Fedcupový tým Belgie

Belgie v Billie Jean King Cupu reprezentuje Belgiitenisové soutěži ženských týmů od roku 1963 pod vedením národního svazu Královské belgické tenisové federace.[1]

Belgie
Kapitán Wim Fissette
Žebříček ITF 13.
Barvy      červená
     černá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 58
Zápasů celkově 160 (83–77)
Tituly 1 (2001)
Finalistky 1 (2006)
Nejvíce výher, celkem Sabine Appelmansová (32–22)
Nejvíce výher, dvouhra Sabine Appelmansová (25–13)
Nejvíce výher, čtyřhra Els Callensová (17–6)
Nejlepší pár van Haverová / Gurdalová (11–9)
Nejvíce zápasů Sabine Appelmansová
Kirsten Flipkensová (33)
Nejvíce odehraných let Kirsten Flipkensová (19)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2023

Belgie vyhrála jediný titul v roce 2001,[2] když body v závěrečném střetnutí proti Rusku získaly Kim Clijstersová a Justine Heninová. Jako poražené finalistky skončily Belgičanky v ročníku 2006.[1]

Tým od založení soutěže v roce 1963 absentoval pouze ve dvou ročnících 19651971. Mezi lety 19631989 vyhrál ve Světové skupině jen sedm mezistátních zápasů a nikdy více než jedno utkání na ročník. Opakovaně tak nastupoval do turnaje útěchy pro poražené z úvodního kola, kde se jeho maximem stalo semifinále. Do premiérového světového čtvrtfinále i semifinále se probojoval v roce 1997 a s jednou výjimkou zahájil éru desetileté účasti ve Světové skupině, která skončila v sezóně 2007. Semifinále se pak Belgie opět zúčastnila roku 2011 a po čtvrtfinálové prohře v sezóně 2012 následoval propad až do kontinentální evropsko-africké zóny. Do elitní světové úrovně se Belgičanky vrátily v roce 2018.[1]

Statistiky editovat

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová šestnáctka Sabine Appelmansová, která vyhrála celkově 32 zápasů včetně 25 dvouher, a nastoupila do rekordního počtu 33 mezistátních utkání, v rozmezí dvanácti ročníků 19881999, což také představuje rekordní zápis. Nejvyšší počet 17 vítězných čtyřher dosáhla Els Callensová.[1]

Justine Heninová vyhrála všechny dvouhry a s poměrem 7–0 drží 100% úspěšnost. Jedinou další takovou hráčkou byla po sezóně 2018 Ysaline Bonaventureová se singlovým poměrem poměrem 4–0.[1]

Jako nejmladší členka týmu do Fed Cupu ve 14 letech a 252 dnech zasáhla Tamaryn Hendlerová, když nastoupila do závěrečné čtyřhry čtvrtfinále světové skupiny 2007 proti Spojeným státům. Naopak jako nejstarší do utkání zasáhla Christiane Mercelisová v 37 letech a 231 dnech během semifinále turnaje útěchy Poháru federace 1969 proti Jihoafrické republice.[1]

Nejdelší belgický zápas trval 3.35 hodin a Els Callensová v něm během čtvrtfinále světové skupiny 2004 porazila Španělku Virginii Ruanovou Pascualovou poměrem gamů 11–9 v rozhodující sadě.[1]

Obrat z nepříznivého zápasového stavu 0:2 či 1:2 se Belgičankám do ročníku 2024 nikdy nepodařil.[1]

Nejdelší série neporazitelnosti: 9 výher editovat

Nejdelší vítězná série Belgie činí 9 mezistátních výher, od utkání základního bloku 1. skupiny euroafrické zóny 1995 až do čtvrtfinále světové skupiny 1997.[1]

Rok úroveň datum dějiště soupeř skóre výsledek
1995 1. skupina euroafrické zóny, základní blok 17. dubna Murcia (ESP)   Chorvatsko 2–1 výhra
18. dubna   Rumunsko 2–1 výhra
19. dubna   Izrael 3–0 výhra
1. skupina euroafrické zóny, semifinále 20. dubna   Rumunsko 3–0 výhra
1. skupina euroafrické zóny, finále 21. dubna   Maďarsko 3–0 výhra
2. světová skupina, baráž 21–22. července Ostende (BEL)   Jižní Korea 3–2 výhra
1996 2. světová skupina, čtvrtfinále 27–28. dubna Jakarta (IDN)   Indonésie 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 13–14. července Bloemfontein (JAR)   Jihoafrická republika 4–1 výhra
1997 Světová skupina, čtvrtfinále 1–2. března Sprimont (BEL)   Španělsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 12–13. července Nice (FRA)   Francie 2–3 prohra

Chronologie zápasů editovat

2000–2009 editovat

Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
2000 Světová skupina, základní skupina C 27. dubna Moskva (RUS)   Austrálie 2–1 výhra
Světová skupina, základní skupina C 29. dubna   Francie 2–1 výhra
Světová skupina, základní skupina C 30. dubna   Rusko 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále 21. listopadu Las Vegas (USA)   Spojené státy 1–2 prohra
2001 Světová skupina, základní skupina B 7. listopadu Madrid (ESP)   Německo 3–0 výhra
Světová skupina, základní skupina B 9. listopadu   Austrálie 3–0 výhra
Světová skupina, základní skupina B 10. listopadu   Španělsko 3–0 výhra
Světová skupina, finále 11. listopadu   Rusko 2–1 vítěz
2002 Světová skupina, 1. kolo 27.–28. dubna Brusel (BEL)   Austrálie 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 20.–21. července Bologna (ITA)   Itálie 1–4 prohra
2003 Světová skupina, 1. kolo 26.–27. dubna Bree (BEL)   Rakousko 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 19.–20. července Charleroi (BEL)   Slovensko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 19.–20. listopadu Moskva (RUS)   Spojené státy 1–4 prohra
2004 Světová skupina, 1. kolo 24.–25. dubna Bree (BEL)   Chorvatsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 10.–11. července Jerez (ESP)   Španělsko 2–3 prohra
2005 Světová skupina, 1. kolo 23.–24. dubna Delray Beach (USA)   Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 9.–10. července Bree (BEL)   Argentina 3–2 výhra
2006 Světová skupina, 1. kolo 22.–23. dubna Lutych (BEL)   Rusko 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 15.–16. července Ostende (BEL)   Spojené státy 4–1 výhra
Světová skupina, finále 16.–17. září Charleroi (BEL)   Itálie 2–3 prohra
2007 Světová skupina, 1. kolo 21.–22. dubna Delray Beach (USA)   Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 14.–15. července Knokke-Heist (BEL)   Čína 1–4 prohra
2008 Světová skupina II, 1. kolo 2.–3. února Charkov (UKR)   Ukrajina 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 26.–27. dubna Mons (BEL)   Kolumbie 5–0 výhra
2009 Světová skupina II, 1. kolo 7.–8. února Bratislava (SVK)   Slovensko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 25.–26. dubna Hasselt (BEL)   Kanada 3–2 výhra

2010–2019 editovat

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina II, 1. kolo 6.–7. února Bydhošť, Polsko tvrdý (h)   Polsko 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 24.–25. dubna Hasselt, Belgie antuka (h)   Estonsko 3–2 výhra
2011 Světová skupina, 1. kolo 5.–6. února Antverpy, Belgie tvrdý (h)   Spojené státy 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Charleroi, Belgie tvrdý (h)   Česko 2–3 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 4.–5. února Charleroi, Belgie tvrdý (h)   Srbsko 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Tokio, Japonsko tvrdý (h)   Japonsko 1–4 prohra
2013 Světová skupina II, 1. kolo 9.–10. února Bern, Švýcarsko antuka (h)   Švýcarsko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 20.–21. dubna Koksijde, Belgie tvrdý (h)   Polsko 1–4 prohra
2014 1. skupina euroafrické zóny (blok A) 4. února Budapešť, Maďarsko tvrdý (h)   Lucembursko 3–0 výhra
5. února   Nizozemsko 0–3 prohra
7. února   Chorvatsko 3–0 výhra
o konečné 5.–8. místo 9. února   Portugalsko 2–1 výhra
2015 1. skupina euroafrické zóny (blok D) 4. února Budapešť, Maďarsko tvrdý (h)   Lotyšsko 3–0 výhra
5. února   Izrael 3–0 výhra
6. února   Chorvatsko 1–2 prohra
o konečné 5.–8. místo 7. února   Maďarsko 0–3 prohra
2016 1. skupina euroafrické zóny (blok D) 3. února Ejlat, Izrael tvrdý   Lotyšsko 3–0 výhra
4. února   Maďarsko 3–0 výhra
5. února   Bulharsko 3–0 výhra
baráž o postup 6. února   Velká Británie 2–0 výhra
Světová skupina II, baráž 16.–17. dubna Bělehrad, Sbrsko antuka (h)   Srbsko 3–2 výhra
2017 Světová skupina II, 1. kolo 11.–12. února Bukurešť, Rumunsko tvrdý (h)   Rumunsko 3–1 výhra
Světová skupina, baráž 22.–23. dubna Moskva, Rusko antuka (h)   Rusko 3–2 výhra
2018 Světová skupina, 1. kolo 10.–11. února La Roche-sur-Yon, Francie tvrdý (h)   Francie 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Janov , Itálie antuka   Itálie 4–0 výhra
2019 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Lutych, Belgie tvrdý (h)   Francie 1–3 prohra
Světová skupina, baráž 20.–21. dubna Kortrijk, Belgie tvrdý (h)   Španělsko 2–3 prohra

2020–2029 editovat

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2021 Kvalifikační kolo 7.–8. února 2020 Kortrijk, Belgie tvrdý (h)   Kazachstán 3–1 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 1. listopadu 2021 Praha, Česko tvrdý (h)   Bělorusko 2–1 výhra
2. listopadu 2021   Austrálie 1–2 prohra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna   Bělorusko bez boje
Finálový turnaj, základní skupina 9. listopadu Glasgow, Spojené království tvrdý (h)   Slovensko 1–2 prohra
10. listopadu   Austrálie 0–3 prohra
2023 Kvalifikační kolo 14.–15. dubna Vancouver, Kanada tvrdý (h)   Kanada 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 11.–12. listopadu Charleroi, Belgie tvrdý (h)   Maďarsko 3–1 výhra

Přehled finále: 2 (1–1) editovat

Výsledek Č. Datum a místo konání Belgičanky Soupeřky Skóre Zdroj
Vítěz 1. Fed Cup 2001
11. listopadu 2001
Madrid, Španělsko
antuka, Parque Ferial Juan Carlos I
Justine Heninová
Kim Clijstersová
Els Callensová
Laurence Courtoisová
  Rusko 2–1 [5]
Naděžda Petrovová
Jelena Dementěvová
Jelena Lichovcevová
Jelena Bovinová
Finalista 1. Fed Cup 2006
16.–17. září 2006
Charleroi, Belgie
tvrdý, Spiroudome
Justine Heninová
Kirsten Flipkensová
Caroline Maesová
Leslie Butkiewiczová
  Itálie 2–3 [6]
Francesca Schiavoneová
Flavia Pennettaová
Roberta Vinciová
Mara Santangelová

Přehled ročníků editovat

Ročník 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990
Pohár federace
Světová skupina 1. kolo 2. kolo A 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo
Turnaj útěchy nehrán SF SF A SF 2. kolo SF SF A SF NH A QF QF QF 2. kolo A 2R QF 2. kolo QF 2. kolo A
Ročník 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pohár federace Fed Cup
Světová skupina 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo A A SF QF A SF vítěz QF SF QF QF F QF A A A SF QF A A A A A
Světová baráž vítěz prohra prohra NH A vítěz A prohra NH NH A A A A vítěz A prohra A A vítěz A prohra A A A A vítěz
2. světová skupina nehrána A vítěz A A vítěz A A A A A A A A prohra prohra vítěz A A prohra A A A vítěz
2. světová baráž vítěz A A A A A A A A A A A A vítěz vítěz A A A prohra A A vítěz A
baráž 1. skupiny
euroafrické zóny
A A vítěz vítěz vítěz A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A vítěz A
1. skupina
euroafrické zóny
A A vítěz vítěz vítěz A A A A A A A A A A A A A A A A A A 2. 2. 1. A
Ročník 2018 2019 V–P
Fed Cup
Světová skupina QF QF 21–29
Světová baráž vítěz prohra 6–6
2. světová skupina A A 4–3
2. světová baráž A A 4–1
baráž 1. skupiny
euroafrické zóny
A A
1. skupina
euroafrické zóny
A A
Poměr zápasů 80–73
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Složení týmu editovat

Rok Členky týmu
2019 Elise Mertensová Alison Van Uytvancková Kirsten Flipkensová Ysaline Bonaventureová
Yanina Wickmayerová
2021 Elise Mertensová Greet Minnenová Ysaline Bonaventureová Kirsten Flipkensová
2022 Elise Mertensová Alison Van Uytvancková Kirsten Flipkensová Ysaline Bonaventureová
Maryna Zanevská
2023 Greet Minnenová Yanina Wickmayerová Kirsten Flipkensová Ysaline Bonaventureová
Marie Benoîtová Kimberley Zimmermannová

Nehrající kapitáni editovat

Kapitán nástup odchod
Steven Martens 1994 1998
Ivo Van Aken 1999 2004
Carl Maes 2005 2007
Sabine Appelmansová 2007 2011
Ann Devriesová 2011 2016
Dominique Monamiová 2017 2018
Ivo Van Aken 2017 2018
Johan Van Herck 2019 2023
Wim Fissette 2023 úřadující

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgium Fed Cup team na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Belgium Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-24. (anglicky) 
  2. Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ITF Statement: ITF suspends Russia and Belarus from international team competition. Billie Jean King Cup [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-04-06]. Dostupné online. 
  5. Final World Group 2001 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. 
  6. Final World Group 2006 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-04-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-07. 

Související článek editovat

Externí odkazy editovat