Ben McLachlan
Ben McLachlan, japonsky: マクラクラン 勉, Makurakuran Ben, (* 10. května 1992 Queenstown) je japonský profesionální tenista, deblový specialista, který mezi lety 2012–2017 reprezentoval rodný Nový Zéland. V červnu 2017 začal nastupovat za Japonsko a zvolil tak zemi původu své matky.[1] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedmnáct titulů ve čtyřhře.[2]
| Ben McLachlan | |
|---|---|
_(42929379952).jpg) Ben McLachlan na French Open 2018 | |
| Přezdívka | Benny Mac[1] |
| Stát |  Nový Zéland (2012–2017) Japonsko (2017–) |
| Datum narození | 10. května 1992 (31 let)[1] |
| Místo narození | Queenstown, Nový Zéland[1] |
| Bydliště | Queenstown, Nový Zéland[1] |
| Výška | 185 cm[1] |
| Hmotnost | 78 kg[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend jednoruč |
| Výdělek | 1 084 956 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 0–0 |
| Nejvyšší umístění | 729. místo (15. června 2015) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 109–109 |
| Tituly | 7 ATP, 4 challengery, 13 Futures |
| Nejvyšší umístění | 18. místo (15. listopadu 2018) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | semifinále (2018) |
| French Open | 2. kolo (2021) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2018, 2021) |
| US Open | čtvrtfinále (2019) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
| French Open | 1. kolo (2018, 2019) |
| Wimbledon | 3. kolo (2018) |
| US Open | 2. kolo (2021) |
| Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
| Olympijské hry | 2. kolo (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 8. srpna 2021 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červnu 2015 na 729. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2018 na 18. místě. Trénují ho Lan Bale a Riki McLachlan.[1]
V japonském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 světovou baráží proti Brazílii, v níž po boku Jasutaky Učijamy prohráli sobotní čtyřhru s Melem a Soaresem. Japonci zvítězili 3:1 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupil k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 1–6 ve čtyřhře.[3]
Tenisová kariéra editovat
V sezóně 2017 získal první tři deblové tituly na challengerech, když se spoluhráči vyhrál Internazionali di Tennis dell'Umbria, Gwangju Open a Kobe Challenger. Do premiérového finále na okruhu ATP World Tour postoupil na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2017 v Tokiu, když ve finále čtyřhry s Jasutakou Učijamou porazili favorizované britsko-brazilské turnajové dvojky Jamieho Murrayho s Brunem Soaresem po dvousetovém průběhu. Bodový zisk po turnaji z kategorie ATP 500 znamenal, že postoupil na nové žebříčkové maximum, když mu 9. října 2017 patřila 80. příčka ve čtyřhře.[4] Již ve čtvrtfinále vyřadili třetí světovou dvojici Jean-Julien Rojer a Horia Tecău.[1][2]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Australian Open 2018, do něhož nastoupil s Němcem Janem-Lennardem Struffem. Po výhře nad prvním světovým párem Łukasz Kubot a Marcelo Melo[5] prošli do semifinále, v němž je vyřadila sedmá nasazená dvojice Oliver Marach a Mate Pavić.[1][2]
Po boku Francouze Huga Nyse se probojovali do finále únorového Open Sud de France 2018 v Montpellier, kde nestačili na britskou bratrskou dvojici Kena a Neala Skupských.[6] Jako poražení semifinalisté pak dohráli na Delray Beach Open 2018 s pozdějšími vítězi Sockem a Withrowem. Opět se Struffem se představil v deblové soutěži Miami Open 2018, v níž mezi poslední čtveřicí párů nenašli recept na dvojčata Bryanovi.[1][2]
Do závěrečného boje o titul postoupil ve čtyřhře na antukovém Istanbul Open 2018, kde se jeho partnerem stal Američan Nicholas Monroe. V roli nejvýše nasazených však v utkání podlehli britsko-švédskému páru Dominic Inglot a Robert Lindstedt až v rozhodujícím supertiebreaku.[7] Na Roland Garros 2018 pak v úvodní fázi utržili se Struffem porážku od dvojice Marcelo Arevalo a Jamie Cerretani.[1][2]
Soukromý život editovat
Narodil se roku 1992 v novozélandském Queenstownu do rodiny novozélandského pilota a spisovatele Craiga a japonské matky Juriko McLachlanových. Má staršího bratra Riki McLachlana, s nímž hrál na Kalifornské univerzitě v Berkeley tenis (2011–2014) a poté jej začal sourozenec trénovat.[1]
Za preferovaný povrch uvedl trávu a jako silný úder podání. Do června 2017 nastupoval za Nový Zéland a poté začal reprezentovat Japonsko, a to i v rámci Davis Cupu.[1] Vzhledem k restriktivnímu pravidlu z roku 2015, tak již nemůže změnit daviscupový výběr za novozélandský tým.
Finále na okruhu ATP Tour editovat
| ||||||||
Čtyřhra: 12 (7–5) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 8. října 2017 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Jasutaka Učijama
|
 Jamie Murray Bruno Soares
|
6–4, 7–6(7–1) |
| Finalista | 1. | 12. února 2018 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) |  Hugo Nys
|
Ken Skupski Neal Skupski
|
6–7(2–7), 4–6 |
| Finalista | 2. | 6. května 2018 | Istanbul, Turecko | antuka |  Nicholas Monroe
|
Dominic Inglot Robert Lindstedt
|
3–6, 6–3, [8–10] |
| Vítěz | 2. | září 2018 | Šen-čen, Čína | tvrdý | Joe Salisbury
|
Robert Lindstedt Rajeev Ram
|
7–6(7–5), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 3. | říjen 2018 | Tokio, Japonsko (2) | tvrdý (h) |  Jan-Lennard Struff
|
 Raven Klaasen Michael Venus
|
6–4, 7–5 |
| Vítěz | 4. | leden 2019 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Jan-Lennard Struff
|
Raven Klaasen Michael Venus
|
6–3, 6–4 |
| Finalista | 3. | únor 2019 | Marseille, Francie | tvrdý (h) |  Matwé Middelkoop
|
Jérémy Chardy Fabrice Martin
|
3–6, 7–6(7–4), [3–10] |
| Finalista | 4. | březen 2019 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Jan-Lennard Struff
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–7(4–7), 3–6 |
| Vítěz | 5. | leden 2020 | Auckland, Nový Zéland (2) | tvrdý | Luke Bambridge
|
Marcus Daniell  Philipp Oswald
|
7–6(7–3), 6–3 |
| Finalista | 5. | únor 2020 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Luke Bambridge
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
6–3, 5–7, [5–10] |
| Vítěz | 6. | říjen 2020 | Kolín nad Rýnem, Německo | tvrdý (h) | Raven Klaasen
|
Kevin Krawietz Andreas Mies
|
6–2, 6–4 |
| Vítěz | 7. | 8. srpna 2021 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Raven Klaasen
|
Neal Skupski Michael Venus
|
7–6(7–4), 6–4 |
Finále na challengerech ATP a okruhu Futures editovat
| Legenda |
|---|
| Challengery (0–0 D; 4–4 Č) |
| Futures (0–1 D; 13–6 Č) |
Dvouhra: (0–1) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | listopad 2014 | Pensacola, Spojené státy | antuka | Théo Fournerie
|
2–6, 5–7 |
Čtyřhra (17 titulů) editovat
| č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2014 | Pensacola, Spojené státy | antuka | Justin S. Shane
|
Julian Cash Florian Lakat
|
7–6(7–2), 6–2 |
| 2. | květen 2015 | Orange Park, Spojené státy | tvrdý | Jean-Yves Aubone
|
 Maximiliano Estévez Facundo Mena
|
6–4, 6–4 |
| 3. | červen 2015 | Karuizawa, Japonsko | antuka | Keisuke Watanuki
|
Šó Katajama Arata Onozawa
|
6–1, 3–6, [10–3] |
| 4. | červen 2015 | Akišima, Japonsko | antuka | Juja Kibi
|
Arata Onozawa Keisuke Watanuki
|
6–3, 6–2 |
| 5. | srpen 2015 | Aškelon, Izrael | tvrdý |  Jarryd Chaplin
|
