Wikipedie

Alex Michelsen

americký tenista

Alex Michelsen (* 25. srpna 2004 Laguna Hills, Kalifornie) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour nevyhrál žádný turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtyři tituly ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Alex Michelsen
Alex Michelsen v severokarolínském Cary (2023)
Alex Michelsen v severokarolínském Cary (2023)
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození25. srpna 2004 (20 let)
Místo narozeníLaguna Hills, Spojené státy americké
Výška193 cm[1]
Hmotnost79 kg[1]
Profesionál od2023[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 679 434 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů38–37
Tituly0 ATP, 2 challengery, 2 ITF
Nejvyšší umístění43. místo (30. září 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Open1. kolo (2024)
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open2. kolo (2023, 2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů7–8
Tituly0 ATP, 1 ITF
Nejvyšší umístění96. místo (14. října 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2024)
US Open1. kolo (2022, 2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241018a18. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2024 na 43. místě a ve čtyřhře v říjnu téhož roku na 96. místě. Trénují ho Jay Leavitt a Eric Diaz.[1]

V juniorském tenise vyhrál wimbledonskou čtyřhru 2022 s krajanem Sebastianem Gorznym.[3] Již v lednovém deblu Australian Open 2022 skončil jako poražený finalista po boku Paraguayce Daniela Valleja.[4]

Soukromý život

editovat

Narodil se roku 2004 v kalifornském Laguna Hills. [1] Tenis začal hrát ve třech letech. Má o tři roky staršího bratra Jakea. Oba rodiče hráli univerzitní tenis. Otec, právník Erik Michelsen, na kalifornské Redlandské univerzitě a matka, pedagožka Sondra Michelsenová, získala v roce 1989 cenu Arthura Ashe za leadership a sportovní chování na Státní univerzitě v San Diegu. Za preferovaný povrch uvedl tvrdý, jako silný úder bekhend a oblíbený turnaj Wimbledon.[5]

V roce 2023 byl přijat na Georgijskou univerzitu v Athens. Během srpna 2023, kdy mu bylo osmnáct let oznámil, že před studiem upřednostnil tenis a stal se profesionálem.[6][5]

Tenisová kariéra

editovat

Na grandslamu debutoval čtyřhrou US Open 2022, do níž s krajanem Sebastianem Gorznym obdrželi divokou kartu. Časnou prohru jim přivodili třináctí nasazení Kolumbijci Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem. V listopadu 2022 vybojoval první tituly na okruhu ITF, když triumfoval v singlu i deblu 15tisícového turnaje v michiganském East Lansingu.[7] Během února 2023 se probojoval do premiérového finále challengeru v georgijském Rome. Poražen z něj odešel od devadesátého třetího hráče žebříčku Jordana Thompsona z Austrálie. Již v úvodním kole vyřadil Němce Dominika Koepfera.[7][8]

 
Forhend na US Open 2023, kde si zahrál druhé kolo

Do dvouhry okruhu ATP Tour poprvé zasáhl na travnatém Mallorca Championships 2023,[5] přestože nezvládl kvalifikační kolo s Jihoafričanem Lloydem Harrisem. Po odstoupení Humberta však získal místo v hlavní soutěži, kde jej v třísetové bitvě zdolal krajan Christopher Eubanks z osmé světové desítky.[9] O dva týdny později, na červencovém turnaji v Chicagu, vyhrál první challenger. Ve čtvrtfinále porazil bývalou světovou čtyřku Keie Nišikoriho a v závěrečném klání dalšího zástupce japonského tenisu, Jutu Šimizeho z třetí stovky klasifikace. V 18 letech se stal nejmladším americkým šampionem challengeru od Stefana Kozlova v roce 2016.[10]

V červenci poprvé postoupil do finále turnaje okruhu ATP Tour. Na travnatém Hall of Fame Open 2023 v Newportu vyřadil pátého nasazeného obhájce trofeje Maxima Cressyho, Australana Jamese Duckwortha, turnajovou čtyřku Mackenzieho McDonalda a čtyřnásobného newportského šampiona Johna Isnera. Zápas o titul proti světové osmatřicítce Adrianu Mannarinovi však prohrál. Na túře ATP přitom nastoupil teprve do druhé dvouhry, v níž si připsal první vítězná utkání. Představoval také nejmladšího Američana ve finále okruhu od 18letého Fritze na Memphis Open 2016.[5] Přesně o rok dříve figuroval na 1 081. místě. Po newportském finále se posunul na nové žebříčkové maximum, 140. příčku.[11]

V grandslamové dvouhře poprvé startoval na US Open 2023 díky divoké kartě. Po výhře nad Španělem Albertem Ramosem-Viñolasem,[12] nenašel recept na dvacáté pátého muže pořadí, Chilana Nicoláse Jarryho, přestože získal úvodní dějství. V listopadu se kvalifikoval na prosincový Next Generation ATP Finals 2023 v Džiddě pro osm nejlepších tenistů sezóny do 21  let.[13] Na turnaji nepostoupil ze čtyřčlenné skupiny, když podlehl všem třem soupeřům. V kvalifikačním kole obnoveného Brisbane International 2024 porazil Argentince Diega Schwartzmana. Vstup do singlové soutěže proti Ugu Humbertovi ale nezvládl.[14] Grandslamové maximum si vylepšil třetím kolem na Australian Open 2024, do něhož zasáhl z pozice devadesátého prvního muže klasifikace. Ve druhé fázi vyřadil světovou třiadvacítku Jiřího Lehečku,[15][16] aby poté soutěž opustil po prohře se světovou šestkou Alexandrem Zverevem.[17][8]

Člena první světové desítky poprvé porazil na únorovém Los Cabos Open 2024, kde ve druhém duelu přehrál devátého v pořadí Alexe de Minaura.[18] Ze čtvrtfinále však odešel poražen od pozdějšího vítěze a světové čtyřicítky Jordana Thompsona po divokém průběhu. Utkání s Australanem ztratil, přestože již vedl 6–0 a 3–0, resp. v rozhodující sadě podával za stavu 5–3 na postup. Celkem nevyužil tři mečboly.[19]

Finále na okruhu ATP Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–1 Č)
ATP Tour 500 (0)
ATP Tour 250 (0–3 D)

Dvouhra: 3 (0–3)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. červenec 2023 Newport, Spojené státy ATP 250 tráva   Adrian Mannarino 2–6, 4–6
Finalista 2. červenec 2024 Newport, Spojené státy (2) ATP 250 tráva   Marcos Giron 7–6(7–4), 3–6, 5–7
Finalista 3. srpen 2024 Winston-Salem, Spojené státy ATP 250 tvrdý   Lorenzo Sonego 0–6, 3–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. srpen 2024 Cincinnati, Spojené státy ATP 1000 tvrdý   Mackenzie McDonald   Marcelo Arévalo
  Mate Pavić 		2–6, 4–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (2 D; 0 Č)
ITF (2 D; 1 Č)

Dvouhra (4 tituly)

editovat
Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. listopad 2022 East Lansing, Spojené státy tvrdý (h)   Alexander Kotzen 7–6(7–2), 6–1
2. leden 2023 Edmond, Spojené státy tvrdý (h)   Lucas Renard 6–7(5–7), 7–6(7–4), 6–1
3. červenec 2023 Chicago, Spojené státy tvrdý   Juta Šimizu 7–5, 6–2
4. listopad 2023 Knoxville, Spojené státy tvrdý (h)   Denis Kudla 7–5, 4–6, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. listopad 2022 East Lansing, Spojené státy tvrdý (h)   Learner Tien   Joshua Goodger
  Emile Hudd 		6–4, 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

editovat

Čtyřhra juniorů: 2 (1–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2022 Australian Open tvrdý   Adolfo Daniel Vallejo   Bruno Kuzuhara
  Coleman Wong 		3–6, 6–7(3–7)
Vítěz 2022 Wimbledon tráva   Sebastian Gorzny   Gabriel Debru
  Paul Inchauspé 		7–6(7–5), 6–3

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alex Michelsen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Alex Michelsen na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20241018a18. října 2024
  2. ↑ Alex Michelsen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241018a18. října 2024
  3. ↑ MOXON, Daniel. Wimbledon junior boys' doubles controversy as player smashes ball towards sensitive area. Express.co.uk [online]. 2022-07-09 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Hong Kong’s Wong ‘in dreamland’ after Australian Open win. South China Morning Post [online]. 2022-01-28 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d Alex Michelsen | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Alex Michelsen Turns Pro, Forgoing College Eligibility. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-06 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Who’s Up Next: American Tennis’ Next Star Alex Michelsen. Cracked Racquets [online]. 2023-03-18 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b Alex Michelsen | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Mallorca Open 2023: Eubanks defeats Michelsen. Tennis Majors [online]. 2023-06-26 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ American Teen Alex Michelsen Wins First Challenger Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-17 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Adrian Mannarino Ends Alex Michelsen's Dream Run, Wins Newport Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-07-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ SODE, Scott. Who is Alex Michelsen, the American wild card in US Open Round 2?. US Open [online]. United States Tennis Association, 2023-08-23 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Field Set For Jeddah. www.nextgenatpfinals.com [online]. Next Gen ATP Finals, 2023-11-20 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ CITRON, Paul. ATP BRISBANE - Malade, Ugo Humbert l'emporte face à Michelsen et passe au deuxième tour, Holger Rune en quart. Eurosport [online]. 2024-01-03 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (francouzsky) 
  15. ↑ Tenista Lehečka skončil na Australian Open. Nosková porazila Kesslerovou a postupuje do třetího kola. iROZHLAS.cz [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-18]. Dostupné online. 
  16. ↑ Australian Open: 19-year-old Michelsen upsets Lehecka. Tennis Majors [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Zverev with comfortable win over Michelson to reach last 16. Tennis Majors [online]. 2024-01-20 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Jakub Mensik, Alex Michelsen & Joao Fonseca enjoy dream weeks on ATP Tour. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Los Cabos: Thompson scripts imporbable comeback. Tennis Majors [online]. 2024-02-23 [cit. 2024-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alex_Michelsen&oldid=24327399“