čtvrtfinále dvouhry, v němž jej vyřadil pozdější stříbrný medailista Karen Chačanov.

Tenisová kariéra

editovat

Na divokou kartu zasáhl do kvalifikace francouzského Moselle Open 2017 v Metách, kde v posledním kvalifikačním kole nestačil na Itala Bolelliho. O rok později na metském turnaji obdržel divokou kartu do hlavní soutěže, což znamenalo debut na okruhu ATP Tour. V prvním kole přehrál Bernarda Tomice, ale v druhém kole byl nad jeho síly pátý nasazený hráč, Nikoloz Basilašvili.[4]

Tříkolovým kvalifikačním sítem grandslamu prošel na druhý pokus na US Open 2018. Při premiérovém startu v hlavní soutěži zaznamenal postup do druhého kola, v němž nestačil na trojnásobného šampiona grandslamu Švýcara Stana Wawrinku ve čtyřech setech.[4] Do první stovky žebříčku ATP se poprvé posunul díky vítězstvím na challengerovém turnaji v Ortisei, kde ve finále zdolal krajana a 55. hráče světa Herberta.[4] Do semifinále turnaje poprvé postoupil na Open 13 2019. Cestou porazil druhého nasazeného a třináctého hráče světa Bornu Ćoriće. Mezi posledními čtyřmi jej přehrál Michail Kukuškin.[4]

 
Humbert na French Open 2019

Výrazněji na sebe upozornil na travnatém Wimblednu 2019. Po skreči krajana a turnajové šestnáctky Gaëla Monfilse za stavu 3–0 v pátém setu prošel přes Marcela Granollersa a Félixe Auger-Aliassimeho až do osmifinále, kde nad ním vyhrála světová jednička a pozdější vítěz Novak Djoković. Po turnaji byl poprvé zařazen mezi padesát nejlepších hráčů. Díky semifinálovým účastem v Newportu a Antverpách se kvalifikoval na závěrečný turnaj roku pro hráče do 21 let Next Generation ATP Finals. V základní skupině skončil na posledním místě, když nestačil na Francese Tiafoea a Mikaela Ymera a vyhrál pouze nad pozdějším vítězem celé akce Jannikem Sinnerem.[4]

Do sezóny 2020 vstoupil účastí na turnaji v Aucklandu, kterou proměnil v zisk premiérového titulu. V průběhu turnaje porazil dva hráče z první dvacítky žebříčku, Shapovalova a Isnera. Ve finále pak v dramatické bitvě přehrál krajana Benoîta Pairea poměrem 7–5 v tiebreaku třetí sady.[5] Třetí titul, a první v kategorii ATP Tour 500, získal na Noventi Open 2021. Ve finále zdolal Rusa Andreje Rubljova po dvousetovém průběhu.[6] Čtvrtou trofej vybojoval v rodných Metách, na listopadovém Moselle Open 2023. Do finále prošel hladce přes italského veterána Fabia Fogniniho. V závěrečném souboji přehrál 22letého Alexandra Ševčenka ve dvou sadách. Sezónu tak zakončil jako francouzská jednička, když se po skončení posunul na nové kariérní maximum, 20. místo, o dvě příčky výše než Mannarino. Stal se i prvním Francouzem ve světové dvacítce od Monfilse ze srpna 2022.[7][8]

Pátý titul si odvezl z únorového Open 13 Provence 2024 v Marseille. V semifinále dosáhl desáté výhry nad členem ze světové desítky, osmým v pořadí Hubertem Hurkaczem. V souboji o titul přehrál bulharskou turnajovou dvojku Grigora Dimitrova a oplatil mu dvě předchozí prohry. Pátým titulem udržel na okruhu ATP Tour finálovou neporazitelnost, což se v otevřené éře před ním podařilo jen sedmi tenistům. Po skončení se premiérově posunul 18. místo, čímž se vrátil na pozici francouzské jedničky před Mannarina.[9][10] Šestý titul i druhý z kategorie ATP Tour 500 vybojoval na Dubai Tennis Championships 2024. Na prahu vyřazení se ocitl ve čtvrtfinále, kdy odvrátil tři mečboly Hurkaczovi, a v semifinále přehrál obhájce titulu a světovou čtyřku Daniila Medveděva.[11] Ve finále pak zdolal Alexandra Bublika. Po Gulbisovi a Kližanovi se stal třetím hráčem otevřené éry, který vyhrál prvních šest kariérních finále na túře ATP. Po skončení se poprvé posunul na 14. místo, jako první Francouz v Top 15 od Monfilse v květnu 2021.[12]

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (2–1 D)
ATP Tour 250 (4–0 D, 0–1 Č)

Dvouhra: 7 (6–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. leden 2020 Auckland, Nový Zéland ATP 250 tvrdý   Benoît Paire 7–6(7–2), 3–6, 7–6(7–5)
Vítěz 2. říjen 2020 Antverpy, Belgie ATP 250 tvrdý (h)   Alex de Minaur 6–1, 7–6(7–4)
Vítěz 3. červen 2021 Halle, Německo ATP 500 tráva   Andrej Rubljov 6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 4. listopad 2023 Mety, Francie ATP 250 tvrdý (h)   Alexandr Ševčenko 6–3, 6–3
Vítěz 5. únor 2024 Marseille, Francie ATP 250 tvrdý (h)   Grigor Dimitrov 6–4, 6–3
Vítěz 6. březen 2024 Dubaj, Spojené arabské emiráty ATP 500 tvrdý   Alexandr Bublik 6–4, 6–3
Finalista 1. říjen 2024 Tokio, Japonsko ATP 500 tvrdý   Arthur Fils 7–5, 6–7(6–8), 3–6


Čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2024 Gstaad, Švýcarsko ATP 250 antuka   Fabrice Martin   Juki Bhambri
  Albano Olivetti
6–3, 3–6, [6–10]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ugo Humbert na anglické Wikipedii.

  1. Ugo Humbert na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240424a24. dubna 2024
  2. Ugo Humbert na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240424a24. dubna 2024
  3. Ugo Humbert na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240309a9. března 2024
  4. a b c d e Ugo Humbert | Player Activity [online]. Inc. [cit. 2024-03-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Jednadvacetiletý Humbert v Aucklandu vyhrál dramatické francouzské finále s Pairem a slaví první triumf. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  6. Ugo Humbert Beats Andrey Rublev For Halle Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-20 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Humbert udržel finálovou neporazitelnost a splnil si sen. Pro 4. trofej si došel v rodných Métách. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  8. Francouzský týden: Mannarino získal titul v Sofii, Humbert v Metách. iDNES.cz [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  9. Ugo Humbert beats Grigor Dimitrov to clinch Marseille crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Canadian Press. Ugo Humbert beats Grigor Dimitrov in Open 13 final for fifth career title. TSN [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Ugo Humbert defeats Daniil Medvedev in Dubai. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. John Berkok. Ugo Humbert defeats Alexander Bublik for Dubai title, improves to 6-0 in ATP finals. Tennis.com [online]. 2024-03-02 [cit. 2024-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat