Kwon Sun-u
Kwon Sun-u (korejsky 권순우, * 2. prosince 1997 Sangdžu) je jihokorejský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva turnaje ve dvouhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]
Kwon Sun-u 권순우 | |
---|---|
Kwon Sun-u v kvalifikaci French Open 2019 | |
Stát | Jižní Korea |
Datum narození | 2. prosince 1997 (27 let) |
Místo narození | Sangdžu, Jižní Korea[1] |
Bydliště | Soul, Jižní Korea[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 72 kg[1] |
Profesionál od | 2015 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 2 597 308 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 64–61 |
Tituly | 1 ATP, 3 challengery, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 52. místo (1. listopadu 2021) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2022) |
French Open | 3. kolo (2021) |
Wimbledon | 2. kolo (2021) |
US Open | 2. kolo (2020, 2022) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 7–13 |
Tituly | 0 ATP, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 227. místo (3. října 2022) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2022) |
French Open | 1. kolo (2020, 2022) |
Wimbledon | 1. kolo (2022) |
US Open | 1. kolo (2021, 2022) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | základní skupina finále (2022) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 22. listopadu 2023
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2021 na 52. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2022 na 227. místě. Trénuje ho Daniel Yoo.[3][1]
V jihokorejském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 kimčchonským úvodním kolem 1. skupiny asijsko-oceánské zóny proti Uzbekistánu, v němž prohrál dvouhru s Denisem Istominem. Jihokorejci přesto zvítězili 3:1 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 10–4 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
editovatV rámci hlavních událostí událostí okruhu ITF debutoval v dubnu 2014, když na soulském turnaji dotovaném 10 tisíci dolary v úvodním kole podlehl krajanu Kim Hjun-Joonovi.[2] Kvalifikaci ATP si poprvé zahrál na čínském Chengdu Open 2016. Na okruhu ATP Tour, vyjma grandslamu a Davis Cupu, pak debutoval červencovým BB&T Atlanta Open 2019, kde zvládl kvalifikační s Iljou Ivaškou a Peterem Gojowczykem. Na úvod atlantské dvouhry zdolal Inda Prajneše Gunneswarana, než skončil na raketě Brita Camerona Norrieho z šesté světové desítky. Navazující turnaj Los Cabos Open 2019 znamenal premiérový postup do čtvrtfinále přes Argentince Juana Ignacia Londera. V něm však nestačil na argentinskou světovou čtyřiadvacítku Guida Pellu. Bodový zisk jej posunul do elitní světové stovky a 5. srpna 2019 postoupil ze 112. na 97. příčku žebříčku.[3]
Do série ATP Masters zasáhl další týden na montréalském Rogers Cupu 2019 po kvalifikačních výhrách nad Robinem Haasem a Johnem Millmanem. V kanadské dvouhře mu však čerstvou porážku oplatil Ilja Ivaška. Člena elitní světové třicítky poprvé zdolal na zářijovém Zhuhai Championships 2019, kde porazil dvacátého čtvrtého muže pořadí Lucase Pouilleho. Proti stejně postavenému hráči na žebříčku opět zvítězil během Abierto Mexicano Telcel 2020 v Acapulku, když ve druhém kole přehrál Srba Dušan Lajoviće.[3][5]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2018 po obdržení divoké karty. V úvodním kole však nenašel recept na Němce Jana-Lennarda Struffa. První zápas na grandslamu vyhrál během US Open 2020 nad Američanem Thai-Sonem Kwiatkowským, startujícím na divokou kartu. Po čtyřsetovém průběhu pak jeho cestu soutěží ukončil sedmnáctý tenista žebříčku Denis Shapovalov. Maximum si vylepšil na French Open 2021 po úvodních výhrách nad Jihoafričanem Kevinem Andersonem a Italem Andreasem Seppim.[5]
Finále na okruhu ATP Tour
editovat
|
Dvouhra: 2 (2–0)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | září 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) | James Duckworth | 7–6(8–6), 6–3 |
Vítěz | 2. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Roberto Bautista Agut | 6–4, 3–6, 7–6(7–4) |
Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF
editovatLegenda |
---|
Challengery (3 D; 0 Č) |
ITF (5 D; 2 Č) |
Dvouhra (8 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | listopadu 2015 | Phnompenh, Kambodža | tvrdý | Son Ji-hoon | 7–5, 6–1 |
2. | prosince 2015 | Phnompenh, Kambodža | tvrdý | Huang Liang-čchi | 6–3, 6–3 |
3. | března 2016 | Nišitókjó, Japonsko | tvrdý | Juja Kibi | 6–3, 6–4 |
4. | července 2016 | Kimčchon, Jižní Korea | tvrdý | Čo Min-hjok | 6–4, 6–4 |
5. | prosince 2016 | Hua Hin, Thajsko | tvrdý | Daniel Altmaier | 6–2, 6–2 |
1. | března 2019 | Jokohama, Japonsko | tvrdý | Oscar Otte | 7–6, 6–3 |
2. | května 2019 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Max Purcell | 7–5, 7–5 |
3. | února 2021 | Biella, Itálie | tvrdý (h) | Lorenzo Musetti | 6–2, 6–3 |
Čtyřhra (2 tituly)
editovatČ. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | září 2015 | Ansong, Jižní Korea | antuka (h) | Son Ji-hoon | Nam Ji-sung Noh Sang-woo |
6–7(4–7), 6–3, [13–11] |
2. | března 2016 | Nišitókjó, Japonsko | tvrdý | Čong Jun-song | Issei Okamura Kento Takeuči |
2–6, 6–2, [10–3] |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kwon Soon-woo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e Kwon Sun-u na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 29. září 2022
- ↑ a b Kwon Sun-u na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 29. září 2022
- ↑ a b c Kwon Soon-woo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2022-09-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kwon Sun-u na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 29. září 2022
- ↑ a b Kwon Soon-woo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kwon Sun-u na Wikimedia Commons
- Kwon Sun-u na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Kwon Sun-u na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Kwon Sun-u na stránkách Davis Cupu (anglicky)