Borna Ćorić

chorvatský tenista

Borna Ćorić (* 14. listopad 1996 Záhřeb) je chorvatský profesionální tenista a vítěz juniorské dvouhry US Open 2013. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové turnaje včetně Cincinnati Masters 2022. Na challengerech ATPokruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře.[1]

Borna Ćorić
Borna Ćorić na French Open 2022
Borna Ćorić na French Open 2022
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Datum narození14. listopadu 1996 (27 let)
Místo narozeníZáhřeb, Chorvatsko
Výška188 cm
Hmotnost79 kg
Profesionál od2013
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 919 623 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů214–178
Tituly3 ATP, 3 challengery, 5 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (5. listopadu 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2019)
French Open3. kolo (2015, 2016, 2018, 2019, 2023)
Wimbledon2. kolo (2015)
US Openčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů4–16
Nejvyšší umístění413. místo (7. listopadu 2016)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2018)
Hopman Cupvítěz (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240205a5. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2018 na 12. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2016 na 413. místě. Od roku 2022 jej trénuje krajan Mate Delić.[2]

V chorvatském daviscupovém týmu debutoval v září 2013 umagskou baráží Světové skupiny proti Velké Británii, v němž podlehl Andymu Murraymu. Chorvaté sestoupili po prohře 1:4 na zápasy. V Davis Cupu 2016 se stal členem družstva, které podlehlo ve finále Argentině 2:3 na zápasy. Během daného ročníku odehrál zápasy ve třech kolech před finále. V rozhodující pětisetové bitvě semifinále Davis Cupu 2018 otočil zápas s Američanem Tiafoem a poslal Chorvaty do finále po celkové výhře 3:2 na zápasy. Ve finále proti Francii vyhrál úvodní singl s Jérémym Chardym a přispěl k zisku salátové mísy výsledkem 3:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 16–9 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[3]

Chorvatsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde na úvod mužské dvouhry podlehl patnáctému nasazenému Francouzi Gillesi Simonovi ve dvou setech.

V roce 2014 jej Asociace tenisových profesionálů vyhlásila Hvězdou zítřka, kategorie známé jako „nováček roku“.

Tenisová kariéra editovat

Ve finále juniorky US Open 2013 zdolal Australana Thanasiho Kokkinakise po třísetovém průběhu.

Na nejvyšší grandslamové úrovni debutoval v hlavní soutěži dvouhry US Open 2014, kde jako kvalifikant na úvod přehrál dvacátého devátého nasazeného Lukáše Rosola ve třech setech, aby poté nestačil na Dominikánce Víctora Estrellu Burgose. Na říjnovém Swiss Indoors 2014 v Basileji poprvé porazil tenistu elitní světové desítky, když na něj ve čtvrtfinále nestačil třetí hráč žebříčku Rafael Nadal. Již předtím na turnaji vystavil stopku třináctému muži klasifikace Ernestsovi Gulbisovi. V semifinále pak skončil na raketě belgické turnajové sedmičky Davida Goffina. Druhou takovou výhru zaznamenal na únorovém Dubai Tennis Championships 2015, když opět proti světové trojce ve čtvrtfinále vyřadil Andyho Murrayho. Jako šťastný poražený nenašel v semifinále recept na Rogera Federera, když mu odebral pouze tři gamy.

 
S cenou pro Hvězdu zítřka 2014, nováčka roku na okruhu ATP Tour

První finále na okruhu ATP odehrál na lednovém Aircel Chennai Open 2016 v Čennaí. V něm však podlehl Švýcarovi Stanovi Wawrinkovi.[4] V devatenácti letech se stal nejmladším finalistou okruhu od sezóny 2008.[5] Premiérovou trofej v této úrovni tenisu si odvezl z jediné události sezóny 2017 hrané na africkém kontinentu. Ve čtvrtfinále dubnového Grand Prix Hassan II 2017 v Marrákeši vyřadil jako nenasazený španělskou turnajovou dvojku Alberta Ramose-Viñolase. Do závěrečného boje pronikl po zdolání Jiřího Veselého ve dvou sadách. Finálový duel proti německé turnajové trojce Philippu Kohlschreiberovi se nevyvíjel dobře, když prohrával již 5–7 a 0–3 na gamy. Za stavu 5–7 a 5–6 odvrátil pět mečbolů a ve třetím dějství zvládl otočit ztrátu prolomeného podání. Po operaci kolena v září 2016 klesl na 79. místo, odkud se po marrákešském triumfu vrátil do elitní světové padesátky. Poměr vzájemných zápasů s Kohlschreiberem snížil na 1–2.[6]

Úřadující světovou jedničku poprvé zdolal ve třetím kole květnového Mutua Madrid Open 2017, kde jako 59. hráč klasifikace vyřadil Andyho Murrayho ve dvou setech. Ve čtvrtfinále pak nenašel recept na pozdějšího rakouského finalistu Dominica Thiema. Světovou šestku Alexandra Zvereva přehrál ve druhé fázi US Open 2017, aby poté skončil na raketě finalisty turnaje Kevina Andersona z Jihoafrické republiky. Druhou kariérní trofej, a první v kategorii ATP 500, si odvezl z travnatého Gerry Weber Open 2018, kde ve finále přehrál 36letou švýcarskou světovou jedničku Rogera Federera po třísetovém průběhu. V celém turnaji ztratil na podání jen dva gamy. Po turnaji mu poprvé patřila 21. příčka světové klasifikace. Ukončil také Švýcarovu 20zápasovou neporazitelnost na travnatém povrchu, přestože do Halle přijížděl s významně pasivním poměrem travnatých utkání 2–12. Již v úvodním kole zdolal světovou trojku Alexandra Zvereva.[7][8]

 
Na Rome Masters 2016

Z premiérového finále v rámci série Masters na říjnovém Rolex Shanghai Masters 2018 odešel poražen od srbské světové trojky Novaka Djokoviće. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když 15. října 2018 figuroval na 13. místě žebříčku ATP.[9]

Dne 22. června 2020 na sociálních sítích uvedl, že byl pozitivně testován na covid-19 na exhibici v Zadaru.[10] Den předtím oznámil pozitivní výsledek testu i jeden ze soupeřů na Djokovićově Adria Tour Grigor Dimitrov.[11] Od března 2021 rok nehrál pro zranění ramena, s nímž v květnu téhož roku podstoupil v New Yorku operaci. Poslední turnaj před léčbou odehrál na březnovém ABN AMRO World Tennis Tournament 2021 v Rotterdamu, kde v semifinále nestačil na maďarského kvalifikanta Mártona Fucsovicse.[12] Poté sedm měsíců nedržel raketu v ruce.[13] Na dvorce se vrátil jako 167. hráč žebříčku březnovým BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells.[13] V prvním kole jej vyřadil Španěl Alejandro Davidovich Fokina z konce první světové padesátky. Na navazujícím Miami Open 2022 zdolal dalšího zástupce španělského tenisu Fernanda Verdasca, ale poté podlehl německé světové čtyřce Alexandru Zverevovi. Během června 2022 ovládl italský turnaj v Montechiarugolu u Parmy po závěrečných výhrách nad Srbem Dušanem Lajovićem a Švédem Eliasem Ymerem. Odvezl si tak třetí challengerovou trofej.[14]

Na letních severoamerických betonech jej nejdříve vyřadil šestnáctý muž pořadí a krajan Marin Čilić na National Bank Open 2022 v Montréalu. Další týden však na cincinnatském Western & Southern Open 2022 přehrál italského kvalifikanta Lorenza Musettiho. Ve druhém kole porazil světovou čtyřku Rafaela Nadala po třísetové bitvě, čímž podesáté v kariéře zdolal člena první světové pětky a ve vzájemných duelech proti Španělovi se ujal vedení 3–2.[15] Poté zvládl utkání s patnáctým nasazeným Robertem Bautistou Agutem, světovou devítkou Félixem Augerem-Aliassimem a v semifinále s devátým nasazeným Cameronem Norriem. Ve finále zdolal sedmého muže žebříčku Stefanose Tsitsipase z Řecka po dvousetovém průběhu. První trofej v kategorii Masters z něj učinila nejníže postaveného šampiona této série v historii.[16] Rovněž se stal prvním tenistou od Mikaela Pernforse v roce 1993, který během jedné kalendářní sezóny vyhrál turnaj Masters i challenger po červnovém triumfu na parmském challengeru. Od zavedení ATP Masters 1000 v roce 1990 se stal teprve třetím, jemuž se tento výkon podařil (v listopadu 2022 pak čtvrtým Rune v Paříži). Bodový zisk jej posunul do elitní stovky klasifikace, na 29. příčku.[17]

Trenérské vedení editovat

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–1 D)
ATP Tour 500 (1–1 D)
ATP Tour 250 (1–4 D)

Dvouhra: 9 (3–6) editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 10. ledna 2016 Čennaí, Indie tvrdý   Stan Wawrinka 3–6, 5–7
Finalista 2. 10. dubna 2016 Casablanca, Maroko antuka   Federico Delbonis 2–6, 4–6
Vítěz 1. 16. dubna 2017 Marrákeš, Maroko antuka   Philipp Kohlschreiber 5–7, 7–6(7–3), 7–5
Vítěz 2. 24. června 2018 Halle, Německo tráva   Roger Federer 7–6(8–6), 3–6, 6–2
Finalista 3. 14. října 2018 Šanghaj, Čína tvrdý   Novak Djoković 3–6, 4–6
Finalista 4. 22. září 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Daniil Medveděv 3–6, 1–6
Finalista 5. 18. října 2020 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Andrej Rubljov 6–7(5–7), 4–6
Vítěz 3. 21. srpna 2022 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Stefanos Tsitsipas 7–6(7–0), 6–2
Finalista 6. 5. února 2024 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Alexandr Bublik 7–5, 2–6, 3–6

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures editovat

Legenda
Challengery (3–0 D)
Futures (5–1 D)

Dvouhra: 9 (8–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 2013 Bournemouth, Spojené království antuka   Daniel Cox 6–7(4), 6–4, 6–3
Vítěz 2. 2013 Smyrna, Turecko tvrdý   Enzo Couacaud 6–7(0), 7–6(1), 7–5
Vítěz 3. 2013 Smyrna, Turecko tvrdý   Tucker Vorster 6–4, 6–4
Vítěz 4. 2013 Lagos, Nigérie tvrdý   Ante Pavić 6–4, 6–3
Vítěz 5. 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Baris Erguden 6–4, 3–6, 6–3
Finalista 1. 2014 Čcheng-tu, Čína tvrdý   Wu Ti 4–6, 2–6
Vítěz 1. 2014 Smyrna, Turecko tvrdý   Malek Džazírí 6–1, 6–7(7–9), 6-4
Vítěz 2. 2015 Barranquilla, Kolumbie antuka   Rogério Dutra da Silva 6–4, 6-1
Vítěz 3. 2022 Parma, Itálie antuka   Elias Ymer 7–6(7–4), 6–0

Finále soutěží družstev: 2 (2–0) editovat

Stav č. datum soutěž povrch spoluhráči soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 23.–25. listopadu 2018 Davis Cup 2018
Lille, Francie
antuka (h)   Marin Čilić
  Ivan Dodig
  Franko Škugor
  Jo-Wilfried Tsonga
  Lucas Pouille
  Jérémy Chardy
  Nicolas Mahut
  Pierre-Hugues Herbert
3–1
Vítěz 2. 23. července 2023 Hopman Cup 2023
Nice, Francie
antuka   Donna Vekićová   Céline Naefová
  Leandro Riedi
2–0

Postavení na konečném žebříčku ATP editovat

Dvouhra editovat

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 367. 91. 44. 48. 48. 12. 28 24. 73. 26. 37.

Čtyřhra editovat

Rok 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 830. 775. 421. 782.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Borna Ćorić na anglické Wikipedii.

  1. Borna Ćorić na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240205a5. února 2024
  2. Borna Ćorić na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240205a5. února 2024
  3. Borna Ćorić na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240205a5. února 2024
  4. Stan Wawrinka beats Borna Coric in Chennai final [online]. BBC, 10. ledna 2016 [cit. 2016-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Federer titul v Brisbane neobhájil, v Čennaí znovu kraloval Wawrinka. iDNES.cz [online]. 2016-01-10 [cit. 2016-01-10]. Dostupné online. 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. Čorič přežil pět mečbolů proti Kohlschreiberovi a má premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-16 [cit. 2017-04-17]. Dostupné online. 
  7. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Světová jednička Federer je poprvé nejstarším hráčem v Top 100 [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-19 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Djokovič počtvrté ovládl Šanghaj a má 32. titul z turnajů Masters [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-14 [cit. 2018-10-15]. Dostupné online. 
  10. V Zadaru se koronavirem nakazil i Čorič. tenisportal.cz [online]. 2020-06-22 [cit. 2020-06-22]. Dostupné online. 
  11. Coric becomes second tennis player to test positive for COVID-19. The Hindu [online]. 2020-06-22 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  12. Borna Coric Undergoes Shoulder Surgery In New York | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2021-05-19 [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b c OZMO, Sasa. Coric "didn't touch a racquet for seven months" : his injury, his doubts, his comeback in his own words. Tennis Majors [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Coric Returns To Winners' Circle At Parma Challenger. Tennis TourTalk [online]. 2022-06-19 [cit. 2022-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-13. (anglicky) 
  15. BERKOK, John. Borna Coric stuns Rafael Nadal in second-round marathon in Cincinnati. Tennis.com [online]. 2022-08-18 [cit. 2022-08-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Cincinnati Masters: Borna Coric upsets Stefanos Tsitsipas, becomes lowest ranked Masters champion in history. TimesNow [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Borna Coric Captures Maiden Masters 1000 Crown In Cincinnati. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Borna Coric splits with coach Piatti. Essentiallysports. 03-09-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Coric on split with coach Piatti-Maria Sharapova one of main reasons [online]. 12-09-2019. Dostupné online. (anglicky) 
  20. antonio-veic [online]. 13-04-2019. Dostupné online. (chorvatsky) 
  21. BORNA ĆORIĆ NAŠAO MAJSTORA KOJI BI GA TREBAO ODVESTI U SAM VRH Velika nada hrvatskog tenisa ima novog trenera! - Sportske Novosti [online]. Listopad 2019 [cit. 2020-02-15]. Dostupné online. (chorvatsky) 

Externí odkazy editovat

Předchůdce Borna Ćorić Nástupce

Jiří Veselý
ATP – Hvězda zítřka
2014

Alexander Zverev