Fedcupový tým Nizozemska

Tým Nizozemska v Billie Jean King Cupu reprezentuje Nizozemskotenisové soutěži ženských týmů od premiérového ročníku 1963 pod vedením národního svazu Koninklijke Nederlandse Lawn Tennis Bond.

Nizozemsko
Kapitán Elise Tamaëlová
Žebříček ITF 26.
Barvy       oranžová
      bílá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 59
Zápasů celkově 192 (113–79)
Finalistky 2 (1968, 1997)
Nejvíce výher, celkem Betty Stöveová (45–15)
Nejvíce výher, dvouhra Betty Stöveová (22–5)
Nejvíce výher, čtyřhra Betty Stöveová (23–10)
Nejvíce zápasů Miriam Oremansová (39)
Nejvíce odehraných let Arantxa Rusová (14)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2023

Světové finále si Nizozemsko poprvé zahrálo v roce 1968, kdy podlehlo Austrálii 0–3 na zápasy. Podruhé pak roku 1997 prohrálo s Francií poměrem 1–4, když jediný bod uhrála Brenda Schultzová-McCarthyová.

Nejvíce zápasů, včetně dvouher a čtyřher, vyhrála Betty Stöveová, reprezentující zemi v letech 1964–1983. Ve čtvrtfinále Světové skupiny 2016 porazila Nizozemka Richèl Hogenkampová Rusku Kuzněcovovou v historicky nejdelším utkání celé soutěže, trvajícím 4:00 hodiny.

Statistiky

editovat
 
Bibiane Schoofsová ve 2. světové skupině 2019 proti Kanadě

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová pětka Betty Stöveová, která vyhrála 45 utkání včetně 22 dvouher a 23 čtyřher. Do nejvyššího počtu 39 mezistátních zápasů nastoupila Miriam Oremansová a rekordních čtrnáct ročníků odehrála Arantxa Rusová.[1][2]

Dvacet a více utkání vyhrály Betty Stöveová, Brenda Schultzová-McCarthyová, Miriam Oremansová, Marcella Meskerová, Kristie Boogertová a Kiki Bertensová. Jako nejmladší členka týmu do soutěže zasáhla Michaëlla Krajiceková, když v 15 letech a 101 dnech odehrála zápas dubnové 1. skupiny euroafrické zóny 2004 proti Izraeli. Naopak nejstarší Nizozemkou v soutěži se stala Stöveová, jíž bylo 38 let a 23 dní v červencovém 1. kole hlavního turnaje Poháru federace 1983 proti Číně. Obrat ze stavu 0–2 se Nizozemsku nikdy nepodařil.[1][2]

Historie

editovat

Družstvo v soutěži debutovalo během premiérovém ročníku Poháru federace 1963, jako jeden z šestnácti účastníků. Po výhře nad Švýcarskem skončilo ve čtvrtfinále na raketách pozdějších vítězek ze Spojených států 0:3 na zápasy.

V roce 1998 družstvo spadlo do 1. skupiny euroafrické zóny, kde do sezóny 2013 odehrálo většinu ročníků. Ve druhé světové baráži 2014 zvládlo duel proti Japonkám po výsledku 3:2 a následující rok prošlo světovou baráží 2015 přes Austrálii po výhře 4:1 až do elitní úrovně pro rok 2016.

Vedle neúspěšných finálových účastí z let 1968 a 1997 se tým probojoval do světového semifinále v letech 1969, 1976 a 2016. V moskevském čtvrtfinále Světové skupiny 2016 Nizozemky překvapivě porazily Rusko 3:1. Po třech utkáních již měly zajištěný postup vedením 3–0. Kiki Bertensová ani Richèl Hogenkampová přitom nefigurovaly v první stovce žebříčku WTA. Dvouhra mezi Kuzněcovovou a Hogenkampovou, jež Nizozemka vyhrála 10–8 ve třetí sadě, se stala nejdelším zápasem v historii celé soutěže. Trvala přesně čtyři hodiny. O jedenáct minut překonala rekordní výhru Portoričanky Vilmarie Castellviové nad Kanaďankou Wozniakovou z roku 2005.[3][4] Ve světovém semifinále však Nizozemky nestačily na Francii, když na trélazéské antuce prohrály 2–3 na zápasy. Bertensová vybojovala dva body po výhrách nad Caroline Garciaovou i Kristinou Mladenovicovou. Hogenkampová naopak obě dvouhry ztratila. Rozhodla až závěrečná čtyřhřa, v níž francouzské deblistky otočily ztrátu úvodní sady a dovedly tým k postupu do finále proti Česku.

Chronologie zápasů

editovat

V letech 1963–2009 jsou zahrnuty pouze zápasy Světové skupiny, druhé světové skupiny a jejich baráží.

1963–1969

editovat
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
1963 Světová skupina, 1. kolo 17. června Londýn, Spojené království   Švýcarsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 18. června Londýn, Spojené království   Spojené státy 0–3 prohra
1964 Světová skupina, 1. kolo 1. září Filadelfie, Spojené státy   Rakousko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 2. září Filadelfie, Spojené státy   Francie 1–2 prohra
1966 Světová skupina, 2. kolo 12. května Turín, Itálie   Jižní Afrika 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 13. května Turín, Itálie   Austrálie 1–2 prohra
1967 Světová skupina, 2. kolo 7. června Berlín, SRN   Itálie 0–3 prohra
1968 Světová skupina, 1. kolo 21. května Paříž , Francie   Finsko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 23. května Paříž , Francie   Polsko 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 24. května Paříž , Francie   Bulharsko 3–0 výhra
Světová skupina, semifinále 25. května Paříž , Francie   Spojené státy 2–1 výhra
Světová skupina, finále 26. května Paříž , Francie   Austrálie 0–3 prohra
1969 Světová skupina, 1. kolo 19. května Athény, Řecko   Bulharsko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 21. května Athény, Řecko   Indonésie 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 23. května Athény, Řecko   Československo 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále 24. května Athény, Řecko   Spojené státy 0–3 prohra

1970–1979

editovat
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
1970 Světová skupina, 1. kolo 19. května Freiburg, SRN   Řecko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 20. května Freiburg, SRN   Kanada 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 22. května Freiburg, SRN   Velká Británie 1–2 prohra
1971 Světová skupina, 1. kolo 26. prosince 1970 Perth, Austrálie   Kanada 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 27. prosince 1970 Perth, Austrálie   Francie 1–2 prohra
1972 Světová skupina, 1. kolo 20. března Johannesburg, Jižní Afrika   Nový Zéland 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 21. března Johannesburg, Jižní Afrika   Kolumbie 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 23. března Johannesburg, Jižní Afrika   Spojené státy 0–3 prohra
1973 Světová skupina, 1. kolo 1. května Bad Homburg, SRN   Francie 2–1 výhra
Světová skupina, 1. kolo 2. května Bad Homburg, SRN   Dánsko 2–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 4. května Bad Homburg, SRN   Jižní Afrika 0–3 prohra
1974 Světová skupina, 1. kolo květen Neapol, Itálie   Francie 1–2 prohra
1975 Světová skupina, 1. kolo květen Aix-en-Provence , Francie   Uruguay 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo květen Aix-en-Provence , Francie   Československo 0–2 prohra
1976 Světová skupina, 1. kolo srpen Filadelfie, Spojené státy   Brazílie 3–0 výhra
Světová skupina, 1. kolo srpen Filadelfie, Spojené státy   Argentina 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále srpen Filadelfie, Spojené státy   Dánsko 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále srpen Filadelfie, Spojené státy   Spojené státy 0–3 prohra
1977 Světová skupina, 1. kolo červen Eastbourne, Spojené království   Uruguay 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo červen Eastbourne, Spojené království   Izrael 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále červen Eastbourne, Spojené království   Jižní Afrika 1–2 prohra
1978 Světová skupina, 1. kolo listopad Melbourne, Austrálie   Mexiko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo listopad Melbourne, Austrálie   Chile 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále prosinec Melbourne, Austrálie   Austrálie 0–3 prohra
1979 Světová skupina, 1. kolo duben Madrid, Španělsko   Argentina 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo květen Madrid, Španělsko   Japonsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále květen Madrid, Španělsko   Austrálie 1–2 prohra