Jonathan Kanar Elie Rousset
|
6–2, 4–6, [10–8] |
| 6. | září 2015 | Kirjat Gat, Izrael | tvrdý | Jarryd Chaplin
|
 Mor Bulis Edan Lešem
|
7–6(7–2), 6–2 |
| 7. | září 2015 | Meitar, Izrael | tvrdý | Jarryd Chaplin
|
 Michael Geerts Stefano Napolitano
|
7–6(7–5), 6–3 |
| 8. | únor 2016 | Baku, Ázerbájdžán | koberec (h) |  Mikelis Libietis
|
 Sandžar Fajzijev Timur Chabibulin
|
7–6(7–2), 6–7(2–7), [10–6] |
| 9. | únor 2016 | Tel Aviv, Izrael | tvrdý | Mikelis Libietis
|
Alexios Halebian Ryan Lipman
|
3–6, 7–6(7–3), [12–10] |
| 10. | duben 2016 | Cukuba, Japonsko | tvrdý | Finn Tearney
|
Juiči Itó Šó Katajama
|
3–6, 6–4, [10–4] |
| 11. | květen 2016 | Ramat Gan, Izrael | tvrdý | Jarryd Chaplin
|
Nicolas Meister Hunter Reese
|
7–5, 7–6(7–1) |
| 12. | červen 2016 | Kirjat Šmona, Izrael | tvrdý | Jarryd Chaplin
|
Cameron Silverman Quinnton Vega
|
6–2, 6–3 |
| 13. | červen 2016 | Akko, Izrael | tvrdý | Jarryd Chaplin
|
Nick Chappell Milen Ianakiev
|
2–6, 6–3, [10–5] |
| 1. | červen 2017 | Todi, Itálie | antuka | Steven de Waard
|
 Marin Draganja Tomislav Draganja
|
6–7(7–9), 6–4, [10–7] |
| 2. | září 2017 | Kwangdžu, Jižní Korea | tvrdý |  Čchen Tchi
|
Jarryd Chaplin Luke Saville
|
2–6, 7–6(7–1), [10–1] |
| 3. | listopadu 2017 | Kóbe, Japonsko | tvrdý (h) | Jasutaka Učijama
|
 Džívan Nedunčežijan Christopher Rungkat
|
4–6, 6–3, [10–8] |
| 4. | červen 2019 | Surbiton, Velká Británie | tráva |  Marcel Granollers
|
 Kwon Sun-u Ramkumar Ramanathan
|
4–6, 6–3, [10–2] |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ben McLachlan na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n Ben McLachlan na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 17. prosince 2020
- ↑ a b c d e Ben McLachlan na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 17. prosince 2020
- ↑ Ben McLachlan na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 17. prosince 2020
- ↑ ATP Staff. Mclachlan/Uchiyama Complete Dream Week With Tokyo Crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-10-08 [cit. 2017-10-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mclachlan/Struff Stun Top Seeds [online]. ATP World Tour, 23-01-2018. Dostupné online.
- ↑ British brothers Ken and Neal Skupski win first ATP World Tour title together [online]. BBC, 2018-02-12 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATP Staff. Inglot/Lindstedt Clinch Second Team Title In Istanbul [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-05-06 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ben McLachlan na Wikimedia Commons - Ben McLachlan na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Ben McLachlan na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ben McLachlan na stránkách Davis Cupu (anglicky)
