Jasutaka Učijama

japonský tenista

Jasutaka Učijama (japonsky: 内山 靖崇,Učijama Jasutaka; * 5. srpna 1992 Sapporo) je japonský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do září 2019 jedenáct titulů ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[2]

Jasutaka Učijama
内山 靖崇
Jasutaka Učijama ve Wimbledonu 2019
Stát JaponskoJaponsko Japonsko
Datum narození 5. srpna 1992 (27 let)[1]
Místo narození Sapporo, Japonsko[1]
Bydliště Tokio, Japonsko[1]
Výška 183 cm[1]
Váha 78 kg[1]
Profesionál od dubna 2011
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 589 306 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Tituly 0 ATP, 3 challengery, 8 Futures
Nejvyšší umístění 139. místo (29. července 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo kvalifikace (2017)
French Open 2. kolo kvalifikace (2018)
Wimbledon 1. kolo (2019)
US Open 1. kolo kvalifikace (2014, 2015, 2017)
Čtyřhra
Tituly 1 ATP, 3 challengery, 8 Futures
Nejvyšší umístění 102. místo (20. srpna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon 1. kolo (2018)
Týmové soutěže
Davis Cup 1. kolo (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190815a15. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v  červenci 2019 na 139. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2018 na 108. místě. Trénuje ho Kentaró Masuda. Připravuje se v Tokiu a Barceloně.[1]

V japonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 čtvrtfinálem 1. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Indonésii, v níž vyhrál dvouhru a s Item také čtyřhru. Japonci zvítězili 5:0 na zápasy. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 3–9 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v říjnu 2009, když na turnaji v Kašiwě postopuil z kvalifikace. Ve čtvrtfinále dvouhry podlehl Tchawanci Tsung-hua Jangovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z kjótského turnaje v lednu 2017. Ve finále přehrál slovinského, stosedmdesátého hráče žebříčku Blaže Kavčiče. Druhou trofej si odvezl z challengeru Keio Challenger 2018 v Jokohamě po výhře nad krajanem Tacumou Item. [1][2]

V rámci okruhu ATP Tour debutoval na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2011 v Tokiu, kde s Američanem Donaldem Youngem obdrželi divokou kartu do čtyřhry. V úvodním kole je vyřadila čtvrtá nasazená, česko-slovenská dvojice František Čermák a Filip Polášek. První singlový zápas na okruhu odehrál na Malaysian Open, Kuala Lumpur 2015, na němž prošel kvalifikačním sítem. V prvním utkání dvouhry však skončil na raketě Radka Štěpánka.[1][2]

Do premiérového finále na túře ATP postoupil ve čtyřhře Rakuten Japan Open Tennis Championships 2017, do níž zasáhl po boku krajana Bena McLachlana. Ve čtvrtfinále vyřadili nejvýše nasazené Jeana-Juliena Rojera s Horiou Tecăuem. V boji o titul pak za 1.32 hodin přehráli favorizované britsko-brazilské turnajové dvojky Jamieho Murrayho s Brunem Soaresem po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej 9. října 2017 posunul na nové kariérní maximum, 133. místo deblového žebříčku ATP.[4][1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Wimbledonu 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V úvodním kole však nenašel recept na Američana Tennyse Sandgrena, jemuž podlehl po čtyřsetovém průběhu.[1][2]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
[ATP Tour Masters 1000]] (0)
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP World Tour 250 (0)

Čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. . října 2017 Tokio, Japonsko tvrdý   Ben McLachlan   Jamie Murray
  Bruno Soares
6–4, 7–6(7–1)

Finále na challengerech ATPEditovat

Legenda
Challengery (3–2 D; 3–7 Č)

Dvouhra: 5 (3–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 2. srpna 2015 Lexington, Spojené státy tvrdý   John Millman 3-6, 6-3, 4-6
Vítěz 1. 26. února 2017 Kjóto, Japonsko koberec (h)   Blaž Kavčič 6–3, 6–4
Vítěz 2. 4. března 2018 Jokohama, Japonsko tvrdý   Tacuma Itó 2–6, 6–3, 6–4
Vítěz 3. 9. září 2018 Čang-ťia-kang, Čína tvrdý   Jason Jung 6–2, 6–2
Finalista 3. 28. července 2019 Granby, Kanada tvrdý   Ernesto Escobedo 4–6, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 10 (1–7)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 19. srpna 2012 Karši, Uzbekistán tvrdý   Brydan Klein   Lee Sin-han
  Pcheng Sien-jin
6–7(5–7), 6–4, [4–10]
Finalista 2. 12. května 2013 Kunming, Čína tvrdý   Go Soeda   Samuel Groth
  John-Patrick Smith
4–6, 1–6
Vítěz 1. 26. ledna 2014 Maui,Spojené státy tvrdý   Denis Kudla   Daniel Kosakowski
  Nicolas Meister
6–3, 6–2
Vítěz 2. 23. listopadu 2014 Tojota, Japonsko koberec (h)   Tošihide Macui   Bumpei Sató
  Jang Tsung-hua
7–6(8–6), 6–2
Finalista 3. 1. března 2015 Kjóto, Japonsko koberec (h)   Go Soeda   Benjamin Mitchell
  Jordan Thompson
3–6, 2–6
Finalista 4. 12. dubna 2015 Saint-Brieuc, Francie tvrdý (h)   Andriej Kapaś   Grégoire Burquier
  Alexandre Sidorenko
3–6, 4–6
Finalista 5. 21. února 2016 Kjóto, Japonsko koberec (h)   Go Soeda   Kung Mao-sin
  I Čchu-chuan
3–6, 6–7(7–9)
Finalista 6. 18. června 2016 Blois, Francie antuka   Kung Mao-sin   Alexander Satschko
  Simon Stadler
3–6, 6–7(2–7)
Vítěz 3. 12. listopadu 2017 Kóbe, Japonsko tvrdý   Ben McLachlan   Džívan Nedunčežijan
  Christopher Rungkat
4–6, 6–3, [10–8]
Finalista 7. 25. února 2018 Kjóto, Japonsko koberec (h)   Go Soeda   Luke Saville
  Jordan Thompson
3–6, 7–5, [6–10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yasutaka Uchiyama na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j (anglicky) Jasutaka Učijama na stránkách ATP Tour, přístup: 20190815a15. srpna 2019
  2. a b c d e f (anglicky) Jasutaka Učijama na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190815a15. srpna 2019
  3. (anglicky) Jasutaka Učijama na stránkách Davis Cupu, přístup: 20190815a15. srpna 2019
  4. ATP Staff. Mclachlan/Uchiyama Complete Dream Week With Tokyo Crown [online]. ATP World Tour, Inc. jazyk = en, 2017-10-08 [cit. 2017-10-09]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat