Daviscupový tým Kanady

Daviscupový tým Kanady reprezentuje Kanadu v soutěži od roku 1913 pod vedením národního tenisového svazu Tennis Canada.

Kanada

Flag of Canada.svg

Kapitán Frank Dancevic
Žebříček ITF 6.
Barvy       bílá
      červená
Poprvé v soutěži 1913
Odehraných let 91
Zápasů celkem 162 (71–90)
Roky ve Světové skupině 12 (8–12)
Finalista 2019)
Nejvíce výher, celkem Daniel Nestor (48–28)
Nejvíce výher, dvouhra Sébastien Lareau (17–16)
Nejvíce výher, čtyřhra Daniel Nestor (33–13)
Nejlepší pár Frédéric Niemeyer/Daniel Nestor (12–1)
Nejvíce zápasů Daniel Nestor (53)
Nejvíce odehraných let Daniel Nestor (25)

Údaje v infoboxu aktuální k 26. listopadu 2021

Kanadský tým z ročníku 1913
zleva:Henry George Mayes, Bernie Schwengers (vstoje), Robert Powell (vsedě), and J. F. Foulkes

HistorieEditovat

Hned při svém debutu v soutěži v roce 1913 postoupila Kanada do semifinále, kde podlehla Spojeným státům po výsledku 0–3.

Mezi lety 1921 až 1991 tým ani jednou nehrál Světovou skupinu, resp. nejvyšší úroveň soutěže. V roce 1992 již opět ve Světové skupině prohrál v úvodním kole doma se Švédskem 2–3, přestože po pátku Kanada vedla 2–0. Daniel Nestor porazil v první den Stefana Edberga. Rozhodující třetí bod Švédi získali v pátém zápase, v němž Nestor nestačil na Magnuse Gustafssona v pěti setech.

V roce 2011 Kanada postoupila z 1. skupiny Americké zóny a v úvodním kole Světové skupiny 2012 hostila ve Vancouveru čtvrtou nasazenou Francii, se kterou prohrála 4-1. Jediný bod tehdy uhrál Milos Raonic proti Julienu Benneteau a Kanada musela do baráže, kde narazila na Jihoafrickou republiku, se kterou vyhrála 4-1.

Sezóna ve světové skupině začala pro Kanadu vítězstvím nad favorizovaným Španělskem, které ale ovšem hrálo bez Rafaela Nadala a Davida Ferrera. Překvapivou výhru Kanady 3-2 zařídili Frank Dancevic a Milos Raonic.[1] následně zvládla roli favoritů proti Itálii a po výhrách Milose Raonice v singlech a Daniela Nestora spolu s Vaskem Pospisilem ve čtyřhře vyhrála 3-1, když se probojovala se do semifinále Davisova poháru poprvé od roku 1913, kdy v soutěži debutovala.[2] V semifinále se nestačili na Srbsko.

Vůbec na první finálovou účast dosáhli Kanaďané v roce 2019, tedy prvním ročníku hraným novým formátem s finálovým turnaje, kam se kvalifikovali výhrou nad Slovenskem. Po výhrách v základní skupině proti Itálii a Spojeným státům přehráli Austrálii a Rusko. V boji o titul nestačili na domácí Španěly.

Přehled finále: 1 (0–1)Editovat

Výsledek Č. Datum a místo konání Švýcarky Kanaďané Skóre Zdroj
Finalista 1. Davis Cup 2019
24. listopadu 2019
Madrid, Španělsko
tvrdý (hala), Caja Magica
Denis Shapovalov
Félix Auger-Aliassime
Brayden Schnur
Vasek Pospisil
  Španělsko 0–2 [3]
Rafael Nadal
Roberto Bautista Agut
Pablo Carreño Busta
Feliciano López
Marcel Granollers

Chronologie výsledkůEditovat

2019–2029Editovat

Rok Soutěž Datum Místo Povrch Soupeř Skóre Výsledek
2019 Kvalifikační kolo 1.–2. února   Bratislava antuka (h)   Slovensko 3–2 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 18. listopadu   Madrid tvrdý (h)   Itálie 2–1 výhra
19. listopadu   Spojené státy 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 21. listopadu   Austrálie 2–1 výhra
Finálový turnaj, čtvrtfinále 23. listopadu   Rusko 2–1 výhra
Finálový turnaj, finále 24. listopadu   Španělsko 0–2 prohra
2021 Finálový turnaj, základní skupina 25. listopadu   Madrid tvrdý (h)   Švédsko 0–3 prohra
28. listopadu   Kazachstán

Složení týmuEditovat

k listopadu 2021

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Canada Davis Cup team na anglické Wikipedii.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat