Wikipedie

Diana Šnajderová

ruská tenistka

Diana Maximovna Šnajderová (rusky Диа́на Макси́мовна Шна́йдер, Diana Maximovna Šnajder, * 2. dubna 2004 Žiguljovsk, Samarská oblast) je ruská profesionální tenistka hrající levou rukou. Na pařížské olympiádě 2024 vybojovala s Mirrou Andrejevovou stříbrnou medaili ve čtyřhře. V juniorském tenise zvítězila ve třech grandslamových čtyřhrách. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaje ve dvouhře. V sérii WTA 125 vybojovala rovněž dvě singlové a jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Diana Šnajderová
Диана Шнайдер
Diana Šnajderová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
Diana Šnajderová v kvalifikaci Wimbledonu 2023
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození2. dubna 2004 (20 let)
Místo narozeníŽiguljovsk, Rusko[1]
BydlištěMoskva, Rusko
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 981 211 USD
Tenisová raketaYonex
Dvouhra
Poměr zápasů148–66
Tituly4 WTA, 2 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění12. místo (4. listopadu 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon3. kolo (2024)
US Open4. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů44–33
Tituly0 WTA, 1 WTA 125, 3 ITF
Nejvyšší umístění48. místo (17. října 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Openčtvrtfinále (2024)
Wimbledon2. kolo (2024)
US Open1. kolo (2024)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241105a5. listopadu 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro Paříž 2024 ženská čtyřhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2024 na 12. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 48. místě.[1]

Individuální neutrální sportovce reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži, když se Rusko nesmělo her zúčastnit po vojenské invazi na Ukrajinu.[3] Ve druhém kole dvouhry podlehla Číňance Wang Si-jü. Do ženské čtyřhry nastoupila s Mirrou Andrejevovou. Ve finálovém souboji o zlaté medaile nestačily na Italky Saru Erraniovou s Jasmine Paoliniovou.[4]

Soukromý život

editovat

Narodila se roku 2004 v Žiguljovsku, městě ležícím v Samarské oblasti, do rodiny právníka Maxima a učitelky angličtiny Julije Šnajderových. Tenis začala hrát ve čtyřech letech v přibližně 40 km vzdáleném Toljatti, kam se rodina přestěhovala. Prvním trenérem se stal Sergej Konovalov. Po rozpoznání talentu se s rodiči v devíti letech usídlila v Moskvě, v níž její přípravu vedl Samvel Minasjan.[5][6] Hru zakládá na razantním levorukém forhendu.[7]

V roce 2022 začala hrát akademický tenis na Severokarolínské státní univerzitě v Raleigh, jejíž posluchačkou se stala.[8][6]

Tenisová kariéra

editovat

Na juniorském grandslamu si zahrála semifinále na French Open 2021 a US Open 2022. Ve čtyřhře nejdříve prohrála finále na French Open 2020 po boku krajanky Bondarenkové. Z dalších tří soubojů o titul již vyšla vítězně, když s Běloruskou Dmitrukovou ovládla Wimbledon 2021, Australian Open 2022 v páru s Američankou Ngounoueovou[9] a s českou spoluhráčkou Havlíčkovou triumfovala na US Open 2022.[10] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavená na 2. místě v závěru ledna 2022 po Australian Open.[7][2]

Na grandslamu, i v hlavní soutěži okruhu WTA Tour,[7] debutovala jako 18letá ženským singlem Australian Open 2023 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V jejím druhém kole vyřadila Robin Montgomeryovou a do dvouhry prošla přes krajanku Tichonovovou.[7] Na úvod melbournské hlavní soutěže zdolala o čtrnáct let starší Slovenku Kristínu Kučovou, než ji v třísetové bitvě zastavila řecká světová šestka Maria Sakkariová. Po zisku úvodní sady odvrátila od stavu 0:40 a 4–5 ve druhé tři setboly, a game získala. Koncovku setu však nezvládla, stejně jako třetí rozhodující dějství. Na Australian Open se stala první kvalifikantkou od Kerberové v roce 2010, která si připsala úvodní set proti hráče z elitní světové osmičky. V následném vydání žebříčku WTA z 30. ledna 2023 debutovala v první světové stovce, když se posunula ze 106. na 97. příčku.[11] Za patnáct měsíců prožila rychlý výkonnostní vzestup. Ještě během října 2021 v klasifikaci nefigurovala. V sezóně 2022 dosáhla zápasové bilance 58–16, včetně triumfu na Montevideo Open ze série WTA 125 po závěrečné výhře nad Léolií Jeanjeanovou. V závěru ledna 2023 již pronikla mezi první stovku hráček.[7]

 
Na French Open 2023 dohrála ve druhém kole

Hráčku světové dvacítky poprvé zdolala ve druhém kole dubnového Credit One Charleston Open 2023.[12] Po úvodní výhře nad Alycií Parksovou, ukončila cestu soutěží i třinácté ženě pořadí Veronice Kuděrmetovové. Poté podlehla Španělce Paule Badosové.[13] I na druhém majoru sezóny, French Open 2023, si zahrála druhé kolo po výhře nad Kanaďankou Rebeccou Marinovou z deváté desítky žebříčku. V dalším duelu nenašla recept na brazilskou světovou čtrnáctku a pozdější semifinalistku Beatriz Haddad Maiovou. Na letním antukovém Hungarian Grand Prix 2023 v Budapešti přehrála nejvýše nasazenou Američanku Bernardu Peraovou, což znamenalo její druhou výhru nad členkou světové čtyřicítky.[12] Poté získala jen dva gamy proti šťastné poražené z kvalifikace Mariji Timofejevové, která turnaj ovládla.[14]

Do čtvrtfinále i semifinále na túře WTA premiérově postoupila na antukovém Hamburg European Open 2023, kde na její raketě dohrály kvalifikantka Polina Kuděrmetovová, světová jedenašedesátka Julia Grabherová a opět třetí nasazená Peraová, jíž jako obhájkyni trofeje vyřadila i o týden dříve v Budapešti.[15] Mezi poslední čtveřicí však podlehla 19letému překvapení turnaje, Němce s nigerijskými kořeny Nomě Noze Akugueové z třetí stovky klasifikace, která na okruhu debutovala.[16] Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila na zářijovém Ningbo Open 2023 v čínském Ning-pu, kam přijela jako 85. hráčka žebříčku. Ve čtvrtfinále získala druhý „skalp“ členky ze světové dvacítky, když na ni nestačila čtrnáctá v pořadí Petra Kvitová.[17] Následně zvládla i další duel proti české soupeřce, Lindě Fruhvirtové z druhé světové stovky.[18] Až v boji o titul podlehla tuniské světové sedmičce Ons Džabúrové. V jejich prvním vzájemném duelu na favoritku uhrála jen tři gamy.[19] Semifinálové fáze dosáhla i na říjnovém Jiangxi Open 2023 v Nan-čchangu, kde byla nad její síly členka světové třicítky Marie Bouzková s propracovaným obranářským stylem.[20]

 
Silný levoruký forhend v kvalifikaci US Open 2023

První trofej na túře WTA vybojovala na únorovém Thailand Open 2024 v Chua Chinu. Z pozice 108. hráčky žebříčku na cestě do finále vyřadila tři nejvýše nasazené, v úvodu turnajovou jedničku Magdu Linetteovou, v semifinále trojku Wang Sin-jü a v závěrečném duelu dvojku Ču Lin po třísetovém průběhu. Na WTA Tour 2024 se tak po 19leté Gauffové stala druhou šampionkou před dovršením 20 let a po Emmě Navarrové druhou, která získala debutovou trofej. Bodový zisk ji vrátil do první světové stovky, až na 73. místo.[21][22] Druhý titul si odvezla z travnatého Bad Homburg Open 2024, hraného v kategorii WTA 500. V závěrečném utkání porazila o osm let starší Chorvatku Donnu Vekićovou. V následné klasifikaci ze závěru června 2024 se poprvé posunula do první světové třicítky žebříčku, kterou uzavírala.[23] Z pozice nejvýše nasazené pak vyhrála antukový Hungarian Grand Prix 2024. Ve finále přehrála 134. hráčku žebříčku Aljaksandru Sasnovičovou po dvousetovém průběhu. Zkompletovala tím trofeje ze všech tří povrchů – tvrdého, trávy a antuky. Ve 21. století představovala třetí levorukou vítězku, která vyhrála dvouhru na třech površích během jedné sezóny, po Kerberové (2015) a Kvitové (2011 a 2018). Ve 20 letech tohoto výkonu dosáhla jako nejmladší od 19leté Wozniacké v roce 2009. V červenci 2024 pak na žebříčku debutovala v Top 25.[24][25]

Po semifinále na torontském National Bank Open 2024 v úrovni WTA 1000 se 12. srpna 2024 poprvé posunula do elitní světové dvacítky, kterou uzavírala. V Torontu poprvé v kariéře porazila členku Top 10, když ve třetím kole vyřadila světovou dvojku Coco Gauffovou. Právě po této Amerčance se stala druhou příslušnicí Top 20 narozenou v roce 2004 či později.[26] Do torontského finále ji však nepustila pozdější šampionka a obhájkyně titulu Jessica Pegulaová.[27] Navazující týden ji ve třetím kole Cincinnati Open 2024 vyřadila Kanaďanka Leylah Fernandezová[28] a ve světové klasifikaci se opět posunula, na 18. příčku. Čtvrtou sezónní i kariérní trofej WTA si odvezla z listopadového Hong Kong Open 2024. Jako turnajová jednička v semifinále oplatila srpnovou porážku Leylah Fernandezové. Ve finálovém duelu zdolala druhou nasazenou Britku Katie Boulterovou, která na ni uhrála jen tři gamy. Pouze první dvě ženy světové klasifikace, Świąteková se Sabalenkovou, dokázaly před ní v ročníku 2024 ovládnout čtyři turnaje. Po skončení poprvé figurovala na 12. místě.[29][30]

Utkání o olympijské medaile

editovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 stříbro)

editovat
Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Stříbro 2024 Paříž, Francie antuka   Mirra Andrejevová   Sara Erraniová
  Jasmine Paoliniová 		6–2, 1–6, [7–10]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Olympijské hry (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (1–0 D)
WTA 250 (3–1 D)

Dvouhra: 5 (4–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 30. září 2023 Ning-po, Čína WTA 250 tvrdý   Ons Džabúrová 2–6, 1–6
Vítězka 1. 4. února 2024 Chua Chin, Thajsko WTA 250 tvrdý   Ču Lin 6–3, 2–6, 6–1
Vítězka 2. 29. června 2024 Bad Homburg, Německo WTA 500 tráva   Donna Vekićová 6–3, 2–6, 6–3
Vítězka 3. 21. července 2024 Budapešť, Maďarsko WTA 250 antuka   Aljaksandra Sasnovičová 6–4, 6–4
Vítězka 4. 3. listopadu 2024 Hongkong, Čína WTA 250 tvrdý   Katie Boulterová 6–1, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 4. srpna 2024 Paříž, Francie Olympijské hry antuka   Mirra Andrejevová   Sara Erraniová
  Jasmine Paoliniová 		6–2, 1–6, [7–10]

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 3 (2–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2022 Montevideo, Uruguay antuka   Léolia Jeanjeanová 6–4, 6–4
Finalistka 1. březen 2024 Charleston, Spojené státy tvrdý   Elisabetta Cocciarettová 3–6, 2–6
Vítězka 2. květen 2024 Paříž, Francie antuka   Emma Navarrová 6–2, 3–6, 6–4

Čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. červen 2023 La Bisbal d'Emporda, Španělsko antuka   Caroline Dolehideová   Aliona Bolsovová
  Rebeka Masárová 		7–6(7–5), 6–3

Tituly na okruhu ITF

editovat
Legenda
Turnaje W100 Turnaje W80
Turnaje W75/W60 Turnaje W50
Turnaje W35/W25 Turnaje W15/W10

Dvouhra (4 tituly)

editovat
Č. datum turnaj kategorie povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2021 Antalya, Turecko W15 antuka   Pia Lovričová 6–3, 6–2
2. duben 2022 Oeiras, Portugalsko W25 antuka   Martina Di Giuseppeová 6–4, 6–2
3. duben 2022 Šymkent, Kazachstán W15 antuka   Jekatěrina Maklakovová 6–2, 7–5
4. květen 2022 Istanbul, Turecko W60 antuka   Nikola Bartůňková 7–5, 7–5

Čtyřhra (3 tituly)

editovat
Č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. listopad 2021 Antalya, Turecko W15 antuka   Anastasija Soboljevová   Tamara Čurovićová
  Amarissa Kiara Tóthová 		6–2, 6–0
2. březen 2022 Antalya, Turecko W25 antuka   Amarissa Kiara Tóthová   Amina Anšbová
  Marija Timofejevová 		6–4, 6–2
3. srpen 2022 Hechingen, Německo W60 antuka   Irina Chromačovová   Tamara Čurovićová
  Chiara Schollová 		6–2, 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

editovat

Čtyřhra juniorek: 4 (3–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2020 French Open antuka   Maria Bondarenková   Eleonora Alvisiová
  Lisa Pigatová 		6–7(3–7), 4–6
Vítězka 2021 Wimbledon tráva   Kristina Dmitruková   Sofia Costoulasová
  Laura Hietarantová 		6–1, 6–2
Vítězka 2022 Australian Open tvrdý   Clervie Ngounoueová   Kayla Crossová
  Victoria Mboková 		6–4, 6–3
Vítězka 2022 US Open tvrdý   Lucie Havlíčková   Carolina Kuhlová
  Ella Seidelová 		6–3, 6–2

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diana Shnaider na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Diana Šnajderová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241105a5. listopadu 2024
  2. ↑ a b Diana Šnajderová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241105a5. listopadu 2024
  3. ↑ HOLECOVÁ, Simona. MOV zveřejnil seznam ruských sportovců, které nakonec pustil na olympiádu. Seznam Zprávy [online]. 2024-07-18 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. 
  4. ↑ Errani, Paolini prevail from a set down to claim Olympic doubles gold medal. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ «Стремлюсь стать легендой». Что нужно знать о новой звезде российского тенниса Диане Шнайдер. Ведомости [online]. 2023-01-19 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-02-04. (rusky) 
  6. ↑ a b Diana Shnaider Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e MACPHERSON, Alex. AO2023's Grand Slam debuts: Brenda Fruhvirtova, Lys, Shnaider and more. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-26. (anglicky) 
  8. ↑ Михаил Кузнецов. Диана Шнайдер: «Меня часто спрашивают: «Почему ты не Шнайдерова?». sport-express.ru [online]. 2022-12-27 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-27. (rusky) 
  9. ↑ Clervie Ngounoue wins first junior Grand Slam at Australian Open. www.ustafoundation.com [online]. United States Tennis Association, 2022-01-28 [cit. 2022-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Havlíčková válí i na US Open, vyhlíží double. ČT sport - Česká televize [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-14]. Dostupné online. 
  11. ↑ Superstar rages at teen’s ‘not appropriate’ act as rival mulls $159k sacrifice. Fox Sports [online]. 2023-01-18 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18. (anglicky) 
  12. ↑ a b MACPHERSON, Alex. Diana Shnaider's fearless approach to tennis and fashion. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-18 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-17. (anglicky) 
  13. ↑ Paula Badosa keeps winning in Charleston. Tennisuptodate.com [online]. 2023-04-06 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-07. (anglicky) 
  14. ↑ Diana Shnaider Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Hamburg: Shnaider dethrones Pera, makes first tour-level semifinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-27 [cit. 2023-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-28. (anglicky) 
  16. ↑ German teenager Noma Noha Akugue reaches WTA final in Hamburg on 1st time in main draw. AP News [online]. 2023-07-28 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-08. (anglicky) 
  17. ↑ Ningbo Open 2023: Shnaider upends Kvitova. Tennis Majors [online]. 2023-09-28 [cit. 2023-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-09-28. (anglicky) 
  18. ↑ Fruhvirtová si druhé finále na okruhu WTA nezahraje. Na turnaji v čínském Ning-po vypadla v semifinále. iROZHLAS [online]. 2023-09-29 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Jabeur defeats Shnaider in Ningbo to win first hard-court title. Women's Tennis Association [online]. 2023-09-30 [cit. 2023-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-10-05. 
  20. ↑ Bouzkova, Siniakova set all-Czech final in Nanchang. Women's Tennis Association [online]. 2023-10-21 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Shnaider, 19, stuns Zhu in Hua Hin to win first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Diana Shnaider, 19, topples defending champion Zhu Lin for first WTA title in Hua Hin. Tennis [online]. 2024-02-04 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Shnaider tops Vekic to win Bad Homburg title. Women's Tennis Association [online]. 2024-06-29 [cit. 2024-06-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Top seed Shnaider triumphs in Budapest to capture third title of year. Women's Tennis Association [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Shnaider beats Sasnovich, wins Hungarian Open. Tennis Majors [online]. 2024-07-21 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Rankings Watch: Anisimova back inside Top 50, Shnaider cracks Top 20. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-13 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ RODRÍGUEZ, Raquel Bermúdez. Pegula delivers as the favorite ending Shnaider's dream. Puntodebreak.com [online]. 2024-08-12 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ VERAN, Jan. Fernandez powers through Cincinnati Open quarters, blast Shnaider. Philstar.com [online]. 2024-08-17 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ SHARP, Alex. Shnaider rolls in Hong Kong to capture fourth title of the season. Women's Tennis Association [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ CARAYOL, Tumaini. ‘Empty tank’: Katie Boulter outgunned by Diana Shnaider in Hong Kong final. The Guardian [online]. 2024-11-03 [cit. 2024-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Diana_Šnajderová&oldid=24368074“