1980–1989

editovat
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
1980 Světová skupina, 1. kolo květen Berlín, SRN   Argentina 1–2 prohra
1981 Světová skupina, 1. kolo listopad Tokio, Japonsko   Hongkong 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo listopad Tokio, Japonsko   Itálie 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále listopad Tokio, Japonsko   Austrálie 0–3 prohra
1982 Světová skupina, 1. kolo červenec Santa Clara, Spojené státy   Dánsko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo červenec Santa Clara, Spojené státy   Austrálie 0–3 prohra
1983 Světová skupina, 1. kolo červenec Curych, Švýcarsko   Čína 1–2 prohra
1984 Světová skupina, 1. kolo červenec São Paulo, Brazílie   Francie 1–2 prohra
1985 Světová skupina, 1. kolo říjen Nagoja, Japonsko   Švýcarsko 1–2 prohra
1986 Světová skupina, 1. kolo červenec Praha, Československo   Kanada 1–2 prohra
1987 Světová skupina, 1. kolo červenec Vancouver, Kanada   Kanada 0–3 prohra
1988 Světová skupina, 1. kolo prosinec Melbourne, Austrálie   Španělsko 0–3 prohra
1989 Světová skupina, 1. kolo říjen Tokio, Japonsko   Jugoslávie 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo říjen Tokio, Japonsko   Španělsko 0–3 prohra

1990–1999

editovat
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
1990 Světová skupina, 1. kolo červenec Atlanta, Spojené státy   Švýcarsko 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo červenec Atlanta, Spojené státy   Německo 2–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále červenec Atlanta, Spojené státy   Sovětský svaz 0–3 prohra
1991 Světová skupina, 1. kolo 23. července Nottingham, Spojené království   Spojené státy 0–2 prohra
Světová skupina, baráž 24. července Nottingham, Spojené království   Maďarsko 2–0 výhra
1992 Světová skupina, 1. kolo 13. července Frankfurt, Německo   Paraguay 2–1 výhra
Světová skupina, 2. kolo 13. července Frankfurt, Německo   Německo 1–2 prohra
1993 Světová skupina, 1. kolo 20. července Frankfurt, Německo   Chorvatsko 3–0 výhra
Světová skupina, 2. kolo 21. července Frankfurt, Německo   Lotyšsko 3–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 23. července Frankfurt, Německo   Španělsko 0–3 prohra
1994 Světová skupina, 1. kolo 19. července Frankfurt, Německo   Bělorusko 2–1 prohra
Světová skupina, 2. kolo 20. července Frankfurt, Německo   Jižní Afrika 1–2 prohra
1995 2. světová skupina, 1. kolo 23. dubna Västerås, Švédsko   Švédsko 5–0 výhra
Světová skupina, baráž 23. července Noordwijk, Nizozemsko   Rakousko 1–4 prohra
1996 2. světová skupina, 1. kolo 28. dubna Kampen, Nizozemsko   Austrálie 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 14. července Bratislava, Slovensko   Slovensko 3–2 výhra
1997 Světová skupina, 1. kolo 2. března Haarlem, Nizozemsko   Spojené státy 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 13. července Praha, Česko   Česko 3–2 výhra
Světová skupina, finále 5. října 's-Hertogenbosch, Nizozemsko   Francie 1–4 prohra
1998 Světová skupina, 1. kolo 19. dubna Kiawah Island, Spojené státy   Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 26. července Bol, Chorvatsko   Chorvatsko 2–3 prohra
1999 2. světová skupina, 1. kolo 18. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko   Belgie 0–5 prohra
2. světová skupina, baráž 24. července Amsterdam, Nizozemsko   Austrálie 0–2 prohra

2000–2009

editovat
Rok soutěž datum místo soupeř skóre výsledek
2002 2. světová skupina, baráž 21. července Wollongong, Austrálie   Austrálie 2–3 prohra

2010–2019

editovat
Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2013 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 7. února Ejlat, Izrael tvrdý   Bulharsko 0–3 prohra
8. února   Slovinsko 3–0 výhra
9. února   Lucembursko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, souboj o 5.–8. místo 10. února   Maďarsko 0–2 prohra
2014 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 4. února Budapešť, Maďarsko tvrdý (h)   Chorvatsko 3–0 výhra
5. února   Belgie 3–0 výhra
7. února   Lucembursko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, baráž 9. února   Bělorusko 2–0 výhra
2. světová skupina, baráž 19.–20. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h)   Japonsko 3–2 výhra
2015 2. světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Apeldoorn, Nizozemsko antuka (h)   Slovensko 4–1 výhra
Světová skupina, baráž 18.–19. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h)   Austrálie 4–1 výhra
2016 Světová skupina, 1. kolo 6.–7. února Moskva, Rusko tvrdý (h)   Rusko 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Trélazé, Francie antuka (h)   Francie 2–3 prohra
2017 Světová skupina, 1. kolo 11.–12. února Minsk, Bělorusko tvrdý (h)   Bělorusko 1–4 prohra
Světová skupina, baráž 22.–23. dubna Bratislava, Slovensko antuka (h)   Slovensko 3–2 výhra
2018 Světová skupina, 1. kolo 10.–11. února Asheville, Spojené státy tvrdý (h)   Spojené státy 1–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Wollongong, Austrálie tvrdý (h)   Austrálie 1–4 prohra
2019 2. světová skupina, 1. kolo 9.–10. února 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h)   Kanada 0–4 prohra
2. světová skupina, baráž 21.–22. dubna Ósaka, Japonsko tvrdý   Japonsko 4–0 výhra

2020–2029

editovat
Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2021 Kvalifikační kolo 7.–8. února 2020 Haag, Nizozemsko antuka (h)   Bělorusko 2–3 prohra
Světová baráž 16.–17. dubna 2021 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h)   Čína 3–2 výhra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna 's-Hertogenbosch, Nizozemsko antuka (h)   Španělsko 0–3 prohra
Světová baráž 11.–12. listopadu Apeldoorn, Nizozemsko tvrdý (h)   Francie 1–3 prohra
2023 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 10. dubna Antalya, Turecko antuka   Lotyšsko 3–0 výhra
11. dubna   Turecko 2–1 výhra
13. dubna   Egypt 3–0 výhra
14. dubna   Maďarsko 0–3 prohra
Zóna Evropy a Afriky, baráž o postup 15. dubna   Srbsko 2–1 výhra
Světová baráž 11.–12. listopadu Vilnius, Litva tvrdý (h)   Ukrajina 1–3 prohra
2024 Zóna Evropy a Afriky, blok 1. skupiny 8.–13. dubna Oeiras, Portugalsko antuka

Složení týmu

editovat
 
Michaëlla Krajiceková1. skupině euroafrické zóny 2012 proti Izraeli
Rok Členky týmu
2021 Kiki Bertensová Arantxa Rusová Lesley Pattinama Kerkhoveová Indy de Vroomeová
Demi Schuursová
2022 Arantxa Rusová Lesley Pattinama Kerkhoveová Arianne Hartonová Suzan Lamensová
Demi Schuursová Lexie Stevensová
2023 Lesley Pattinama Kerkhoveová Suzan Lamensová Lexie Stevensová Bibiane Schoofsová
Demi Schuursová
2024 Arantxa Rusová Suzan Lamensová Anouk Koevermansová Demi Schuursová

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Netherlands Fed Cup team na anglické Wikipedii.

  1. a b Team Profile | Netherlands [online]. International Tennis Federation, 2023 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. a b Team Profile | Netherlands [online]. International Tennis Federation [Wayback Machine Archive] [cit. 2023-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky) 
  3. GUDRIS, Erik. Hogenkamp Wins Longest Ever Fed Cup Match Over Kuznetsova. Tennis Now [online]. 2016-02-06 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. CIOTTI, Lorenzo. The 5 longest matches in Fed Cup History!. Tennis World USA [online]. 2016-02-07 [cit. 2023-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat