Marcelo Arévalo
Marcelo Arévalo (* 17. října 1990 Sonsonate) je salvadorský profesionální tenista, který s Jeanem-Julienem Rojerem zvítězil v mužské čtyřhře French Open 2022.[3] Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál devět deblových turnajů včetně Canada Masters 2023. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a třicet šest ve čtyřhře.[4]
| Marcelo Arévalo | |
|---|---|
_(42929530142).jpg) Marcelo Arévalo na French Open 2018 | |
| Přezdívka | Chelo[1] |
| Stát |  Salvador |
| Datum narození | 17. října 1990 (33 let)[2] |
| Místo narození | Sonsonate, Salvador[2] |
| Bydliště | San Salvador, Salvador[2] |
| Výška | 193 cm[2] |
| Hmotnost | 86 kg[2] |
| Profesionál od | 2012 |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 2 202 564 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 33–21 |
| Tituly | 0 ATP, 3 challengery, 11 Futures |
| Nejvyšší umístění | 139. místo (2. července 2018) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2017, 2019) |
| French Open | 2. kolo kvalifikace (2018) |
| Wimbledon | 2. kolo kvalifikace (2016) |
| US Open | 2. kolo kvalifikace (2018) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 143–107 |
| Tituly | 9 ATP, 18 challengerů, 18 Futures |
| Nejvyšší umístění | 5. místo (14. listopadu 2022) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2020, 2021, 2023) |
| French Open | vítěz (2022) |
| Wimbledon | 2. kolo (2018, 2019, 2023) |
| US Open | semifinále (2022) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2022, 2023) |
| French Open | čtvrtfinále (2023) |
| Wimbledon | čtvrtfinále (2023) |
| US Open | finále (2021) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. srpna 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2018 na 139. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2022 roku na 5. místě. Trénují ho Yari Bernardo a Carlos Teixeira. Připravuje se v Salvadoru a ve floridském Miami.[1][2]
V salvadorském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 baráží 3. skupiny Americké zóny proti Hondurasu, v níž prohrál úvodní dvouhru s Carlosem Caceresem. Honduras zvítězil 2:0 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k třiceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 35–17 ve dvouhře a 18–14 ve čtyřhře.[5]
O čtyři roky starší bratr Rafael Arévalo se v roce 2008 stal prvním salvadorským tenistou na olympijských hrách. Marcelo Arévalo hrál v letech 2010–2011 univerzitní tenis za oklahomskou University of Tulsa, kde studoval management. Ze Středoamerických a karibských her 2010 v portorickém Mayagüezu si odvezl bronzovou medaili z dvouhry. V červenci 2019 vstoupil do manželství se Slovenkou Lucií Kovarčíkovou.[6][1]
Tenisová kariéra editovat
V rámci událostí okruhu ITF debutoval v lednu 2007, když na turnaji v San Salvadoru podlehl v úvodním úvodním kole Guatemalci Israeli Morálesovi.[4] Během listopadu 2009 získal první ITF titul v mexickém Puerto Vallarta po finálové výhře nad Moldavanem Romanem Borvanovem z deváté světové stovky. Premiérovou singlovou trofej na challengerech si odvezl ze zářijového Open Bogotá 2017. Do závěrečného utkání postoupil přes nejvýše nasazeného, devadesátého muže žebříčku Víctora Estrellu Burgose. V boji o titul pak přehrál kolumbijského hráče Daniela Elahija Galána z třetí stovky klasifikace.[2][4]
Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Hall of Fame Tennis Championships 2018 v rhodeislandském Newportu. S Mexičanem Miguelem Ángelem Reyesem-Varelou však uhráli jen tři gamy na izraelsko-novozélandský pár Jonatan Erlich a Artem Sitak.[7] První titul poté vybojovali na mexickém Los Cabos Open 2018, kde v rozhodujícím zápasu porazili americko-australskou dvojici Taylor Fritz a Thanasi Kokkinakis.[8] Na newportském Hall of Fame Open 2019 odešli opět z finále poraženi poté, co nenašli recept na Španěla Marcel Granollers s Ukrajincem Serhijem Stachovským.[9] [10][4]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu Wimbledon 2016. S Venezuelanem Robertem Maytínem zvládli londýnskou kvalifikační soutěž. V úvodním kole čtyřhry však podlehli rusko-ukrajinskému páru Konstantin Kravčuk a Denys Molčanov. V první fázi deblové soutěže ve Wimbledonu 2018 vyřadil s Chilanem Hansem Podlipnikem-Castillem britskou dvojici Jay Clarke a Cameron Norrie po pětisetové bitvě rozložené do tří dnů a trvající 5.02 hodiny. Závěrečný set skončil poměrem her 22–20.[11][10][4]
Finále na Grand Slamu editovat
Mužská čtyřhra: 1 (1–0) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2022 | French Open | antuka |  Jean-Julien Rojer
|
 Ivan Dodig Austin Krajicek
|
6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3 |
Smíšená čtyřhra: 1 (0–1) editovat
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 2021 | US Open | tvrdý |  Giuliana Olmosová
|
Desirae Krawczyková Joe Salisbury
|
5–7, 2–6 |
Finále na okruhu ATP Tour editovat
Čtyřhra: 13 (9–4) editovat
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 1. | červenec 2018 | Newport, Spojené státy | tráva | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
 Jonatan Erlich Artem Sitak
|
1–6, 2–6 |
| Vítěz | 1. | srpen 2018 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Taylor Fritz Thanasi Kokkinakis
|
6–4, 6–4 |
| Finalista | 2. | červenec 2019 | Newport, Spojené státy | tráva | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
 Marcel Granollers Serhij Stachovskyj
|
7–6(12–10), 4–6, [11–13] |
| Finalista | 3. | únor 2020 | Santiago, Chile | antuka | Jonny O'Mara
|
Roberto Carballés Baena Alejandro Davidovich Fokina
|
6–7(3–7), 1–6 |
| Vítěz | 2. | srpen 2021 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Matwé Middelkoop
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
6–7(5–7), 7–5, [10–6] |
| Vítěz | 3. | únor 2022 | Dallas, Spojené státy | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
7–6(7–4), 6–4 |
| Vítěz | 4. | únor 2022 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Jean-Julien Rojer
|
 Oleksandr Nedověsov Ajsám Kúreší
|
6–2, 6–7(5–7), [10–4] |
| Finalista | 4. | únor 2022 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Jean-Julien Rojer
|
Feliciano López Stefanos Tsitsipas
|
5–7, 4–6 |
| Vítěz | 5. | červen 2022 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Jean-Julien Rojer
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3 |
| Vítěz | 6. | říjen 2022 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Jean-Julien Rojer
|
Lloyd Glasspool Harri Heliövaara
|
6–3, 6–3 |
| Vítěz | 7. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Jean-Julien Rojer
|
Ivan Dodig Austin Krajicek
|
bez boje |
| Vítěz | 8. | únor 2023 | Delray Beach, Spojené státy (2) | tvrdý | Jean-Julien Rojer
|
Rinky Hijikata Reese Stalder
|
6–3, 6–4 |
| Vítěz | 9. | srpen 2023 | Toronto, Kanada | tvrdý | Jean-Julien Rojer
|
Rajeev Ram Joe Salisbury
|
6–3, 6–1 |
Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures editovat
| Legenda |
|---|
| Challengery (3 D; 18 Č) |
| Futures (11 D; 18 Č) |
Dvouhra (14 titulů) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražený finalista | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2009 | Puerto Vallarta, Mexiko | tvrdý |  Roman Borvanov
|
6–3, 6–3 |
| 2. | listopad 2009 | Santa Tecla, Salvador | antuka | Alexandros Jakupovic
|
7–6(7–2), 6–2 |
| 3. | květen 2012 | Puebla, Mexiko | tvrdý |  Antoine Benneteau
|
7–6(7–5), 5–7, 6–2 |
| 4. | květen 2012 | Arequipa, Peru | antuka |  Marcelo Demoliner
|
6–4, 7–5 |
| 5. | červen 2013 | Innisbrook, Spojené státy | antuka | Fernando Romboli
|
6–3, 7–6(7–5) |
| 6. | srpen 2014 | Medellín, Kolumbie | antuka |  Juan Carlos Spir
|
7–6(7–2), 6–4 |
| 7. | únor 2015 | Guatemala, Guatemala | tvrdý |  Christopher Díaz Figueroa
|
6–3, 6–1 |
| 8. | listopad 2015 | Guatemala, Guatemala | tvrdý | Juan Sebastián Gómez
|
6–2, 5–7, 6–3 |
| 9. | prosinec 2015 | San Pedro Sula, Honduras | tvrdý | Christopher Díaz Figueroa
|
bez boje |
| 10. | listopad 2016 | San Salvador, Salvador | tvrdý |  Benjamin Lock
|
6–2, 6–3 |
| 11. | listopad 2016 | La Libertad, Salvador | antuka | Bruno Sant'Anna
|
6–1, 6–2 |
| 1. | září 2017 | Bogota, Kolumbie | antuka | Daniel Elahi Galán
|
7–5, 6–4 |
| 2. | duben 2018 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka |  Roberto Cid Subervi
|
6–3, 6–7(3–7), 6–4 |
| 3. | duben 2018 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Christopher Eubanks
|
6–4, 5–7, 7–6(7–4) |
Čtyřhra (36 titulů) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | poražení finalisté | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | listopad 2009 | Santa Tecla, Salvador | antuka | Rafael Arévalo
|
Christopher Díaz Figueroa Julen Urigüen
|
7–6(7–5), 6–4 |
| 2. | září 2011 | Zacatecas, Mexiko | tvrdý | César Ramírez
|
Christopher Díaz Figueroa Sebastien Vidal
|
6–3, 6–2 |
| 3. | říjen 2011 | Veracruz, Mexiko | tvrdý |  Alex Llompart
|
Javier Herrera-Eguiluz Amrit Narasimhan
|
6–3, 6–0 |
| 4. | únor 2012 | Panamá, Panama | antuka | César Ramírez
|
Christopher Díaz Figueroa Sebastien Vidal
|
6–1, 6–4 |
| 5. | květen 2012 | Arequipa, Peru | antuka | Marcelo Demoliner
|
 Andres Ceppo Felipe Mantilla
|
6–2, 6–2 |
| 6. | červen 2012 | Godfrey, Spojené státy | tvrdý | Ryan Rowe
|
Sebastien Boltz Luca Margaroli
|
6–4, 6–4 |
| 7. | září 2012 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Christopher Díaz Figueroa Darian King
|
6–1, 7–5 |
| 8. | květen 2013 | Guatemala, Guatemala | tvrdý | Christopher Díaz Figueroa
|
Roman Borvanov Vahid Mirzadeh
|
6–2, 7–6(7–0) |
| 9. | květen 2013 | Santa Tecla, Salvador | antuka | Vahid Mirzadeh
|
Nicolás Barrientos Chris Letcher
|
6–4, 6–3 |
| 10. | červen 2013 | Innisbrook, Spojené státy | antuka |  Roberto Maytín
|
Sekou Bangoura Eric Quigley
|
3–6, 6–4, [10–7] |
| 1. | červen 2013ec | Manta, Ekvádor | tvrdý |  Sergio Galdós
|
Alejandro González Carlos Salamanca
|
6–3, 6–4 |
| 11. | listopad 2013 | Mérida, Mexiko | tvrdý | Alex Llompart
|
Daniel Garza Angel Peredo
|
6–4, 7–5 |
| 12. | únor 2014 | Guatemala, Guatemala | tvrdý | Christopher Díaz Figueroa
|
 Emilio Gómez Luis David Martínez
|
6–3, 7–6(7–5) |
| 13. | srpen 2014 | Medellín, Kolumbie | antuka | César Ramírez
|
Cătălin Gârd Facundo Mena
|
6–4, 6–4 |
| 14. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | tvrdý |  Claudio Grassi
|
Dennis Novikov Clay Thompson
|
6–2, 6–4 |
| 15. | únor 2015 | Santa Tecla, Salvador | antuka | Luis David Martínez
|
 Keith-Patrick Crowley Hans Hach Verdugo
|
6–4, 6–4 |
| 2. | září 2015 | Barranquilla, Kolumbie | antuka | Sergio Galdós
|
Duilio Beretta Mauricio Echazú
|
6–1, 6–4 |
| 16. | listopad 2015 | Guatemala, Guatemala | tvrdý | Christopher Díaz Figueroa
|
Wilfredo Gonzalez Piotr Lomacki
|
7–5, 6–2 |
| 17. | prosinec 2015 | San Pedro Sula, Honduras | tvrdý | Christopher Díaz Figueroa
|
Ivar Jose Aramburu Contreras Nicholas Reyes
|
6–2, 6–1 |
| 3. | listopad 2016 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Sergio Galdós
|
 Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
6–4, 6–1 |
| 18. | listopad 2016 | La Libertad, Salvador | tvrdý | Christopher Díaz Figueroa
|
 Pirmin Haenle Nicholas Reyes
|
6–0, 6–4 |
| 4. | únor 2017 | Tempe, Spojené státy | tvrdý | José Hernández-Fernández
|
Walter Trusendi Matteo Viola
|
7–5, 2–6, [10–12] |
| 5. | září 2017 | Quito, Ekvádor | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
 Nicolás Jarry Roberto Quiroz
|
4–6, 6–4, [10–7] |
| 6. | září 2017 | Bogotá, Kolumbie | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Nikola Mektić Franko Škugor
|
6–3, 3–6, [10–6] |
| 7. | září 2017 | Cary, Spojené státy | tvrdý | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
 Miķelis Lībietis Dennis Novikov
|
6–7(6–8), 7–6(7–1), [10–6] |
| 8. | říjen 2017 | Cali, Kolumbie | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Sergio Galdós Fabrício Neis
|
6–3, 6–4 |
| 9. | listopad 2017 | Guayaquil, Ekvádor | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
 Hugo Dellien Federico Zeballos
|
6–1, 6–7(7–9), [10–6] |
| 10. | únor 2018 | San Francisco, Spojené státy | tvrdý (h) | Roberto Maytín
|
Luke Bambridge Joe Salisbury
|
6–3, 6–7(5–7), [10–7] |
| 11. | duben 2018 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Jay Clarke Kevin Krawietz
|
6–1, 6–4 |
| 12. | duben 2018 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Brydan Klein Ruan Roelofse
|
7–6(7–3), 7–5 |
| 13. | květen 2018 | Lisabon, Portugalsko | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Tomasz Bednarek Hunter Reese
|
6–3, 3–6, [10–1] |
| 14. | říjen 2018 | Monterrey, Mexiko | tvrdý |  Džívan Nedunčežijan
|
Leander Paes Miguel Ángel Reyes-Varela
|
6–1, 6–4 |
| 15. | říjen 2018 | Las Vegas, Spojené státy | tvrdý | Roberto Maytín
|
Robert Galloway Nathan Pasha
|
6–3, 6–3 |
| 16. | duben 2019 | San Luis Potosí, Mexiko | antuka | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Ariel Behar Roberto Quiroz
|
1–6, 6–4, [12–10] |
| 17. | srpen 2019 | Aptos, Spojené státy | tvrdý | Miguel Ángel Reyes-Varela
|
Nathan Pasha Max Schnur
|
5–7, 6–3, [10–8] |
| 18. | říjen 2020 | Parma, Itálie | antuka |  Tomislav Brkić
|
Ariel Behar Gonzalo Escobar
|
6-4, 6-4 |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcelo Arévalo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Marcelo Arevalo | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Marcelo Arévalo na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 14. srpna 2023
- ↑ El Salvador's Arevalo first central American player to win Grand Slam title in Paris. Reuters [online]. 2022-06-04 [cit. 2022-06-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Marcelo Arévalo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. srpna 2023
- ↑ Marcelo Arévalo na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 28. února 2023
- ↑ El tenista salvadoreño Chelo Arévalo ganó el Grand Slam de su vida: ¡se casó!. El Salvador [online]. 2020-11-30 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Erlich Notches 20th Title, Teams With Sitak For Newport Crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-07-22 [cit. 2018-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Los Cabos Crowns A Homegrown Champ [online]. ATP World Tour, Inc., 2018-08-05 [cit. 2018-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Granollers/Stakhovsky Clinch Newport Doubles Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-21 [cit. 2019-12-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Marcelo Arevalo | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wimbledon BritWatch: Jay Clarke and Cameron Norrie miss out in doubles epic [online]. LTA Tennis, 2018-07-06 [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcelo Arévalo na Wikimedia Commons - Marcelo Arévalo na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Marcelo Arévalo na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Marcelo Arévalo na stránkách Davis Cupu (anglicky)
