Ugo Humbert (výslovnost: [yɡo œ̃bɛʁ]IPA, * 26. června 1998 Mety) je francouzský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět turnajů ve dvouhře. V otevřené éře se stal osmým tenistou, který vyhrál pět úvodních finále dvouhry na nejvyšším profesionálním okruhu. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[1]

Ugo Humbert
Humbert na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození26. června 1998 (25 let)
Místo narozeníMety, Francie
BydlištěLucemburk, Lucembursko
Výška185 cm
Hmotnost73 kg
Profesionál od2016
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 362 306 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů104–101
Tituly5 ATP, 9 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění18. místo (12. února 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023, 2024)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon4. kolo (2019)
US Open2. kolo (2018, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů3–23
Tituly3 Futures
Nejvyšší umístění361. místo (14. října 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020)
French Open1. kolo (2018, 2019, 2020, 2022)
Wimbledon1. kolo (2019, 2022, 2023)
Týmové soutěže
Davis Cupfinálová skupina (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240214a14. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2024 na 18. místě a ve čtyřhře v říjnu 2019 na 361. místě. Trénuje ho Jérémy Chardy. Dříve tuto roli plnil Cyril Brechbuhl.[2]

Ve francouzském daviscupovém týmu debutoval v roce 2023 kvalifikačním kolem proti Maďarsku, v němž porazil Mártona Fucsovicse a v rozhodujícím pátém duelu Fábiána Marozsána. Francouzi zvítězili 3:2 na zápasy. V daném ročníku zasáhl i do skupinové fáze finálového turnaje, kde zdolal Švýcara Wawrinku i Brita Norrieho a podlehl Australanu de Minaurovi. Do září 2024 v soutěži nastoupil ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 4–1 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Francii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Z pozice čtrnáctého nasazeného postoupil přes Andújara, Kecmanoviće a Tsitsipase do čtvrtfinále dvouhry, v němž jej vyřadil pozdější stříbrný medailista Karen Chačanov.

Tenisová kariéra editovat

Na divokou kartu zasáhl do kvalifikace francouzského Moselle Open 2017 v Metách, kde v posledním kvalifikačním kole nestačil na Itala Bolelliho. O rok později na metském turnaji obdržel divokou kartu do hlavní soutěže, což znamenalo debut na okruhu ATP Tour. V prvním kole přehrál Bernarda Tomice, ale v druhém kole byl nad jeho síly pátý nasazený hráč, Nikoloz Basilašvili.[4]

Tříkolovým kvalifikačním sítem grandslamu prošel na druhý pokus na US Open 2018. Při premiérovém startu v hlavní soutěži zaznamenal postup do druhého kola, v němž nestačil na trojnásobného šampiona grandslamu Švýcara Stana Wawrinku ve čtyřech setech.[4] Do první stovky žebříčku ATP se poprvé posunul díky vítězstvím na challengerovém turnaji v Ortisei, kde ve finále zdolal krajana a 55. hráče světa Herberta.[4] Do semifinále turnaje poprvé postoupil na Open 13 2019. Cestou porazil druhého nasazeného a třináctého hráče světa Bornu Ćoriće. Mezi posledními čtyřmi jej přehrál Michail Kukuškin.[4]

 
Humbert na French Open 2019

Výrazněji na sebe upozornil na travnatém Wimblednu 2019. Po skreči krajana a turnajové šestnáctky Gaëla Monfilse za stavu 3–0 v pátém setu prošel přes Marcela Granollersa a Félixe Auger-Aliassimeho až do osmifinále, kde nad ním vyhrála světová jednička a pozdější vítěz Novak Djoković. Po turnaji byl poprvé zařazen mezi padesát nejlepších hráčů. Díky semifinálovým účastem v Newportu a Antverpách se kvalifikoval na závěrečný turnaj roku pro hráče do 21 let Next Generation ATP Finals. V základní skupině skončil na posledním místě, když nestačil na Francese Tiafoea a Mikaela Ymera a vyhrál pouze nad pozdějším vítězem celé akce Jannikem Sinnerem.[4]

Do sezóny 2020 vstoupil účastí na turnaji v Aucklandu, kterou proměnil v zisk premiérového titulu. V průběhu turnaje porazil dva hráče z první dvacítky žebříčku, Shapovalova a Isnera. Ve finále pak v dramatické bitvě přehrál krajana Benoîta Pairea poměrem 7–5 v tiebreaku třetí sady.[5] Třetí titul, a první v kategorii ATP Tour 500, získal na Noventi Open 2021. Ve finále zdolal Rusa Andreje Rubljova po dvousetovém průběhu.[6] Čtvrtou trofej vybojoval v rodných Metách, na listopadovém Moselle Open 2023. Do finále prošel hladce přes italského veterána Fabia Fogniniho. V závěrečném souboji přehrál 22letého Alexandra Ševčenka ve dvou sadách. Sezónu tak zakončil jako francouzská jednička, když se po skončení posunul na nové kariérní maximum, 20. místo, o dvě příčky výše než Mannarino. Stal se i prvním Francouzem ve světové dvacítce od Monfilse ze srpna 2022.[7][8]

Pátý titul si odvezl z únorového Open 13 Provence 2024 v Marseille. V semifinále dosáhl desáté výhry nad členem ze světové desítky, osmým v pořadí Hubertem Hurkaczem. V souboji o titul přehrál bulharskou turnajovou dvojku Grigora Dimitrova a oplatil mu dvě předchozí prohry. Pátým titulem udržel na okruhu ATP Tour finálovou neporazitelnost, což se v otevřené éře před ním podařilo jen sedmi tenistům. Po skončení se premiérově posunul 18. místo, čímž se vrátil na pozici francouzské jedničky před Mannarina.[9][10]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–0 D)
ATP Tour 250 (4–0 D)

Dvouhra: 5 (5–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 18. ledna 2020 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Benoît Paire 7–6(7–2), 3–6, 7–6(7–5)
Vítěz 2. 25. října 2020 Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Alex de Minaur 6–1, 7–6(7–4)
Vítěz 3. 20. června 2021 Halle, Německo tráva   Andrej Rubljov 6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 4. 11. listopadu 2023 Mety, Francie tvrdý (h)   Alexandr Ševčenko 6–3, 6–3
Vítěz 5. 11. února 2024 Marseille, Francie tvrdý (h)   Grigor Dimitrov 6–4, 6–3

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ugo Humbert na anglické Wikipedii.

  1. Ugo Humbert na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240214a14. února 2024
  2. Ugo Humbert na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240214a14. února 2024
  3. Ugo Humbert na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240214a14. února 2024
  4. a b c d e Ugo Humbert | Player Activity [online]. Inc. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Jednadvacetiletý Humbert v Aucklandu vyhrál dramatické francouzské finále s Pairem a slaví první triumf. TenisPortal.cz [online]. 2020-01-18 [cit. 2020-09-27]. Dostupné online. 
  6. Ugo Humbert Beats Andrey Rublev For Halle Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-06-20 [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Humbert udržel finálovou neporazitelnost a splnil si sen. Pro 4. trofej si došel v rodných Métách. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  8. Francouzský týden: Mannarino získal titul v Sofii, Humbert v Metách. iDNES.cz [online]. 2023-11-11 [cit. 2023-11-12]. Dostupné online. 
  9. Ugo Humbert beats Grigor Dimitrov to clinch Marseille crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. The Canadian Press. Ugo Humbert beats Grigor Dimitrov in Open 13 final for fifth career title. TSN [online]. 2024-02-11 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat